freejazz přečtené 1082

Kde končí prašné cesty 1963, Ladislav Mňačko

po drastických 50. rokoch pokus o aktívnu angažovanú reportáž. žiaľ, so slovníkom, ktorý korešponduje skôr s tou zakliatou dobou. to si asi málokto uvedomuje, ako teror voči intelektuálom splošťoval jazyk a vynútená autocenzúra často nasadzovala autorom somárske uši. o tom, že ešte nebolo zažehnané nebezpečenstvo, svedčí aj miesto vydania.... celý text

Hájili jsme hrad 1994, William Eastlake

když tuto knížku přinesl táta domů, doporučoval mi ji jako skvělou karikaturu války a ukázku toho, co z lidí dovede vykouzlit konflikt. štítivě jsem ji po několika stránkách odložil, příval vulgárnosti a primitivní slovník mě, tehdy čerstvě zrozeného inteleguána a humanistu s jemným a vytříbeným vkusem pro slovo, náramně urazila... pak jsem si ji přečetl po letech a samozřejmě, můj pohled byl velice odlišný. toto stěžejní dílo protiválečné literatury by nemělo chybět mezi přečtenými knihami žádného opravdového znalce a pacifisty.... celý text

Práce: Dějiny toho, jak trávíme čas 2021, James Suzman

takže všechno je to vlastně podfuk. nebo jak říkal můj táta habaďůra. napřed nás evoluce přivedla do nesvobody a pak revoluce do otroctví. nikdy jsme na tom nebyli lépe jak za časů lovců a sběračů – to jsme si mohli uvědomit už když šel v kinech film Bohové se zbláznili, nebo jak se jmenoval. být křovákem v Africe dává větší smysl než se pídit za pochvalou vedoucího nebo titěrným zvýšením platu omlouvat 80 hodin týdně v práci, nervy nadranc a narušené vztahy. ano, jako sběrači a lovci jsme měli naposled svobodu, nikdo nás nekontroloval na žádné hranici, nikdo po nás nechtěl výkazy našich příjmů a vydání, dokonce po nás nikdo nechtěl výživné a neměli jsme uječené přívěsky a ony zase neměly líné budižkničemu a vůbec děti neměly špatné vzory. neutiskoval nás majetek, nepotřebovali jsme načančané autíčko, ani jsme ho nemuseli skrývat před všetečnými sousedy, kteří čekali, až uděláme chybu, aby nás mohli udat... tuhle knížku jsem si fakt užíval. a úplně ně vzali „talenti“ v závěru. když si to člověk všechno spočítá a srovná, tak by snad pomohlo odstěhovat se na pustý ostrov. žel, ty už nejsou k mání, anektovali je televizní štáby s pseudorealityshow. něčím tu línou lůzu přece musíme nacpat, ať nedělá potíže, ať uhne, tady jsme při budování štěstí... velmi originální a neotřelý pohled na věci, které jsou nám dávno známé, ale nějak jsme si uvykli vnímat je, jak nám to ve škole předvedli. doporučuji, je to lepší než kdejaká beletrie, vykalkulovaná na šťastný konec.... celý text

Portrét s pozadím 1983, Vladimir Semjonovič Makanin

bolo to niekedy v roku 1984, práve nám priviezli plnú paletu kníh, zvŕtali sme sa a dávali pozor, aby nám niekto niečo nepotiahol. pri vchode do kníhkupectva zastal ťažký sympaťák, bradatý, o paličke a s milým úsmevom. niekoho mi pripomínal, ale pretože som mal inú robotu, nemal som čas overiť si to. ale aj tak som to urobil. áno, bol to on, ruský spisovateľ Vladimír Makanin. zhodou okolností som jeho knihu práve prečítal, akosi sa mi chcelo čítať knihy z podobného prostredia, ako bol Slobodov Rozum. vyšiel som po ďalšiu várku kníh, on tam ešte vždy bol, tak som ho oslovil: Vladimir Makanin? a on mi na to: Da! a ja mu na to: Ja čital vašu knigu, ona mne nravilas! ani som si nemusel vymýšľať. on len skromne odvetil: Spasibo. urobil som mu miesto, lebo mi došlo, že tam tak trpezlivo stojí, aby sa dostal dnu a pozrel si, čo máme na pulte. a potom som vytiahol jeho knihu z police, zobral pero a poprosil ho, aby mi knihu podpísal. posadil sa na jednu z našich taburetiek, a potom sa ma spýtal, ako sa volám. Jiří. mal som povedať Juro. zle to začul a do knihy mi napísal Ježimu, katorovo knigy zdeľali siľnym i zdorovym! to preto, že ma videl vláčiť balíky s knihami... samozrejme, tú knihu mám stále v polici. a neskôr som ešte čítal aj iné jeho diela. tuším Honička a tiež Album havarijních situací. Makanin bol výborný poviedkár, ale v pohode zvládol aj román. asi si ho prečítam znova. škoda, že v krajine literárnych a hudobných velikánov sa k moci pravidelne dostávajú len mentálni trpaslíci...... celý text

