Nejnovější komentáře

„Syn četl sám. Kniha se mu líbila a byla prý dobrá.“
— Luky110812

„Zajímavá doba, pěkné vykreslení postav a života i obyčejných lidí. Audiokniha mě bavila, ale bylo to opravdu hodně dlouhé. Odpočinu a pustím si další díl. Načteno výborně.“... celý text
— S.sidi

„Tohle byla tak skvělá oddychovka, za mě povedena kniha“
— Miška935

„Hezké ukončení této série s návnadou na autorčiny jiné, a to např. ranč Twin Moon, anebo ohledně nové ochranky na panství z Koa Pointu. Pouštní liška Ella Kittová a válečný hrdina Jake McBride jsou ústřední dvojicí již 6. dílu, který je podobný předchozím, ale přesto se zde pár inovací a obměn najde. Po smaragdu, rubínu, ametystu, safíru a diamantu je zde v hlavní roli opál. Jak se k němu Jake dopracuje a koho na svém tažení přemůže si již přečtěte sami. :)“... celý text
— Kudík

„Audiokniha celkem dobrá. Někdy to tedy připadalo akci agenta 007,ale lidi to mají rádi. Zajímavé prostředí knihy, děj měl spád, i když někdy trochu prekombinovane. Viděla jsem i filmové zpracovani. Nacteno dobře, hudební předěly někdy zvláštní. Celkově to za poslech stojí.“... celý text
— S.sidi

„"Nevinné lidi skutečně v tomto životě může postihnout neštěstí. Ale když se to stane, neznamená to, že je Bůh trestá, protože udělali něco zlého." Otázka dobra a zla a proč se zlé skutky dějí dobrý lidem jistě už nejednou trápila mnohého z nás. Nabízí ale Kushner odpověď na tuto základní, biblickou otázku archetypálního rozměru? Podle titulu o to vlastně ani neusiluje. A tak se Kushner nad otázkou filosoficky zamýšlí a čtenáři nabízí celou řadu existenciálních témat, ale taky obskurních odboček typu nesmrtelnost (jako by s ústředním tématem snad souvisela). Zaměřuje se rovněž na dilema, zdali je lepší, aby člověk byl z boží vůle tzv. bez ambicí, emocí a bezúčelné agrese, nebo aby coby lidská bytost byl nadán schopností rozlišovat dobro a zlo a tím pádem měl taky možnost volby dobro či zlo konat. Spousta zajímavých úvah, ale při té vší mentální práci - když vezmeme v úvahu směr Kushnerových úvah - bych uvítala o něco méně slov a odboček. Jsme dobří a jsme zlí. A když jsme zlí, děláme zlé skutky. To nicméně neosvětluje, proč mámu od dětí, kterým věnuje celý svůj čas, přejede vlak nebo se utopí. Tady není koho vinit ze zlých skutků a Kushner opět hledá oporu u Boha. Bůh přitom v jeho očích není tím, kdo trestá a ani člověk sám, nebo jeho blízcí, nemůže za to, co se mu přihodí. Je to zvláštní ideový hermafrodit. Nikdo a nic není za zlo odpovědný, ať už je zlo pácháno cíleně nebo náhodně. Spletitý myšlenkové konstrukt, na jehož konci je nic. Není krutého Boha, není odpovědného člověka, protože ten jej využil své právo volby dané od Boha. Vše se vám děje, vč. koncentráků a hladomoru, není nespravedlivé. Prostě se to děje. Bůh tu pak není od toho, aby člověku pomohl se uzdravit nebo mu zachránit dítě (zapomeňte na modlitby), ale aby vám dal sílu utrpení přestát. Takže každý si nakonec nese to své břemeno sám. Smíření. Buďte silní, říká americký židovský rabín. S rabínem Kushnerem se v zásadních otázkách výkladu víry míjíme. Souhlasím s výchozími premisami, ne tak už vývody. Ale uznávám, že člověku jeho víra dává smysl, stejně jako mnoha dalším dávají naději, proč žít dál. Jeho výklad světa a toho, proč a co se člověku děje, i role Boha a modliteb, je mi sympatický vzhledem k racionalitě, jakou ze své životní zkušenosti získal a aplikuje při výkladu oné základní otázky. Je to v principu velmi civilní přístup k víře a taky trochu alibistický. Bůh v tomto pojetí nemůže prakticky nikoho zklamat, neb vlastně za nic nemůže. On totiž není dokonalý, a proto ani svět, který stvořil, nemůže být dokonalý. Člověka obdařil schopností volby, a tak je za sebe odpovědný sám. Nemusí si zlé věci přivodit, ale měl by se být schopen s nimi vyrovnat. A pokud člověk neuspěje, není to chyba Boha ale člověka. S Kushnerem jsem uzavřela vnitřní dohodu, necháme si každý své pojetí Boha, i když naše pochopení světa nemusí být odlišné. Kushner nabízí celou řadu zajímavých úvah, pro které stojí za to si knihu přečíst. "Bůh, v něhož věřím, dává sílu a odvahu těm, kteří nespravedlivě a bez vlastního přičinění trpí bolestí a strachem ze smrti."“... celý text
— Rihatama

