Deya
přečtené 44
Ukradené jazyky
2023,
Felix Blackwell
Kniha mě zaujala svým názvem (a slevou v knihkupectví). Po tom, co mě příchod šedého podzimu naladil na to sáhnout po něčem hororovém, jsem se ponořila do Ukradených jazyků. Kniha byla velmi čtivá a autorovi se podařilo barvitě nastolit strašidelnou atmosféru, kdy jsem byla občas paranoidní z každého stínu. Oslovil mě nápad použít motiv mluvení ze spaní a náměsíčnost, se kterými mám sama z dětství děsivé historky. Taky se mi líbilo zasazení mýtična do malé chaty v hlubokých lesích v horách a inspirace kulturou původních obyvatel. V příběhu mi vadilo několik hororových klišé, kdy si čtenář řekne, že by se člověk v takové situaci nejspíše zachoval úplně jinak a že existují jiné, často jednodušší způsoby řešení situace. Některé scény byly velmi repetivní a konec spolu s rozuzlením byl zklámáním. Nakonec mi i samotný název knihy přijde trochu z cesty. Nicméně, kniha se mi četla dobře a příjemně jsem se u toho bála. Knihu jsem přelouskala rychle, jak mě bavila, což už se mi delší dobu při čtení nestalo. Takže všem, kdo se rádi bojí, doporučuji.... celý text
Půlnoční knihovna
2022,
Matt Haig
Jednoduchá a příjemná četba, avšak s velkým potenciálem. Na začátku knihy jsem z ní měla dojem, že je to sympatické čtení, ale nijak zvlášť mě příběh nezaujal. Avšak postupně jsem v knize nacházela čím dál více hlubších myšlenek, ve kterých jsem se do jisté míry poznávala. Autor pracuje s velmi aktuálním tématem, kdy se spousta lidí necítí dobře kvůli vlastnímu či cizímu očekávání ohledně prožití života plného možností. Ano, žijeme ve světě plném možností, kde "každý může být tím, kým chce", což je skvělá věc, ale může být pro mnoho lidí také stresující. Během čtení této knihy jsem si uvědomila, že si sama s sebou pořád nesu jakési výčitky ohledně životů, které jsem nežila a teoreticky jsem mohla. Četba byla tedy taková forma relaxace až meditace, připomenutí, jak v tom velkém světě neztratit hlavu.... celý text
Amatka
2018,
Karin Tidbeck
Nepředvídatelný příběh a neobvyklý svět, v jehož zákonitostech jsem byla ztracená. Takový žánr mám ráda, takže jsem si četbu velmi užila. Knížka měla příjemný formát, velmi svižně se četla, střídání vyprávění hlavní linie příběhu s úryvky pracovních zpráv udržovaly mou pozornost a text mi nepřipadal zdlouhavý nebo nudný. Křehký distopický systém, kde předměty udržují svou formu skrze mluvený jazyk, byl velmi zajímavý. Líbil se mi motiv řeči, která má moc vytvářet realitu, ale je zároveň nástrojem k omezování myšlení lidí. Zvláštní závěr knihy mi nevadil, myslím si, že to sedělo do celého rozpoložení příběhu. Ráda si od autorky přečtu více.... celý text
Ryby - Útok z hlubin
2017,
Džundži Itó
Ryby byl víceméně takový příběh, jaký jsem od obálky knihy a od Junji Ity čekala. Byl to bizár. Příběh byl čtivý a měl spád, ale ke konci knihy jakoby to autor s nějakým rozluštěním vzdal a naťuknutou zápletku nedokončil. Dva krátké bonusové příběhy na konci knihy byly příjemným překvapením. První byl zkrátka vtipný a druhý příběh jsem si přála přečíst už nějakých deset let, od té doby, kdy mi o něm vyprávěla kamarádka, ještě dávno před popularizací Junji Ita.... celý text
Knížku jsem si koupila v jakémsi zápalu následovaném po mém uvědomění z vlastního nedostatku vědeckých znalostí. Zaujalo mě, že autor vydal knížku s myšlenkou popularizovat geologii, což se mu určitě povedlo. Geostorky byly čtivé a velmi zajímavé. Každý příběh byl svou délkou ideální jako četba místo pohádky na dobrou noc. O většině popisovaných událostí jsem v životě neslyšela, přestože měly obrovský dopad na komunitu a krajinu, ve kterých proběhly. Kniha obsahuje i mapu světa, která pomáhá se čtenáři lépe orientovat, kde se jaká geostorka odehrála. Autor demonstruje sílu přírody, ale také sílu člověka původní krajinu ovlivňovat, ať už v negativním či pozitivním smyslu. Je nutné také vyzdvihnout vizuální podobu knihy, která celý čtenářský zážitek ještě více zpříjemňovala a dělala zajímavějším.... celý text
Pod šeptajícími dveřmi
2022,
TJ Klune (p)
TJ Klune je můj objev letošního roku, který mi vyrazil dech. Dříve jsem asi snad ani nevěřila, že mohou něčí napsaná slova tak pohladit po duši. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu čtenou Sašou Rašilovem a stejně jako autorovo předchozí dílo Dům v blankytně modrém moři mi přinesla hluboký, kouzelný prožitek. Příběh je skoro jako pohádka, ale vlastně není. Vypráví o skutečných, velmi vážných situacích, se kterými se lidé vyrovnávají - smrt blízkých, blížící se smrt člověka samotného, nemoci, deprese, či nedostatek lásky. Všechno je však podáno v tak milé, hřejivé podobě, aniž by to zároveň zveličovalo tyto negativní elementy, že se člověk cítí jako po příjemném rozhovoru s moudrým člověkem, který toho už mnohého zažil, ale zůstává mu pozitivní pohled na svět. Upřímně, lidé by měli něco takového číst/poslouchat častěji. Darujte tuto knížku člověku, kterého máte rádi.... celý text
Prázdniny v Evropě
2019,
Ladislav Zibura
K rozečtené knize a celkově k Ziburovi jsem se vrátila po nějakých 3 letech a dočtení knihy jsem si opravdu užila. Zasmála jsem se, něco i naučila o popisovaných zemích, knihu jsem zavírala s lehkým srdcem. Jako vždy, Zibura vtipně a velmi trefně vykreslil procestovaná místa a lidi, které v nich potkal, a předal dál onu euforii z cestování. Byla to skvělá volba na uzavření letní cestovatelské sezóny. Už se těším na autorovu novou knihu vycházející v říjnu.... celý text