Sapiens: Úchvatný i úděsný příběh lidstva 2014, Yuval Noah Harari

„Může být něco nebezpečnějšího než nespokojení a nezodpovědní bohové, kteří nevědí, co chtějí?“ hodně divné čtení na tuto dobu. v mnohém jsou Harariho úvahy inspirativní, překvapující pohled na svět a historii nenechají čtenáře na pokoji. není to žádná selanka, protože myšlenky v knize vyvolávají řadu otázek, na které není snadné odpovědět. protože jsem využil výhodné nabídky a koupil celou sadu za cenu 1 a půl knihy, rozhodně se v nejbližší době pustím do dalšího dílu. a úplně odjinud – byl jsem zvědav, co říká Harari na současnou situaci. přece filosof s takovým záběrem musí mít vyhraněný postoj k zásadním momentům. a byl jsem nemile překvapen, když jsem se dočetl, že autor souhlasil s vydáním cenzurovaného textu v Rusku. nejspíš zásady nebudou jeho silnou stránkou... takže co – číst, nebo nechat ležet?... celý text

Modré květy 2011, Raymond Queneau

už prvé stretnutie s týmto autorom bolo ako zjavenie. mám rád slovné hračky a nemám rád jazyky, ktoré ich nie sú schopné vytvoriť. samozrejme, nie všetko sa dá preložiť, niečo treba pretlmočiť (asi najlepšie o tom svedčí legendárny Hymen K*A*P*L*A*N). a v Modrých kvetoch ma mimoriadne potešilo aj odhalenie tajomného pôvodu pravekých malieb v Altamire a na ďalších miestach... v jednej chvíli som mal pocit, že nejako vzdialene, ideovo sú Modré kvety blízke sérii Návštevníci, hci tvorcovia týchto filmov sú úplne iní ľudia - ale Francúzi:)... celý text

Hologram pre kráľa 2014, Dave Eggers

stal som sa obeťou zhluku nepotrebných informácií. vlastne neviem, prečo som túto knihu neodložil po prvých stranách - čiže písať autor vie. aj udržiavať pozornosť čitateľa. ale na čo to všetko? trochu reálií z arabského sveta? nechystám sa tam, nič mi to nehovorí, je to pre mňa veľmi vzdialená kultúra. prevaha až valcovanie sveta Číňanmi? na to nepotrebujem knihu, na to stačí otvoriť hociktorý spravodajský portál. a že si za to môže zhýčkaná a do seba zahľadená euroatlantická kultúra? to tiež nie je nič nové. takže fakt neviem, čo mi táto kniha priniesla alebo mala priniesť. azda som mal súcitiť s vädnúcim päťdesiatnikom, rochniacim sa v megaprieseroch, z ktorých bol erektylne disfunkčný? to je predsa život takmer každého druhého človeka na sklonku stredného veku, kedysi starca nad hrobom. čiže čo? len zopakujem, čo som si prečítal nižšie - navnadený Kruhom som sa pustil do čítania, ale nebolo to ono. idem si napraviť chuť niečím iným...... celý text

Válka s Mloky 1975, Karel Čapek

je k neuvěření, jak nadčasová knížka je Válka s mloky. kdysi jsme ji louskali jako povinné čtení a patřila k těm, s kterými jsme problém neměli. když ji beru do ruky dneska - mám ono vydání, které jsem si kdysi kupoval z edice Čítanie študujúcej mládeže a naštěstí nikoho nenapadlo překládat toto dílo do slovenštiny (tehdy...) a vidím mloka na obálce... koho vám připomíná?... celý text

Zrnko pšenice 1982, Ngũgĩ wa Thiong’o

keď táto kniha vyšla, pracoval som v kníhkupectve. netušili sme, čo je to za knihu, ale videlo sa nám zábavné predávať ju. autor neznámy, obsah neznámy. len sme súťažili, komu sa ich podarí predať viac - a či sa ju vôbec niekomu podarí predať. podarilo sa mi to tiež. po rokoch som knihu našiel v knižnici, tak som ju zo žartu zobral, že ju prinajhoršom odložím ako nečitateľnú. bol som však prekvapený, aký výborný román to je. prečítal som ju na jeden záťah a popri dobrom príbehu som sa dozvedel aj niečo z dejín Afriky a špeciálne Kene. odporúčam všetkým čitateľom, unaveným existencialistickými plkmi z unudených zbytočných životov naozajstných kaviarenských povaľačov a neuznaných géniov, ktorí riešia stav svojho pohlavia a nedostatok genderovo neutrálneho toaletného papiera v lietadlách.... celý text