„Naprosto skvěle zpracovaný román. Autorce se povedlo zúročit studium dobových reálií, rozhovorů s pamětníky nebo jejich příbuzných. Své dětství jsem prožila v Ostravě, ale přestože je Karviná "za rohem", vůbec jsem 95% z přečteného netušila. Kniha mě naprosto uchvátila. Škoda, že nemůžu dát 10 hvězdiček.“... celý text
— Hana62

„Zajímavě sestavená mozaika vzpomínek, citací z děl, deníků a korespondence a karikatur, je zábavná a dobře se čte. Přesto podle mě neukazuje Kafku v tom, v čem je zajímavý a nadčasový. Je to jen letmý pohled na vnější fazónu jeho života a díla. Přiblížení námětů jeho textů je tak zkratkovitě nadsazené, že tomu, kdo Kafku nezná, bude smysl unikat a jen posílí stereotyp Kafky jako temného, nepochopitelného a depresivního autora. To je ale asi úděl komiksového žánru, že ten obraz je natolik zhuštěný a sražený, že je otázka, nakolik může být vůbec pravdivý. Život a odkaz kohokoli (natož pak tvůrce) je natolik vrstevnatý a komplikovaný, že vystihnout jej komiksem v kostce asi prostě nelze. Komiks je jako křivé zrcadlo, které něco zveličí, něco skryje a tomu všemu dá poněkud jiný poměr.“... celý text
— witiko

„Krásně ilustrované a laskavé čtení.“
— Weweuka

„Odehrávající se drama v soudní síni .... A opět spolupráce advokátky Catherine a jejího partnera Liama .... A téma těžké - Dánsko ve 2. světové válce .... Ovšem hlavní hrdinkou je zde 92 letá Britta Steinová - pamětnice pogromu na židovské obyvatele v Dánsku .... A ona chce rozhodně zúčtování - odvaha dánského odboje ji připravila o členy rodiny .... A nemůže už nic odložit - chce spravedlnost a vyrovnání s minulostí .... Soudní proces je sice trochu zdlouhavý - ale Catherine s Brittou to určitě nevzdají .... Právě tím, že o dánské historii v období války není moc známo, kniha zaujme ....“... celý text
— intelektuálka

