Nejnovější komentáře

„Za mě naprostá spokojenost. Zkusila jsem, pro mě, nový žánr a překvapivě mile mě potěšilo, jak se dobře četl. Jedná se o druhou knihu tohoto žánru, kterou jsem četla, ale teprve až teď můžu s klidem říct, že si určitě přečtu další. Detektivky jsem nikdy nevyhledávala a už ne ty severské, teď se to možná obrátí. Kniha se čte velmi dobře. Obsahuje i celkem dost historie, což u tohoto žánru asi není úplně běžné, ale za mě fajn. Je sice pravda, že jsem asi čekala, že případ bude asi trochu víc ujetý, ale asi lépe, že tomu tak není. Snad jen ta jména a názvy. Ne že by mi vadily, to k tomu patří, ale s výslovnosti dost "bojuji". Snad nejsem jediná. Určitě doporučuji všem, co mají rádi tenhle žánr. Od autorky si přečtu i další díly a určitě zkusím u jiné autory.“... celý text
— Margarett_Lindd

„Tato kniha od Ingrid Tůmové je výbornou pomocnicí pro všechny ženy, které toužit zkoumat své nitro a dary. Pokud považujeme Ženy, které běhaly s vlky za Bibli, co se ženských příběhů týče, tak Síla archetypů ženské duše zase odkrývá různé aspekty ženství. Knihu jsem postupně přečetla – vždy podle toho, jaký archetyp si mě v určitý moment zavolal. Na druhou stranu vím, že ji můžu číst neustále. Vždycky tam najdu něco nového, co mě v aktuální moment osloví nejvíce. Kniha je navíc doplněna nádhernými fotografiemi, které naprosto vtáhnou do jednotlivých archetypů. S fotkami se dá krásně ztotožnit a i přes nadčasovost archetypů zapadají do našeho moderního světa.“... celý text
— MartinaGita

„Mě se to líbilo:) Zejména krátké kapitoly, které střídavě vyprávějí různé postavy.Celkově odlehčené čtivo:) A amerikanismy ci czenglish? "no problem"..beru to jako charakteristický rys autoru:)“... celý text
— K.larki

„Dětské knihy od Hostu jsou sátka na jistotu! Vidět svět dětskýma očima je dar. A tento příběh nám jej alespoň na chvíli propůjčí, abychom se podívali do nekonečného světa dětské fantazie. Příběh je na první pohled plný nejrůznějších zvířat, a faktů z jejich života. Kromě klasických zvířat tu nalezneme i hodně speciální, a to nejen svým zbarvením nebo tvarem. Nebudu prozrazovat, nechte se překvapit. Ale nad některými názvy mi doteď zůstává rozum stát - skvělá překladatelská práce, která jistě potřebovala více než jen špetku fantazie. Druhý pohled nám nabídne něco trochu hlubšího. Malá Vega má čisté srdíčko a nekonečnou touhu po vědění. Právě proto chce vědět víc o svém životě, o své minulosti i budoucnosti. Je zajímavé sledovat boj se světem ( především s rodiči) skrze dětské oči. Co je pro nás téměř zanedbatelný problém, pro ně je nekonečné dobrodružství, při kterém překonávají kruté bouře i dračí doupata. Svým způsobem je to smutné, ale i veselé a hravé zároveň. Příběh bych doporučila číst před spaním, nebo si jej rozdělit na kapitoly. Dohromady je to, právě kvůli nejednomu kreativnímu názvu, hodně velké sousto. A myslím si, že samotné vyprávění dokáže vyvolat mnoho otázek, které bude potřeba zvídavým čtenářům zodpovědět. ;) Doporučení je pro čtenáře 9+, ale zvládnou to určitě i menší děti. Hodnocení: 4/5“... celý text
— nela3812

„Horowitz mě baví. když jsem si tady na začátku pokládala otázku, jestli je vražda nějakýho právníka to pravé ořechové, jestli mě to vůbec bude bavit - tak to samé najednou řešila postava se svou literární agentkou: "to nemohli zabít někoho jinýho? třeba herce? - ne, herec byl minule." :-) ačkoli první díl jsem si možná užila víc (punc novosti) tohle bylo taky skvělé.“... celý text
— mikika

