Zorka komentáře u knih

Stín banyánu - kniha s tak romantickým názvem a tak krutou realitou. Kniha, kterou si budu nepochybně pamatovat. Je v ní tolik kontrastů - pohádkový život královské rodiny versus život psanců, lyrické popisy krajiny versus život v pracovních táborech, smrt versus touha žít a přežít, pokora versus brutalita. Stín banyánu je ale zároveň svědectvím o nastolení revoluce v Kambodži a převzetí moci Rudými Khmery v čele s Pol Potem. Příběh je o to působivější, že se jedná o vyprávění malé dívky, za jejíž identitu se skryla sama autorka. Nabízí se pochopitelně paralela s dalšími zeměmi, které zažily krutý teror diktátorů. Jak podobné jsou si ve své podstatě příběhy z Kambodži, Ruska, Číny, Čech ...

3 04.02.2015

Je těžké pochopit tehdejší dobu. To, jak se Stalin a komunistický režim obracel proti vlastním lidem a jak zdánlivě banální pochybení mohlo změnit osud privilegované rodiny v rodinnou tragédii. Kniha Sašenka velice dobře vykresluje charaktery postav, jimiž se Stalin obklopoval, nadšení lidí pro komunismus i to, jak režim "semlel" i nevinné. Velmi zajímavá je postava Satinova, oddaného komunisty, Sašenčina rodinného přítele, hrdiny a viníka zároveň. Díky tomu, že autor rozdělil dílo do tří časových rovin, dává tak čtenáři ucelený pohled na téměř století ruských dějin, které jsou dokumentovány právě na rodině Sašenky. Některé pasáže byly příliš rozvleklé, ale celá kompozice knihy byla velmi dobře promyšlená a závěr gradoval. Takže za mne ano, knihu rozhodně doporučuji.

4 01.02.2015

Zdeněk Matějček je Pan psycholog. I když byl v podstatě o několik generací starší než já, jeho názory jsou tak pokrokové a tak pravdivé.

17.01.2015

I já jsem, jak už tady mnohokrát zaznělo, čekala asi od knížky víc. Autorova snaha dostat pokud možno vtipné tvrzení na každý řádek knihy mě bavila jen prvních několik stran. Pak už jsem si na ni zvykla a v podstatě mi nic moc nepřinášela. Přemýšlím, jestli nejsem divná, když se mi líbil Josef. Možná proto, že podobných vzorků máme v Čechách nespočet a jsme na ně zvyklí. V praxi bych si ho ale asi držela v bezpečné vzdálenosti, abych s ním nedejbože nemusela pracovat :-). Ve finále se nejvíce ztotožňuji s názorem níže - do vlaku dobré :-).

2 17.01.2015

Komiksovou knihu jsem četla naposledy někdy v dobách mého dětství. O to víc mě zajímalo, jak vypadá takový komiks pro dospělé. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. Klobouk dolů před autorkou, které se podařilo na pár stránek a v podstatě do pár vět vložit myšlenku lidské motivace a její ztráty i mnoho ze života běžného člověka. Hodně zajímavé grafické pojetí retrospekce s černým pozadím obrázku.

17.01.2015

Poněkud smutně vyznívající román, jehož hlavního hrdinu si zamilujete už jen proto, že takového přítele by chtěl mít každý z nás. Pro mě byla chvílemi dost nepřehledná politická situace ve Španělsku, unikaly mi jistě drobné detaily, ale podstatné věci snad nikoli. Takže za mě ano, kus historie a kus lidství na jednom místě.

13.01.2015

Knížka, z které zůstane ihned po přečtení jen pocit. Nelze ji vyprávět, není uceleným příběhem. Jsou to střípky ze života autorky, včetně života v koncentračním táboře. Přestože kniha zpracovává závažné téma, nevyznívá pesimisticky. Je až zvláštní, jak se autorka naučila vnímat to dobré i v té nejhorší situaci. Nekritizuje, jen konstatuje a vzpomíná na ta světlá místa v hrůzném prostředí koncentračním táborů. Toto dílko rozhodně nelze srovnávat s ostatními s podobnou tematikou, je jiné, chvílemi až trošku lyrické.