„"Afi, afi," volal a mimoděk jazykem obtáhl ještě dosud naběhlou horní dáseň, v níž mu chyběly dva zuby. Vyrazil mu je táta před několika dny, když k němu zase zavítal na návštěvu. Ležely na zemi, odraz netečně zářícího slunce na nich vykresloval odlesky ve všech barvách duhy a kapky krve se v tom svitu leskly jako malé rubíny... Smečku jsem neměla v plánu kupovat. Znáš to - doma tři řiťky nepřečtěných knížek, na TBR listu další bambiliony titulů. Jenže pak jsem viděla, že Goldendog vydá perlu, v níž se mihnou jména jako Tereza Kadečková, Madla Pospíšilová, Karin Novotná, Martin Štefko, Ludmila Svozilova, Veronika Fiedlerová a spousta dalších jmen. Kdo to celé spunktoval? Jiří Sivok, to je on! Ukažme si na toho blázna co oslovil tolik rozdílných lidí, aby napsali povídku do jedné knihy. A víš co? Ono to kurva funguje! Smečka je tak knižní formou švédského stolu. Vezmeš talíř a můžeš začít odkudkoliv. Hromada hororu, špetka dekadence, hrst emocí, naběračka plná tajemna, lžíce bizardností. Jako dezert si můžeš zvolit potoky krve, hrsti plné střev a jsi-li plný, s sebou domů si nech zabalit vyrvané končetiny z kloubů, či kýbl mletého masa, na původ se radši neptej! Patnáct povídek, v nichž ústředním motivem je pes. Že by si byla dílka podobná? Tak to ani náhodou. U některých jsem kroutila očima neuvěřitelností, jiné mě znechutily, pár mě jich vyloženě nasralo. Protože může spadnout autobus plnej Peruánců ze srázu a se mnou to nehne, ale jak někdo sáhne na štěňátko, tak to se neznám! Karma zde sice úřaduje, ale jaksi pokřiveně a šťastné konce autoři jistě chtěli napsat, jen na to dozajista zapomněli. Takže po dočtení zůstává pocit frustrace, nespravedlnosti, hořké pachuti bezpráví na zvířatech i dětech. Některé povídky byly skvělé, jiné průměrné a pár mě jich úplně neoslovilo. Slovy Foresta Gumpa - hororová antologie je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, kterou povídku si vybereš... Takže za cenu jedné knihy tu máme patnáct různých děl a jestli doteď nikdo nepochopil, zda a jak moc se mi Smečka líbila, tak marš rovnou pro tři výtisky! Hodnotím 4,5/5*. Jedna taková neknižní zajímavost. Byla jsem na křtu knihy a byla nadšená. Celý ten koncept spojit tolik šílených lidiček, nadšených do psaní šílených věciček, to si zaslouží obdiv! Moc přeji GoldenDogu úspěch i v příštích letech, protože jen díky tomuto nakladatelství jsem objevila kouzlo českého hororu a zjistila, že horor píšou i jiní lidé, než King .“... celý text
— PosPol

„Klasika, která poměrně dobře popisuje jednu specifickou éru v americké historii, pro kterou byl typický rychlý vzestup určité části společnosti a vytvoření nových společenských elit, které potřebovaly dávat najevo své postavení pořádáním okázalých večírků. Gatsby je specifickou postavou, kterou jsem si před přečtením knihy představoval úplně jinak - ve skutečnosti je vlastně strašně nejistý, nestálý a je těžké si k němu najít sympatie. I proto se možná kniha četla hůře, protože jsem se dokázal více vcítit do vypravěče než do samotného Gatsbyho. Celkově ale stojí za přečtení, děj je poměrně zajímavý a jde o kvalitní vhled do téhle éry a části společnosti.“... celý text
— ondra295

„Příběh Františka Smolíka, jeho rodičů a sousedů ze Sklářů pokračuje. Období svobody končí a veškerou moc mají komunisté v čele s úhlavním nepřítelem Tomečkem. Smolíkovi a Weberovi vzdorují kolektivizaci a radují se z vnoučka, neboť František se oženil s obětavou (téměř svatou) Jarmilou. Devadesát pět procent obyvatel Sklářů a okolí je vykresleno jako udavači, konfidenti a prorežimní kolaboranti. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.“... celý text
— cori

