alena0268 přečtené 25
Pravidla pro holky
2021,
Candace Bushnell
Tohle je jedna z těch knih, která ve vás zůstane a vy si musíte dát chvilku, abyste ji strávili. V tom pozitivním slova smyslu. Neskutečně oceňuji, s jakou lehkostí byla předána tak důležitá témata. Nenuceně, nenásilně a nesmírně čtivě. Rovnou se skočilo do děje, žádná zbytečná okecávačka. K tomu všemu uspokojivé rozuzlení. Po všech stránkách jsem z knihy nadšená a doporučovala bych ji každému na potkání. Holkám, aby viděly, že nejsou samy. Klukům, aby viděli, proč se občas samy cítíme. Jen houšť, jen víc a větší kapky. Rozbijme vody silnými, ale uvěřitelnými hrdinkami, které si dovolí být i slabé a přesto jim to neubírá na hlasu. A ten konec? Třešnička na dortu.... celý text
Noci běsů
2020,
Kateřina Šardická
Znáte ten pocit, když si přečtete velmi dobrou knihu, které prostě něco málo chybí? Přesně to jsem měla zde. První třetina strhující, výborně budované napětí, atmosféra vesnice, charaktery, psychologie. Mělo to vše. Ale pak tempo zpomalilo, odhalovalo se příliš málo a čím víc jsem se chýlila ke konci, tak mi bylo jasné, že k počtu zbývajících stran bude uspěchaný. Více prostoru by si zasloužilo odhalení kolem Astrid, závěrečný střet i celé objasnění reálií světa. I Dorčin tatínek mi přišel jako zajímavá postava, která něco ví, ale nikdy nám to neřekne. Napsané je to poutavě, rozzuzlení má vynikající logiku, funguje to dobře. Jen kdyby byl autorce dán trošku větší prostor, aby si v závěru s námi mohla ještě více pohrát.... celý text
10 rande naslepo
2020,
Ashley Elston
Milé pohlazení na duši. Bylo to laskavé a vlídné. Vánoční atmosféra z toho na mě nedýchala zcela, ale možná to bylo tím, že jsem to četla v únoru. :) Jestli hledáte něco bezstarostného, u čeho vypnete mozek a už někdy ve čtvrtině budete tušit, jak to dopadne, můžu doporučit. :) Zkrátka přesně ta feel good young adult záležitost, co si pod tímhle pojmem představíte. V množství postav se asi budete ztrácet (já se pořádně chytla až před koncem) a napsané je to vcelku jednoduše, takže bych normálně dala tři hvězdičky. Nicméně už jen za celou tu praštěnou rodinu musím dát jednu navíc. :)... celý text
Kroniky prachu
2019,
Lin Rina
Bohové, tohle bylo tak ach! Neskutečný zážitek! Velmi příjemná oddechovka, která pohladí po duši. Je to jemně romantické, chytré a přitom vážně dobře napsané. Oceňuji dobře promyšlený slet událostí, ve kterém doslova každá maličkost má svůj význam pro zápletku. Nevytkla bych tomu vůbec nic. Vů-bec-nic. Snad jen, že bych toho chtěla víc. A ano, dodatek právě čtu, ale je to málo! :D Prosím víc takto dobře namixovaných knih, kde se snoubí vkusná romantika s kvalitně propracovanými charaktery a myšlenky mezi řádky. :)... celý text
Navždycky
2020,
Nofreeusernames (p)
Je to dobrý. Čtení mě bavilo a zajímala jsem se o to, co bude s postavami. Děj krásně plyne, nikde nedrhne, u ničeho jsem neměla pocit, že by bylo v knize vyloženě nadbytečný. U konce bych ocenila ještě pár stránek. Možná by stačila i jedna, ale prostě bych potřebovala větší vhled do chování té druhé hlavní postavy. Vysvětlení jeho myšlenkových pochodů, protože mi to takhle přišlo celkově trochu utnutý. Ono to tam bylo, ale pro mě osobně ne dost. Liam mě bavil strašně moc, stejně jako jeho sestry. :) Ale vážně, perfektní postava! Aji Travis mi přišel zábavný a Ava! Ava na hrad! Mega moc se těším na knihu o ní! :) Bohužel to stejné nemůžu říct o Mei. Nesouhlasím sice s tím, že by se pořád chovala na dvanáct, jak v recenzích občas padlo... Ale chovala se příšerně. A teď myslím ke klukům. Já jakože... Chápu její povahové rysy... Ale strašně mě její chování v poslední třetině vytáčelo. A to říkám jako člověk, který fandí Harrymu Potterovi a nerozumí tomu, proč ho lidi nemaj rádi! :D Celkově knihu hodnotím jako příjemnou oddechovku, která dobře plyne. Oceňuji, že jsou tam i vážnější témata a několik hlubších myšlenek, o kterých se vážně domnívám, že stojí za to a knihu se vyplatí kvůli nim přečíst. :) Doufám, že ta o Avě bude brzo!... celý text
