Zuzvil komentáře u knih
Tuto knížku jsem četla ušima a absolutně nelituju, ba naopak, moje nejlepší audiokniha všech dob, přednes a především interpretace pana Potměšila byla skvostná a 70% mého nadšení z této knihy je právě díky němu. Každopádně i samotný námět knihy je výborný a každému, kdo knihu přečetl, musel její obsah přinést nejméně zamyšlení. Mě osobně kniha absolutně fascinovala svoji jednoduchostí, která byla ale geniální, promyšlená a rozhodně velmi nadčasová a lehce přenositelná na jiné životní situace. Za mě chci a musím doporučit opravdu každému.
Knížku jsem četla ušima, občas na mě byla zdlouhavější a také jsem měla problém s islandskými jmény, ale velmi brzy mě příběh vtáhnul a udržel. Líbili se mi i oba hlavní vyšetřovatelé, i když Freyja asi ještě malinko víc :-) Styl psaní autorky mi vyhovoval a přednes interpretky také. Závěr je zajímavě vystavěný a napětí je udrženo až do úplného závěru knihy (i když už víte co a jak). Určitě si časem pustím nebo přečtu další díl. Za mě můžu doporučit.
Další ze skvělých komiksů z dílny nakladatelství Argo, na knížce se mi líbilo úplně vše, formát, ilustrace, barevnost, text, způsob interpretace životopisu Milady Horákové, prostě opravdu vše. A nejen vše o jejím životě, ale i vzniku Československa a velmi pěkně a výstižně jsou tam zachyceny hlavní body dějin našeho národa. No a závěrečné medailonky většiny osob, které v knize vystupují, už jsou jen pomyslnou třešničkou na dortu, skvělé k ucelení celého obrazu. Cením si, že je zde i snaha vyvrátit mýty (napři. že byla paní Horáková účastnice svržení Mariánské sloupu) a na straně druhé, že není opomenuté její setkání s další velmi významnou ženou našich dějin – Františkou Plamínkovou. Nezasloužila by si tato žena také svůj komiks milé ARGO? Já vám tento komiks můžu jen velmi doporučit a pevně věřím, že vás osloví stejně jako mě.
Velmi originální knížka, to slovo originální bylo první co mě napadá, když si knížku vybavuji. Další co mě hned napadá je, že se příběh rozbaluje (loupe) pěkně postupně a pomalu (ale ne zase extrémně pomalu) jako cibule. Jelikož jsem si nečetla u knihy anotaci, tak jsem si ze začátku myslela, že je to příběh osamělé autistické ženy, ale velmi jsem se spletla. Je to příběh, který vysvětluje samotu člověka, který si toho v minulosti tolik zažil a odžil. Knížka umí být i úsměvná, i smutná, vede k zamyšlení. Je tam prostě všechno, co od dobré knížky očekáváte a já ji mohu jen doporučit.
Knížku jsem znala už léta letoucí, ale pořád mě odrazovalo to, že Oliver Twist od téhož autora se mi strašně nelíbil...Jenže díky skvělé skupince #klasikomilove se přede mnou tato výzva opět otevřela a jsem ráda, že se tentokrát nenechala odradit. Navíc číst Vánoční koledu právě o Vánocích mi přijde absolutně nutné a budu se snažit tak činit každé Vánoce. Příběh se krásný, poetický, smysluplný a překrásné ilustrace v mém vydání jen podtrhují atmosféru. Po dočtení si teď dávám 3-dílnou filmovou adaptaci na HBO GO a taky to vypadá dobře. Přečíst rozhodně doporučuji, příběh je poučný pro děti i dospělé, pro ty snad ještě víc ;-)
Knížky této autorky jsou skvělé a já jsem pyšná, že je to česká autorka, která tak skvělé knížky píše. Všechny tři její dosavadní knihy jsou skvost. V Rekonstrukci (jakož i u ostatních) obdivuji, jak lehce a přitom pro mě velmi detailněji a osobitě autorka popisuje jednotlivé postavy a jejich psychologii. Zároveň se v žádném případě nesnaží nikomu zalichotit, nesnaží se být líbivá, snaží se pouze čtenáři něco předat a přivést jej k zamyšlení - a že je nad čím přemýšlet po přečtení. Knížka se mi líbila od začátku do konce, závěr pro mě není žádnou neznámou, respektive i bez nějakého uzavřeného konce je vše jasně a zřetelně řečeno a každý si to domyslí co a jak chtěla autorka sdělit. Těším se na další knihu autorky - bez debat. Za mě 4,5*.