„Jestli jsem se bála že Tessin příběh mě nebude bavit, tak jsem se víc zmýlit nemohla. :D Překvapivě její pohled a Meggie mě tentokrát víc bavil než ten Emy. Achjo, každopádně tenhle svět jsem si vážně zamilovala, až mě mrzí že už je konec. Všichni mi svým způsobem strašně přirostli k srdci a nemůžu vynechat fakt, že už od prvního dílu jsem tušila u Káleba nějakou kulišárnu. A to jak se tady vybarvil, boží! Všichni mi budou chybět a jsem strašně ráda že jsem si tyhle krásky mohla přečíst. Můžu se jen těšit kdy autorka vydá nějakou další perlu kterou si určitě zase s radostí přečtu. Amen. :)“... celý text
— Marry123

„Kresba funguje perfektně, děj trochu slabší. Jako celek jsem já si knihu užil, dcera pro změnu prý větší kravinu nečetla.“
— mpb1913

„Splnilo očekávání knihy do vlaku. Rozečtenou Lednickou jsem nechtěla tahat. Nikdy jsem v Chorvatsku nebyla, ale o to víc mě nyní láká. Snad některou pláž navštívím. Líbí se mi, že autorka proplétá osudy postav z předchozích dílů.“... celý text
— Hana62

„Klasika, kde většinu balad zná minimálně ze školy skoro každý. Každopádně je tu ale krásný jazyk a myslím, že pro každého Čecha by přečtení takto krátké knihy mělo být samozřejmostí. Mně osobně se nejvíce líbily balady Vodník a Svatební košile. Nutno ale dodat, že většina je jejich poměrně brutálních a rozhodně nemá hezký konec, což jim ovšem neubírá na kvalitě.“... celý text
— ondra295

„jo, jedenáct dvanáct let je ten správný věk. věk dobře napsaných pohádek v rádobyreálných kulisách, jou tam hrdinové, zákeřní padouši, krásné bezbranné dívky, šediví mentoři, mluvicí zviřata a odsejpá to (a hlavně si nekreslete časovou osu nebo tak nějak). v principu nejpodobnější je to tvorbě Karla Maye z Drážďan. měli jsme tuhle o tom diskusi s aplégry (v těch zhruba jedenácti na tom fakt ulítávali a bylo to opravdu dobře a přiměřeně), a padla otázka, proč podle toho nebyl dosud natočen film (nebo byl? krucipísek, to bych byl za ignoranta). moje odpověď byla: viděli jste film Poklad na stříbrném jezeře? a četli knihu? no tak vidíte. v kontextu Harrypotterovin a Hungrgejmsů je to nepoužitelné, muselo by se počkat na dostatečný odstup od smrti autora (kterému upřímně přeji pevné zdraví) a předělat na použitelné. v každém případě dobře udělané spotřební čtivo. solidní řemeslo. literatura? ounou! jako teta Agáta.“... celý text
— LukasB.453

„Tak bohužel mě kniha vůbec neoslovila. Nebylo v ní nic podrobnějšího, jaké bylo počasí, jak vysoké byly hory. pořád jen, že lezou tam a pak zas tam. A o Antarktidě, která byla alespoň trochu zajímavá, také jen zkratkovité pojednání. Nic kolik bylo mrazu, jak foukalo apd. Za mě slabých 50%. Nejpodrobnější knihou o cestovaní Antarktidou je kniha od Mika Horna: Antarktida: můj životní sen. moc doporučuji.“... celý text
— janina66

„Tato série pomáhá skvěle pochopit, co vlastně bylo (a evidentně stále je) Rusko vlastně zač. A jak fungují Rusové. V tomto dílu se Solženicyn věnuje především posledním letům v lágru, konkrétně v Kazachstánu a mimo jiné rozebírá i několik pokusů o útěk, které za ty roky proběhly. Kromě toho je tu opět mnoho úvah rozličných vězňů, kteří v mnoha případech mají skutečně pohnuté osudy. Série jako celek stojí za přečtení, ale připravte se, že to není jen tak - autor přeskakuje od jedné historky k druhé, prokládá je dlouhými úvahami a vnitřními monology, a proto je knihu velice náročné přečíst s plným soustředěním.“... celý text
— ondra295