Diabolik
2017,
S. J. Kincaid
Ze začátku strašně zmatečné. Autorka snad předpokládá znalost reálií, prakticky nic nevysvětluje, spousta cizích pojmů, do kterých nás prostě hodí. Prvních 70 stran se vyloženě vleklo. Místy mi opravdu chyběly popisy. Často jsem si situaci nějak představovala a najednou mi to autorka narušila v půlce scény tím, že ji vystavila jinak. Tomu by předešla, kdyby lépe popisovala od začátku, takto to dost rušilo. Oceňuji ale svižné plynutí děje a sympatickou hlavní hrdinku. :) Druhý hlavní hrdina nepřekvapil, jen mi ke konci přišel málo vykreslený a poněkud emočně plochý. V první půlce knihy mě bavil víc. :) Celkově musím říct, že zvraty byly pro mě spíše předvídatelnější. Překvapilo mě akorát provedení finále, ačkoliv jsem něco takového čekala. Každopádně! Váhám, jestli sáhnout po druhém díle. Strašně moc chci happyend a bojím se, aby mi ho autorka nevytrhla z pařátů. :D... celý text
Meta
2020,
Pavel Bareš
Psychologie postav - pět hvězd Zápletka o stalkingu - pět hvězd Kachničky - pět hvězd Úvahy o roli žen v současné společnosti - pět hvězd V celkovém hodnocení pěti hvězd mi brání místy haprující tempo vyprávění a určitá zmatečnost v první polovině knihy. Nicméně jsem si dílo užila a s odstupem mohu říci, že za mě nejlepší česká kniha roku 2020. :)... celý text
Lvářka
2019,
Tereza Janišová
Příběh je to dospěle pohádkově líbezný. Postavy jsou neskutečně sympatické a přitom své. Líbí se mi, jak autorka pracuje s charaktery a jejich přirozenou rozmanitostí. Hlavní hrdinka je na první pohled tak trochu naivní a křehká, stejnou měrou je však silná a odvážná. Zpracování židovské tématiky i cestování v čase hodnotím na jedničku s hvězdičkou. Historické postavy jsou uvěřitelné, stejně jako jejich jazyk. Autorka má rychlejší styl vyprávění, v knize nenajdete žádnou omáčku a každá jedna scéna má přesně svůj význam. Neškrtla bych ani písmenko. Několikrát jsem se u příběhu i upřímně zasmála a strana 175 mě doslova rozesmála k slzám. Perun je top strop! Konec napínavý, všechno do sebe zapadne. Pokud hledáte příjemnou a originální oddechovku, která vám rychle uteče, tady určitě neprohloupíte.... celý text
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
V základu! Napsaný čtivě, to tomu nelze upřít. Autorka psala cíleně tak, aby zaujala dívky. Kdybychom z knížky vykrájeli popisy šatů, věřím, že nám to dá takových třicet stran, možná i víc. Zároveň chování mužských postav je... uhm... místy úsměvné. Chvilkama jsem si říkala: ,,Jasně, chlapče. Takhle by ses v normálním životě určitě zachoval." Prostě jsou napsaní tak, aby z nich holky ztratily hlavu. Nechápejte mě špatně, i já se při čtení připitoměle usmívala a našla si mezi nimi své favority. Milostná linka mi přišla uspěchaná. A taky v podstatě shořela stejně rychle, jako vzplála. Schylující se napětí k ní mě bavilo, ale jakmile už teda na ni došlo, bylo to prostě... meh? Žádná chemie, nic, co bych jim věřila. Hlavní hrdinka mi přišla vyloženě tupá. :D (A hluchá, když se k ní kolikrát za noc někdo vloupal a ona to navzdory k silně vrzajícím dveřím nikdy nepoznala. Děvče, kde jsou smysly zabijáka?) Na to, že má být nejlepší vražedkyní v celém království, tak občas byla jen horda nemyslících svalů. Tohle bylo pro mě asi největší utrpení. Taková pozice si vyžaduje bystrost, myslet za roh, umět to hrát na víc stran, jinak, kruciprdel, nemáš šanci přežít. Její rozkličkování zápletky bylo tak zoufale pomalý, že moje nervy málem ruply. Když navíc sežrala bonbóny, co našla na posteli a vůbec se netrápila tím, kdo jí je tam nechal