Dáma s hrnstjm Dáma s hrnstjm přečtené 728

Muži, kteří nenávidí ženy

Muži, kteří nenávidí ženy 2010, Stieg Larsson
5 z 5

Právě jsem dočetla. Teď lituji, že mi kniha ležela bez povšimnutí asi dva roky v knihovně, než jsem se k ní dostala (odrazovala mě tloušťka a navíc jsem vůbec netušila, o čem to má být, ani jsem po tom nepátrala - jak jsem psala už jinde, před objevením Databáze knih jsem o současné tvorbě neměla potuchy a hluboce se stydím). Prvních cca 80 stran jsem se do čtení musela spíš nutit a doufala jsem v nějaký zajímavý obrat. Od chvíle, kdy tento obrat nastal, mi stránky samy ubývaly pod rukama a byla jsem napnutá jak kšandy. Na čtení jsem neměla moc času, vždycky tak chvíli před spaním, ale nikdy jsem neměla problém se okamžitě do děje začíst. Text je napsán jednoduše, bez zbytečných složitostí. Jsem vděčná i za autorovy občasné detailní popisy maličkostí (které mu někteří níže komentující vyčítají) - například když si hlavní hrdina namazal chleba se šunkou - přistihla jsem se, že si představuju i tento detail a díky tomu jsem měla pocit, že všechno vidím úplně zblízka. Příběh byl brilantně promyšlen a i drsnější pasáže do něj přirozeně zapadají tak, že bez nich by to nebylo ono. Musím pochválit i obálku, je velmi zdařílá a trefná.... celý text


Příručka dámy v běhu

Příručka dámy v běhu 2012, Ruth Field
4 z 5

Na knihu jsem narazila úplně náhodou v městské knihovně a brala to jako další znamení k tomu, že bych měla po loňském zranění zase začít běhat. Ale protože se mi nechělo, radči jsem si půjčila a právě dočetla tuto knihu. Můj verdikt je následující: Kniha je napsána velmi vtipným a zároveň motivujícím způsobem. Do textu je zařazeno několik "svědectví" od lidí, kterým běh změnil život. Autorka si příliš nebere servítky a pro útlocitnější povahy nemusí být tento styl psaní úplně příjemný. Všechny rady vychází z vlastních zkušeností a jsou hodně přirozené. Ale pozor, je nutné si uvědomit, že knihu psala cizinka a je v některých aspektech tedy poznamenána jinou mentalitou a jinými možnostmi (např. pasáž o výběru běžecké obuvi)! Výtku mám vůči českému překladu - vždyť už ten název je přeložen naprosto nevhodně! Pokud si půjčuju knihu s názvem "Příručka dámy v běhu," očekávám, že se spíš dozvím, jak při běhu vypadat jako dáma, co si obléknout, jaké zvolit doplňky atd. Nechápu, proč nakladatelství Jota přistoupilo k tomuto kroku, když v knize se to slovním spojením "tlustá kráva" jen hemží! Snad, že by se kniha s názvem "Běž, tlustá krávo" špatně prodávala? Dále mi v paměti utkvěla rada, že mám brambory "uvařit ve studené vodě." Naopak kladně hodnotím, že si překladatelka či nakladatel dali tu práci, že vyhledali české běžecké webové stránky a zařadili do textu odkazy na ně.... celý text


Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století

Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách na příkladu třeboňského panství na přelomu 17. a 18. století 2010, Pavel Pumpr
5 z 5

Knihu jsem četla neskutečně dlouho, protože je absolutně nabitá informacemi (a také proto, že jsem si potřebovala dělat podrobné poznámky ke studiu). Autor odvedl velmi precizní práci a otevřel nový úhel pohledu na problematiku barokních farností. Kniha je pro mně inspirací také v tom, jak má vědecká práce vypadat, jaké úrovně má dosahovat. Kladně hodnotím i jazykovou stránku, která je bezchybná, jen dlouhá souvětí především v závěrečném shrnutí jsou lehce úmorná.... celý text


Obraz Doriana Graye

Obraz Doriana Graye 1964, Oscar Wilde
4 z 5

Obraz Doriana Graye je zvláštní a nadčasovou knihou. Příběh dokazuje, že prostředí dokáže změnit člověka (aniž by o to stál) a že nezřízený život má následky (aniž by s nimi třeba počítal). To prostě bude platit pořád. Nevěděla jsem přesně, jak kniha skončí, posledních pár stránek jsem přečetla s velkým napětím a musím říct, že příběh pro mne skončil spravedlivě - nebyla jsem v šoku, spíš jsem cítila takové zadostiučinění: "Dobře mu tak..."... celý text


Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs
3 z 5

Kniha mě uchvátila obálkou a názvem natolik, že jsem si ji - bez předchozího prohlédnutí a bez přečtení zdejších komentářů - rovnou objednala. Když se mi konečně dostala do ruky, zarazil mě počet fotografií a jejich propojení s příběhem (nejsem zvyklá číst knihy s obrazovými přílohami, lépe řečeno se jim vyhýbám, pokud nejde o odbornou literaturu). Knihu jsem právě dočetla a hodnotím jako lepší průměr - příběh je neobvyklý, postavy jsou pěkně vykresleny, prostřední také. Chyběl mi ale nějaký děsivý zvrat, který bych očekávala minimálně na konci, jeho absenci přisuzuji zaměřením na dětské (příp. dospívající) hrdiny. Pokud bych měla něco vyzvdihnout, byla by to atmosféra "věci nejsou takové, jaké se zdají" - vše, co bylo před hlavním hrdinou (a také před čtenářem) dost dlouho tajeno, maximálně naznačováno, a pak to prostě už muselo být vysvětleno - to se podařilo autorovi udržet relativně dlouho a toto především při čtení způsobuje alespoň malé napětí. A při čtení mě kniha místy asociovala filmy X-Men. Na závěr se musím přiznat, že se spíš těším na filmové zpracování Tima Burtona, pakliže k němu opravdu dojde.... celý text