„Druhý díl je zase napínavý,jak se odkrývají všechny tajemství ohledně svítilny a špiona z druhé světové války.Je to pěkná série,jdu na třetí díl,jsem zvědavá jestli i Lacey najde svoji lásku a bude štastná.“... celý text
— Szilvia1

„Za recenzní výtisk v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia . Kniha Havraní spolek není úplně novinkou. Vyšla již v roce 2014 pod názvem Osudný polibek. V té době jsem knihu zaznamenala, ale nečetla. Teď jsem se to po letech rozhodla napravit! Byla jsem zvědavá, jak se mi bude líbit, slyšela jsem na ní různé názory! . Ke mně se dostal recenzní výtisk. Kniha vyšla ke konci května, a já se snažila dočíst do vydání. Ale stačilo pár kapitol a moje čtecí tempo se začalo značně zpomalovat. Série má čtyři díly a mně brzy došlo, že autorka pojalo úvod trochu... Grandiózně. . Setkáváme se tu s různými tématy. Romantiku, jasnovidectví, energie, duchové, posmrtný život... No, je toho hodně. Stejně tak postav, těch je tu více. Je tu Blue, dcera jasnovidky, moc mě bavila. A pak kluci, kterých je několik a já abych byla upřímná, jsem si je dost pletla. Co ale musím obdivovat, je to, jak hlavní hrdinové věří. Jejich víra v magii je nezlomná! . Musím říct, že i když má kniha dobrý nápad, já se často ztrácela. Často mi některé kapitoly přišly tak jako navíc, a byla i místa, kdy jsem byla dokonale zmatená. Knihu jsem prokládala i jiným čtením, abych si neuhnala nějakou čtecí krizi. . Četla jsem a četla, i když to bylo vleklé. Pak přišel zlom. Posledních zhruba 60 stran to bylo nakonec fajn čtení, kdy se konečně začalo něco dít a přemluvilo mě to tak ke čtení dalších dílů, u kterých věřím, že už budou o dost lepší!“... celý text
— Áňa 998

„Petr jako spráskaný pes opustil vévodství Stramba, ale svůj sen o lepší společnosti, v níž vládne Rozum nevzdává. Do svého pracovního portfolia si může zapsat hrabě, otrok, čistič stoky i sultánův rádce. Jeho dobrodružství pokračují v Osmanské říši a ve Francii, kde si chce vyřídit účty s Giovannim, který ho už dvakrát zradil. Neuvěřitelné příhody jednoho idealisty pokračují a vše má ve svých rukách Náhoda. "Hleděl, usmívaje se zdrženlivým úsměvem mužné oddanosti, panovníkovi do tváře, ale měl zrak tak ostrý a postřeh tak bystrý, že přitom stačil obhlédnout a odhadnout, tak aby se v nich vyznal, hlavní prominenty, mezi nimiž sultán trůnil, a ještě navíc si s lehkým dojetím připomněl, jak jako dítě chodíval se svou maminkou, paní Afrou, do lesíka za hradbami na houby, prominenti se svými turbany na hlavách totiž vypadali jako utěšená rodina hříbečků."“... celý text
— cori

„Ve druhém díle se autor přesouvá do samotných pracovních táborů a jeho upřímný popis těchto poměrů je až hrozivý. Ať už v transportech, nebo následně i v táborech, jde o naprostou degradaci lidství a na vězně není pohlíženo jako na nic jiného než pracovní sílu. Všichni navíc vědí, že přísun vězňů je takřka nekonečný, a proto je úplně jedno, kolik jich umře. Dozvídáme se tu i méně známé faktické věci - třeba to, že byly odsuzovány i velice mladé děti (od 12 let) a jak probíhala naprosto nesmyslná stavba Bělomořského kanálu, na které zahynulo množství vězňů. Děj je opět nesouvislý a jde o nahodilý soubor vzpomínek a názorů autora a jeho spoluvězňů, takže se kniha čte velice složitě, ale určitě za to stojí.“... celý text
— ondra295

