broskev28 přečtené 2204

Dvě sestry 2018, Åsne Seierstad

Dvě sestry jsem louskala dlouho a pracně, ale stálo to za to. Velmi detailní a komplexní pohled na somálské imigranty v Norsku, na jejich pocity, názory, stesky, ztráty a zisky. Možnosti vzdělá(vá)ní, zaměstnání. Přiznám se, že mi příběh obou sester připadá jako ta lepší možnost: pokud je pro ně islám a příslušnost ke komunitě tak zásadní, a pokud se chtějí radikalizovat, ať tak učiní mimo území (původně) hostitelské země. Tady je navíc jasně patrná vyšinutost (?) „domorodého“ norského obyvatelstva: asi žádný islamista nezpůsobil Norsku tolik ztrát jako jeho vlastní pomýlený občan Breivik. Moc by mě zajímalo, jak nakonec dopadly obě sestry a jejich rodiny. „Bolesti hlavy. Myšlenky beze smyslu. Vyprahlá ústa. Ochablé tělo. Ramadán si žádal vlastní rytmus. Měsíc měl člověk cítit bolest chudých. Měsíc měl cítit čiré utrpení. Měsíc se měl víc přibližovat Bohu.“... celý text

Vlak do zázračných světů 2019, P.G. Bell

Podepisuju komentář Orange8knihomol: taky jsem zprvu zírala na ty „zatrolené“ neuvěřitelnosti, ale posléze si mě Suzy, Wilmot, Ursel a další získali, zatímco Frederick mě čím dál víc štval. A současně smekám před devítiletou dcerou marketa3815 – tahle kniha rozhodně není napsaná ve stylu malého poseroutky, obrázků je naprosté minimum a více než 350 stran souvislého textu zvládne jen opravdový čtenář, klobouk dolů a velká poklona!... celý text

Vánoční Jedlička 2023, Zuzana Pospíšilová

Každé Vánoce se snažíme představit dětem, ale někdy i dospělým, v naší knihovně knihu s vánoční tematikou. Loni to bylo Vánoční prasátko, letos se chystáme na nejnovější knížku zkušené dětské autorky Z. Pospíšilové. Pro šikovného školáka možná první čtení, ale pro většinu dětí spíše druhé či třetí – stále platí velká písmena, širší řádkování a hojnost obrázků, ty se opravdu povedly. Kouzelné Vánoce u Mráčků, se Samem a Dorkou, určitě malé čtenáře potěší minimálně stejně jako mě. Já bych sice skřítka pojmenovala Jedlíček a možná bych mu malounko poradila ohledně stravovacího kouzlení, ale rozhodně bych neměnila krásné doprovodné ilustrace. Úplně vidím, jak tuhle knížku vybalí nějaký malý čtenář z vánočního papíru a hned na Štědrý večer, nejpozději na Boží hod se spolu s rodiči a sourozenci začtou a ponoří do příběhu vánočního skřítka a jeho kamarádů . . .... celý text

Eva 2024, Verena Kessler

Knížka, o které jsem nevěděla vůbec nic, a teď jsem moc ráda, že mě k ní zdejší komentáře nasměrovaly. Po M. Leky, D. Hansen, E. Arenzovi a N. Scheuerovi další skvělá německá spisovatelská „naděje“, abych se vyhnula nyní již přežitému (!?!) rozlišování autor/autorka. Eva je velmi zajímavá - a jak tady někdo již napsal, zřejmě i velmi dobře přeložená - kniha, která dává do souvislostí věci zdánlivě nesouvisející. Usilujeme o nápravu ve věci klimatu a činíme to tak vehementně, že ti, pro něž chceme klima stabilizovat, na to asi nejvíc doplatí. Současně jedním dechem tvrdíme, že pokles porodnosti je alarmující a že bychom měli mít více dětí. Jedna z protagonistek této knihy, učitelka a ekologická aktivistka Eva Lohausová, si troufne veřejně upozornit na skutečnost, že tyhle dvě snahy jdou proti sobě. A rozvíjí se velmi neobvyklý příběh čtyř žen . . . „Milovala ty chvíle naprostého soustředění, práci v době, kdy všichni ostatní spí. Cítila se stejně, jako když po nocích opravovala žákům eseje. I teď, při psaní, dodržovala zásadu, že chyby je třeba nejen označit, ale především vysvětlit, jak se jich v budoucnu vyvarovat.“... celý text