„Vydání z roku 2015 v v nakladatelství Omega je jedno z největších prznění literatury jaké jsem kdy zažila.“
— Stamtejo

„Zmlsaná sérií Lacey Flint, která byla nabytá energií velkoměsta, je tento thriller ze skotských Shetland zcela odpovídající své poloze - v podstatě zajímavý, ale utahaný jako sychravé počasí.“... celý text
— gigi77

„PRVNÍ ČÁST: Tak pojďme na to. Musím přiznat že mi maličko trvalo než jsem se začetla a naskočila zpátky do světa Čtvrtého křídla, ale pak už je to smršť. Moje pocity z první části, byly jako na houpačce. Violet je pro mě hrdinkou, kterou mám ráda, fandím jí strašně moc, ale zároveň mě občas vytáčí. Xaden je pro mě dokonalým hrdinou stejně jako Rhys a myslím že se to jen tak nezmění. Pokud jde o události v první části, kde sem mimochodem trošku brečela jen dvakrát tak jako wow. Nečekala jsem že se vrátí do Basgiathu, Dainovi jsem nejdřív nevěřila ani nos mezi očima, a Varrish je psychopat první třídy velebnosti, dostal co si zasloužil. A pak je to jedna velká smršť vraždění, intrik, lží, a tak dále a tak dále. Velké BUM je samozřejmě část kdy nám jen tak oznámí že Jack Barlow prostě žije. Co prosím? A pak jako nic? Z Jacka je najednou vážně světec? Tak hou hou to mi něco smrdí. Dále, Sloane, Liamova sestra. To co je za nevděčného spratka... ale nakonec se uklidní, svým způsobem, asi. Cukalo mi z ní v mozku :D ale zmínka o Liamových dopisech taky jen tak prosvištěla a už se o nich nikdo nezmínil. Dál jsem upřímně čekala že mě víc zasáhne Violetino mučení od Varrishe. Víc mě dojalo to když tam vtrhnul Xaden. A samozřejmě nemůžu opomenout že mě Dain velice překvapil, stejně jako Violetina matka. To jsem vážně nečekala. Závěrem první části je přesun do Aretie, a jsem dost zvědavá jak to tam bude dál pokračovat spolu se všemi jezdci. A abych nezapomněla na Adarnu, achjo, bobik, jsem zvědavá jestli se to s ní vyřeší... DRUHÁ ČÁST: Druhá část pro mě byla ze začátku stejně náročná na začtení jako první. Ale svým způsobem se pořád aspoň něco málo dělo a nutilo mě to číst dál. Vztah mezi Violet a Xadenem je jeden velkej chaos a upřímně mě jejich hádky už spíš unavovali. Spojení letců a jezdců zas o něco ozvláštnil děj a čekala jsem že z Cat bude větší mrcha :D Překvapivých momentů bylo dost a umíralo se znovu ve velkém, na truchleni čas samozřejmě nebyl. Potěšila mě konečně zmínka o Liamoých dopisech a že se Slone rozsvítilo. A když přeskočíme rovnou k závěrečné bitvě... Byla jsem napnutá jak kšandy o tom žádná, ukápla i slza překvapivě tam kde bych to nečekala, u Sawyera jsem ani nedutala a Barlow nakonec samozřejmě nezklamal... HAJZLIK jeden, aspoň se nám objasnilo proč Violet v první části "zachránil". Ale velké bum ala Xaden, no čekala jsem asi víc, bud víc z jeho pohledu nebo prostě víc. Možná to víc bude v dalším díle, stejně jako kdyby víc krucinál komunikovali tak by ty dva šaškové věděli navzájem o svých nočních můrách a tušili by ze něco sakra nehraje.... Aaa bože... AMEN a šup sem s dalším dílem prosím... :D“... celý text
— Marry123

