zuzana2599 komentáře u knih
Je to již delší doba, co jsem naposledy sáhla po knize královny knihoven a příběhů, po příběhu od známé autorky Nory Roberts. Úkryt má spoustu stran, ale i přesto jsem knihu přečetla dosti rychle. Tentokrát jsem navštívila svět hollywoodských hvězd, třpytu a bohatství. Ale i úspěšní a bohatí mají své starosti, problémy a když dívku zradí vlastní máma, pak je to hodně těžké. To se stalo i Cat a to trauma ji pronásleduje celé dětství a mládí. Příběh je dobře promíchaný, napětí střídá troška romantiky a dobrodružství, nechybí kriminální zápletka.
Tak jo, dobré to bylo, zase někdy na shledanou, paní Noro !
Ach, to bylo dokonale krásné ! Krásné a křehké jako to nejjemnější křišťálové sklo, hřejivé jako to skleněné červené srdíčko a plné radostného souznění, které evokují vánoční koule od Marie. V jednoduchosti je krása. Jsem nadšená a spokojená !!
Tak jsem se zařekla, že se už nepustím do žádné nové rodinné ságy. A ejhle, tato nová německá autorka u mě probudila zvědavost ... a já neodolala. Až tak mě nakonec román pohltil, že bych nejraději četla dál a vůbec se mi nechce s hrdiny rozloučit a čekat na pokračování. Nádherné čtení, psané s jednoduchou elegancí a šarmem !!
Příběh tří sester Johanny, Ruth a Marie začíná v roce 1890, v malé sklářské vesnici Lauscha v Německu. Dívky žijí pouze s otcem - sklářem a po jeho smrti musí sami čelit nelehkému životu a prosadit se v mužském povolání. Na této cestě je čeká zklamání, zrada, láska a mnoho překážek.
Také já bydlím ve sklářské vesnici, dědeček byl sklář, maminka malířka skla. O to silnější a působivější je pro mne tedy tato skleněná sága.
Také mám ráda les, který je dokonce hned u našeho domu. Ráda se procházím v listí a občas se mi zdá, že les zpívá... Úplně stejně jako Saře.
Na Zaříkávačky jsem se hodně těšila a také jsem hodně očekávala. Jisté je, že italská autorka Emanuela Valentini mé touhy naplnila. V tomto psychologickém thrilleru jsem našla prakticky vše, co mám ráda. Krásně tajemnou atmosféru horské vesnice, zločiny, jejichž kořeny sahají do dávné minulosti, sympatickou hlavní hrdinku a jako bonus zaříkávačky, které jsou spjaté s minulostí a hlavně s tradicí.
Tento vynikající thriller ráda doporučím všem milovníkům kvalitního čtení !!
Rodinné ságy jsou mé oblíbené a milované, a zejména ty od Anne Jacobsové jsou mojí srdeční záležitostí. Už ty překrásně povedené obálky, které nalákají a těší oči, a co teprve obsah, kterému nemůžu odolat. Návrat. Chvíli mi trvalo, než jsem se dostala do děje a osvěžila si všechny postavy v panském domě, panstvo, jejich příbuzné i zaměstnance. Ale pak po přečtení pár desítek stran jsem byla opět doma u Melzerových a prožívala s nimi jejich trable, úspěchy, nemoci, krizi a vše dobré i zlé co přináší sám život. A pak na samotném konci jsem cítila, že ještě bude pokračování, že se se svými hrdiny znovu setkám a opět to bude moc hezký zážitek.
Paní Jacobsová to tedy umí !!!
Lucinda Berry vybírá pro své knihy hodně zajímavá a originální témata. Vždyť už její Andílek se mi vryl do paměti jako nezapomenutelné čtení, při němž mi naskakovala husí kůže a nyní Útěk ze světa znovu zabodoval. Nemůžu prozradit, co se stalo s Kate, kam zmizela, já si ten moment poznání hýčkala a vychutnala. To přeji i ostatním čtenářům. Při čtení jsem si kladla spoustu otázek. Je to vůbec možné ? Může se toto stát s mámou a milující manželkou ? Ano může, po přečtení jsem pochopila a uvěřila... a znovu jsem i tento příběh četla jedním dechem. Toto rodinné drama je skvěle napsáno, každá kapitola má jiného vypravěče a sledujeme tedy děj vždy z jeho pohledu.
Lucindu Berry si uložím ve svém hledáčku. To jsem zvědavá s čím přijde příště. BRAVO !
Hned od první stránky mě tento další díl série polapil a nepustil. Mám slabost pro inspektorku Lotiie Parkerovou, oblíbila jsem si ji i s jejími chybami a temnými stránkami, ale hlavně s celou její rodinou. Její děti jsou zkrátka pěkně praštěné, drzé, divoké, ale jsou chvíle, kdy drží pospolu a mají srdce na pravém místě. Vyšetřování zaživa pohřbené mladé ženy, zmizelých dívek je znovu vysoce čtivé, napínavé, prostě a jednoduše perfektně napsané.
