Zorka komentáře u knih

Nemohu v tomto případě hodnotit knihu jako literární dílo, protože vzpomínky Dagmar Lieblové jsou v podstatě krátkým shrnutím jejího života. Na konci knihy je zmíněno, že autorka při setkáních s mladými lidi vypravuje svůj příběh už tak trochu rutinně, stejně na mě působila její kniha. Byť jsou zážitky z koncentračních táborů bolestivé, jsou v díle podány bez emocí a čistě fakticky. Nic to nemění na tom, že jsou cenným svědectvím o době druhé světové války a také cennou regionální literaturou pro obyvatele Kutné Hory.

1 26.04.2018

Po přečtení mnoha knih s válečnou tematikou jsem měla asi větší očekávání. Nemám ráda košaté mluvy, nicméně jazyk Pianisty byl na mě až příliš úsporný. Za hodnotu výpovědi bych dala pochopitelně pět hvězdiček, nicméně za zpracování musím jen tři.

1 12.04.2018

Po Manželských etudách jsem sáhla v rámci knižní výzvy, dokument jsem neviděla. Je to zajímavá sonda do života lidí, nicméně mám pocit, že tady zřejmě filmová podoba řekne více.

1 07.03.2018

Kniha Ráj byla mým druhým dílem od Toni Morrison, které jsem četla. Její styl je prostě jiný a to byl zřejmě také důvod, proč dostala Nobelovu cenu, byť ne za tuto knihu. Díla této autorky nejsou až tak jednoduchá na čtení, nejsou ryze epická, vyžadují soustředění, ale zároveň čtenáře dokážou pohltit. Obsahují množství retrospekcí, které zpomalují děj, ale také stíny tajemství (kniha zdaleka neodpovídá na všechny čtenářovy otázky), lehkou provokaci a zpracovávají těžká témata. Právě kombinací toho všeho jsou pro mě knihy T. Morrison zajímavé.

1 03.03.2018

Hledala jsem v lyrických verších mé město a našla jsem. Přestože básně nejsou mým šálkem kávy, srdce rodáka z Kutné Hory zaplesá, když nachází ve verších známá místa, náměstí a uličky. Jen ta kašna už není bílá.

"Krám s knížkami, podloubí, bílá kašna,
tudy jde cesta vzhůru, na Barboru,
panenka štíhlá, vysoká a strašná,
panenka havířů a pana kostelníka
v srdci mi klíčí, tiše odemyká
kamenné tajemství, kamennou Kutnou Horu." (s.15)

1 08.02.2018

Kniha je označována jako literatura faktu, ale nemůžu říct, že bych všemu tak úplně věřila. Každopádně to, že internet může být náborářským místem IS, je skutečnost. Nevím, jestli s ní něco naděláme. Je to stále o tomtéž - osvěta, prevence, bezpečnost. Ale s pochýlenou myslí člověk nic nenadělá...

1 12.12.2017

Knížku bych určitě řadila do psychologické literatury, protože se zabývá nejen genetickými dispozicemi sériových vrahů, ale zejména vlivem výchovy a působení společnosti na jejich předurčení. To, že je výchova často stěžejní a dokáže nejen omezit, ale naopak také podpořit tzv. "ďábelské sémě", o němž se v knize hovoří, není zas tak překvapivé. Přesto, když to člověk čte v rámci tolika příběhů v jedné knize, uvědomí si to intenzivněji. Dětské duše jsou citlivé, i když se rodí bez zlého genu. Škoda, že si to ne všichni dospělí uvědomují. Faktorů je pochopitelně více. A tato kniha o nich hovoří zajímavou a čtivou formou.

1 20.10.2017

Četla jsem všechny knihy F. Backmana přeložené do češtiny a nějak jsem si od této slibovala více. Na mě je příliš "ukecaná". Fredriku, promiň...

1 29.08.2017

Knížka má zajímavé téma, dobře se čte, na můj vkus je až příliš jednoduchá a má velmi předvídatelný konec.

