Nejnovější komentáře

„Kniha je mix historických událostí, vlastního příběhu a trochu nadpřirozena. Kupodivu se to dobře čte, kapitán Bathory je takový "neprůstřelný hrdina". Dávám plný počet hvězd.“... celý text
— mr.Zdenek

„Taky mě kniha vůbec nenadchla, ale dočetla jsem ji. Pořád jsem čekala, že to bude víc gradovat, ale katastrofa až do konce..“
— Ejv

„Velmi čtivé, sympatičtí hrdinové.Byla jsem spokojená.“
— Zdenas5

„Autorka si dala neskutečnou práci, k tomu nelze než smeknout a opravdu se poklonit. Muselo to být hrozné, hrozné a ještě jednou hrozné. Osudy postav, hlavních i epizodních, rozryla zrůdná doba strachu, paranoie, oportunismu i státem živeného zla. Těžké čtení, těžký závěr série. Stejně těžký život je i v tomto regionu. Celá trilogie je pro tento kraj mimořádně cenným počinem. Na zrůdnostech, které páchal režim, totiž doposud stojí i padá dnešek.“... celý text
— fruitbueno

„Klouzání po Aljašce. Mírně řečeno poetické klouzání po povrchu v blízkosti kamínek či horkého čaje. Chvílemi drsný příběh,jindy zase romantický kaleidoskop úryvků,popisných článků,deníků a dokonce jakýsi střípek skládanky až do současnosti. Roztříštěná skladba cestopisné poutě v neznámých neobjevených místech. Na jednu stranu jistě celkem vtahující vyprávění o samotě,na cestě o cestě.Na druhé straně opuštěnost a strádání něžného pohlaví taktéž. Dost dlouho mě vrtalo v hlavě,co z tohodle všeho nakonec vyleze. Za půlkou se vše odehrávalo v tom samém tempu i atmosféře. Žádné přehnané zvraty,dramatická úderná psychologie,až tak nepřekvapující forma děje. Kdo je naladěn na něco takového bude spokojen. O samotě na dalekém severu.O samotě naléhavosti lásky.O očekávání a velké ztrátě,vyrovnávání se s ní. O čekání na zprávu,která nepřichází několik měsíců. V době,kdy byl zázrak,kdy psaní našlo svého adresáta předáváním,nebo ti kteří se vraceli dříve do nějakého tábora poblíž k domovu.O nějakém ¨dnes podáte,zítra dodáme" si hlavní postavy,mohli jen zdát v nejbujnějších představách :) Samota není hrozná,je šílená. O čekání na dokonalý záběr,kompozice obrazu v očích místních maloměštáků. O naplnění života. Ne dechberoucí,ale určitě zajímavý žánrový pohled zajímavé aljašské spisovatelky.“... celý text
— opic 12