Její poslední výdech 2023, Robert Dugoni

Pokračování série s Tracy Crosswhiteovou. Případ své sestry konečně uzavřela a teď ji čeká zásadní střet s jejím šéfem, misogynem a ctižádostivým detektivem, který (zřejmě) neváhá přizpůsobovat/upravovat vyšetřování ve prospěch žádoucích výsledků. A to vše v rámci vyšetřování sériových vražd tanečnic/uchazeček v Seattlu. Opět jde o napínavé čtivo, které našim detektivním nadšencům určitě doporučím. A jsem zvědavá na další díl!... celý text

Jak se zbavit hraběte v deseti týdnech 2023, Jenni Fletcher

S touhle knihou jsem to měla podobně jako s Vévodou z Mongomery: přece nebudu kupovat do knihovny – podotýkám za nemalé peníze - takovouhle červenou jednohubku! Ale protože naše romantické čtenářky jsou vděčné za každou alespoň průměrnou knihu z tohoto žánru (naposledy to byly knihy Ian a Matt autorky Lauren Layne), nechala jsem se zdejšími komentáři přesvědčit. A teď mohu zodpovědně prohlásit, že jsme svěřené peníze investovali dobře. Na 340 stranách autorka rozvíjí jednoduchý, ale velmi dobře napsaný příběh, plný zajímavých a ne zcela typických (viktoriánských?) postav a především vtipných a svižných dialogů. Já jsem se báječně bavila, a jsem přesvědčená, že stejnou odezvu získám od našich romantických čtenářek. Já se navíc díky komentáři kacenka6144 určitě chystám i na knížku Pro sebe jako stvoření, která už delší dobu leží v naší knihovně víceméně nepovšimnuta . . . „To je směšné. Společenská sezóna trvá jen několik týdnů a oni čekají, že za tu dobu najdeš toho pravého, stihnete fázi dvoření, stihnete se zasnoubit a pokud možno se rovnou i vzít! Vždyť za tak krátkou dobu by nestihl dozrát ani sýr.“... celý text

První 2023, Katherine Applegate

Ultima první mi ležela na stole několik měsíců, až jsem se rozhodla, že na delší cestu vlakem ji konečně musím vzít. A přiznám se, že po několika prvních kapitolách jsem svého rozhodnutí litovala – tak nějak nemastné neslané, prostě jsem se nemohla začíst a všechny dějové peripetie mi připadaly takové tuctové. Abych pravdu řekla, netuším, kdy a kde se to zlomilo – pravděpodobně s Karou a jejím následnickým problémem, ale jedno je jisté: potom jsem příběh hltala až do poslední stránky, a podobně jako v první části jsem si uvědomovala, jak zajímavé postavy autorka stvořila: nautiti, teromanti, dairnové, bardálové, ale především vobíci! Ovšem Šupito taky neměl chybu, paráda! „Širší a zavalitější hlavu následovalo dlouhé tělo. Nikdy v životě jsem veselého nautita neviděla. Dokonce jsem o něm ani neslyšela a vlastně jsem si ho ani nedovedla představit. Ale přednostka této líhně, Grendwallif, veselá byla.“... celý text

Dokonalá smrt 2019, Helen Fields

Další díl dokonalé série se nese ve stejném duchu – za minutu dvanáct, ne za pět minut. Obávám se, že v praxi to takhle nefunguje, ale proč ne, detektivní čtení je to zajímavé. Trochu mě znejistila postava Bradleyho, která se tam podruhé objeví téměř až po stu stranách, naopak Selina Vega rozhodně nejistě nevypadala . . . „No ne že bych to moh svěřit bývalýmu modelovi na vodu po holení, že jo. Moh byste si zlomit nehet. A navíc je vám s tím přízvukem dost těžko rozumět. Moh byste Dimitriho vobvinit z vraždy Kennedyho a nikdy by neměl šajnu, co to povídáte. Můj názor na vaši vosobu tady jde stranou, pane, tým táhne za jeden provaz. Teď jste ve Skotsku. Takhle to tady chodí.“... celý text

