Nejnovější komentáře

„Krteček je tak roztomilý, že i kdyby dělal blbosti, byly by příběhy s ním přitažlivé. Jenže ony jsou i poučné, a tenhle obzvlášť. I pro dospělé je to prostě technika zpracování lnu jak vyšitá.“... celý text
— Zemlja

„Tahle série mě prostěě nezklame. Tungdila, pruďase a všechny ostatní hrdiny Skryté země skutečně miluji a tak jsem se rád (po letech) mezi ně zase vrátil. A opět to stálo za to. Návrat našeho oblíbeného Učeného ke svým přátelům mě velmi potěšil a celou dobu jsem doufal, že tentokrát to už bude skutečně on. Příběh je zajímavý jako vždy, plyne svým tempem a opět se v něm leccos stane. A jako vždy musí národ kladiva a kovadliny zachránit celou Skrytou zemi, aby vše zůstalo tak jak má být. A to je dobře. A pokud jste v dlouhé době odločení od trpaslíků četli další autorovu sérii - Legendy Alfů, určitě to v tomto 5. díle oceníte. Jemných a skrytých narážek je na ni v knize celkem dost, tak vás potěší. Stejně jako návrat jejích temných hrdinů - Aiphatona a Carmodaje. Tenhle díl jsem si užil.“... celý text
— Zmitko.m

„Mě to moc za srdce nechytilo. Četlo se to rychle (hodně přímé řeči), ale po knize nezůstal žádný pocit.“
— Tynaja

„Začátek knihy byl perfektní. Ronson, který dokázal zvednout tlak i mrtvému, Hallie, která by od začátku potřebovala dostat pár facek ale pořád hodně vtipná. Chemie mezi nima byla skvělá... teda na začátku..... JENŽE. Jak čtení pokračovalo, tak kniha ztrácela náboj, chemie vyprchala a příběh najednou váznul. Vlastně celá zápletka byla vyřešena během dvou stránek. Pro mě, tedy jedna ze slabších knih Shen, ale i tak se mi moc líbila.“... celý text
— petraLI

„Pěkně napsané čtení pro milovníky divoké přírody. Knihu jsem četl už jako malý chlapec a musím uznat že jsem hltal každou stránku. Příběh je vystavěn na přátelství svou chlapců Yana a Sama kteří prožívají svá dobrodružství v divoké Kanadské přírodě. Kniha je samozřejmě cílená na dětské čtenáře, pokud máte rádi přírodu tak i čtenář starší model jako já si knihu užije.“... celý text
— rafan65

„Konec trochu divný, ale vzhledem k tomu že je to série dal se očekávat otevřený. Ikdyz tento druh knih nemám v oblibě musím přiznat, že kniha zaujala. Sáhla jsem po ní kvůli výzvě, ale určitě půjdu do dalšího dílu.“... celý text
— Rapeh

„Koktejl hnusu a nádhery... Jaká zbytečnost a marnost.. Zoufalství nad zbytečnou ztrátou ideálů a naivního života.. Jako matka jsem prožívala ztrátu syna ještě před jeho smrtí. Jako člověk jsem žila několik dní v zákopech a s úlevou se vždycky vynořila do reality... Kolik jich tuto možnost nemělo.. Cítím velikou lítost nad touto slabinou "pána tvorstva"... Ovšem literární vyjádření Remarqua to je nádherný skvost zabalený v pytli sraček,..“... celý text
— Ferda43

„Několik případů najednou, spousta detektivů, byl to docela chaos. Mayerovo setkání s duchy bylo originální.“
— katka134

„Skvělý díl. Tentokrát tu půjde o Benedicta Bridgertona, do teď to byla taková ,,nenápadná" vedlejší postava, ale autorka nám dokáže, že opak je pravdou. Jeho protějšek je Sophie Beckettová, která je nevlastní dcerou hraběte, tedy jak by řekli lidé v době, ve které se příběh odehrává, bastardem. Dostává se jí řádného učení a vychování, jelikož si ji hrabě vzal k sobě jako ,,schovanku" (pro ostatní), když jí zemřela matka. Jenže se na scéně objeví zlá macecha s dvěma dcerami a po smrti hraběte se nám rozjíždí popelkovský příběh. Tento díl byl velmi milý, zajímavý a krásně se poslouchal.“... celý text
— okeey