„Je znát, že už dávno nepatřím do cílové skupiny, nebavilo mě to.“
— Julka5259

„Dlouho jsem nečetla mezi milostnými romány takový příběh, který mě tak zaujal. Nejen samotným dějem, ale zavedl nás do světa opery, kterou mám moc ráda a v duchu jsem si přehrávala známé melodie, které Rosana studovala i poté s Robertem zpívala. I když celkově to byl příběh pro hrdinku smutný, hluboce na mně zapůsobil.“... celý text
— bábuška

„Knihu jsem získal jako výhru. Je tlustá a počítal s tím, že ji zařadím do knihovny a asi nikdy nepřečtu. Po třech měsících jsem neodolal a začal číst. Bylo mi líto mít knihu a nepřečíst si ji. Od druhé strany jsem byl nadšený. Druhá osoba je zvláštní a pro mne byla uchvacující.“... celý text
— karel8649

„Velmi odpočinková knížka, autorka má čtivý styl psaní, takže člověk shltne knihu za chvilku. Trochu mám problém s až nerealistickým chováním Bena nebo Evy, ale to k tomuto žánru prostě asi patří. V Kodani jsem chvilku žila, tak jsem se těšila, jak mě autorka zavede zpátky. Ale jsou to spíš takové highlighty, pro skutečný popis Kodaně a Dánů je lepší sáhnout po dánském autorovi. Nicméně připojuji se k autorčinu pozvání do Kodaně, opravdu to stojí za to!“... celý text
— Tripedalia

„Poměrně chaoticky napsaný první díl putování dvou lidí z rádoby viktoriánského Londýna do magického světa. Přijde mi, že si autorka ukousla velké sousto. Namyslela zajímavý komplexní magický svět, ale nedokázala do něj čtenáře nějak dobře pustit, aby se v něm opravdu zorientoval. Příběh tříštil jak divný a nepříjemný prolog, který tam v té chvíli nedával smysl, tak potom postupné vracení vzpomínek na smrt kolegy. Ach, strašně moc jsem se ztrácela. Neorientovala jsem se v nových bytostech a v magii, chybělo mi ukotvení něčím, co znám. Možná mi chybělo, že nemám načtenou Grišu, kterou je dílo asi, soudě dle komentářů, poměrně hodně inspirováno. Asi se do dalšího dílu ani nepustím, postavy mi nijak nepřirostly k srdci a čtení pro mne bylo náročné, fakt jsem se dost ztrácela.“... celý text
— jitka_dankova

„Přečet jsem si názory ostatních, ale chtěl jsem té knížce dát šanci, když se odehrává v Brně - a byla to chyba... Ještě tak do půli knihy jsem si říkal, že je to taková jen náladovka, a pak už jsem byl je zvědavý, zda druhá půlka bude stejně slabá jako první - a byla ještě slabší. O čem to vlastně je? Nevím...“... celý text
— Milton

„sedlák se nedoprošuje, co mít nemá, nedostane. Pěkným jazykem pan Štifter vládne...“
— ANDY28

„Kniha se mi velice líbila. Kouknul jsem i na dokument a mohu jen doporučit. Hezky zpracovaná kniha očima Olgy Havlové.“
— knihomol1985

„Další super díl!“
— Veronika_mad

„Při přečtení posledního komentáře jsem se docela pobavila, protože podle mě je tento díl Sigmy pro změnu jeden z těch nejlepších. Jistě, určitě by stálo za to téma více rozpracovat, ale pak by to nebyl ten "úderný" román, které Rollins chrlí už skoro 20 let. Rozhodně bych neřekla, že v něm málo akce, velmi oceňuji spoustu zajímavých informací na téma virů či nejstarších živých organismů, jež jsou do knihy velmi umně (na rozdíl od stylu S. Berryho) zapracovány. A pak je tu ještě ten prvek psí věrnosti a oddanosti, který na konci vžene slzy do očí. Takže suma sumárum - klasická "sigmová" pohádka, bezva čtení na dovolenou.“... celý text
— raphelia

