Zorka komentáře u knih

Děsivá výpověď autorky o životě a údělu dívek a žen v Kambodži. Zaznamenala jsem, že autorka údajně to, co popisuje, neprožila. Je mi to tak nějak jedno, pokud opravdu činí to, co píše. Je vidět, že prostředí, z něhož pochází, minimálně dobře zná a snaží se díky své organizaci bojovat proti krutému zacházení s ženami a zamezit znásilňování dívek, prodávání do nevěstinců a šíření pohlavních chorob. Nehodnotím knížku jako literární dílo, ale jako osvětu, které není v tomto směru nikdy dost.

2 29.06.2015

Pro oddych a pobavení, literaturou bych to nenazývala.

1 19.05.2015

Trošku pelíškovské dílko, u kterého se člověk zasměje, sentimentálně zavzpomíná a ve finále si oddychne, že už si nemusí přelepit nášivku na džínách izolepou a hlídat, aby dětem nedal do školy tričko s anglickými nápisy.

4 12.05.2015

I když se ze začátku zdá, že kniha bude klasickým milostným románem, díky tajemné povaze E. A. Poea a složité povaze jeho nemocné manželky získává příběh zajímavý nádech záhadnosti a nechává čtenáře do poslední chvíle v napětí. Oceňuji výstavbu textu na autentických základech, i když vlastní příběh je zřejmě fikcí.

1 10.05.2015

Poměrně netrpělivě jsem očekávala vydání nové knihy Torey Hayden. A nezklamala mě. Její styl psaní se mi velmi líbí a její pedagogický um obdivuji. S každou knihou si kladu otázku, jak bych se v dané situaci zachovala já a jestli bych dokázala najít cestu k dětem, které jsou tak osudem nešťastně smýkány. Opět krásně lidská kniha o nelidském zacházení s dětmi a velmi trnité cestě k nápravě. Vřele doporučuji.

1 30.04.2015

Velmi čtivou formou zpracované příběhy z dějin naší kriminalistiky. Beletrizované, nicméně doplněné autentickými fotografiemi.

2 26.04.2015

K této útlé novele jsem se vrátila snad po dvaceti letech. Zatímco dějová linie mi utkvěla dost jasně, styl psaní nikoli. Nicméně po znovupřečtení mě napadá, zda může ještě takto lyricky psaný příběh oslovit dnešního mladého čtenáře. Přestože vím, že na mnoha školách se Petr a Lucie stále ukládá za povinnou četbu a nezpochybňuji, že znalost základního tématu asi patří k nějakému všeobecnému vzdělání, domnívám se, že je toto dílo svým způsobem už překonáno. Je mnoho jiných knih, které by děti četly nikoli z povinnosti, ale rády. Bohužel si nejsem jistá, že Petr a Lucie k nim patří.

1 14.04.2015

Člověku se ani nechce věřit, že je to pravda, a přitom podvědomě ví, že ano. Právě děti mohou být snadno zastrašovány a manipulovány, využívány a zneužívány. I když se člověku nabízí myšlenka, že v civilizovaném světe je toto naprosto nepřípustné, není to zas až tak pravda. Podobný Kony se objevil na mnoha místech světa, dokonce i v Evropě, a to hned několikrát. Jedinec, který dokázal zmanipulovat masy a dovedl je k neuvěřitelné brutalitě a násilí. O většině z nich se však hovoří. O Ugandě toho ale zas tak moc neslyšíme. Možná by si tamní problémy zasloužily větší medializaci a větší pozornost. Bylo by pak mnohem snadnější získat podporu světa pro řešení tamních problémů. Velký dík autorovi za zveřejnění příběhu, který je po stránce jazykové a literární zcela průměrný, nicméně po stránce obsahové tolik přínosný.

13.04.2015

Přestože má kniha přes 700 stran, zhltla jsem ji za pár dní. Coby "Husákovo dítě" jsem sentimentálně zavzpomínala na dobu svého mládí, nicméně s vděkem, že období normalizace je za námi. Mnoho společenských skupin jsem do přečtení Kmenů ani nevnímala jako oddělené subkultury, nicméně každý asi vnímal více to, v čem se běžně pohyboval, přístup k informacím nebyl tehdy přece jen tak snadný. Tuto "bichli" určitě doporučuji, je psaná velmi stravitelně a oceňuji také ohromné množství dobových fotografií. Skvělý sociologický materiál.

2 12.04.2015

Knížka Grega Mortensona mě donutila zamyslet se nad problematikou islámu jako už dlouho žádná kniha ne. Když nad tím tak přemýšlím, nejde vlastně ani tak o náboženství jako takové, ale o nevědomost, nevzdělanost, nedostatek prostředků. Právě ta dovedla mnoho tamních lidí k náboženskému extremismu, jehož přívržence fundamentalisté vychovávají v náboženských školách. Pohled do prostředí obyčejných lidí, kteří neschvalují terorismus, a jejich postoje k Talibanu pro mě byly rozhodně zajímavým a obohacujícím čtením. Klobouk dolů před Gregem Mortensonem, který se snaží stavět na území Pákistánu a Afghánistánu školy, které vychovávají nikoli extremisty, ale vzdělané lidi, kteří se tak mohou sami přičinit o zlepšení jinak obtížné životní situace.