„Také James Paul Czajkowski si vybral pro svůj text Prahu. Trojice z proroctví, o které se psalo v Krvavém evangeliu: Rytíř Kristův, Válečník, Vědma. Jak najít Lucifera a jak znovu ukovat jeho pouta? V této sérii nevíte, co bude následovat, nedokážete to odhadnout, ani předestřít, vše je nahodilé a nevíte, kdo nebo co se objeví a koho nebo co objeví. James Rollins? "Tak to si musím přečíst", říkala jsem si. Přílišná fantasy a abstraktnost nepatří do mého repertoáru v žánrech a subžánrech, raději sáhnu po hororu, ovšem ne s takovou fantastikou, raději mytologií, šamanství, duchy, nejraději démonismem. Na druhou stranu právě fantasy, do důsledků abstrace, dělá text mnohdy neuchopitelným a hlavně nepředvídatelným, vzhledem k tomu, že nevíte, o jakých silách to je. Boj s nadpřirozenými silami strigoi otevírá svět, který nikdo nezná, ani ti, kteří s ním mají čtenářské (snad někde autorské) zkušenosti. Asi knihu doporučím, protože s ohledem na jejího autora je velice dobře psaná; autor snad nikdy nezaškobrtl a jeho knihy se čtou jedním dechem. Jen škoda, že někdy na něj není čas, jakýsi zaslouží a jaký si zasloužím i já. Velice krásná literatura. Jak chutná smrt? U každého je to jiné.“... celý text
— veronika4001

„Na knihu jsem narazila v seznamu knih ze čtenářského klubu Oprah Winfrey. Svěžest vody se mi moc líbila. Sledujeme několik lidských osudů, šťastných, i těch nešťastných. Charaktery postav jsou vykresleny do sebemenšího detailu, a tak má čtenář větší čtenářský prožitek, který je mimochodem velmi emotivní. Krásný příběh, i když smutný a bolestivý.“... celý text
— monushka

„Kniha mě hodně bavila hlavně první polovina dále až se tam začala přidávat Amerika jejich agent plus vzpomínky na dědu z Valašského Meziříčí to mě přestalo bavit.“... celý text
— m2056

„Příjemný, dobře napsaný thriller, jen mi opět začíná vadit chování Lottie.“
— AlbionFoxyFox

„Zatím nejlepší díl“
— bedkniha

„Tak tohle zase nezklamalo. Celou dobu jsem čekala, až se ty dvě dějové linie propojí. Výborné.“
— Vlaďkaa4

„Knihu bych označil jako autobiografickou literaturu faktu. Námětem je útěk mladého chlapce z německého vězení v Čechách na sklonku války. Znamenalo to ukrývání v lesích a jeskyních v blízkosti a v Písku a život plný nebezpečí ze stran okupantů a jejich přisluhovačů. V závěru je hodnocena činnost rádoby odbojářů většinou bohužel pod kontrolou gestapa. Styl je samozřejmě strohý s mnoha fakty a jmény zapojených osob. Pro mne zajímavé.“... celý text
— čef

„Mám ráda asi trochu drsnější typy můžu nebo co. Bylo to hezké čtení, to rozhodně, ale nějak mi chybělo drama kterému bych věřila. Fitz by byl skvělej kámoš a Summer zase nebyla asi nic moc pro mě. Neříkám, že kvůli tomu to bylo špatně, ale i když jsem to přečetla za 2 dny neoslabilo mě ani psaní, ani erotika, ani zápletka. Prostě průměr.“... celý text
— HankaJosefiova

„Vzpomínková knížka o magické, bláznivé Praze. O městě, ve kterém jsem prožil krásných pět let právě v době, kdy paní spisovatelka psala tyto řádky. A vždy, když se do Prahy vracím, cítím podobné vzrušení, jaké popisují tyto stránky.“... celý text
— boticelli

„Táto časť patrila k tým lepším. Jednak uz sú postavy známe a tých nových bolo tak s mierou a jednak bol o niečo napínavejší bez hluchých miest.minulosť sa spojila s prítomnosťou plynule a dosť skoro. Jednu hviezdu ale dám dolu za koniec.takýto koniec sa v " dobrej detektívke nepoužíva". Tak ako je nepísané pravidlo, že páchateľ by nemal byt detektív, nemali by byť tajné izby, memal by byť páchateľ osoba, čo sa nevyskytuje v deji, nemal by byť ani taký páchatel ako bol tu (nemôžem to samozrejme prezradiť)..ale bod dolu za to dám“... celý text
— miloslav5679

„Knihe by prospelo, keby ju preložil nejaký sinológ.“
— MonikaJanka

„Moc pěkná kniha, těším se na další díl.“
— Atara16

„Takový milý Vánoční příběh.“
— Dreisii

„Novela se nesla ve stylu Kouzla rodu Thornů, jen se ukázalo, že nejen knihy, ale i domy ožívají. Třemi slovy bych to vyjádřila takto: milé, vtipné, krátké.“
— jancapen