„Na tento román jsem byl moc zvědavý při jeho koupi a tak hned, jak jsem dočetl jinou rozečtenou knihu, padla volba jen na něj: na Šóguna od Jamese Clavella. Kniha pojednává o posádce holandské lodi Erasmus, která při pokusu obeplout svět v roce 1600, ztroskotá u japonských ostrovů. Na lodi se rovněž nachází anglický lodivod John Blackthorne. Posádka je zachráněna, ale Japonci s nimi ze začátku zachází jako s barbary. Nicméně John Blackthorne dostane možnost přes jezuitského překladatele vysvětlit, jak a proč se do Japonska dostali a jaké mají úmysly, protože loď Erasmus má na palubě děla. Začátky jsou pro anglického lodivoda velmi krušné, ale právě jeho znalosti ohledně námořních cest a válečného umění na moři budou chtít využít i mocní vládci tehdejšího feudálního Japonska, kteří jsou spolu na meče doslova. Celá posádka se stává zajatci japonských ostrovů, jak byl o tom seriál za komančů v osmdesátých letech myslím. Kniha pojednává o střetu dvou naprosto odlišných kultur a i o dvou typech křesťanského smýšlení a nepřátelství a sice katolíků, jezuitů a protestantů, takže Blackthorne, protestant, je trnem v oku ještě mnoha jezuitům, kteří jsou na území Japonska. Kniha je plná intrik, evropský náhled na život a smrt je konfrontován se samurajskými hodnotami a jejich náhledem na život a smrt. Kniha je to velmi poutavá i poučná. Má sice slabší místa, kde se toho zase tolik neděje, ale to je hojně vykompenzováno zbylou částí knihy. Je to mé první knižní setkání s japonskou kulturou, ale zároveň i kniha s nějvětším počtem stran pro mne doposavaď. Je to ale věrná výpověď o tom, jak tehdejší Japonci smýšleli a je to velice zajímavé, pro nás Evropany mnohdy nepochopitelné, tedy ne zcela. Je zde krásně zpodoben tehdejší samurajský kodex pro povinnost, oddanost, ale i nasledký spojené s tím, kam vede odhalená zrada na lenním pánovi. John Blackthorne mi byl velmi sympatický, stejně jako jiní hrdinové tohoto velkolepého románu a mně bylo velkou ctí tuto knihu moci číst, je zde rovněž dobře popsán vzestup Johna Blackthorna na společenském žebříčku v Japonsku se všemi poctami, ale i povinnostmi. Rovněž jeho katarze náhledu na japonský způsob života z pohledu Evropana je úchvatný, ale nejlepší jsou ty mocenské boje o tom, kdo bude nakonec panovníkem Japonska. Sám jsem katolík, ale i mne tato kniha mnohokráte přivedla k vlastnímu pousouzení životní filozofie, křesťan v 16 století kontra buddhista v 16. století, jaké svině byli i tehdejší církevní mocnáři, jací lvi se před japonskými panovníky tvářili jako beránci. Jak to nakonec dopadne, to už si přečtěte sami. Kniha má velice dobře vystavěný děj, kde se neustále něco děje, i přes silný samurajský kodex, mnohdy vítězí ambice a touha po moci, intrik je zde velmi mnoho. Když knihu čtete, ocitáte se zároveň ve feudálním Japonsku a smrt hrozí z každé strany dnes a denně. Jednoznačně pět hvězd a doporučení. Ještě, že mám knihy Taikó a Musaši, ale na ty dojde až jindy. :-)“... celý text
— Elapheg

„Skvělé, úplně si dokážu představit že by to mělo i víc stran a vedlejší postavy by dostaly víc stránek. Doporučuji.“
— Erutan

„Tohle bylo teda něco.. Je to první díl. Janě, ze začátku budete zmatení a naprosto chápu, že někomu nemusí vyhovovat styl psaní a bude trvat, než se začte. Mně se to četlo rychle a bez obtíží. Ačkoliv se o jasnovidectví nezajímám a za rok přečtu tak tři fantasy knihy, bavilo mě to. Začátek se trochu táhne, ale když dáte knize šanci, uvidíte, že bude skvělá. Já se od druhé půlky nemohla odtrhnout! Posledních sto stránek jsem doslova hltala. Spíš mě trochu zklamalo, že v knize nebylo tolik romantiky, ale to snad zachrání další díly. Postavy byly skvělé a naprosto jsem se vžila do prostředí. Jazyk bych nenazvala vyloženě poetickým, ale podle mě autorka umí psát. A skvěle. Jo, není to nejlepší kniha, kterou jsem četla, ale nakonec byla fakt dobrá. Písnička, která se mi hodí ke knize: On Your Side - The Last Dinner Party“... celý text
— Bětuu

„Super nápad, bohužel případ je strašně krátký. Zkoušel jsem hrát víckrát a jít různými cestami a vždy to bylo do 2 hodin vyřešené. Chválím víc konců a celkový systém ale případ by to chtělo těžší a delší.“... celý text
— Erutan

„,,Věděla jsem jen to, že ve mně probudil oheň a já jsem si přála, aby ten plamen už nikdy nezhasl." Příběh Joshe a Jules byl vskutku od nenávisti k lásce jak se patří. Josh mi sice od začátku serie k srdci nepřirostl,ale tu to napravil. Jules se dostávala do zajímavých situaci a jako Avina nejlepší kamarádka ji i pomohla aby Alex nezuřil.“... celý text
— petulkapeta

„Celá série je top, toto je třešnička na dortu. Strašně se mi líbí, že se autorka zaměřila na vedlejší postavy z hlavního příběhu a věnovala jim samostatnou knihu. Začátek mi přišel trochu zdlouhavý a konec zase hodně z rychlíku, ale vše mezi tím to dokonale vynahradilo. Skvělý příběh, vývoj, pecková práce s emocemi a povahami lidí. Vlastně nevím, jestli bude někdy nějaký další díl, ale byla bych nadšená, pokud ano. Maas je v tomto prostě nepřekonatelná.“... celý text
— Tyna_Pav