a že někdo vraždí všechny zabijáky na hradě... Uh. Jasně. To přesně uděláš, když nevíš, komu můžeš věřit a i svou nejká podezíráš, že tě chce zabít. Tak určitě. K samotný zápletce: Bleh? Bleh na druhou? Tohle bylo tak zoufale předvídatelný, že natvrdlost hrdinky jsem fakt nedokázala pochopit. Za celou dobu mě kniha překvapila jen jedním zvratem, což je smutný. Co mi přijde ještě smutný, že nemá žádný přesah. Nic, co by ve mně po dočtení rezonovalo. *** No. I přes to všechno jsem tomu dala čtyři hvězdičky, ačkoliv v duchu dávám tak tři a půl. Sice to mělo řadu slabých míst, ale... Prostě mě to vrátilo do mých šestnácti a četlo se jako nic. Je to jako si zapnout seriál. Nečekáte zrovna mravní a morální povznesení své osoby, ale na oddechnutí a zapomenutí, ve kterým světě se zrovna nacházíte, to dobrý je. O tom žádná.... celý text
Zmizení Sáry Lindertové
2019,
Kateřina Šardická
Příjemně vystavený příběh, který dokázal i překvapit a zaskočit. Oceňuji širokou slovní zásobu a detailně popsané scény. Čtenář se snadno vcítil do hrdinky i si dokázal dobře představit probíhající děj. Atmosféra po přečtení rezonuje a nutí hledat knihy, které by byly něčím podobné. S chutí bych sáhla po volném pokračování. :) SPOILER!! Jediné, co mě trochu mrzelo, že pár drobností nebylo zcela osvětleno. Ráda bych se dozvěděla, jak přesně zemřela Amélie, protože není úplně jasné, zda ji Stíny uškrtili na provaze a nebo tak učinila sama. Je jenom zmíněno, že zmizela při povodních, ale víc se k tomu nedozvíme. Pokud ji zabili Stíny, proč její tělo nechali dole? Byla nemocná? Podobně nevyjasněná je čerstvá krev na vchodu do podsvětí. Opět: Byli to Stíny, kteří tam malovali obrazce? Ke konci události směřovaly perfektně, není to uspěchané, ale knize by prospělo o takových 20 stran více. Nicméně i tak dávám pět hvězd a zcela zaslouženě. :)... celý text
Prokletý rok
2020,
Kim Liggett
Prokletý rok Vás chytí a nepustí. Knihu jsem přečetla na jeden dech. Okamžitě mě vtáhla do děje a to navzdory velkému množství vnitřních dialogů hlavní hrdinky a faktu, že většina knihy se odehrává vlastně beze slov. Abych to vysvětlila, jsem zvyklá na příběhy, které se odehrají v dialozích postav, zde se ale velké množství knihy zabývá popisem událostí, prostředí a již zmíněných úvah a myšlenek hlavní hrdinky. Za normálních okolností by to bylo něco, co by u mě příběhu ubralo hvězdičku, dvě. Nicméně tady je to tak neskutečně mistrně zvládnuté, že mi nezbývá nic jiného než dát plný počet. P.S.: Ano, taky mi konec zlomil srdce, rozdrtil na padrť a brečela jsem jak malá želva. Víc než u smrti Brumbála, což je u mě co říct, protože to jsem vážně probulela.... celý text
Zimoděj
2007,
Terry Pratchett
Nemůžu se zbavit určitého zklamání. Tenhle díl s Toničkou mi prostě tolik nesedl a dlouho jsem se jím prokousávala. Fíglové se vyskytovali o něco skromněji a celkově mi knížka přišla méně vtipnější, než její předchozí díly. Příběh se více vlekl a místy tak nějak skřípal mezi zuby. Toničce jsem její uvažování o Zimodějovi nevěřila. Nemluvě o tom, že i její věk, což mě opravdu zklamalo, protože v druhém díle, narozdíl od prvního, byl uvěřitelný. Trochu mě mrzelo, že celá kniha nemohla být jako posledních padesát stran, protože ty byly opravdu výborné. Pozitivně ovšem hodnotím vývoj Rolanda a sympatické čarodějky. Na pět hvězd to ale tentokrát nestačí.... celý text
Klobouk s oblohou
2005,
Terry Pratchett
Mi-lu-ju-to. Naprosto. Velmi milé vyprávění o nástupu Toničky do čarodějnické služby, která svižně a plynule směřuje k hlavní zápletce. Okořeněno o úžasný a laskavý humor, díky kterému jsem se nahlas smála na zastávce, v autobusu a v podstatě kdekoliv. Klidně i třikrát, čtyřikrát za stránku. Nejde jen o prokreslenost příběhu a postav, ale zároveň kniha zkrátka má Něco mezi řádky a je to opravdu velké Něco, co ve vás rezonuje během dočítání i po samotném dočtení. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Nechám si ho za odměnu po nějaké ne až tak kvalitní knize, abych si spravila chuť.... celý text