„Příběh plny radosti, smutku, toho, jak každého jedna událost utváří jinak. Je hezky vykreslena rodinná a sourozenecká sounáležitost, přijmutí smrti. Za mě ale autorka nedomyslela pár věcí. Třeba že čtyřleté dítě nezbavíte během chvíle vzpomínek a nepřenastavíte jej na novou rodinu. A neumím si představit, že v určitém věku se nechám odbýt jedinou větou a jasné signály o tom, že je něco špatně, budu ignorovat. To vysvětlení vypravěče je za mě nedostačující.“... celý text
— leny.wood

„5/23 Je vidět, že je psána před Pomocnini, nicméně není špatná. Příběh poměrně originální, vsuvky z minulosti prostě zbožňuju.“
— Calibra

„Obdobně jako recenzenti níže jsem měla z knihy strach a pořídila si ji ve velké akci jen kvůli zápletce na počátku knihy. Kniha mi dala vše a mnohem víc. Byla čtivá a od situace, dle které pro mě kniha prakticky měla zajímavostí končit, vše teprve začalo. Kniha byla cudná, ale lehce “spicy a čtivá. Hodnotím takto: právnické prostředí - /5; cudnost - /5; kýčovitá zápletka, která se velmi povedla - /5; ambiciózní nezávislá žena, jež se nepřizpůsobí životním představám jiných - /5; hlavní protagonistka velmi silná na to, aby dobře vedla koncipienty a ještě je podporovala profesně -5; … a navíc překvapivý závěr (SPOILER: Pořád jsem čekala, že Nathan oznámí hlavní protagonistce, že Meredith je těhotná a on hlavní protagonistku opouští).“... celý text
— Lily101

„Nemuzu dat vic nez prumer. Bohuzel dvojka nedosahuje kvalit jednicky. Porad kolem sebe jen krouzili a tipovali, kdo co jak rekl nebo myslel. Nebo jak se kdo podival nebo nepodival. Nebo jak toho a onoho lituje nebo nelituje a proste aaaaaaa porad dokola. Zkratka ja mam rada primocarost a nechodit kolem horke kase. Dokazu pochopit, ze si nekdo neveri nebo si vystavi urcite hradby, ale 10 let si drzet takovy odstup a nepochopit, ze mate pred sebou lasku sveho zivota? Jo a po majakove scene jsem to uz tezce dolitla ocima. Celou knihu samy chlad a domnenky a odstupy a hradby a pak takovej dojak? Achjo, jaka skoda.“... celý text
— bezzink

„"Ja som tu a Juraj nie. Už vraj rok. Nerozumiem tomu. Dni plynú a občas si pomyslím, že dlho už z tej Bratislavy neprišiel domov. Potom sa to začne znova, neexistuje dostatočný výkrik alebo slová, ktoré by vyjadrili, ako sa cítim. Rozveseľoval mňa i svojho brata a bola som pyšná, že my traja skúšaní osudom sme sa zomkli a naučili sa fungovať spolu." "Kniha Mareka Hudeca sa pohybuje na pomedzí dokumentárneho románu, publicistiky, záznamov a spomienok. Môže byť terapiou z menšinovej úzkosti a depresie, ale aj ponukou nezabudnúť, pochopiť, nezmieriť sa, žiť ďalej. Menšinovou úzkosťou celkom nezaslúžene trpia menšinové osoby a komunity. Ale kto už je v bezpečí v majorite, kde ktosi trpí menšinovou úzkosťou? Kto sa v nej schová? Nie je majorita množinou tých najrôznorodejších menšín? Túto knihu možno potrebuje menšina, komunita. Ale ešte viac súbor všetkých menšín, celá takzvaná majorita, proste spoločnosť tu a teraz. Aby sa nezabudlo. Aby sa nezopakovalo. Môžeme len dúfať. Literatúra nemá tú silu, ale ľudia, čo ju pozorne čítajú a nechajú sa ňou zasiahnuť, ju môžu mať. Prajem Slovensku, aby knihu prijalo a absorbovalo. A knihe, nech si nájde cestu aj tam, kde sa niekedy ťažko svieti na cestu, no o to viac je to potrebné." (Jana Juráňová) Myslím, že autorka Jana Juráňová pekne vystihla podstatu tejto knihy. Nie je to ľahké čítanie, ostatne ako každá Absyntovka, ale je to potrebné čítanie, ako každá Absyntovka. Teroristický útok v Teplárni "oslávi" svoje druhé výročie o pár dní a Slovensko je tam, kde bolo pred dvoma rokmi. Plné nenávisti, strašenia, klamstiev a nie len voči LGBTI+ komunite. Zabúdame sa pozerať na "iných" ľudí ako na ľudí, postrádame základnú empatiu voči inej ľudskej bytosti a staviame sa do roly nejakého sudcu, ktorý jediný pozná tú správnu cestu ako žiť. Svet je pestrý, ľudia sú rôzny a každý má právo žiť svoj život ako chce. Mali by sme sa naučiť načúvať, spoznávať a rešpektovať sa navzájom bez ohľadu na orientáciu, rasu, vierovyznanie, ... Veľmi odporúčam, aj keď si myslím, že tí, ktorým by najviac prospelo túto knihu prečítať, po nej asi nesiahnu.“... celý text
— Karcoolka2210