„Další "rodinná" historie počínající před druhou světovou válkou... Příběh zajímavý, má spád, je čtivý. Ale přesto mi přišel závěr trochu překombinovaný.“... celý text
— deauville

„A druhá půlka postřehů nad dvojknihou Náčelníka. Objevil pro mne nový pohled na toulání. A nového člověka, i když ten už mezi námi mnoho let není. Moc krásná kniha. Odteď už i na hmyz budu hledět s úžasem a objevovat své čaroděje.“... celý text
— kuruteku

„To takhle dočtete eknihu a nejde vám nahrát nová, všechny knihy jsou příliš velké na cestu autobusem domů přes půl republiky. A pak přijde vhod ta útlá knížečka, co s sebou už přes dva měsíce vozím, pokouším se ji začít číst, ale až teď přišel ten správný čas. Nádhera. Každý má někde své fotografie svých Krkonoš a kdo ne, toho mi je upřímně líto. Stejně jako toho, kdo se nikdy netrasl zimou, kdo nikdy nespal v lese. Ano, z jeho pohledu jsme staromódní, ale my představujeme tu návaznost na dávné předky. A doufám, že přežijeme i doby budoucí s jejich umělou inteligencí. Ta tohle nikdy nemůže zažít a tedy ani pochopit.“... celý text
— kuruteku

„Opět senzační detektivka, nedalo se od ní odtrhnout.“
— Alena1957

„Jako vždy u Irvinga velmi solidní čtení, pohybuje se v jemu známých hranách, v e fludnim prostředí, kde krystalizuje jeho osobitý přístup k románu zakotvený v tolik známé a dobré anglické půdě. Příběh který vás odsune do toho neuniknitelného času dospívání, proměn i představ, na prkna která znamenají život a do náruče bouře zvaný Shakespear. Navíc je zde postava která pracuje v knihovně.“... celý text
— Atuin

„Škoda, že autorka nezvolila raději formu románu. Popsaná událost je pro nás dlouho žijící v míru nepředstavitelná. Bohužel, takových knih podle pravdy by mohlo být napsáno mnoho. Ale přeživší chtějí raději zapomenout a vůbec o tom nemluvit.“... celý text
— Dandy1

„Název knihy: Havraní spolek Autor: Maggie Stiefvater Žánr: fantasy, romány, YA Série: Havraní bratrstvo 1. Počet stránek: 424 Hodnocení: 3/5 ------ Recenze: Havraní spolek, další HumbookTip! Viděla jsem, že kniha je často přirovnávana k Šesti vranám - parta lidí, která po něčem pátrá. Havraní kluci a Blue řeší záhadu pohřbeného krále a světy mrtvých a živých se nebezpečně prolínají. Bude vás mrazit, budete se snažit vymyslet, co se stane dál, divit se, ale i se smát. (Jo, ale k Šesti vranám bych to rozhodně NEpřirovnávala! ) Zápletka je určitě zajímavá - duchové, jasnovidci, záhada, linie, posmrtný život, magie...autorka si toho "naložila" hodně a nevím, jestli se jí to povedlo zpracovat. Havraní spolek není napsaný za mě moc čtivě, má hodně "hluchých" částí, nevysvětlené věci a ne zas tak poutavý děj. Kapitoly jsou vyprávěné z úhlu všech postav, což mi nevyhovuje. Mám v tom pak bordel Konec je hooodně otevřený, na to se připravte, a vlastně se ani moc neřeší to, co je/má být zápletkou prvního dílu Blue, hlavní postava, je dívka z rodiny jasnovidců, které odmala říkají, že nesmí políbit dvou spřízněnou duši, jinak zemře. Což je velké břemeno, co? Ale nic moc originálního, v knize to ani nějak extra zpracované nebylo Moc ji ani neznáme, spíš dle jejího chování. Mě nějak extra nesedla. Havraní kluci...no...Gansay mi ze všech byl nejsympatičtější. Líbila se mi jeho vytrvalost, zapálení, rozumné uvažování ohledně pátrání a loajlita k přátům. Ronan byl fajn, docela jsem si ho oblíbila! Noaha taky a Adam mě strašně štval a nějak mu celkově nerozumím jako člověku. Havraní spolek asi stojí za přečtení, ale nečekala bych nic velkého ------ Velké díky patří @humbook @humbookblogeri za poskytnutí knihy v rámci #spoluprace“... celý text
— knihomolka2022