Těším se na další díl, doufám, že nebudu muset dlouho čekat. Vynikající série !!
Pro mě je tento francouzský román zase jednou knižní lahůdkou. Skvělou srdcovkou !
U nás v knihovně jsou knížky označovány barevnými štítky se symboly dle žánru. Tento román má na svém hřbetu nalepené červené srdce. Ale v žádném případě se nejedná o romantickou, zamilovanou oddechovku. To srdíčko by mohlo označovat sílu a hloubku příběhu, jeho jedinečnost, nebo všechny druhy lásky, které román obsahuje. Na Violette Dušičkovou hned tak nezapomenu. V tom mém srdci určitě dlouho zůstane. I já mám docela ráda hřbitovy, ten klid, atmosféru, pomíjivost a rozjímání... Malá ochutnávka:
Nehořekujte nad mou rakví, nejsem tam, nespím.
Jsem tisíckrát ve větru, jenž vane.
poznámka: Na knize není nic morbidního. Je to kouzelný příběh silné ženy, která bojuje s nelehkým osudem.
Příběh mladé vdovy Evvie a bývalého baseballového nadhazovače Deana, kteří si hledají novou cestu v životě, ale i sami k sobě, jeden k druhému a nakonec najdou lásku.
Román mě nalákal i svou krásnou obálkou a já nelituji. Nejedná se sice o žádnou srdcovku, či nezapomenutelný příběh, ale kniha je to pěkná.
Někdy se stává, že se naše životy životy obrátí naruby a to pak bývá těžké. To zažívá i Evvie s Deanem, které spolu spojí náhoda... Kniha se četla rychle, ale děj je pomalejší, více psychologický než romantický, je to taková oddechovka vhodná i pro náročnější čtenáře.
Příběh šesté ze sedmi sester, nespoutané a živelné Electry, byl již tradičně překrásným čtením díky vypravěčskému umění Lucindy Riley. Při čtení mi tentokrát bylo smutno, jen stěží jsem nedávno uvěřila zprávě o smrti této milované a talentované autorky, se kterou mě pojí dokonce rok narození. Je mi velmi líto, že už nenapíše další nádherné romány, jejichž příběhy mě vždy pohltily a uchvátily.
I za příběh Electry, a hlavně za emotivní a hluboký keňský příběh, posílám paní autorce na věčnost, na druhou stranu našeho bytí, ze srdce pět hvězdiček. Děkuji !!
Být tchyně není vůbec jednoduché. Najít tu správnou cestu a míru k protějšku svého dítěte bývá obtížné. I já jsem již skoro rok tchyně a snažím se...
Tchyně od Sally Hepworthové je výborné čtení. Současnost se střídá s minulostí, stejně tak se střídají vypravěčky příběhu - tchyně Diana a manželka Dianina syna Lucy. Příběh je nejenom napínavý, vysoce čtivý, ale i procítěný a chytrý. Je protkán drobnými tajemstvími, lži a touhami všech hlavních hrdinů. Některé touhy a sny se mohou stát i nebezpečné.
Určitě budu číhat na další titul této australské autorky. Tchyně byla totiž SUPER !!
Tak to bylo moje první knižní setkání s Jenny Colganovou a jsem s ním moc spokojená.
Knihkupectví u jezera má překrásně barevnou obálku a na svých stránkách ukrývá velmi milý a láskyplný příběh. Je prosycen nejenom láskou mateřskou, ale i láskou ke knihám, k přírodě, prostě láskou k životu. Příběh svobodné matky Zoe a jejího nemluvícího synka mě chytil za srdce, místy byl vtipný, veselý, místy něžný, dojemný i smutný. No ve všech případech byl nesmírně hřejivý.
Na skotské Vysočině, u jezera Loch Ness jsem se cítila moc prima a strašně moc se mi tam líbilo !!!! Ideální letní čtení, které pohladí po duši !!!!
Jak já tomu mamánkovi Romanovi držela palečky... Opět moc pěkné, nenáročné, oddechové, někdy lehce předvídatelné, ale svěží čtení z pera mé oblíbené slovenské autorky. Čtení, které vůbec nenudí, je obrazem našich životů a já vždy s radostí sáhnu po dalším z příběhů paní autorky. Tentokrát jsem příběh o Olivii dočetla s uspokojením, neboť dopadl podle mých představ. Stará láska totiž nerezaví !