Se šarmem Pařížanky

Se šarmem Pařížanky 2012, Ines de La Fressagne
3 z 5

Knihu jsem si půjčila v knihovně, dokonce jsem na ni asi dva měsíce čekala a při půjčování jsem byla upozorněna, že na ni je další rezervace, tak ať to neprodlužuju - to nebylo nutné, knihu jsem "přečetla" ještě týž večer a po dvou dnech vrátila. Knihu je třeba brát s rezervou a nepodlehnout jejímu nekritickému doporučování jako "módní bible" (viz např. Módní peklo). Ano, obsahuje pár praktických rad k oblékání, které jsem si vzala k srdci. Turistické tipy jsou určené hlavně lidem, kteří jsou schopni se sami bez cestovky pohybovat po Paříži, což vzhledem k jazykové bariéře třeba já nejsem. A poznámky k designu a bydlení - ty jsou spíš pro lidi, kteří nemají a hledají svůj vlastní styl, například pro mě nebyly tyto pasáže ani inspirací.... celý text


Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši

Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši 2009, Petra Dvořáková
4 z 5

Zvláštní kniha, čekala jsem něco jiného, než co jsem nakonec dostala. Překvapila mě její (snad přílišná?) intimnost, také epizoda s katolickým knězem (z té jsem byla spíš v šoku). Kniha se četla velmi dobře, je poutavě napsána, pravdivé příběhy lidí se čtou vždycky lehce. Trochu mi přišlo, že autorčina rodina je v příběhu vykreslena dost nelichotivě, snad až s neúctou - chápu, že takové zážitky a pocity člověk může mít, ale že by je měl ventilovat zrovna knihou pro širokou veřejnost... Když už nic jiného, je to důkaz, že kniha je psána velmi otevřeně, bez zamlčování skutečností.... celý text


Pevné pouto

Pevné pouto 2010, Alice Sebold
2 z 5

Ukázky filmu vypadaly dobře, tak jsem si před jeho shlédnutím nejdřív chtěla přečíst knižní předlohu. Knihu jsem si rovnou koupila, což zpětně hodnotím jako chybu. Příběh je sice smutný, ale hlavně zbytečně zdlouhavý, místy nudný a prapodivně natahovaný. Postavy mě nebavily a nebyly mi sympatické. Nevím, pro jakou věkovou skupinu byla kniha primárně napsána, ale mně v dospělém věku absolutně nezaujala, navíc nechápu, jak mohla dostat cenu Kniha roku za beletrii pro dospělé. Možná nese určitou vinu i český překlad, to nemohu soudit, ale rozčilovalo mě i grafické pojetí (u vydání z r. 2010) - řádkování 1,5 a široké okraje, samé plýtvání místem, snad aby kniha mohla být co nejdražší, přitom za to ani nestojí ( tak mě napadá: kdyby do knihy zařadili pár fotek z filmu, mohli by si naúčtovat o stovku víc a čtenář by nemusel tolik zatěžovat vlastní fantazii, že...) Dodávám, že film mě zklamal taktéž.... celý text


My děti ze stanice ZOO

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane Vera Felscherinow
5 z 5

Kniha mi celé mládí unikala, název mě z nějakého důvodu odpuzoval, takže jsem se k jejímu přečtení dostala až v dospělosti. Nelituji, dospívání jsem prožila v hodně "slušňáckém" prostředí, takže by mě drogová problematika maximálně vyděsila, ale nic hlubšího bych z toho neměla. Teď však můžu nesmírně ocenit popis dětské/mládežnické každodennosti v 70. letech v Německu, život na sídlišti i mimo něj, to se z žádné odborné literatury zatím nedočteme. Naprosto mě šokovalo mě spojení evangelického centra a drog. Prostředí narkomanů mě děsilo svojí syrovostí. A nejvíc tragické pro mne bylo, že matka a další blízcí hlavní postavy ani sami nevěděli, kam se podobné případy dají nahlásit, co hrozí a co se dá dělat. Hodnotím plným počtem ne pro "skvělý příběh," ale pro obrovský přínos mladým lidem. A ještě musím dodat, že filmování je celkem zdařilé, příběh je sice dost zkrácen, ale dětští herci předvedli zajímavé výkony.... celý text


Rybářská ulice. O ulici, která zmizela z mapy Písku

Rybářská ulice. O ulici, která zmizela z mapy Písku 2009, Zdeněk Magerstein
5 z 5

Kniha je velmi cenná tím, že zachycuje věci, které už neexistují. Ale přece jen, jedná se o vzpomínky starého člověka, je potřeba brát je lehce s rezervou a ne jako 100% ověřená fakta. Kniha se čte velmi dobře, možná občas jsem měla trochu zmatky v postavách, ale ty v podstatě nejsou zas tolik důležité, mají spíš epizodní význam. Obrazová příloha je naprosto skvělá, historické fotografie mě moc baví a tady mají tu přidanou hodnotu, že zobrazují to, co já nikdy v životě neuvidím. Doporučuji všem píseckým patriotům a všem, kteří mají rádi staré časy.... celý text