„Skvělá kniha, moc krásné povídání. Text možná nejde úplně do hloubky, jak zde někdo vytýká, ale je to vyprávění člověka, co miluje les a zvířata celou svou duší, zkrátka srdcaře, a to je mi mnohem sympatičtější a pro mě přínosnější než nějaké suchopárné encyklopedické informace. I tak se toho dozvíte mnoho zajímavého, a protože nejsem odborník ani myslivec, tak i dost nového. Navíc místy je vyprávění i vtipné, je vidět, že autor má v sobě nadhled, lehkost, zdravou flegmatičnost a nechybí mu přímost. Speciální dík za mimořádně zajímavé pasáže o jestřábech, rysech a krkavcích. A ještě speciálnější dík za kapitolu o bobrech. I když neveselou. Jednoznačně pět hvězd.“... celý text
— Calinda

„Až do strany 80 je to velmi dobrá knížka, má spád, celkem uvěřitelný a rozumný děj, postavy se chovají a jednají logicky a dokonce i to, že by si nějaký hodně ambiciózní učitel vzal sám na výlet 25 žáků se dá skousnout. Na straně 80 ale asi autorovi došla inspirace, protože z celkem až doposud normálně a logicky jednající postavy Davida, udělá najednou v několika větách úplného blbce. Citace: "Pochopil, že rozhodnutí, jež udělal v sále se sloupy, bylo špatné. Tudy Vlčák s Ritchim na povrch nechodili. Měl by se vrátit zpět. To se mu však nechtělo. Netoužil po učitelových výčitkách a napomínání. Kromě toho chtěl zjistit, proč se Vlčák s Ritchim tak hádají. Vykročil tedy do nově vykutané chodby." Konec citace. Takže náš pan autor se nás pokouší přesvědčit, že kluk, který strávil několik dní v zajetí dvou pochybných chlapů, musel spát spoutaný na zemi a jídlo mu házeli jako psovi a on ho musel jíst ze země jako zvíře, dvou chlapů, z nichž jedem mu nepokrytě vyhrožoval smrtí a dokonce na něj připravili smrtící zával jako past, tak se po takových zážitcích místo pro záchranu s učitelem rozhodne jít zkoumat, proč se ti dva hádají. To by udělal snad jen naprostý imbecil. Jako by ale tahle hloupost nestačila, tak nám autor pro jistotu přidává další. David uviděl, že Citace: "Vlčák na svého kumpána mířil pistolí a podle všeho se právě chystal stisknout spoušť." "Ne!" vykřikl David instinktivně..." Konec citace. Člověk, když je v nebezpečí a je sám, tak se (aspoň ten, který má pud sebezáchovy a chce přežít) instinktivně chová tiše, mlčí a snaží se schovat a nevykřikuje na dva gaunery, kteří ho několik dnů drželi v poutech nějaké "Ne". Stal se z dříve normálního Davida najednou blbec? Nebo se nám pan autor snaží říct, že je David tak neuvěřitelný mladý altruista, že i po několika dnech utrpení z rukou těch dvou grázlů, se rozhodl raději se znova nechat těmi grázly chytit a zajmout, než aby je nechal, aby se porvali mezi sebou nebo případně i jeden druhého postřelil? Neuvěřitelné. Toto byl okamžik, kdy kniha přestala synovce bavit a už ji ani nedočetl. Lidi dělají hlouposti, ale postava, která jedná až tak hloupě, jak je popsáno výše, si podle nás obou a v souladu s Darwinovou teorií přirozeného výběru, která mimo jiné říká, že přežijí jen ti, kteří se dokážou nejlépe adaptovat, tak taková postava si přežít nezaslouží.“... celý text
— Cyril_CZ