„Příznám se, že téhle knize jsem se dlouho vyhýbala. Detektivky sice mám ráda, ale těm o seriových vrazích se vyhýbám. No ale nakonec jsem si řekla, že musim podpořit žánr křesťanská detektivka, protože knih v tomhle šuplíku moc není. Hlavní hrdinka Kaley Quinn je takovou kombinaci Sherlocka Holmese a doktora Lightmana ze seriálu "Anatomie lži". Na toho jsem si vzpomněla, protože Kaley nepoužívá dedukci jako Holmes, ale soustředí se na řeč těla. Má ovšem i svoji vlastní metodu, kvůli které si někteří myslí, že je na hlavu. (Popravdě, trochu je, ale sympaticky, asi jako ti dva, co jsem je zmínila.) A teď napíšu, že vraha jsem odhalila. A jako fakt. Jenže ono by to platilo, ať by jim byl kdokoli , protože autorka opravdu dokonale uvrhla podezření postupně na všechny. A teď další přiznání: víc jak polovinu knihy jsem byla na autorku strašně naštvaná kvůli jedné vedlejší postavě. Kdybych nechtěla vědět, kdo je vrah, tak asi knihu odložím. Vymyslet postavu a pak na ni zapomenout? Jako vážně? No ještě, že jsem knihu dočetla, protože nastal nečekaný zvrat pravě i u té postavy. To bylo geniání . (Nechci spojlerovat, ale zajímalo by mě jak to vnímali ostatní čtenáři, tak to napíšu do diskuse) Obešla bych se bez poznámek pod čarou.“... celý text
— Marylaa

„Ja jsem maximálně spokojená. Další skvělý dil a těším se na další.“
— Paja1709

„Můj první dětský horor. Pojednává o jedenáctileté holce Ollie, která se zaplete do staré události. Po smrti své maminky pořád čte knihy…po setkání se starou šílenou ženou, která chce jednu knihu hodit do potoka, jí knihu sebere a uteče domů. Příběh Zrádné mlhy ji fascinuje. Čte celou noc. Druhý den jede se spolužáky na výlet na starou farmu. Cestou domů se porouchá autobus, učitel odchází pro pomoc. Podivný řidič autobusu je varuje ať utečou, dokud nepadne soumrak. Ollii se promítá v hlavě příběh ze staré knihy, z autobusu vidí hroby lidí o kterých je zmínka v knize a na rozbitých hodinkách po mamince se objeví slovo BĚŽ. Rozjíždí se tak pátrání se dvěma spolužáky Brianem a Coco jak z toho ven. Postupně je seznámí s údaji v knize a zjistí tak, že je kniha nejspíš podle pravdy. Kniha si mě získala, byla napínavá, čtivá, mrazivá, dojemná. Akorát bych možná zvážila, jak moc je které dítě citlivé. Děsivější než Harry Potter to snad není. Nudit se u knihy děti nebudou.“... celý text
— EvikU.

„Kdysi hodně dávno jsem přečetl dvě autorovy knihy - domnívám se, že podle jedné z nich byl natočen černobílý film- a pamatuji si něco z autorova stylu vyprávění. Ale tentokrát jsem hluboce zklamán, neboť mé očekávání nebylo naplněno!“... celý text
— konicekbily

„Jako první jsem přečetla Hlubinu, tato kniha navazuje, a za sebe musím říct, že mi přišla o kousek lepší, než ta první. Ale přes to zůstávám u 4*. Karika prostě nikdy nezklame a já nechápu, že jsem na něj narazila až teď?! V knize je strach opravdu cítit, taky napětí a nervozita z toho, jak to sakra může zase dopadnout? Nejsem zklamaná, rozhodně ne, a konec jsem fakt nečekala, a taky mě překvapil! Karika se mi začíná dostávat pod kůži. A na Čebrať a ani kolem něj snad nikdy nepojedu. (Radši jsem si na mapě zjistila i kde se nachází.. a vlastně už jsem kolem jednou jela.. ale víckrát ne!) :)“... celý text
— JointlieKat94

