blackholesun32 přečtené 878

Komu zvoní hrana 1946, Ernest Hemingway

Mimo princip slasti a jiné práce z let 1920-1924 1999, Sigmund Freud

Výklad snů 1994, Sigmund Freud

Mýtus o věčném návratu 1993, Mircea Eliade

Anatomie melancholie 2006, Robert Burton

Nemám rád výbory, podle mě je to kastrace knih, já si chci koupit knihu celou a ne nějaký pochybný výbor, kdy někdo za mě rozhodl co je dobré k přečtení, či není. Stejný problém mám kupříkladu s Lodí bláznů, nebo Robinsonem Crusoe, který do dnešních dnu nebyl ještě celý přeložen z angličtiny, pravděpodobně proto, že útlocitní Čechové by nevydýchali, že Robinson byl otrokářem. Proto Anatomii melancholie nebudu hodnotit, napsané je to dobře, poutavě, i když je mi jasné, že převedeno do dnešní mluvy; originál by se louskal asi krapítek hůře, nicméně to považuji spíš za torzo, které je poznamenáno vyškrtnutými částmi. Achjo... celý text

Rozhovory s C. G. Jungem 2015, Carl Gustav Jung

Po dlouhé době jsem četl Junga a jsem tomu rád. Kniha se velice příjemně čte, poutavě, čtivě, asi mi neodhalila žádnou novou Jungovu myšlenku, kterou bych před tím již nečetl, ale oživila ty staré a to je jistě jednou za čas velice prospěšné. Až se mi z toho hnedle zdál archetypický sen!... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Melancholie 2013, László F. Földényi

Nechápu zdejší tak nízké ohodnocení knihy, bohužel jsem nikdo nenapsal své námitky; mně se kniha líbila hodně, obzvláště cca do tří čtvrtin, s příchodem modernějších časů se náhled na melancholii krapítek rozmělňuje, ale i tak musím hodnotit vysoko, v pravdě nejvýše. Pokud Vás zajímá melancholie a její postavení v průběhu věků, melancholie jako kulturní koncept, není nad čím váhat a rozhodně po knize sáhněte!... celý text

Tajemství Velkého Vonta (komiks) 2012, Jaroslav Foglar

Rychlé šípy ve Stínadlech 2005, Jaroslav Foglar

Skvělá kniha, respektive trilogie; přečetl jsem jedním dechem, cca za týden, sice s menším spožděním (asi tak dvacetiletým), ale to nevadí, lepší pozdě než nikdá! Zamrzí, že je v tomto vydání pár chybiček překlepového rázu. Jinak nemám, co bych vytkl!... celý text

Záhada hlavolamu / Stínadla se bouří (komiks) 1990, Jaroslav Foglar

Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Lidová kultura 2014, Eduard Maur

Skvělá kniha, byť v pravdě se nejspíše jedná o úvod do lidové kultury. Rozhodně ve mně podnítila zájem se tomuto oboru více věnovat (minimálně jsem si pořídil od Erbena prostonárodní písně). Spousta zajímavých informací a zjímavostí. Naši předkové žili skutečně nejen spjatí s přírodou, ale především sami se sebou. Spousta rituálu, z pohledu moderního člověka, pověrčivostí a báchorek, však má hluboký psychologický podtext, který je jednoznačně platný dodnes. Škoda, že se sami dobrovolně připravujeme o tuto základnu psyché. Ovšem, abych jenom nehudroval jistá renesance lidových obyčejů, etc., alespoň v minimální formě probíhá a to je jistě dobře, i když mnohdy je to pouze pro formu komerční.... celý text

Do nitra kontinentů 1988, Aleš Skřivan

Divadlo hrůzy: Soudní praxe a trestní rituály v raném novověku 2001, Richard van Dülmen

Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Zločinnost a bezpráví 2011, Jindřich Francek

Ano, ano, kniha se velice dobře čte, leč mám k ní drobné výhrady, s některými názory se s autorem příliš neztotožňuji (kupříkladu nesdílím názor, že by Jan Masaryk byl tak schopným politikem, jak je vykreslen v této knize), nicméně potřebné informace, které jsem hledal, jsem našel. Rozhodně svým stylem kniha kvalitativně (myšleno v pozitivním slova smyslu) nijak zásadně nevybočuje z řady Velkých dějin zemí koruny České.... celý text

