Zuzvil komentáře u knih
Knížku jsem si vyhledala na základě knižní výzvy Databáze knih, jinak bych se k ní pravděpodobně nikdy nedostala. Každopádně je to určitě nejstručnější autobiografická próza (co se týče do počtu stran) , kterou jsem kdy četla. Co se týče obsahu samotného, tak klobouk dolů před autorkou jak dokázala ve velmi strohých větách popsat zajímavě svůj životní osud. Pro mě byla neznámou osobností a jsem ráda, že jsem se o této spisovatelce a výtvarnici měla možnost dovědět přímo od ní samotné. Čtení to bylo rychlé, příjemné a můžu doporučit.
3,5* Zážitek s četby mi bohužel pokazila probíhající kauzu, protože všude vyskakovaly spoilery a já tak nedobrovolně věděla, co se v knize dozvím :-( Každopádně i tak na mě kniha od začátku působila velmi odpudivě a pesimisticky (= vyvolávala ten pocit), což mě na druhou stranu fascinovalo, protože i když jsem s četbou teprve začínala, už mi žádná postava v knize nebyla sympatická :-) Hlavní postava a vypravěčka je cácora, jen a prostě cácora, zcela chápu proč ji autorka nedala konkrétní jméno, ale zároveň mi to nedovolovalo si k ní vypěstoval rádoby vztah. A k žádné další postavě také ne, protože všechny jsou položeny do negativna a celou dobu mi bylo vlastně nepříjemné knížku číst, což je na jednu stranu dechberoucí, co paní autorka dokáže vytvořit pomocí slov, na ten pocit z knihy určitě nezapomenu při vyslovení jména knihy, ale zároveň to pro mě bylo až tak nepříjemné, že se mi knížka nečetla dobře, byla opravdu velmi depresivní a musím konstatovat, že mě neoslovila toliko jako předchozí autorčiny knihy, ba naopak, bohužel. Nemůžu tady na závěr tedy ani doporučit, ani nedoporučit, prostě nevím.
Další kniha rozhovorů autora, který si tentokrát přizval i svoji dceru, protože se jedná o rozhovory točící se kolem vztahů dcera-matka. Samozřejmě každý ten rozhovor (celkem je v knize 5 rozhovorů) je směřován ke všem otázkám žití (či přežívání) dané ženy, ale ústřední téma je prostě dáno. Knížka se čte velmi dobře, stejně jako kniha Nevidím ani tmu, obě tyto knihy mě oslovily a u obou jsem musela konstatovat jak krásné jsem měla dětství, atd. U spoustu věcí člověku zůstává rozum stát, ale je dobré (a důležité) si o tom mít možnost přečíst. Už teď se těším na nějakou další knihu a tuto stávající můžu doporučit.
Petr Sís je autorem mnoha skvělých knih, ale tohle je skvost, nádherná věc. Jak dokázal převyprávět a poupravit pro dětského čtenáře osudy dětí, které byly zachráněny panem Wintonem, je neskutečná a bravurní. Graficky je kniha také velmi vyvedená a já jsem moc ráda, že zrovna díky ní jsem dceři vysvětlila v hrubých rysech (zatím stačí takto vzhledem k věku - 9 let) co byl holocaust, atd. K přečtení rozhodně doporučit musím, protože toto je vlastně pomůcka pro čtení s dětmi těchto těžkých témat.
Kniha je řazena jako dětská kniha, ale rozhodně je určena do rukou i dospělým (u dětí bych to já viděla na 12+), kniha je především pohádkou, ale takovou, která má velký přesah a nutí vás přemýšlet během čtení, ale i po jejím přečtení. Nabádá k poučení se. Kromě zmíněné pohádky je v knize obsaženo i svým způsobem sci-fi, dystopie a fantasy. Určitě můžu doporučit knihu k přečtení a vsadím se, že jste nic takového ještě nečetli ;-)
3,5* Závěr této trilogie propojí všechny hlavní (i vedlejší) postavy předchozích dvou dílů a my se dozvíme, jak to všechno bylo a jak to všechno dopadne. Občas jsem se velmi ztrácela, vina je tedy na mém přijímači, ale tím pádem jsem ztrácela pozornost a kniha mě tolik nebavila a neupoutala jako dvě předchozí. Kdyby se jednalo o díl druhý (který mě naopak bavil moc), tak bych řekla, že se jedná o vycpávkový díl (což nelze říct, když mluvíme o závěru trilogie). Za mě osobně asi nejslabší díl, i přesto, že se vše vyústí v jasný konec. Určitě bylo dobré si trilogii dočíst, ale velké doporučení ode mě nelze očekávat.