Věř mi 2018, Tony Strong

Možná to není veledílo, ale určitě je to čtivá a občas velmi překvapivá kniha, mimo jiné plná detailů na téma herecké povolání. Stránky a obecně dialogy provedené ve stylu filmového/divadelního scénáře byly zajímavé, občas mě dokázaly šokovat či rozesmát i jednotlivé krátké epizodky. Věřím tomu, že detektivní čtenáři v naší knihovně nebudou zklamáni. Ale upřímně: ze všeho nejvíc mě zarazila váha téhle knihy – do vlaku na cesty jsem si ji raději nebrala, je to fakt těžký kus! „Mívám fantazie o sexuální dominanci. Ale zrovna tak sním o světovém míru, poměru se supermodelkou a dráze profesionálního muzikanta. Uznávám svoje povinnosti ke společnosti, což znamená, že stejně jako všichni ostatní musím svoje touhy usměrňovat. Dobré submisivky se těžko hledají, zvlášť když je člověk stará tlustá lesba. Ale moji heterokamarádi to nemají o moc lehčí.“... celý text

Dokonalé stopy 2018, Helen Fields

Dokonalé stopy – první díl série, kterou jsem začala tím druhým. Takže chci zjistit, kde se vzal Luc Callanach, proč se vrací z Francie do Skotska, kdo je Ava? Opět tady vystupuje dost brutální (i když občas dost primitivní) padouch, beru, ale co mi vadí mnohem více je, že opět se vše vyřeší za minutu dvanáct, jako v americkém filmu (plachta přes hlavu reverendky a nápřah, když v tom se ozvalo . . .), tak tohle mi fakt nesedne. Takže já tam mouchy vidím, v téhle knize jsou navíc i častější omyly a překlepy, ale uznávám, že je to čtivě napsané, takže čtenáři jsou zaručeni.... celý text

Oflajňák 2023, Václav Toman

Oflajňák má téma, které je třeskutě aktuální, a hodnocení, které mi nedalo šanci nekoupit ho do naší knihovny. Pravda, po přečtení tolik nadšená nejsem. Začnu drobností, chybami – není jich mnoho, ale možná jde o překlad ze slovenštiny (soudím podle toho, že knihu nabízí jedině Martinus), a shodu podmětu s přísudkem v čase minulém zkrátka korektor dostatečně nepohlídal, škoda. Že Pětka mluví a je vlastně jediným stálým přítelem Péti, to mi po chvilce připadalo úplně normální, v pohodě a vlastně jsem tenhle nápad ocenila. O poznání hůře jsem rozdýchávala, že osmiletý kluk zůstává o prázdninách doma sám, zvlášť když občas rodiče pracují dlouho do večera. Určitě souhlasím, že by se děti měly osamostatňovat co nejdříve, ale všichni víme, že tenhle argument by byl naprosto irelevantní v případě, že by se Péťovi v době nepřítomnosti rodičů něco vážného stalo, takže tohle fakt neberu, ani v knižním příběhu (asi profesní deformace). A teď to nejdůležitější: motivace – tedy získání žetonu a důvod, proč ho Péťa nutně musí mít – mi naopak připadala trošku naivní, tak na úrovni Ježíška, možná ani ten osmileťák by to nebral. Ale kdo ví, třeba se pletu? Teď jsem zvědavá, co mi na knížku řeknou naši malí čtenáři, to je vždycky to nejdůležitější, kam se hrabou moje dospělácké připomínky!... celý text

Zvíře, které není vidět 2020, Noemi Cupalová

Knížka zajímavá jak po obsahové, tak po grafické stránce. Příběh školačky Míny určitě malošky zaujme, ovšem já bych měla výhrady: nepříjemná a trestající paní učitelka mi připadá tak nějak „genderově“ typizovaná, takže za mě nee (ale pracuju ve škole, takže beru námitku podjatosti). A překvapil mě výlet – proč Mína zůstala v Řevnicích na nástupišti sama? Kde byli ostatní školáci s paní učitelkou? Naopak skvělá byla kapitolka Zubař, ta se mi moc líbila. A vůbec ilustrace, tedy asi spíš obrazový doprovod, to je něco!... celý text