„Dětská knížka plná napětí. S dcerou se nám moc líbila“
— evca7271

„Opravdu monumentální kniha a hlavně zážitek z ní. Ta touha po dobití vlasti je dechberoucí. Velmi čtivá literatura faktu, až se stydím, že jsem se k ní dostala až teď. Ale takto obsáhlé knihy mám problém číst, přínosnější pro mne je poslechnout si je. Určitě se k ní ještě jednou vrátím, protože ne vše je možné si zapamatovat. Kdo má aspoň trochu zájem o tuto problematiku, tak je to nejlepší možná volba jak se s ní seznámit.“... celý text
— Abikk

„No dopr, to byl divnej konec. Série pěkná, ale konec to zabil. Škoda.“
— Sklenička

„"Zabiju svého bratra ve zbrani, abych zachránil pokrevního bratra?" Emotivní vyprávění plné bolesti chytí za srdce a nepustí. Příběh několika generací vietnamské rodiny, který popisuje téměř jedno století jejich dějin. Nejsou tu ale jen výbuchy bomb, umírání při hladomoru, fanatismus, ale také obdivuhodná láska a síla rodiny a odvaha jednotlivců. Kniha je moc krásně napsaná, dozvíme se i mnoho o kultuře, jejich památkách a určitě získáme i jiný pohled na historii. Víc takových knih. "Kdybych si mohla něco přát, nechtěla bych nic zvláštního, jen obyčejný den, kdy bychom jenom vařili, jedli povídali si a smáli se. Přemítala jsem, kolik lidí na světě prožívá takový obyčejný den a netuší, jak je ten den výjimečný a posvátný.“... celý text
— harena

„Spisovatelka sama říká, že ji fascinují rodiny především proto, že každý, kdo žije s někým pod jednou střechou, má tendenci vidět stejnou událost úplně jinýma očima. I když je v rodině plno lásky, přesto se jedno dítě může cítit nemilované a odstrčené, pak provádí spoustu hloupostí, kdy si neubližuje jen sám sobě, ale ubližuje i ostatním. Je jen otázka, jestli si to ještě v dospělosti uvědomí. Sama mám dvě dcery a tak můžu posoudit, že spisovatelka napsala román přímo ze života. Být matkou není nikdy snadné. Napsáno úžasně pravdivě a velmi čtivě, dojemný a pro mě asi nezapomenutelný příběh, který si budu určitě pamatovat.“... celý text
— harena

„Jak už sám název napovídá, o lechtivé čtení tu není nouze. Kniha obsahuje celkem 17 kratičkých povídek od nejrůznějších autorů, některé z povídek jsou více či méně zdařilé, ale to vůbec nevadí, na své si přijde rozhodně každý. A na jaké povídky se můžete těšit? Jsou jimi: Instruktor na jednu noc, Skleník, Co uši neslyší, The Final Conutdown, Maličkosti, Všebarevný vír, Deštěm za dobrodružstvím, Toužení, Prostě dokonalý, Lilek, Má milá s mandlovýma očima, Spisovna, Psáno štětcem, Školní výlet, Postel plná šeříků, Dopis a Narozeninová oslava. Všechny povídky jsou velmi čtivé a velmi rychle se dostanete k "jádru pudla". Některé z nich zavání velkým nábojem erotiky a sexu, jiné naopak jen pouhými romantickými náznaky, ale jedno mají všechny povídky společné, mají své jedinečné kouzlo, pro které stojí za to si je přečíst. V knize "Polohy lásky" se každý čtenář velmi rychle zorientuje, neboť jednotlivé povídky jsou přehledně oddělené názvem každé z nich, a navíc pro lepší orientaci je v záhlaví na každé stránce nahoře vlevo uvedeno jméno autora konkrétní povídky a napravo nahoře pak název aktuální povídky. Polohy lásky je oddechové čtení pro všechny ty, kteří se rádi červenají a nechají se tak trochu unášet na vlnách "lechtivé" fantazie. Aneb, jak říká nejslavnější výrok Perre Corneilla: "Nejopojnější jsou ty sny, sněné s otevřenýma očima." Takže s chutí do čtení a půl je už hotovo....“... celý text
— Andrea_Bátovská

„Těžká kniha co do váhy a počtu stránek - přes 1100 stran. Ale výborně psaná, možná nejlepší díl se Strikem a Robin. Uvěřitelný a zároveň varovný příběh na téma kyberzločinu napsala Rowlingová skvěle a i když je kniha dlouhá, nevyškrtla bych ani řádek. Čtivé, napínavé svižné a teď jsem jen zvědavá, kdy vyjde další díl. Doporučuji.“... celý text
— harena