4,5* Horory ani mysteriózní thrillery já nečtu, možná tak maximálně 1x za dva roky, odhadem. Důvodů proč si přečíst právě Ignis Fatuus bylo více. Prvním důvodem bylo, že v našem místním Klubu milovníků knih máme aktuálně téma horor, druhým důvodem bylo, že mí oblíbení knihomolové knihu chválili kudy chodili a třetím důvodem, pro mě nejpodstatnějším, že autorka samotná je mi velmi sympatická a moc ráda s ní poslouchám rozhovory (vsuvku - na akci Kniha Brno jsem ji měla možnost poznat osobně a velký zážitek). Knížka nás zavádí na Šumavu, moji velmi oblíbenou oblast naší země, proto moje zvědavost byla ještě větší. Knížka mě vždycky vtáhla do příběhu a byla jsem společně s hlavními hrdiny uprostřed lesů kolem řeky Křemelné. Mrzí mě, že jsem knížku nemohla číst na jeden zátah, byl by to úplně ten největší zážitek, takto jsem se vždy musela do příběhu znovu a znovu vracet a nasávat opětovně strašidelnou atmosféru. Za mě rozhodně k přečtení doporučit můžu, slova jako bludičky, seník, plyšový medvídek a mlha my už v hlavě zůstanou napořád.
Avatar uživatele
Tato knížka je primárně určena dětem od 12 let, ale o mnohé bychom se my dospělí ochudili, kdybychom ji nečetli. Vizuálně je překrásná, jak přebal, tak ilustrace pana Janíka, tak grafické zpracování jako takové, krása střídá nádheru. Obsahově je knížka také báječná, dobrodružná, kapánek fantaskní, poučná, kapánek strašidelná, je v ní prostě vše. Je to spíše taková ta stará dobrá klasická literatura, měla jsem z ní pocit, že se odehrává před mnoha a mnoha lety, ale vůbec to tak být nemusí, to její nadpřirozeno je velmi přirozené :-))) Není to vůbec taková ta současná moderna a možná proto se mi tak líbila. Prosím, přečtěte si ji také. Děkuji.
3,5* Předposlední díl této série čínských thrillerů u mě dostává stejné hodnocení jako většina ostatních dílů. Ze začátku mi to přijde zdlouhavé a pak šup šup, ve dvou kapitolách vše vyřešeno. Čtenáři (posluchači) v hlavě vyvstane spoustu otazníků, ale bohužel na ně málokdy dostane odpověď. Na druhou stranu "musím" stále v poslechu této série pokračovat, protože mi interpretace pana Myšičky a paní Plodkové velmi vyhovuje. Určitě si poslechnu i díl poslední, tzv. dodatkový (nazvala bych já). Úplně doporučit nemůžu, ale vzhledem k atraktivitě prostředí se do hledáčků čtenářů stejně dostává a dostane :-)
3,5* Tato hra od velikána anglické literatury se mi četla o poznání lépe, než Sen noci svatojánské. Každopádně i tady musím konstatovat, že hry převedené na divadelní prkna jsou skvělé (většinou), ale samotné dílo ve verších prostě není úplně pro mě. Příběh o převýchově ženy by v této době sklízel nevoli, ale tím, že se bavíme o konci 16. století, tak se bavíme nad příběhem samotným a nehledáme tam niv víc (či méně). Cením si především některých vtipných dialogů a taky mě fascinuje jistá nadčasovost v autorově slovu.
Rozhodně můj první velkoformátový grafický román beze slov, který vzal slova i mně. Je to požitek a zážitek, kresba je dokonalá a vyjádření, nebo-li příběh také. Každý je "nucen" si slova do hlavy utvářet sám a přesně v tom tkví ta krása, nutí nás k zamyšlení, jaké to je utíkat či odcházet odněkud a přicházet někam úplně jinam. Za mě rozhodně můžu doporučit k přečtení, budete nad knihou přemýšlet, za to vám ručím.
Již pátý díl čínských thrillerů, který mě opět zavedl za Margaret a Liem. Tentokrát jsem byla opět moc spokojená. Knihu jsem opět četla ušima a kombo Myšička a Plodková mi moc vyhovuje a poslech je radost. V knihách autora se snoubí soukromí život hlavních hrdinů, propracovaná zápletka a vždy je tam určitá část věnována i Číně jako takové. Vyšetřování se může zdá být až zdlouhavé, první polovina knihy se táhle, ale v tomto případě mi to vůbec nevadilo, kniha má svoji dynamiku a její "pomalost" má smysl a k myšlenkám autora prostě sedí. Je to za mě typický Peter May :-) Za mů můžu doporučit k poslechu (přečtení).
Zdařilá knížka českého autora o jinakosti, která vlastně vůůůbec není důležitá. Knížka je většího netradičního formátu s velkoformátovými ilustracemi, které krásně podtruhují příběh samotný. Knížek s tímto přesným cílením je bohužel jako šafránu, především pro dětského čtenáře, takže jsem za tuto velmi ráda a i dcera ocenila a pochopila její smysl a sdělení. Za nás tedy můžeme doporučit k přečtení.
