Zuzvil
komentáře u knih
Poslední léto
Dorota Ambrožová
Knižní debut této mladé autorky mi chvilkami připomínal styl psaní mojí velmi oblíbené Jakuby Katalpy, cítila jsem v něm jistou strohost, ale zároveň jasnost daného slova či vět. Někdy dokonce naléhavost, aby vše bylo na čtenáře přeneseno, především niterné pocity hlavní postavy, které sleduje v jejím období dospívání od 15 do 20 let. Knížka ve mě nezanechá bohužel žádnou myšlenku či cokoliv, abych si ji za nějakou dobu vybavila, ale přesto se mi četla velmi dobře a jsem ráda, že jsem po ní sáhla a těším se na další tvorbu autorky. K přečtení doporučit můžu, pokud budete číst bez očekávání, případně předsudků.
Podkin a nestvůry z Lesa chmurných srdcí
Kieran Larwood
Třetí díl této dokonalé série a pořád je to neskutečná jízda, na začátku jsem se do knížky vnořila (ano, nory hrají důležitou roli v knížkách) a na koni jsem se vynořila, doslova. Pořád mě nepřestává fascinovat, že mě tak baví číst příběh o králících, ale je to tak skvěle vystavěný svět, příběh, prostě všechno včetně dokonalých ilustrací. K přečtení rozhodně doporučuji a už bych si prosila díl další :-) Knížka je totiž opravdu pro všechny generace a to je skvělé.
Vlajka Viktora Vaňka
Naďa Reviláková
Třetí volné pokračování knížky pro mládež o radostech a strastech Hanky, která v tomto díle už má 16 let. Tentokrát nás historicky přenese do roku 1968 a nejen do něj. Opět se autorce skvěle povedlo zachytit podstatné informace, které jsou ale předávány nenásilnou formou. V knížce najdete opravdu vše, dobrodružství, záhadu, nedávné dějiny, srandu, atd. Velmi se mi líbí jak autorka umí téma zpracovat a nepotřebuje na to ani příliš stran. Knížku k přečtení rozhodně doporučuji.
Píseň moře
Samuel Sattin
Velmi krásně provedené grafické zpracování komiksové adaptace původně kresleného filmu, kde najdeme mystiku, magii, rodinné vazby a mnoho dalšího. Pro děti, a nejen pro ně, je to velmi poutavý příběh s přesahujícím sdělením. Čteni jsme si s dcerou užily a knížku jsme následně ještě rozebíraly, což vždycky značí, že zaujala a upoutala. Určitě k přečtení doporučuji jak tuto knihu, tak Vlkochodce (stejní autoři).
Podkin Jednoouško a dar Temnory
Kieran Larwood
Dechberoucí pokračování fantasy série pro děti a mládež mě opět nezklamalo, ba naopak, už teď se těším na díl třetí, jak se ponořím do světa Pěti říší. Při čtení knížky mě vždycky napadalo, že je tam kousel Zaklínače, kousek Pána prstenů či Hobita a kousek Indiána Jonese a přitom hlavní hrdinové jsou (jen) králíci. Ano, zni to poněkud zvláštně a možná až přehnaně, ale věřte, že se začtete a všem hrdinům budete fandit (no dobře, Gormům snad ne ;-) Čtení jsem si moc užila a věřím, že v dětských očích to musí být ještě větší paráda. Prosím, přečtětě si tuto fantasy sérii, ať u nás v ČR může časem vyjít i další, 4. díl. Děkuji.
Alžběta a Nina
Jana Poncarová
3,5* Tuto knihu jsem četla ušima a z interpretace jsem byla nadšená, Dana Černá je jasná jistota, ale velmi mile mě překvapil i skvělý a velmi příjemný přednes Lucie Štěpánkové. Hvězdičku navíc kniha ode mne dostává právě díky nim. Příběh je to zajímavý a hlavní linka se mi líbila, ale jinak tam bylo příliš nevyřčených věcí – otázek a také taaak obří tajemství, až už mě to nezajímalo a nechtěla jej vědět Mnohdy obsáhlé popisy mi nijak nevadily, užívala jsem si rozvláčnost, ale pokud by se proškrtaly – nechyběly by. Věřím, že knížka, potažmo autorka má své čtenáře, ale já k ním pravděpodobně patřit nebudu, takže s doporučením tady trošku pošetřím.