Na tak malém rozsahu, co se týče počtu stránek (cca 100 stran), tak velký příběh či ještě lépe obsah, respektive tak velké (a důležité) sdělení. Celou dobu co jsem knížku četla jsem měla pocit, že se příběh odehrává na úplném začátku 20. století (a to i přesto, že se téměř záhy dozvídám, že je příběh zasazen do 80. let 20. století), nevím, zda to autorka dělala cíleně či zda to byl pouze můj pocit, ale bylo to vlastně fascinující. Na knížce mě asi nejvíce fascinovalo, že autorka vůbec nic nekonkretizuje, nepojmenovává, detailně nepopisuje, nevysvětluje, vše se odehrává v náznacích, i přesto přesně víte, co vám kniha má předat. Knížku můžu a chci určitě doporučit k přečtení.
Dokonalost, do-ko-na-lost, za mě tedy rozhodně, jak po grafické, tak obsahové stránce. Nemůžu knížce vytknout jedinou věc. Do příběhu jsem se na začátku ponořila a na konci se z něj (nerada) vynořila, a to doslova, protože příběh se točí kolem jedné rodiny, majáku a moře. Zní to obyčejně? Ale obyčejné to rozhodně není, obyčejná není ani rodina, ani maják a vlastně ani to moře :-) Kniha je primárně určena dětským čtenářům, ale já si úplně neumím představit, že bych ji s dcerou (9 let) zatím četla. Hrubým odhadem bych to viděla pro děti minimálně 12+. Moc bych si přála, aby knížka byla hojně čtěná a křičím do světa, že ji DOPORUČUJI.
Další z řady knih, která pro mě byla novinkou, environmentální beletrizovanou knihu jsem nikdy zatím nečetla. Podpořila jsem četbu samotnou také poslechem zkrácené verze na vlnách Rozhlasu. Kombinace obou těchto variant mi přišla velmi zajímavá a přínosná. Autor v knize kombinuje mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta, tak aby tomu rozuměl i laik, tedy já. U čtení mě napadaly především tato slova: poutavá, poučná, ale také naučná a především naléhavá. A i teď při hodnocení mi tyto slova nejvíce knihu vystihují. Rozhodně doporučuji k přečtení a následnému zamyšlení.
Toto je jedna z dalších knížek, která má u nás čestné místo v knihovničce a četly jsme si s dcerou nesčetněkrát. A mě překvapivě nikdy nelezla na nervy, pokažné jsem se se pousmála či naopak zamyslela. Obě ji vlastně známe nazpaměť (což vzhledem k textu není nic náročného :-D). Knížka má krásné ilustrace, je velmi stručná, ale také velmi výstižná a má opravdu jemný a krásný přesah, sdělení, které dá dětem i dospělým dost. Za nás musím a chci doporučit.
Ilustračně kniha nepatří mezi úplně skvosty, ale přesto vás (i vaše děti) určitě osloví a každý si v ní něco najde. Dospělí zavzpomínají na dětství a dětem naopak vnukne nápady a myšlenky jak a kde si lze venku hrát . Velmi se mi líbí, že knížka je opravdu psána z pohledu dětí, je tam tedy to, jak by to dítě přesně řeklo, např. "chtělo se mi kadit" :-) Zároveň jsem se u knížky musela také tzv. chytnout za nos, protože občas patřím taky k těm rodičům co zakazují, přikazují a vidí dopředu to, co není. Určitě si knížku přidejte na seznam a s dětmi přečtěte.
Knížka určena primárně menším dětem má velmi krásné ilustrace, které jsou dílem samotné autorky celé knížky. Příběh samotný je velmi hezký, ale nikterak objevný, ale pro cílovou skupinu, které je určen, je dostačující a my dospělí z toho můžeme dětěm ten přínos dopovědět sami, jak je krásné mít a být v přátelství, jak funguje příroda a jak je pro každého z nás důležitá rodina a vazby v ní. Knížku můžeme i s dcerou doporučit.
Příběh o lidech, kteří jsou nuceni opustit své domovy, svoji zemi. Jedná se o dětskou knížku pro menší děti, ale přesto i řadu dospělých seznámí se skutečnou osobou, německým filozofem židovského původu, Walterem Benjaminem a také s rakouskou převaděčkou Lisou Fittko. Troufám si říct, že řadě z nás nic tyto jména neříkají, ale měla by. Jsem moc ráda, že tento velmi stručný příběh vznikl, že autorka se s dílem dobře popasovala. Knížku určitě můžu doporučit.
