Zorka
komentáře u knih
Rozbitá
Cathy Glass
Kniha, která boří mýty, že sexuálně zneužívané děti jsou tiché, zakřiknuté a na první pohled chudinky, jak je často známe z filmových pláten a některých jiných děl. Kniha, která by měla být povinnou četbou pro všechny pedagogické pracovníky a lidi pracující s dětmi. Poukazuje totiž na typické projevy sexuálně zneužívaných dětí, o kterých se zas tak často nemluví. Vřele doporučuji všem, kteří mají rádi knihy Torey Hayden, je to velmi podobný styl.
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Ačkoli nejsem věřící, kniha Zbigniewa Czendlika je pro mě knihou názorů rozumného člověka, který rozumí dnešní společnosti a vidí ji celkem reálně.
Podivný případ se psem
Mark Haddon
Knihu jsem si vypůjčila poté, co na ni odkazovala odborná literatura. Jen zřídka se stává, že má beletrie čest být citována. Nyní už to ale chápu. Kniha je naprosto úžasná hned od prvních stran a na příběhu patnáctiletého Christophera přibližuje zcela věrohodně chování a myšlení člověka s poruchou autistického spektra, tzv. Aspergerovým syndromem, se všemi symptomy, které k poruše patří. Měla by být povinnou četbou nejen pro pedagogy a žáky, protože děti s Aspergerovým sydromem navštěvují velice často běžné školy, ale také pro veřejnost, neboť ne každé "divné" a zdánlivě neposlušné dítě je dílem výchovy svých rodičů. Knihu vřele doporučuji!
Dalajlamova kočka
David Michie
Milá kniha, která beletrizovanou formou připomíná moudrost člověka, kterého si velmi vážím.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Britt-Marie pro mě byla od začátku takovým Ovem v sukních. Ženou, která neměla v životě příležitost se seberealizovat a navázat vztahy, které by jí v seberealizaci pomohly. Milá knížka o převážně vážných věcech, které je někdy lepší zas tak vážně nebrat.
Kmeny
Vladimír Brož
Osobně hodnotím Kmeny 0 jako knihu o kategorii výše. Možná je to tím, že jsem dobu prožila a lépe se v ní orientuji, zatímco nové směry mi už tak trochu unikají mezi prsty. Mnohé kmeny mi přijdou podobné, jejich snahou je zejména vymezit se, nicméně pravá podstata mi i po přečtení oddílu unikla, nebo nebyla dostatečně dobře popsána. Fotografie v Kmenech 0 byly skvělé. Korespondovaly, doplňovaly text, byly popsány. Tady jsem občas přemýšlela, proč tam vůbec nějaká fotografie je.
Zachránila mě slza
Angele Lieby
Autorka je bojovnice, obdivuji její sílu a odhodlání, přeji jí rodinu, díky níž vlastně přežila, a upřímně doufám, že tato nemoc nemůže mít recidivu. Je opravdu šokující, jak se člověku ze dne na den dokáže změnit život....
Homo psychoticus
Michaela Malá
Michaelo, smekám před Vámi, že jste dokázala napsat tak otevřenou zpověď, tak upřímnou, plnou Vašich pocitů a problémů. Jsem přesvědčená, že jste na dobré cestě, protože Vaše problémy často korespondují s problémy mnoha žen (koho např. netrápí nějaké to kilo navíc?), jen Vaše cesta k cíli (nejen k tomu hubnoucímu :-) bude zřejmě kvůli diagnóze více trnitá. Na základě Vaší knížky ale věřím tomu, že se naučíte ty trny zdolávat a že si budete pomalu prostříhávat cestičku k takovému životu, který si přejete mít. Hodně štěstí! Vaši knihu rozhodně doporučuji!
Studna osamění
Radclyffe Hall (p)
Není to knížka, kterou by člověk zhltnul za jeden večer. Je možná až moc popisná, příliš rozvláčná a právě díky tomu si ji budu dlouho pamatovat. Vyžádala si můj čas, během kterého se ve mě hluboko usadila. Ve finále jsem si tu podivnou Stephen, kterou "Bůh ocejchoval", velice oblíbila. Určitě doporučuji všem, kteří se pustí do čtení, překonat těch několik počátečních stran, dát čas tomu zvyknout si na styl psaní a vydržet až do konce.
