Deya
přečtené 48
Ukradené jazyky
2023,
Felix Blackwell
Kniha mě zaujala svým názvem (a slevou v knihkupectví). Po tom, co mě příchod šedého podzimu naladil na to sáhnout po něčem hororovém, jsem se ponořila do Ukradených jazyků. Kniha byla velmi čtivá a autorovi se podařilo barvitě nastolit strašidelnou atmosféru, kdy jsem byla občas paranoidní z každého stínu. Oslovil mě nápad použít motiv mluvení ze spaní a náměsíčnost, se kterými mám sama z dětství děsivé historky. Taky se mi líbilo zasazení mýtična do malé chaty v hlubokých lesích v horách a inspirace kulturou původních obyvatel. V příběhu mi vadilo několik hororových klišé, kdy si čtenář řekne, že by se člověk v takové situaci nejspíše zachoval úplně jinak a že existují jiné, často jednodušší způsoby řešení situace. Některé scény byly velmi repetivní a konec spolu s rozuzlením byl zklámáním. Nakonec mi i samotný název knihy přijde trochu z cesty. Nicméně, kniha se mi četla dobře a příjemně jsem se u toho bála. Knihu jsem přelouskala rychle, jak mě bavila, což už se mi delší dobu při čtení nestalo. Takže všem, kdo se rádi bojí, doporučuji.... celý text
Půlnoční knihovna
2022,
Matt Haig
Jednoduchá a příjemná četba, avšak s velkým potenciálem. Na začátku knihy jsem z ní měla dojem, že je to sympatické čtení, ale nijak zvlášť mě příběh nezaujal. Avšak postupně jsem v knize nacházela čím dál více hlubších myšlenek, ve kterých jsem se do jisté míry poznávala. Autor pracuje s velmi aktuálním tématem, kdy se spousta lidí necítí dobře kvůli vlastnímu či cizímu očekávání ohledně prožití života plného možností. Ano, žijeme ve světě plném možností, kde "každý může být tím, kým chce", což je skvělá věc, ale může být pro mnoho lidí také stresující. Během čtení této knihy jsem si uvědomila, že si sama s sebou pořád nesu jakési výčitky ohledně životů, které jsem nežila a teoreticky jsem mohla. Četba byla tedy taková forma relaxace až meditace, připomenutí, jak v tom velkém světě neztratit hlavu.... celý text
Amatka
2018,
Karin Tidbeck
Nepředvídatelný příběh a neobvyklý svět, v jehož zákonitostech jsem byla ztracená. Takový žánr mám ráda, takže jsem si četbu velmi užila. Knížka měla příjemný formát, velmi svižně se četla, střídání vyprávění hlavní linie příběhu s úryvky pracovních zpráv udržovaly mou pozornost a text mi nepřipadal zdlouhavý nebo nudný. Křehký distopický systém, kde předměty udržují svou formu skrze mluvený jazyk, byl velmi zajímavý. Líbil se mi motiv řeči, která má moc vytvářet realitu, ale je zároveň nástrojem k omezování myšlení lidí. Zvláštní závěr knihy mi nevadil, myslím si, že to sedělo do celého rozpoložení příběhu. Ráda si od autorky přečtu více.... celý text