Jedním slovem ÚŽASNOST, úžasnost především pro menší děti, ale i my s dcerou (9 let) jsme byly unešené, nadšené a jen jsme dodávaly citoslovce typu ach, och, jůůů, ťuťu :-) Knížka je většího formátu, má překrásné ilustrace a klasický příběh z let mého mládí je krásně upraven a pointa je velmi velmi povedená. Textu pro menší děti je tam opravdu velmi přiměřeně, takže i v tomto ohledu se bude skvělě číst. Za nás obě můžu jen a jen doporučit, nechejte se také "pohladit" tímto příběhem.
Velmi přímočaře, zároveň přístupně a především vtipně napsaná knížka jedním mladým talentovaným hercem, který bydlí na zámku, a která se skvěle čte. Autor netlačí na pilu, nechce se zalíbit za každou cenu, ale jeho specifický humor se vám zalíbí tak jako tak. Velmi jsem si knížku a její četbu užívala, protože je to jako číst zprávy od kamaráda, kterého jste chvíli neviděli, popisuje vám část svého životního příběhu vpravdě, ale s jistou nadsázkou. Za mě můžu určitě doporučit, a ráda.
S dcerou jsme si knihu maximálně užili, jak její formu, tak styl (kromě komiksových okénem kniha obsahuje i stránky, kde si hlavní postava píše deník a jeho zápisky jsou součástí knihy). No a krásné ilustrace nelze opomenout. Příběh je krásný, netradiční a s přesahem, který nám oběma potěšit duši. Je to jedním slovem LASKAVÁ kniha. Měla bych k ní drobné připomínky, ale jsou tak drobné, že je zmiňovat nebudu a raději vám ji za nás obě doporučim k přečtení :-)
Již pátý díl čínských thrillerů, který mě opět zavedl za Margaret a Liem. Tentokrát jsem byla opět moc spokojená. Knihu jsem opět četla ušima a kombo Myšička a Plodková mi moc vyhovuje a poslech je radost. V knihách autora se snoubí soukromí život hlavních hrdinů, propracovaná zápletka a vždy je tam určitá část věnována i Číně jako takové. Vyšetřování se může zdá být až zdlouhavé, první polovina knihy se táhle, ale v tomto případě mi to vůbec nevadilo, kniha má svoji dynamiku a její "pomalost" má smysl a k myšlenkám autora prostě sedí. Je to za mě typický Peter May :-) Za mů můžu doporučit k poslechu (přečtení).
Již třetí pokračování knížky s detektivními zápletkami pro děti. Každé dvě stránky jsou určeny jedné detektivní zápletce, celkem je jich 12 a na konci knihy je i řešení. S dcerou se nám nejvíce líbil první díl, ale i tady jsme se hodně pobavily, velmi trefně jsou udělány české překlady především jmen podezřelých :-) Ceníme si především nápadu, jednotlivé příběhy mají ještě vždy vnější a vnitřní část (doslova se papír překládá, aby byl například dům vždy zvenku i zevnitř). Knížku určitě můžeme doporučit, rády.
Já i dcera jsme se nad knížkou úplně rozněžnily, velice se nám líbily ilustrace (ano zubr v reálu vypadá jinak, ale proč ne, nám se to líbilo), velice se nám především líbili Tukoni a jejich poselství a úloha v říši zvířat, báječný nápad. Jen konec byl kapánek takový uspěchaný či nedotažený, ale nám to nevadilo, dovyprávěly jsme si jej samy, jak nás napadalo, že by to mohlo být dál. Za nás můžeme doporučit a přečteme od autorky určitě i další její knížky.
SVATÝ XAVERIUS – V rámci nás Klasikomilů jsem si do tohoto kola vybrala Jakuba Arbese a jeho romaneta, nejprve jsem sáhla po SVATÉM XAVERIOVI, čeština je tam krásná, malebná a dá se říct, že i velmi čtivá, ale bohužel obsahově mě příběh nijak neoslovil, nezajímal, nebavil, takže hodnotím 2/5. Zaujalo mě snad pouze to, že vypravěčem je sám autor, pan Arbes. Jako druhé romaneto jsem zvolila NEWTONŮV MOZEK a tady musím hodnotit 4/5 (proto je celkové hodnocení 3/5), protože autor má můj obdiv za to, jak zkombinoval sci-fi, v podstatě i detektivku a troufám si říct, že i určitou formu hororu. Zpětně bych klidně volila jako povinnou četbu ve škole :-)