1 27.08.2017

Kniha napsaná s láskou a zároveň tvrdě realistická. Čtivá a inspirující. Poukazující na to, jak jsou nejen děti s PAS, ale i s jinými handicapy vnímány veřejností. Obdivuji autorku za to, že se rozhodla svůj život zasvětit výchově dětí, které lásku a péči potřebují. Jen mě mockrát napadlo, že by měla být někdy i trošku sobecká a myslet na sebe.

1 18.08.2017

Kniha se čte docela dobře, nicméně čekala jsem od ní mnohem více. Trochu složitější zápletku, méně průhledná traumata, která vedla pachatele k činu.

1 08.08.2017

Přestože kniha absolutně neodpovídá těm, po kterých obvykle sahám, zanechala ve mně opravdu hluboký dojem. Fascinovala mě v mnoha směrech - obsahuje zajímavé čtení o výcviku jednotek Navy SEAL, popisuje naprostou oddanost členů této jednotky při bojových akcích, nelítostné boje, ale také hluboko zakořeněnou lidskost a přátelství mezi členy jednotky. Dává rovněž nahlédnout do života zdánlivě "obyčejných" lidí v afghánských vesnicích, pro které jsou rodové tradice nejvyšší uznávanou hodnotou. A překládá k zamyšlení skutečnost, kdo nebo co je pro vojáka vlastně záhubou... Nepřítel, nebo zákony vlastní země?

1 23.02.2017

John Irving má dvě "obscese" - psaní a zápasení. A v této knize zápasení jednoznačně zvítězilo. Škoda, že se více "neodkopal" i v jiných oblastech. Díky za kapitolu Knihy, které jsem četl. Když i Irving píše, že Conrada málem nepřežil a že Srdce temnoty je nejdelší povídka, kterou zná, uklidnilo mě to.

1 20.02.2017

Příběh, který člověka donutí zamyslet se nad tím, jak snadno se člověk může ocitnout přes soudem, aniž by pochybil, jak snadno lze zasáhnut dětskou dušičku, přestože všechny strany chtějí "dětské dobro", a jak i soudce je jen člověk, který, byť se musí řídit zákonem, řeší také morální dilemata. Závěr už trošku telenovelistický, ale námět a průběh procesu opravdu zdařilý.

1 28.01.2017

Odpočinková kniha s nevážnými příhodami týkajícími se vážných věcí. Trošku jsem ve výzvě "Nebuď sráč" poznávala inspiraci Rhinehartovým Kostkařem. A pokud ho pan Hartl nečetl, ať to radši ani nedělá, protože na mě působí jako člověk, který by si kostkou klidně hodil :-) ... když už přeběhl na popud své knihy to Staroměstské náměstí v rouše Adamově :-).

1 22.01.2017

Karel Havlíček Borovský je důkazem toho, že klasika nemusí být vždycky nudná. Dokáže studenty šokovat, překvapit, pobavit a je pro ně snadno zapamatovatelný. A navíc je i po těch letech aplikovatelný na současnou dobu...

1 17.10.2016

Moc hezky psaná kniha, která na konkrétním případu ukazuje typické projevy autismu s důrazem na pochopení takzvaného myšlení v detailech.

1 08.10.2016

Milý Gabrieli! Nejsem si jistá, že bys pochopil skutečný význam slov, které tvůj otec použil v knize adresované tobě. Nicméně otce a matku, které máš ty, bych přála všem dětem s poruchou autistického spektra.

1 27.07.2016

Pochopit, že pes má "citronový mozek" je vlastně základem úspěchu.

1 24.07.2016

Noční vlaky pro mě byly knihou, která mi připomínala Vypravěčku a možná trochu i Zlodějku knih. Válka popsaná tak trochu "z druhé strany", nikoli z bojišť, ale očima lidí, kteří se snažili přežít na svobodě.

1 24.07.2016