3 06.04.2015

Smutný příběh dívky, která neměla na výběr. To její matka rozhodla, že Isabelle Caro bude navždy "holčičkou". Holčičkou, která nevyrostla a zemřela dříve, než se mohla stát ženou.

2 30.03.2015

Velmi působivě zpracované téma války očima devítiletého syna německého komandanta. Ta dětská nevědomost, naivita, spontánnost, fantazie a touha mít přátele na mě působila mnohem více, než když čtu holá fakta.

2 27.03.2015

Skipe, myslím, že jsi to vystihl naprosto přesně: "Gutiérrez píše strohým stylem, žádné kudrlinky na ozdobu, všechno hezky přímočaře a veškerou bídu a hnus života hlavního protagonisty nám prakticky chrstne do ksichtu jako kýbl plný sraček."

Četla jsem krátce po Nabarveném ptáčeti, na který by se podobný komentář hodil jakbysmet, a takhle koncentrované - to byl tedy mazec.

23.03.2015

Coby milovník jazyka oceňuji práci odvedenou překladatelem, nicméně z literárního hlediska mě toto dílko až tak neoslovilo. Jak již zaznělo níže, na prvních stránkách pobavilo, když jsem ale četla již potřetí, jak "logicky" pan Kaplan časuje slovesa, už to byla "stará písnička".

2 17.03.2015

Slovo autobiografický v anotaci musí brát člověk trošku s rezervou. Kniha mi místy přišla až příliš nadsazená, kumulace zvrhlosti na polském venkově je jen těžko uvěřitelná. Jen stěží si umím představit, že by zabíjení, vydloubávání očí, incest, zneužívání dětí nebo sodomie byly i na zaostalém venkově tak samozřejmou věcí. Autor v doslovu rovněž naznačil, že se o čistou autobiografii nejedná, o její míře však může čtenář jen spekulovat.. Každopádně se jedná o působivé dílko, které dává člověku velký prostor k tomu, aby se zamyslel nad špatnostmi tohoto světa. Trošku mi svým zaměřením připomněla knížku A uzřela oslice anděla (Nick Cave) - její hrdina byl taky němý "magor", člověk nečistý a svým způsobem čistější než by se mohlo zdát...

2 14.03.2015

Nejsem jako vy. To byla první kniha, kterou jsem přečetla od této autorky. Musím říct, že nasadila ostatním dílům poměrně vysokou laťku. Kniha Je to i můj život ji pro mě nepřeskočila. Sice tklivé téma, nicméně Annin záhadný právník se svým asistenčním psem a mnoho dalších zápletek mi přišlo spíše průměrných, skoro až "laciných". Dlouho jsem si říkala, že vybočím z pětihvězdičkových komentářů trojkou, za překvapivý konec jsem ve finále hvězdu přidala. Nicméně zůstává tam pro mě to "ale"...

2 04.03.2015

Knihu Daleká cesta jsem si půjčila kvůli Nicholasi Wintonovi. Tohoto člověka si opravdu velmi vážím za jeho skromnost a odhodlání pomáhat. Možná jsem měla pozorněji číst anotaci, pak bych nebyla zklamaná, že se o Wintonovi a jeho transportech dozvídám tak málo. I tak ale knihu hodnotím velmi kladně. Poukazuje v podstatě nenásilně na násilí páchané na mnoha židovských rodinách.

2 04.03.2015

Pro mě fascinující kniha, zejména pak díky Jackovi, pro kterého byl Pokoj domovem a vlastně celým světem. Je těžké číst o tom, jak složité je adaptovat se na "normálnost" a jak normální může člověku, který nic jiného nezažil, připadat "nenormálnost". Stejně jako ostatní jsem si chvíli zvykala na dětskou mluvu, špatné skloňování, Jackův styl myšlení a vyjadřování, které ale byly nakonec výborným prostředkem k dokreslení celého příběhu. Konec byl pro mě slabší částí knihy, i tak ale vřele doporučuji všem, které zajímá lidská psychika, problematika únosů, zneužívání, vyrovnávání se s traumaty.

2 16.02.2015

Je pravda, že knihou V šedých tónech si autorka sama sobě nastavila hodně vysokou laťku. I tak pro mě ale byla Potrhaná křídla zajímavou knížkou, kterou mohu doporučit.

4 08.02.2015

Milý Pavle Šrute, díky za Lichožrouty, dodnes jsem si myslela, že nám ponožky žere pračka :-). Knížku jsem koupila synovi k Vánocům, ale protože měl ještě jiné čtivo, uzmula jsem ji dříve, než si ji stačil sám přečíst (přiznávám bez mučení, že jsem si ji sobecky kupovala taky trošku pro sebe :-)). A nejsem zklamaná. Skvělý nápad, originální pojetí, žádná moderní pohádka se superhrdiny, nýbrž prostý lichožroutí život, který se tolik podobá životu lidí - jen s tím rozdílem, že nežereme ponožky ani hebké dupačky :-). Takže za mě určitě ano, skvělé čtení pro děti - a koneckonců i pro jejich rodiče.

2 05.02.2015