Ze závislosti do nezávislosti 2008, Jan Jílek

První polovina knihy je skvělá a dodnes z ní vycházím v zaměstnání. Druhá polovina lehce ztrácí dech, bohužel je to již delší dobu co jsem četl, takže již nedokážu specifikovat proč vlastně, možná pro tendence ku opakování informací, což jistě při práci se závislými je důležité, nejsem si již tak jist v případě knihy, přesto volím za pět z především výše řečeného.... celý text

Katyně 2008, Pavel Kohout

Myslel jsem si, že mě to bude bavit. Po knize jsem sáhl víceméně z pracovních důvodů (to zní dost vtipně s přihlédnutím k tématu), každopádně jsem ji přečetl za tři dni, ano dílem proto, že jsem byl nemocný. Alespoň k nečemu ta nemoc byla, že. Morbidní to samozřejmě vzhledem k tématu lehce je (pasáž se škrcením psů mě teda moc neoslovila a to ani psi moc nemusím), ale kniha je především neskonale vtipná a vlastně i napínavá. Navíc mám rád, když jsou v knize různé detaily, které ji obzvláštňují a zároveň rozvíjejí knižní universum a těch tu je dost a dost. Bylo to mé první seznámení s Kohoutem a myslím, že začalo dobře, sice se hned nepoženu do obchodu, či knihovny pro další jeho knihu, ale třebas někdy, někde...při popisování karierního postupu Šimsy nešlo, než vzpomenout na vlastní postup páně Kohouta, od zapáleného budovatelského poéty až po disidenta, alespoň tedy v náznacích. Katyně je dobrá kniha a vřele doporučuju všem dalším.... celý text

Slavnosti sněženek 2008, Bohumil Hrabal

Tož já mám s Hrabalem jeden problém a tím jsou pábitele, respektive ten termín. Nesnáším jej do morku svých studených kostí, ble i ta definice celkově je mi odpudivá, ano souhlasím s tím, že to tak nejspíš je, ale proč to musí z každého textu tak ostentativně trčet a upozorňovat na sebe! Na každém dni, každého umoulousaného ožralce třpití se perlička; no a? Kdyby nebylo pábení, měl bych Hrabala mnohem víc rád, ale to je mu stejnak jedno. Slavnosti sněženek je soubor povídek celé řady podivínů, v podstatě nešťastných lidí, některé povídky jsou až zlé, jiné melancholicky hřejivé, hravé. Nejvíc se mi líbí pasáže, ze kterých vystupuje Hrabal sám a popisuje genezi textu, kterých tedy moc není. Napsané je to výborně, čtivě, nenudil jsem se, ale popravdě jsem se už těšil až to dočtu, za poslední cca týden jsem přečetl dva Hrabaly a zase na dlouhou dobu stačilo.... celý text

Postřižiny 2009, Bohumil Hrabal

Tož člověka to nutí srovnávat s filmem, chce, nechce; ostatně, při četbě už, alespoň já, vidím konkrétní představitele z filmu. Myslím si však, že film přesto nevyhrává a kniha je lepší. Menzel totiž z filmu udělal idylu, úplně z filmu odstranil jakýkoli náznak temnoty a ta v knize nechybí - třebas useknutí psího ocásku, vzpomínání Maryšky na dětství (alepoň si nepamatuji, že by tam bylo) a jiné další epizody. Z tohoto úhlu pohledu na mě kniha působí ucelenějí, opravdověji, živěji.... celý text

I slunce vychází 2015, Ernest Hemingway

Ale proč ne, není to asi nejlepší Hemingway, ale rozhodně ani nejhorší. Prostě popisuje svůj tehdejší život, pochlastávání umělců a jejich můz a pod tím vším se zračí prázdnota a smutek. Dneska je přeci takováhle literatura děsně populární. Kažopádně se to čte dobře a má to moc pěkný přebal! Teda ono vůbec celé to nové Odeoňácké vydání je dost povedené. Už se těším na Komu zvoní hrana. A ještě mě tak napadá, že Hemingway byť má ten svůj úsporný styl, nějak mi to celé připomíná Keroucka. Ale to je asi jenom mé zdání!... celý text