Havraní spolek 2024, Maggie Stiefvater

Zuřím a vztekám se, protože po dočtení téhle knihy jsem zjistila, že všechny tři další díly téhle série jsou k dispozici pouze ve slovenštině. Nakladatelství Argo má u mě velké tučné mínus, protože mně se Osudný polibek četl skvěle a vůbec jsem nepochybovala, že se pustím i do dalších dílů. Tohle je podraz na nás čtenáře, já sice slovenštinu celkem zvládám, ale nemám možnost se dostat ke slovenským knihám, takže pro mě série skončila. Anebo mám jiný nápad: pojďme písemně a mailově „bombardovat“ nakladatelství Argo, ať pokračuje ve vydávání série. Kdysi se nám čtenářům něco podobného povedlo se sérií Tetování krví u nakladatelství Fragment – pravda, tam šlo jen o vydání posledního dílu, kdežto tady chybí tři knihy, ale i tak bych to nevzdávala. Případně řízená pomlouvačná kampaň: fuj Argo, hanba!!! Fakt jsem naštvaná.... celý text

Blbá Vendula 2024, Noemi Cupalová

Blbá Vendula, kniha, která dostala cenu Magnesia litera, mě velmi lákala. Tak jsem si ji vypůjčila a přiznám se, že jsem ji zhltla na posezení. A teď stále ještě trávím a přemítám, co na ni asi řeknou ti, jimž je určena . . . Asi jediný způsob, jak to zjistit, je nabídnout jim ji, tedy pořídit ji do knihovny. I kdyby si ji nakonec přečetli jen učitelé – nebo rodiče, splnila by svůj účel. Za sebe bych doporučovala buď společnou četbu (možná spíš ve skupince vrstevníků než ve dvojici rodič – dítě), nebo knihu prostě dítko nechat přečíst a poté si o ní popovídat. Možná to bude znít směšně, ale já jsem si při četbě vzpomněla na knížku pro malošky od Daniely Krolupperové Adélka a zlobidýlko; jistá asociace se tady opravdu nabízí.... celý text

Poslední slovo 2024, Taylor Adams

Na Poslední slovo jsem byla velmi zvědavá, předešlý Most sebevrahů mi totiž moc nesedl. Po dočtení musím přiznat, že i tady byly momenty, kdy jsem nesouhlasně vrtěla hlavou, ale vzhledem k sympatickému námětu a především vzhledem k první žlutě vytištěné větě na zadní straně obálky si své námitky nechávám pro sebe . . . Líbí se mi, jak autor nepokrytě pracuje s námi čtenáři, resp. s naším názorem i s našimi pochybnostmi. Soudím, že absolvoval několikero čtenářských večerů/odpolední a vyzbrojen dotazy a pochybnostmi posluchačů sedl a napsal tuhle knihu. Kdybych se já po jejím dočtení chystala na autorské čtení s Taylorem Adamsem, má zásadní výhrada by směřovala k neuvěřitelné výdrži hlavní postavy. Ale to nic nemění na tom, že našim obdivovatelkám tohoto autora jeho nejnovější knihu určitě doporučím!... celý text

Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci 2021, Robert Kotzian

Ke knize mě přivedl rozhovor s autorem na rádiu Universum. Po přečtení musím říct, že „mluvené slovo“ mi dalo více, tak nějak mě víc oslovilo. Na knize naopak oceňuju všechny odkazy a citace, a taky snahu rozlišovat neziskové organizace a „neziskovky“. Nestačila jsem zírat, jak autor přesvědčivě odhaluje a dokazuje, že si řežeme větev sami pod sebou, a v tomto případě je mi celkem fuk, jestli se tak děje v duchu neomarxismu či nějakého jiného -ismu, výsledek je pořád stejně děsivý a alarmující. Metoda strategické litigace mě děsí, zevrubný popis šátkové kauzy mě šokoval: na letišti bez dokladů, azyl po třech dnech, ztráta tří dokladů během čtyř let a po soudní výhře konec studia?!? A velmi mě překvapilo, jak nesnadné je dostat se k téhle knize. Běžné knihovny ji nevedou a nenabízejí ji ani běžná knihkupectví a e-shopy. Přitom třeba kritická kniha T. Břicháčka Zelený úděl je (nebo byla) podle heuréky dostupná v deseti obchodech a vzhledem k rozebrání už je naplánován dotisk. Sama sebe přesvědčuju, že to určitě není záměr ani konspirace . . . P.S. Když jsem v rejstříku hledala Istanbulskou dohodu, tak tenhle odkaz tam sice je, ale chybí číslo stránky – 119.... celý text