„Taková pohodová detektivka k odpolední kávičce. Děj krásně gradoval. Autor si nechal otevřená vrátka na další zvraty. Jediné, co moc nemusím, je Rekkeho závislost na lécích. Ale chápu, že géniové mají i své stinné stránky. Každopádně další díl si ráda přečtu.“... celý text
— Boruvka.cerna

„Od této autorky moje první přečtená kniha. Knihu doporučuji, pokud Vás baví padesátá léta a téma židovství. Čekala jsem úplně jiný konec, ale neočekávané změny v ději mě dostaly. Možná jsem byla asi hodně najivní ve vztahu Ady a Kouby :-D.. bylo to až podezřele idylické:-)“... celý text
— knihomolkaaa

„První díl této série, ve které se Solženicyn zatím tolik nevěnuje gulagu samotnému, jako spíše tomu, co mu ve většině případů předchází - tedy zatčení, někdy i několikaleté popotahování po různých brutálních výsleších a z toho rezultující totální demoralizace a ochota přiznat cokoliv. Autor důkladně popisuje drastické výslechové praktiky, které sestávají jak z fyzického, tak psychického mučení. Na konci je jasné, že to není o vině nebo nevině, ale každý, kdo je zatčen, je nakonec i odsouzen - výše trestů se liší podle aktuální politické nálady a také podle toho, kolik zrovna vězňů je na nucené práce třeba. Opravdu drsná a syrová kniha, která se nečte jednoduše, protože nejde o souvislý děj, ale spíše o soubor vzpomínek a úvah. Ale měl by si ji přečíst každý.“... celý text
— ondra295

„Wow. Válečnou literaturu zásadně nečtu, ale tohle mám v knihovně už strašně dlouho, kupovala jsem to zároveň s Žítkovskými bohyněmi. Tak jsem to zkusila. A wow. Je to příběh zase z úplně druhé strany a tak nádherně bolestivě popsaný, že vás to úplně vtáhne. Těch pár dní, co jsem to četla, jsem o příběhu Gerty každou volnou chvíli přemýšlela, i se mi o určitých pasážích zdálo. A tím, že je tam popsán celý Gerty život (a nejen její), obecně, ale vlastně detailně, to získává úplně jinou perspektivu. Už teď knihu doporučuju dál.“... celý text
— Anniee

„Nakonec budu patřit do té skupiny lidí, kterým se kniha líbila, a musím říci, že jsem si ji užila i přesto, že (ano, přiznávám) to byl občas trochu mišmaš. Chvílemi působila, jako kdyby autorka vzala několik nápadů z různých fantasy knih a ty k sobě poslepovala. Také mě trochu zklamalo, že Violet je klasická profláklá fantasy hlavní hrdinka, krásná a navíc neskutečně chytrá, ale křehká a slabá (ale vlastně v závěru téměř nepřemožitelná) a ještě k tomu, aby toho klišé nebylo málo, je také naprosto jedinečná a propojí se s tím vůbec nejsilnějším drakem (resp. dokonce s dvěma draky). Proto jednu hvězdičku strhávám. To však nemění fakt, že příběh byl napsán velmi zdařile a čtivě, ale naprosto rozumím, že nesedne každému.“... celý text
— Jazzminator

„Velmi pěkný romantický příběh. ,, Cesty osudu jsou nevyzpytatelné". Sára a její tří osudový muži ,kteří ji každý ,jiným způsobem vstoupí do cesty a nějakým způsobem ji vylepšili a posunuli. Ona sama má na srdci obrovský balvan na jednoho člověka opravdu velká nálož. Ale s pomocí muže který je její osudová láska se oba dokáží vyrovnat se svou bolavou minulostí a najít společnou cestu ke štěstí.“... celý text
— Jita160