„Omlouvám se, že řeknu věci, které tu víceméně už zazněly, ale přesto... Jsem vděčná za tuto knihu, protože jsme zvyklí, že k těmto tématům oficiálně v církvi nic nevzniká, proto padáme na zadek bez ohledu na kvalitu... ALE: kvalita není úplně špatná. Jen mi právě uniká ten cíl. Ano, jedním z cílů určitě bylo čtenáře seznámit s více či méně známými inspirativními ženami s církví nebo vírou nějak spojenými. Což není špatně, naopak: např. Sv. Terezii z Lisieux mám spojenou s tím opravdu nejšílenějším katolickým kýčem a obsesí ohledně líbání ostatků a osahávání deček a koberečků, kterých se dotkla její končetina. Jsem ráda, že se mohu bez tady těch věcí okolo dozvědět pravou podstatu jejího přínosu, díky za to. Nicméně někdy mě opravdu štve, omluvte mi ten výraz, autorova připosranost. Na jednu stranu super, že jsou ty otázky otevřené a člověk si může popřemýšlet. Na stranu druhou: je tady obrovská potřeba a obrovský hlad nějak definovat všechny ty otázky, které se s postavením žen v církvi pojí. A cítím z toho fakt obavu, aby náhodou to nebylo pro nadřízené moc... Nechtěla bych, aby byla z knihy laciná agitka o svěcení žen, ale přece jen... Tohle mi tam prostě bolestně chybělo.“... celý text
— Tyyynab

„Návrat nežádoucí... Český román z pohnuté doby... První zhruba půlka skvělá, knihu - i když zatím nedočtenou - jsem doporučovala známým. Bohužel druhá půlka už pro mě těmi různými vztahy ztrácela na uvěřitelnosti. A mrzí mě to. Nechytlo mě to tedy tak, jak to vypadalo na začátku a jak jsem doufala. Čtyři hvězdy budou tak akorát :-).“... celý text
— alca-212

„Knížka je čtivě napsána. Akorát mě iritoval kapitán a jeho rasismus Každopádně si určitě přečtu další knihy.“
— alzbeta3119

„Autorka mě namlsala prvním dílem. Ale ten třetí už je teda masakr. Všechny postavy buď zemřou nebo jsou zmrzacene. Ocenila bych lehký ton první knížky“
— alzbeta3119

„Ukázka, kterou Prostor zveřejnil ještě před vydáním, mě zaujala. Lyrické texty, to je moje. Jenže poté, co jsem knihu konečně držela v rukách, přišlo zklamání. Nebavilo mě to, do hlavní postavy jsem se nedokázala vcítit a tak nějak jsem získala dojem, že úspěch knihy se veze na trendy tématu. Už to, že kniha vzbudila pozornost už před vydáním ledacos naznačuje.“... celý text
— gbrgbr

„Nejlepší fantasy, které jsem za poslední dobu četla. Nijak extrémně temné, láska boje fantastično.“
— alzbeta3119

„Starší kniha, která neztrácí nic na kvalitě. Sympatický šerif a trochu zbrklá hlavní hrdinka Andrea jsou sympatické postavy a fungující chemie mezi nimi je také tak akorát.“... celý text
— Ivetaa

„Šestadvacetiletá Elena žije s Radimem ale zamiluje se do Itala jménem Francesco. Na svůj věk se chová jako puberťačka a ve vztahu absolutně netuší co chce, naopak v práci si jde přesně za svým cílem. Konec knihy byl za mě nejlepší, zdá se mi že Elena konečně prozřela a začala se chovat podle svého věku a to je taky jeden z důvodů proč nakonec dávám větší hodnocení než jsem měla původně v plánu. Co se týká stylu psaní tak mi přijde jako kdyby se autorka vyvíjela stejně jako hlavní hrdinka. Na začátku vysvětluje svoje vtipy nebo ironii a na můj vkus až moc závorek. Vše jsem chápala i bez toho vysvětlení. Často se opakovala stejná slova, třeba papakiamobil už mi lezl krkem, někdy stačí prostě jen auto. Bohužel za mě je to jedna z těch knih u které si za pár dní ani nevzpomenu o čem vlastně byla.“... celý text
— JanaŠpe

„Naprostá špička s kvalitním a dokonalým množstvím popisů charakterů postav. Kniha vás donutí přemýšlet nad smyslem života a jeho pomíjivostí.“
— Ivetaa

„...kniha má spád a její promyšlený a skvěle vystavěný děj nutí k zamyšlení, stejně tak nás autor postupně překvapuje situacemi i navozeným prostředím a dokonalost románu tkví i ve vyvíjejících se charakteristikách postav...“... celý text
— ...Máca...