Hrob mé sestry 2016, Robert Dugoni

Hrob mé sestry je prvním dílem série, a vzhledem k vysokému hodnocení tady na databázi jsem se do ní pustila. Svižný děj, příjemný překlad, pečlivá redakční práce – to vše spolu s zajímavým a netypickým kriminálním případem činí z knihy velmi čtivou záležitost. Určitě bych našla nějaké mouchy, možná spíše mušky, ale nechám si je pro sebe a jsem opravdu zvědavá na další kariéru Tracy Crosswhiteové. „Ale obviňuješ se z něčeho, co jsi neudělala. Náš manželskej slib porušila má žena a za Sářinu smrt je zodpovědnej ten, kdo ji zabil. A ne ty.“... celý text

Podivná doba 2023, Caimh McDonnell

Podivná doba je fakticky podivná kniha, ale určitě stojí za přečtení. Postavy jsou skvělé – nejen Hana, ale především Grace a Stella jsou báječné, Simon, jakkoli nepatří do redakce; Ox a Reggie a samozřejmě „pan šéf“. Prostě šílená parta hic, ale právě ta má tu jedinečnou šanci. Skvělé jsou ukázky z obskurního týdeníku, mě pobavila i připomínka filmu Dobrý Will Hunting a vtípky ohledně Matta Damona; překvapil epilog i přídavek zdarma. Určitě to není čtení pro každého, tak snad tuhle knížku nepřehlédnou právě ti, jimž je určena. SJEZD JASNOVIDCŮ ZRUŠEN KVŮLI PŘEDVÍDANÝM OKOLNOSTEM Patnáctý ročník sjezdu portugalských senzibilů byl zrušen z důvodu, který organizátoři označili za „předvídané okolnosti“. V tiskové zprávě uvedli, že akce se příští týden neuskuteční, protože „kdyby k tomu došlo, stalo by se něco hrozného. Nemůžeme uvést žádné další podrobnosti, protože by to bohužel způsobilo něco ještě horšího.“ Organizátoři dále objasňují, že zrušení akce nemá vůbec nic společného s velmi nízkým prodejem vstupenek.... celý text

Evvie Drakeová začíná znovu 2021, Linda Holmes

Od téhle knihy jsem nečekala vůbec nic, o to větší a příjemnější bylo mé překvapení. Děkuju především za komentáře Litocha, Noeni, Knihoholka, knihomolkajanca a Ellinek, díky nimž jsem knize dala šanci. Někdy čtu v recenzích, jak dialogy mezi hlavními postavami jiskří, ale teprve tady mi došlo, jak to vypadá, když se tohle autorovi - a v tomto případě zřejmě i překladatelce – opravdu povede. Úžasný slovní pingpong, někdy možná spíš tenis, paráda a čirá radost a požitek z četby. Navíc jsem se tady poprvé setkala s konstatováním, že při ranní konverzaci následující bezprostředně po společně strávené noci je dobré osvěžit svůj dech alespoň mentolkou. Já vím, je to drobnost, ale může být velmi (ne)příjemná . . . Příběh samotný není asi nijak výjimečný, ale jeho postavy se mi moc líbily – nejen Evvie a Dean, ale taky Andy a Monica, Lily a Rose, velmi zajímavá byla doktorka Jane Talcová a její analogie s kleštěmi. A samozřejmě Webster! „Když se poznali, říkala si, že poslouchá jako terapeut, ale teď jí připadalo, že poslouchá spíš jako novinář. Se vším, co řekla, zacházel, jako by to končilo středníkem.“... celý text

Každé další léto 2023, Carley Fortune

Nebylo to špatné čtení, naopak, ale mnohem víc nežli vlastní příběh mě zaujalo vylíčení doby a místa, a vlastně všech zúčastněných postav. Vzpomínky na dobu před třinácti lety, tedy na konec dětství a začátek dospělosti byly úžasné – zřejmě každý z nás prožil více či méně idylické dětství, pravděpodobně bez té první lásky, ale málokdo z nás by ho dokázal takto poutavě popsat. Prostředí Barry´s Bay a přilehlého jezera mi učarovalo a oslovilo mě úplně nejvíc – jako dítě jsem každoročně absolvovala podobné „vodní“ prázdniny a dodnes na ně nostalgicky vzpomínám . . .... celý text