4 30.12.2014

Smutné téma, jen jsem při čtení mnohokrát zapochybovala o tom, že by se lidé okolo Tessy i Tessa samotná ve skutečnosti chovali tak jako v knize. Na druhou stranu se mi moc líbil způsob, jakým byl v knížce nastíněn vztah otce a dcery.Nicméně i tak je pro mě kniha na rozmezí tří a čtyř hvězdiček.

28.12.2014

Přestože detektivky nejsou úplně můj šálek kávy, ztracené děti mě oslovily a knihu jsem si vypůjčila. Nelituji. Je velmi čtivá, napínavá, téma je bohužel velmi závažné a nikoli nereálné. První, na jsem jsem si vzpomněla, byl případ "ztracené" holčičky na dovolené v Portugalsku.

27.12.2014

Zajímavé téma, jen to zpracování mě trošku zklamalo. Příběh tak nějak poklidně plynul až uplynul. Možná je to zvolenou formou, kde ich-forma náleží malému děvčeti, nicméně čekala jsem od této knihy hlubší pohled na černoškou problematiku, dramatičtější vývoj událostí a také propracovanější postavy. Pro mě průměrné dílo, k přečtění ok, ale nějak hluboce mě nezasáhlo.

4 26.12.2014

Elizabeth Burton-Phillipsová není spisovatelka. Je to matka. Obyčejná, ale přitom velmi vzdělaná matka, která by nikdy nepředpokládala, že by se její děti mohly zaplést s drogami. Přesto se stalo. Kniha poukazuje na to, že v podstatě žádná rodina nemůže říci, že není a nikdy nebude touto problematikou zasažena. Nehodnotím literární kvalitu tohoto díla, i když je velmi hezky napsané. Lidsky, upřímně. Hodnota této knihy ale spočívá v něčem úplně jiném. Autorka poukazuje na chyby, kterých se jako matka drogově závislých dětí dopustila, a ukazuje složitou cestu, v níž se postoje rodiny mění až k bolestnému rozhodnutí, že dítě nelze zachránit, pokud samo nechce. Obdivuji autorčinu sílu zúročit svoje velmi špatné zkušenosti ku prospěchu jiným. Přečíst tuto knihu rozhodně doporučuji.

4 26.12.2014

Čtivá kniha, která ale slibovala více, než ve skutečnosti dala. Až příliš skutečností zůstalo otevřených, mnoho pasáží pro mě bylo jen těžko uvěřitelných (náhody, díky kterým se Nikolaj zachránil). Daniela mi trošku připomínala Styronovu Sophii, nicméně příběh za Sophiinou volbou velmi výrazně pokulhává.

1 06.12.2014

Na tuto knížku člověk musí mít klid a náladu. Je to jedna z mála knih, které jsem nedokázala číst v obýváku, když se rodina dívala na televizi. Knížka není čistě dějová, nečekejte chronologii, spíš jakési sbírání střípků, náznaků, kousků vypravování, částí dějin ... to vše poskládáno a doplněno bohatým jazykem a slovními hříčkami.

20.11.2014

Otřesné svědectví o známých (O. J. Simpson) i méně známých sériových a masových vrazích. Kniha je nejen popisem jednotlivých případů a přiblížením profilace pachatelů, kteří se často podvědomě chovají podle určitých "pravidel", je také návodem, jak své děti informovat o pravidlech bezpečnosti, a výzvou: nejen rodičům, ale také společnosti, aby nebyla lhostejná k tomu, co se děje v blízkém okolí, a v neposlední řadě i státu, aby dohlédl na spravedlivé naplnění rozsudků. Hodně působivá je rozsáhlá část knihy, která se věnuje případu zavražděné členky námořnictva Suzanne Collins a boje její rodiny za spravedlivou "odplatu" - přestože byl pachatel dopaden, usvědčen a odsouzen k trestu smrti, rozsudek byl dlouhá léta odkládán.