Vánoční chlupáč
Katja Rieder
Překrásně ilustrovaná kniha o předvánočním čase v lese plném zvířátek, která se pořád hádají. Z mého pohledu je knížka určena opravdu velmi malým čtenářům, protože poselství příběhu jako takové je velmi pěkné a magické, ale na druhou stranu také velmi strohé, zrychlené a za mě to mohlo být malinko lépe propracované a dopracované, ale rodiče určitě s dětmi proberou a dovysvětlí potřebné. K přečtení bych ale doporučila spíše jiné knihy s vánoční tématikou.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
4,5* Horory ani mysteriózní thrillery já nečtu, možná tak maximálně 1x za dva roky, odhadem. Důvodů proč si přečíst právě Ignis Fatuus bylo více. Prvním důvodem bylo, že v našem místním Klubu milovníků knih máme aktuálně téma horor, druhým důvodem bylo, že mí oblíbení knihomolové knihu chválili kudy chodili a třetím důvodem, pro mě nejpodstatnějším, že autorka samotná je mi velmi sympatická a moc ráda s ní poslouchám rozhovory (vsuvku - na akci Kniha Brno jsem ji měla možnost poznat osobně a velký zážitek). Knížka nás zavádí na Šumavu, moji velmi oblíbenou oblast naší země, proto moje zvědavost byla ještě větší. Knížka mě vždycky vtáhla do příběhu a byla jsem společně s hlavními hrdiny uprostřed lesů kolem řeky Křemelné. Mrzí mě, že jsem knížku nemohla číst na jeden zátah, byl by to úplně ten největší zážitek, takto jsem se vždy musela do příběhu znovu a znovu vracet a nasávat opětovně strašidelnou atmosféru. Za mě rozhodně k přečtení doporučit můžu, slova jako bludičky, seník, plyšový medvídek a mlha my už v hlavě zůstanou napořád.
Liška s duhovýma očima
Mária Lazárová
Poetický a krásný příběh z dalekého severu a hluboké tajgy o přátelství malé holčičky a lišky. Co se mi také velmi líbilo byly vložené legendy-příběhy, které nejčastěji dědeček vykládal své vnučce. Kniha je rozdělena na dvě části, první je více seznamovací, pohádková, vyprávěcí, v druhé části už není nouze o drama, nebezpečí a vše co si člověk představí, že přináší zima severské divočiny. K přečtení rozhodně doporučuji, věřím, že vám i dětem se bude líbit.
Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
Moje první kniha od autorky, na kterou jsem se již dlouho chystala. Nejprve jsem si musela zvyknout na autorky specifický styl psaní, jakmile jsem se ale do knížky "ponořila", tak jsem byla fascinována. Musím přiznat, že i v průběhu čtení jsem se musela velmi soustředit a vnitřně si překládat autorčiny myšlenkové pochody. Kdybych to měla shrnout do jednoho slova, bylo by to absurdno, absurdno osudu, absurdno lidských povah, absourdno poválečného období, atd. Autorce se rozhodně povedlo, aby čtenář nad knížkou přemýšlel a aby mu z ní nebylo dobře a přemýšlel nad jejím obsahem. Knížka je velmi zajímavá a za mě i jiná, než knihy na podobné či totožné téma, ráda ji doporučím k přečtení.
Vlkochodci
Samuel Sattin
4,5* Již před pár lety jsem viděla stejnojmenný animovaný film a velice se mi líbil, proto jsem teď byla mile překvapená, když dcera domů přinesla komiksové zpracování. Neodolala jsem a přečetla, pocit spokojenosti přetrvává i po přečtení. Velmi se mi líbil především námět a pointa celé knihy. V knížce najdeme dobrodružství, magii, emoce, kouzla, přírodu, prostě všechno, co by správná knížka měla mít a čtenář by měl chtít :-) Za mě rozhodně doporučit můžu, jak komiksové zpracování, tak filmové.