3,5* V tomto případě jsem nejdříve viděla film a pak se rozhodla vyposlechnout audioknihu, ale musím konstatovat, že film byl lepší, za mě takový hlubší, více nám ukázal, kniha je spíše opravdu taková strohá, jde vidět, že se jedná o přepis scénáře. Kvituju ale na ní doslov, kde autor upřesňuje co je fakt a co je smyšlené. O panu Mikoláškovi jsem se dozvěděla až díky filmu a je to velmi zajímavá osobnost, ještě více zajímavé může být čtení přímo jeho knihy. Tady mě mrzí, že dost věcí není podle skutečných událostí nebo nejsou ověřeny, tak se jich můžeme jen domnívat, že tam možná opravdu byli. Za mě lepší průměr a doporučit asi mohu.
2,5* Moje třetí kniha této autorky a má to stále sestupnou tendenci, tak možná už ani další raději zkoušet nebudu, no uvidím. Manželé odvedle jsem hodnotila 4/5, Někdo cizí v domě 3/5 a teď takto a to ta půl hvězdička je jen díky tomu, že vrah byl nakonec někdo jiný, než jsem si celou dobu myslela. Každopádně jsem se během čtení docela smála a nasmála, bylo to jako Zoufalé manželky nebo Stepfordské paničky, každý s každým kamarádil, každý s každým spal, atd. No prostě mi to přišlo neskutečně přitažené za vlasy a moc mě to nebavilo. Napínavé to nebylo vůbec a napětí od thrillerů či psychothrillerů tedy očekávám. Za mě bohužel doporučit nemůžu ani omylem.
3,5* Na třetí díl této série jsem se nesmírně těšila, protože obě předchozí knihy se mi moc líbily. Třetí díl mi ale už stejný požitek a nadšení nepřinesl, alespoň ne tak, jako díly předchozí. Opět se ocitáme v kavárně, ale není to ta v Tokiu, ale tentokrát v Hakodate, kde jsou opět stálí hosté (jeden velmi stálý, kdo četl, chápe) a rozvíjí se opět čtyři příběhy. Kapánek mi to už přišlo tzv. „na jedno brdo“, jednotlivé příběhy jsou opět zajímavé, srdcervoucí a dojemné, ale po jejich dočtení mi byly osudy hlavních postav nějak jedno, už se mě to tolik nedotklo, což mě opravdu mrzí. Knížku přesto můžu doporučit, ale…
Knížka, která mě roky míjela, přitom některé další knihy od autorky jsem četla nesčetněkrát. Toto je velmi smutná knížka a ve vydání, které jsem četla, jsou i strašidelné ilustrace. Vlastně mi vůbec nevadí, že ji čtu až teď jako dospělák, protože v dětské věku bych se asi hodně bála a knížku bych rozhodně oplakala. Už začátek knížky je velmi náročný a srdcervoucí, pak příběh plyne a závěr je opět bolestný, dojemný a krásný zároveň. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, ale také vím, že ji víckrát číst nebudu, za mě je až příliš temná.
Tuto knížku jsme si s dcerou MOC užily. Má krásný formát, ilustrace a především obsah. Knížka krásně zobrazuje celý koloběh života jednoho králíčka, nevynechá ani smrt, která je nedílnou součástí všech. Je to ale celé takové milé, jemné, až dojemné. Především oceňuji srozumitelnost pro menší děti, vše je vyjádřeno s citem a přesto tak jak to je. Za mě můžu vřele doporučit a snad někdy vyjde podobně skvělá knížka tohoto formátu a ražení.
4,5 * Moje třetí kniha od autora a zatím největší nadšení, 6 rozhovorů se ženami napříč republikou plných vnitřních bojů, poznání, uvědomění si, atd. Půl hvězdičky beru za první příběh, to jsem si i trošku myslela, že knihu odložím, absolutně mi tam příběh této ženy nesedl...Pak už to ale nabralo sílu, směr a wow efekt. Příběh od příběhu byl silnější, surovější, náročnější pochopit a vžít se, co si daná žena musela prožít a začít. Autor umí i skvěle klást otázky a to je základem dobrého rozhovoru. Fotografie jen krásně doplňují nádech knížky samotné. K přečtení můžu určitě doporučit a ráda.
Můj zatím nejdelší komiks v životě - 512 stran a wow, moc se mi líbil. Zaujal mě svou provázaností, ilustracemi, příběhem, prostě vším. Na jednu stranu nám ukazuje sílu života i člověka, na stranu druhou pak určitou bezmoc stáří a sílu nevyřčených věci a tajemství. Není to rozhodně prvoplánová věc, je to velmi propracované, sofistikované, s myšlenkou. Za mě můžu určitě doporučit, jedná se o krásný obohacující komiks.