Husákovy děti aneb Mistrovství světa ve lhaní
Marcel Deli
Trošku pelíškovské dílko, u kterého se člověk zasměje, sentimentálně zavzpomíná a ve finále si oddychne, že už si nemusí přelepit nášivku na džínách izolepou a hlídat, aby dětem nedal do školy tričko s anglickými nápisy.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Je pravda, že knihou V šedých tónech si autorka sama sobě nastavila hodně vysokou laťku. I tak pro mě ale byla Potrhaná křídla zajímavou knížkou, kterou mohu doporučit.
Sašenka
Simon Sebag-Montefiore
Je těžké pochopit tehdejší dobu. To, jak se Stalin a komunistický režim obracel proti vlastním lidem a jak zdánlivě banální pochybení mohlo změnit osud privilegované rodiny v rodinnou tragédii. Kniha Sašenka velice dobře vykresluje charaktery postav, jimiž se Stalin obklopoval, nadšení lidí pro komunismus i to, jak režim "semlel" i nevinné. Velmi zajímavá je postava Satinova, oddaného komunisty, Sašenčina rodinného přítele, hrdiny a viníka zároveň. Díky tomu, že autor rozdělil dílo do tří časových rovin, dává tak čtenáři ucelený pohled na téměř století ruských dějin, které jsou dokumentovány právě na rodině Sašenky. Některé pasáže byly příliš rozvleklé, ale celá kompozice knihy byla velmi dobře promyšlená a závěr gradoval. Takže za mne ano, knihu rozhodně doporučuji.
Čtyři kousky chleba
Magda Hollander-Lafon
Knížka, z které zůstane ihned po přečtení jen pocit. Nelze ji vyprávět, není uceleným příběhem. Jsou to střípky ze života autorky, včetně života v koncentračním táboře. Přestože kniha zpracovává závažné téma, nevyznívá pesimisticky. Je až zvláštní, jak se autorka naučila vnímat to dobré i v té nejhorší situaci. Nekritizuje, jen konstatuje a vzpomíná na ta světlá místa v hrůzném prostředí koncentračním táborů. Toto dílko rozhodně nelze srovnávat s ostatními s podobnou tematikou, je jiné, chvílemi až trošku lyrické.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Zajímavé téma, jen to zpracování mě trošku zklamalo. Příběh tak nějak poklidně plynul až uplynul. Možná je to zvolenou formou, kde ich-forma náleží malému děvčeti, nicméně čekala jsem od této knihy hlubší pohled na černoškou problematiku, dramatičtější vývoj událostí a také propracovanější postavy. Pro mě průměrné dílo, k přečtění ok, ale nějak hluboce mě nezasáhlo.
Mé syny zničil heroin
Elizabeth Burton-Phillips
Elizabeth Burton-Phillipsová není spisovatelka. Je to matka. Obyčejná, ale přitom velmi vzdělaná matka, která by nikdy nepředpokládala, že by se její děti mohly zaplést s drogami. Přesto se stalo. Kniha poukazuje na to, že v podstatě žádná rodina nemůže říci, že není a nikdy nebude touto problematikou zasažena. Nehodnotím literární kvalitu tohoto díla, i když je velmi hezky napsané. Lidsky, upřímně. Hodnota této knihy ale spočívá v něčem úplně jiném. Autorka poukazuje na chyby, kterých se jako matka drogově závislých dětí dopustila, a ukazuje složitou cestu, v níž se postoje rodiny mění až k bolestnému rozhodnutí, že dítě nelze zachránit, pokud samo nechce. Obdivuji autorčinu sílu zúročit svoje velmi špatné zkušenosti ku prospěchu jiným. Přečíst tuto knihu rozhodně doporučuji.