Dům za zdí
David Mitchell
3,5* Z autora jsem vždy měla nějakou obavu, tentokrát jsem knihu ale přečíst "musela" a jsem ráda za zkušenost. Prvních pár stran jsem si musela dát dokonce 2x, abych se vůbec dokázala začíst a pochopit, ale pak už to frčelo, knížka mě pohltila, bavila mě, velmi si především cením námětu knihy, ale konec pro mě byl opět takový neuchopitelný. Dvakrat jsem jej už ale nečetla :-) Rozhodně jsem ráda, že jsem tvorbu tohoto autora ochutnala, ale více jej pravděpodobně vyhledávat nebudu. K přečtení toto netradiční dílko doporučit můžu.
Hra na Betsy Bowovou
Ruth Park
Tak k této knížce bych se 100 % nedostala nebýt výzvy v rámci našeho malého místního knižního klubu a byla by to škoda, protože jsem asi nic takového ještě nečetla a možná ani číst nebudu. Svojí obálkou vyvolává pocit jasné dívčí knížky, ne-li úplně dětské (nečetla jsem záměrně anotaci knihy), po první pár stránkách jsem si říkala, že toto nebude nic pro mě, ale pak najednou přišlo cestování v čase, takže dobrodružství, následně se tam objeví i krapet romantiky (opravdu krapet), takže to zase nabere jakoby jiný spád a závěr byl takový nečekaný/čekaný, ale každopádně skvělý. Čtení jsem si moc užila, byla jsem napnutá a příběh jsem s hlavní hrdinkou prožívala. K přečtení můžu určitě doporučit.
Poslední bratr
Nathacha Appanah
4,5* Útlá knížka, která je velká svým obsahem. Velmi dobře vystavená knížka, která je vyprávěna stárnoucím mužem, který vzpomíná a sumarizuje svoje dětství a prožitky, které mu zůstaly na celý život. Kniha mi mimo jiné přinesla zase mně neznámé informace o přesunu židovských uprchlíků na ostrov Mauricius včetně těch z Československa. Autorka velmi mistrně čtenáři sděluji útržky, drobnosti a pomalu staví přiběh na odiv. Skvělé. Knihu k přečtení rozhodně můžu doporučit.
Příběh mého života
Helen Keller
Životní příběh ženy, která byla od svých dvou let hluchoslepá a žila na přelomu 19. a 20. století mě opravdu fascinoval a rozhodně si o ní ještě něco přečtu. Knížku napsala sama autorka a v knize jsou také kromě fotek doloženy dopisy, které sama psala. Byla to neskutečná žena, která se nevzdávala, naučila se více jazyků, psát, mluvit a studovala vysokou školu. Setkávala se se zajímavými lidmi - Mark Twain, Alexander Gragam Bell, atd. Její píle a radost je života je opravdu fascinující, poučná a tzv. "nakopávací". Knížku určitě doporučit k přečtení můžu.
Dobrý proti severáku
Daniel Glattauer
3,5* Pohodová knížka o dvou lidech (muži a ženě), které svede dohromady náhoda: Vzájemně si pak píšou téměř denně e-maily. Mé pocity z četby se střídaly jako na houpačce, chvíli jsem byla v euforii, že to byl skvělý nápad napsat vlastně velmi jednoduchý námět knihy, který nám ale odkrývá naše vlastní lidské vnímání, chvíli jsem se jakoby nudila a nechápala jsem, proč z takových nic neříkajících vět vznikla dokonce kniha. Nakonec ale u mě převládl pocit dobrý a čtení rozhodně nelituju, ale taky vím, že už znovu určitě číst nebudu. K přečtení a zamyšlení určitě doporučím ráda.