„"Už v novele V pekle jsme všichni Hébert se mohl čtenář přesvědčit, že Madla Pospíšilová Karasová to se slovy umí a své postavy nešetří. Němý křik, ukrývající v sobě třináct různorodých povídek, už obálkou napovídá, že ani tentokrát to nebude čtení pro citlivky. (...) Sbírka jako celek by se dala zhodnotit jako sonda do průběhu několika let autorčiny tvorby, v níž brouzdá různými vodami své fantazie a experimentuje se žánry a subžánry. Plynulost a čtivost textu je však bez zaškobrtnutí, a i když konce povídek občas zanechají na patře hořkou pachuť, čtení je to dobré. Madla Pospíšilová Karasová má velkou fantazii a nebojí se balancovat mezi těmi nejbrutálnějšími a nejnechutnějšími scénami, které si čtenář mnohdy raději ani nechce představovat." Celá recenze: https://deti-noci.cz/2024/09/literatura/lit-recenze/madla-pospisilova-karasova-nemy-krik/“... celý text
— kniznistranky

„Obrovské zklamání, už dlouho jsem nezažil ten pocit, kdy se těšíte až konečně dočtete knihu. Promarněná příležitost, takové téma a tak bídná historická příprava. Asi bych vypustil tu červenou knihovnu, ale chápu, že autor chtěl ve čtenáři navodit nějakou citovou linku. Kde je ovšem obrovský problém, tak to je faktografie a historické reálie. Ne, Němci neměly na svých obrněných autech hákové kříže a ani esesáci neměly v podpaždí vytetované blesky SS, přičemž se autor zmiňuje, že toto mělo být znamením SS (pouze vyznačenou krevní skupinu). Nacistický šéf Varšavy chtěl po Židovské radě, aby dodala šedesát svých žen do nevěstinců pro Wehrmacht a posléze museli Židé darovat krev pro bojující jednotky na východě. Jako vážně? Autorovi nic neříkají Norimberské zákony respektive Zákon o ochraně německé krve a německé cti??? Zatímco v Reichu by každý, kdo by se vyspal s Židovkou dostal oprátku, v Milé č. 18 byl zřizován bordel a do vojáků Wehrmachtu byla zvesela pumpována německá krev. Už v roce 1941 znala židovská správa v ghettu pojmy jako Einsatzgruppen a dokonce jsou v knize z tohoto období i vyjmenovány jména a hodnosti velitelů těchto skupin zvláštního určení. Autor si ani nelámal hlavu s tím, jaké byly používány hodnosti v SS a Wehrmachtu, Oberführer SS je přece generál major atd. atd. Chápu, že chyba je i u mne jako u starého hnidopicha, ale tohle se prostě nedalo přehlédnout. Vcelku přitažené za vlasy na mne působilo i to podnikání Velké sedmy nebo přeprava dobytka přes zeď ghetta. Popis povstání v ghettu a jeho průběh je čistá fikce bez historických základů. Tady jsem opravdu umíral a říkal si, proč autor tak bezostyšně lže. Na druhou stranu je třeba vypíchnout, že autor se nebál zmínit odpor polského odboje pomáhat Židům a vůbec celý ten polský zakořeněný antisemitismus, který byl v Polsku patrný po celou válku, respektive i po ní, kdy v Polsku probíhaly protižidovské pogromy. Původně jsem si od Urise chtěl pořídit i Exodus, ale po tomhle "opusu" jsem si to rozmyslel. A přitom můžeme vidět, že tady tenhle škvár má 93%, tomu říkám objektivita...“... celý text
— Jochen77