Nejhezčí dny našich životů je působivé a inteligentní čtení. Literární debut tak mladé autorky je vyzrálým, hutným a emocionálně propracovaným dílem ! Barvitá rodinná sága rodiny Sorensonových ! Chvíle strávené čtením tohoto obsáhlého románu jsem si užívala a vychutnávala, moc se mi líbil a již teď se těším na další počin této autorky.
Oceňuji i krásnou originální obálku, ta těšila mé oči a samotný příběh byl zase potěchou mé duši !
Velmi nevšední, zvláštní knížka. Docela mě překvapila. Skrývá na svých stránkách spoustu lásky a krásy, ale je psána netypickým stylem, na který jsem si musela zvyknout. Je psána hodně poeticky, obsahuje mnoho mouder, výjimečných vět a souvětí, oslavuje lásku ke knihám. Příběh samotný je něžný, jemný, tichý, nenápadný, ale přitom silný a kouzelný.
Tentokrát jsem na rozpacích, při čtení jsem měla různé pocity, něco mě nadchlo, místy se mi i něco nelíbilo. Svou zvláštností mě kniha vyvedla z míry.
Jsou všechny knihy Niny George takové ? Světla jihu byla moje první.
Cyklistku jsem si skutečně vychutnala, jako čaj servírovaný na tom nejjemnějším porcelánu, jako něco mimořádného a nevšedního. Ano, i taková byla paní baronka Blanka. Bylo mi ctí se s ní seznámit, sledovat její životní pouť, oddat se příběhu s nádechem nostalgie, melancholie, smutku, ale i radosti ze života a z obyčejných věcí. V knize se obdivuhodně střídá minulost s přítomností, je jen tenká hranice mezi časy, kterou čtenář vždy rozpozná a netápá v ději. Styl psaní je vytříbený, skvělá je práce s jazykem. Pro mě je to nejlepší autorčina kniha, mám přečtené tři.
Když zase zítra nasednu na své kolo, paní baronce bude patřit má vzpomínka !
Adam ze Zbraslavi u mě získal plný počet hvězdiček. Tato historická detektivka byla dokonalá. Autorka mě v ní úplně dokázala vtáhnout do děje a tak jsem se najednou ocitla u dvora posledního Přemyslovce Václava III. a byla jsem svědkem jeho vraždy v Olomouci, v roce 1306. Václav III. po sobě zanechal nemanželskou dceru Alžbětu, které někdo usiluje o život. Pátráním po vrahovi a ochráncem Alžběty je pověřen Adam ze Zbraslavi, milý a statečný mladý muž. Kniha má jen něco málo přes dvě stě stran, historická pravda se prolíná s fikcí, výborně se čte.
Těším se na druhou část trilogie, jistě to bude znovu krásný čtenářský zážitek !
(SPOILER) Na vídeňském hřbitově pracuje květinářka Carolin, která se skrývá před svou hroznou a děsivou minulostí. Má změněnou identitu a se svými nadřízenými si vyměňuje vzkazy zakódované do řeči květin. To je velmi zajímavé a originální. Posléze je odvolána k novému případu do Mnichova...
Čtení to špatné nebylo, docela se mi líbilo, jen žádné nadšení z knihy nesdílím. Tato kniha mi až tak nesedla, i když místy byla hodně napínavá, místy i úsměvná. Tak ještě uvidím, zda i příště sáhnu po této rakouské autorce.
Vynikající čtení ! I mě nový román Martiny Málkové oslovil a moc se mi zalíbil. Paní autorka dokázala na nemnoha stranách napsat skvělý příběh, ve kterém vlastně shrnula životní osud herečky Míly Mašlové, která se potýká s mnoha strachy a obavami. K nim patří nejenom stárnutí, obava z nemoci, ale i rivalita a nedobrý vztah se sestrou Jolou či žárlivost a obavy ze selhání. Příběh se četl jako po másle, a když jsem četla poslední stránky, byla jsem vývojem děje docela překvapená.
Ráda román doporučím k přečtení !
Žena číslo 99 je příběh o statečnosti a odhodlání, který nás zavede do ústavu pro choromyslné v druhé polovině 19. století v San Franciscu. Je to i příběh o sesterské lásce a osobní odvaze, který mne hned od prvních stránek zaujal. Určitě to není thriller, ale velmi vydařený historický román, plný dobových reálií a zajímavostí. V zápletce příběhu nechybí napětí. Určitě nelituji přečtení, mně se kniha líbila a čtení mne bavilo !
Poutavý a čtivý příběh sledující životní osud druhé manželky Zikmunda Lucemburského, krásné Barbory Celské, ženy velmi vášnivé, divoké, nazývané Černá královna nebo Messalina. Příběh je prošpikován politickými vztahy té doby, magií i vztahy milostnými.
S oblibou se takto vracím do české historie, ráda se propadnu v čase do 15. století a dovím se tak spoustu nových skutečností... Historické romány čtu asi nejraději !!