Zlodějka knih
Markus Zusak
"Smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého." Jako by Zusak navázal na Wolkera :-). Mně se nápad nechat vypravovat Smrt, tu boží zaměstnankyni, která je unavená, vyčerpaná a stále v jednom kole, které navíc lidi přidělávají svým hloupým jednáním práci, velmi líbil. Stejně tak hodnotím kladně neotřelé přiblížení hrůz války, která nejprve jako by stála v pozadí, ale postupně stále více zasahuje do života mladé dívky. Líbilo se mi líčení osudů vedlejších postav (Maxe, nevrlé sousedky, paní starostové), i konec, který byl na jednu stranu šokující a na druhou v podstatě nikoli výjimečný.
Imámova dcera
Hannah Shah
Přečetla jsem na toto téma už několik knížek, ale tato je trošku jiná. Autorka, byť sama konvertovala ke křesťanství, neodsuzuje islám jako takový, jen jeho "špatné pojetí". Odsuzuje nepravosti, které se dějí v komunitách, odvolávající se mnohdy falešně na Korán. Nicméně ne všechno, co se v této knize děje, souvisí pouze s náboženským vyznáním. Problematika zneužívání dětí je téma mnohem, mnohem širší...
Člověk jménem Dave
Dave Pelzer
Přečíst si trilogii Davida Pelzera bylo pro mě obohacujícím zážitkem. Vzbuzuje ve mě touhu dívat se pozorněji kolem sebe a nebýt lhostejná k problémům ostatních. Autorovi díky za to, že sebral odvahu a nechal nahlédnout čtenáře tak moc do svého soukromí. Vážím si ho za to ... i za to, jaký se z něj stal, navzdory všemu zlému, skvělý člověk. Moc se mi líbí i závěr knihy, kde je tradičně (jako v předcházejících dvou knihách) připomenuto, kam se mohou týrané děti obrátit se svou žádostí o pomoc...
Bylo mi dvanáct let...
Nathalie Schweighoffer
"Můžeme si začít tykat, můj čtenáři. Prokousal ses až se, líbíš se mi, vybral sis tvrdou literaturu, žádné příjemné počtení.......... protože se o mě trošinku zajímáš. Kdyby se všichni chovali jako ty, nebyly by na světě týrané, pošpiňované a zneužívané děti..... Pomoz mi. Pokaždé, když potkáš dítě, dobře si ho prohlédni a měj ho rád. Pomoz mu, když k tobě vztáhne ustrašenou ruku,...." (s. 116)
Dost tvrdá realita, nicméně realita. Stále si myslím, že zavírat před takovými příběhy oči je špatné. Tím je ze světa nesmažeme. Naopak - jejich čtení nám může rozšifrovat některé signály, které možná nyní nevidíme, možná, že nám dokážou otevřít oči a získat odvahu pomoci. Autorka popisuje svoje obranné mechanismy (kouření, pití alkoholu, snaha se otci zošklivit), vysvětluje, proč zneužívané děti většinou mlčí, popisuje pocit spoluviny, kterou zneužívané dítě cítí, přestože spoluviníkem není, napovídá, čeho si máme všímat. Oslovuje, ba přímo vyzývá čtenáře ke spolupráci, pochopení. A zároveň poukazuje na nízké tresty pro člověka, který svým počínáním totálně zničí život i budoucnost dítěte...
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
Torey L. Hayden (p)
Knížka, která ve čtenáři zanechá výraznou stopu - na jedné straně spokojenost s obrovskými pokroky, které Sheila udělala nejen ve škole, ale hlavně ve vztazích s lidmi, na stranu druhou nezodpovězené otázky týkající se jejího bídného rodinného zázemí. I když kniha končí poměrně optimisticky, je v ní spousta bolesti spojené s životem lidí na okraji společnosti, s chudobou, týráním nebo zneužíváním dětí. Moc se mi líbilo prolínání děje s textem Malého prince, postupné "ochočování si" Sheily díky obdivuhodné empatii učitelky-autorky. Znovu se tady potvrzuje to, co už se dneska často pokládá za frázi - že učitelství je opravdu poslání.