1 23.10.2014

Dlouho jsem přemýšlela, jestli dát knize dvě nebo tři hvězdičky. Vždycky je pro mě momentem zklamání, když knížka slibuje něco, co ve finále "nedodrží". Očekávala jsem knihu o jakuze, nikoli o tom, jak se mladá dáma rozhodla vyhodit si z kopýtka a trošku se jí to vymklo. Příčinou bylo pochopitelně rodinné prostředí, ve kterém byl zřejmý vliv jakuzy, nicméně nijak podrobně se o něm autorka nerozepisuje. První polovina knihy pro mě byla hodně velkým zklamáním, jazykově chudá a dějově hrozně uspěchaná. Druhá polovina mi přišla o maličko lepší, nicméně pořád mám pocit, že se autorka snažila na pár stran nacpat celý svůj život a přitom by čtenářům určitě měla a mohla říct víc.

23.10.2014

Z mého pohledu průměrná kniha. Dobře se četla, nicméně opakující se scény, jakási naivita a v neposlední řadě i trošku přestřelený vztah Mariany k chlapci, jehož se rozhodla učinit "mužem svého života", mi příběh posunuly na úroveň těžko uvěřitelných příběhů. A já ráda autorům věřím.

2 19.10.2014

Velmi působivý příběh, nicméně souhlasím s tím, že prvních 200 stran líčících dětské lumpárny v newyorské čtvrti Pekelná kuchyně by klidně autor mohl zredukovat na polovinu, aniž by utrpěla pointa příběhu nebo kvalita líčení života v této "pekelné" oblasti. Do jaké míry je příběh autobiografický, si netroufám hodnotit, nicméně pokud ho beru jako potenciálně možný, je to děsivé, smutné, nadějné a beznadějné zároveň. Člověk si uvědomí, jak "málo" stačí k tomu, aby se rozpoutalo "tak moc", jež totálně zničí váš život.

2 17.10.2014

"Zločinci jsou mnohem více "udělaní" než "vrození", což značí, že někdy v průběhu jejich života někdo, kdo je ovlivnil hluboce negativně, na ně měl místo toho vyvinout silný pozitivní vliv." (s. 414-415)

Drsná zpověď špičkového pracovníka FBI, který se zabýval profilováním sériových vrahů. Zajímavé myšlenky při tvorbě profilu, rozbor rodinného prostředí zločinců, které mnohé vysvětluje, ale neomlouvá! Člověk je většinou za své chování plně zodpovědný. Hodně zajímavá knížka.

1 13.10.2014

Je velmi těžké hodnotit takové knihy, protože obsah často vítězí nad formou. Svá svědectví podávají lidé, kteří je zažili,nikoli spisovatelé v pravém slova smyslu. A právě sdělení těchto zkušeností je cennou hodnotou podobných knih. Autorce, která vystupuje pod pseudonymem Souad, se podařilo podat otřesné svědectví o životě v jordánské vesnici, kde se zastavil čas, kde zákon drží v ruce otec rodin, nikoli stát, a kde "zločin cti" může (a vlastně z pohledu tamních lidí musí) být potrestán smrtí. I když to všichni víme, vždycky se znovu a znovu pozastavujeme nad tím, že v dnešní době je něco takového vůbec ještě možné.

2 04.10.2014

Možná jsem se nechala ovlivnit tím, že kniha je "podvrh" a není skutečnou autobiografií, nicméně určité pasáže jsem autorovi nevěřila. Nic to ale nemění na tom, že Tibet mě fascinuje a i tato knížka byla pro mě do určité míry přínosná.

1 29.09.2014