Pozorovatelka
2019,
Anna Bright
Naprosto mě uchvátil styl autorčina vyprávění. Ruku na srdce: Převyprávět příběh jiný autor, který nemá tak krásný jazyk, zdaleka by se to nesetkalo s takovým úspěchem. Selah je místy až příliš ufňukaná a naivní. Ale díky rytmu vyprávění a zvolenému jazyku je knížka naprosto dechberoucí a ráda odpustím i těch pár slabších chvilek, za které právě hlavní hrdinka mohla. Oceňuji, že se kniha vyhýbá drastickým scénám a opravdu plyne jako laskavé pohlazení, za kterým se odehrává tiše bublající drama. Bohužel ale dojem ze čtení místy kazila zmatečnost časově nevyhraněného děje. Pořádně jsem nevěděla, do jaké "doby" si mám příběh zasadit. Místy používali moderní přístroje, místy jsem měla dojem, že se ocitáme v období vzniku mýtů a legend. Navzdory tomu se už teď nemůžu dočkat dalšího dílu. :)... celý text
Hotel Poslední naděje
2019,
Nicki Thornton
Kde začít... Ačkoliv čtu ráda knihy určené pro mladší čtenáře, tohle prostě nebylo dobře řemeslně zvládnuté. Postavy jsou ploché, jednají nelogicky a po celou dobu zůstanete v podstatě emočně netknutí, protože i ústřední charaktery žádné emoce neprožívají. A pokud ano, autorka je neumí dobře vystihnout a přenést na čtenáře. Je mi líto. Navíc mě až příliš často vyrušovalo opakování slov ve velmi krátkých úsecích. Některé body příběhu byly odbyté, jiné scény zase chabě popsané. Místy mi kniha přišla jako fanfikcí na Harryho Pottera nebo spíš Fantastická zvířata. Ono to nebylo vyloženě špatné. Věřím, že dítě mezi 8 -13 lety si příběh užije. Bohužel starším čtenářům bych knihu nedoporučila.... celý text
Zámek v oblacích
2018,
Kerstin Gier
Zámek v oblacích je první knihou, kterou jsem od autorky přečetla a možná proto jsem neměla žádné očekávání. Obálka s anotací ve mě navodily dojem oddechového čtení se zimní atmosférou a špetkou akce. Přesně toho se mi dostalo. :) Ač normálně preferuji děj, který daleko více odsýpá a jedna událost střídá druhou, zde mě tempo a styl vyprávění naprosto uhranuly. Hltala jsem každou stránku, která popisovala život v hotelu, drobné příhody hostů a zdánlivě nepodstatné detaily, které do sebe ve finále zapadly. Občas jsem však měla problém si udělat přesnou představu o tom, kde se hrdinka zrovna nachází a jak to tam vypadá. Také samotná její postava mi v poslední třetině knihy přišla trochu hloupoučká. Ale když si vzpomenu na to, jaká jsem byla já, když jsem se zamilovala v sedmnácti... No, raději mlčím. Jako poslední bych podotkla, že samotné vyvrcholení (jeho poslední scéna ve stáji) mohla být o něco lépe vygradovaná. Ocenila bych větší práci s emocemi. Každopádně kdo hledáte oddechové čtení s vánoční atmosférou a jemným humorem, Zámek v oblacích vás nezklame. :)... celý text
Až přejde zima
2019,
Kiran Millwood Hargrave
Druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. Spatřuji určité podobné rysy vyprávění a ve stavbě příběhu, což by při dalších knihách už mohlo vzít moment překvapení. Nicméně i tak to bylo příjemně pohádkové čtení. :) Přišlo mi, že první půlka trošku drhla a místy na mě působila až zanedbaně, jako by se autorka už nemohla dočkat, až bude psát finální scény, které byly opravdu vypiplané. Nicméně to může mít za vinu i skutečnost, že jsem začátek četla přerušovaně v pauzách na zastávce, před zahájením divadla atd. a až posledních sedmdesát stran jsem četla v kuse. Doporučuji všem čtenářům, kteří chtějí milý a nenáročný příběh. "Až přejde zima" je přesně tou knížkou, kterou si dáte jako odpočinek mezi dvěma psychologicky náročnějšími romány. :) A obzvláště o adventu.... celý text