Srdcovka
Štěpánka Jislová
Předchozí komiks autorky Bez vlasů mě velmi nadchnul, tak jsem se těšila na tuto novinku, bohužel ale tady se mé nadšení nekonalo. Nějak jsem se v příběhu jakoby ztrácela, hlavní námět by dle mého v popisu bloudění ve vztazích, lásce, zamilování a vlastní osobnosti. Pokud se na knížku podívám jakoby z dálky, tak je mi její sdělení patrné, ale jakmile jsem se snažila začíst, tak opravdu musím použít jediné slovo co mě napadá, že jsem se ztrácela a vlastně nepochopila, co přesně autorka říct chtěla. Co se týče formy a grafického provedení, tak to mám ráda, to se mi líbilo. Za mě rozhodně můžu doporučit k přečtení knihu Bez vlasů, u této Srdcovky nechám volbu čistě na vás...
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Tuto knihu jsem četla ušima a zrovna v tomto případě si myslím, že jsem udělala chybu, protože kapitoly jsou velmi krátké, střídají se vypravěci a také čas, kdy je příběh vyprávět. V textové formě si myslím, že bych hned od začátku měla větší přehled, než když je mi kniha předčítána a přiznávám se, nevěnuju ji tím pádem celých 100% pozornosti. To je asi to jediné co mě mrzí. Jinak jsem si poslech moc užila, po "dočtení" jsem se podívala na stejnojmenou mini sérii a ta se mi také velmi líbila, je samozřejmě upravená, ale s tím já nemám problém. Námět knihy je opravdu ojedinělý a originální a mě se velmi líbilo i to propojení hlavních postav (žádnou velkou romantiku nečekejte). Každá postava měla v knížce své místo a vše do sebe velmi povedeně zapadalo. I závěr (bohužel) byl takový, jak být měl, takže za mě velká spokojenost a k přečtení určitě doporučím ráda.
Královna plesu
Robert Lawrence Stine
3,5* Do dalšího kola Klasikomilů čteme naši osobní klasiku, což znamená, že čteme knížky, které nás ke čtení přivedly nebo nás v dětství ovlivnily. U mě to rozhodně byla série Stopy hrůzy, už před pár lety jsem se pustila do opětovnému čtení pár dílů, ale už jsem rozhodně (bohužel) nebyla nadšená jako kdysi, to jsem jednotlivé knížečky doslova hltala. Nejoblíbenějším autorem byl pro mě R. L. Stine a tak jsem sáhla i tentokrát po díle v jeho podání. A nebyla jsem zklamaná. Ano, je to kapánek úsměvné, dá se říct i naivní, ale pořád tam ty "vibrace" jsou, obálky jednotlivých knížeček mi přijdou skvělé stále, obsahově už jsem samozřejmě méně spokojená, ale tento díl mě i tak mile překvapil, vraha bych neodhalila, ale nějak mi moje podvědomí napovědělo=pamatovalo si to.
Miluj bližního svého
Erich Maria Remarque (p)
Já mám asi s jedním z nejznámějších autorů nějaký problém :-) Ale velmi nerada :-( Zatímco knihu Na západní frontě klid jsem doslova hltala, tak například Nebe nezná vyvolených mě v podstatě vůbec neoslovila a řekla bych, že mě až nebavila. Proto jsem byla zvědavá na právě tuto knihu a řekla bych, že je to takový průměr. Vůbec nechápu tady ty všechny ovace a 5* hodnocení, respektuji je plně, ale nechápu. První polovina knížky taková plytká, hlavní pointa se střídá v tom kdo odkud byl vyhoštěn, kam jel a co tam prodával, aby si vydělal na obživu. Samozřejmě chápu, že primární sdělení je v tom, jak se systém choval k emigrantům, ale mě to prostě bohužel příliš nebavilo jak to autor pojal. Mrzí mě to, ale je to prostě tak. Každopádně jsem ráda, že jsem knížku přečetla a určitě od autora nějakou další vyzkouším, brousím si zuby na Jiskru života.