Sen na konci rána 1988, Zdeněk Zapletal

při čtení tohoto Zapletalova opusu reálně hrozí otrava nikotinem. jenže to ještě není to nejhorší, protože v tom textu číhá těžká depka ze socialistické bezútěšnosti a marnosti. kniha se úplně vymyká označení socialistický realizmus, je to čistý existencializmus v tom nejhrubším vydání. ztráta smyslu života v Kristových letech... myslím, že nebýt konce 80. let, knížka by nikdy nevyšla. a když si promítnu, jak jsme ten čas žili my, jak jsme opravdu honili sny a číhali na příležitosti žít jinak, abychom nakonec stejně zjistili, že to nemá cveka, že se buď můžeme zařadit do stáda povadlých intelektuálů, co u flašky něčeho k pití (mnohdy i k nepití) a většinou pašovaných cigaret od lodníků přemítají o (ne)smyslu života, nebo naskočit na loď konjunkturalistických oportunistů, obdobu amerických yuppie, a budovat šťastnější zítřky... brali jsme si své životní lásky, abychom nebyli sami - a pak jsme přišli na to, že jsme sami ještě víc, než kdybychom měli postel jenom pro sebe. naráželi jsme svými sny na sny ostatních a zjišťovali, že i když běžíme souběžně, přece jenom každý jinam a že naše cesty nemají společný cíl. brali jsme se a později rozváděli, abychom tu pitomost udělali znova. Zapletal mě vždycky štval. napsal a vydal knížku několik let předtím, než jsem stejné téma prožil a sepsal sám:) štval mě tak, až jsem mu o tom napsal a pak jsme si chvilku psali. a pak přišla revoluce a pak přišel internet a pak se mi někde ztratil, jako jeho hrdina, v davu, odcházející, stále menší tečka... úplně jsem ho viděl, jak volným krokem kráčí a kolem něho jako transparent vlálo, že není důvod být vážný... zajímavé je, že knížka neztratila nic ze své atmosféry, že i po téměř pětatřiceti letech je stále živá.... celý text

Český snář 2001, Ludvík Vaculík

tak myslím, že Vaculík touto knihou nasr...dil mnoho svojich kamarátov a spolubojovníkov. což o to, povedal by pan profesor, četlo se to dobře, ale proč musel s tím prádlem mezi lidi... na knihe je najcennejšia jej úprimnosť a nezamlčiavanie faktov, ktoré by mohli byť pre autora či pre niekoho iného nepríjemné. vďaka tomu tak má český disent ľudský rozmer zbavený mytológie. a zhovadilost režimu získala väčšiu hĺbku.... celý text

Klub nenapraviteľných optimistov 2016, Jean-Michel Guenassia

tak kým som sa rozčítal, mal som sto chutí knihu odložiť. neviem, kde sa v spisovateľoch berie tá potreba týrať čitateľa a šponovať jeho trpezlivosť. príbeh z iného sveta - čo my vlastne vieme o Alžírsku a jeho vzťahu s Francúzskom? skôr romanticky zbystríme pozornosť, keď príde reč na ruských imigrantov. lenže šľachta, ktorá ušla pred masovým vrahom Leninom bola z iného súdka ako tá, ktorá sa v Paríži ocitla po druhej svetovej a potrebuje svoju existenciu haliť do hmly tajomnosti. pretože je to všetko zabalené akoby do pohľadu decka a dospievajúceho mladíka, má to veľa romantizujúcich a idealizujúcich prvkov. za tieto barličky sa mohli schovať aj prípadné nedopovedané a načrtnuté obrazy a osudy. v každom prípade je to však kniha, ktorá je oveľa živšia ako existencialistické ľapotanie Simone de B. v Mandarínoch. a čo osobitne stojí za uznanie a pochvalu je vynikajúci preklad. máme excelentnú prekladateľku a už sa mi veľa ráz stalo, že práve meno Aňa Ostrihoňová ma prinútilo vziať neznámu knihu do ruky a prečítať ju. čiže okrem perfektnej práce s jazykmi má aj pre mňa vynikajúci vkus a je zárukou skutočnej hodnoty.... celý text

Poštár zvoní vždy dvakrát 2015, James M. Cain

majstrovská miniatúra! porovnajte to s dnešnými krimiságami, ktorým nestačí tona papiera na jednoduchý popis udalosti. a tu je na pár stranách vykreslená nie jedna, ale hneď niekoľko postáv. áno, stará americká škola. kedy Steinbeck napísal O myšiach a ľuďoch? kedy Faulkner napísal Divé palmy?... celý text

Staré odrůdy 2021, Ewald Arenz

krásný příběh o hledání sebe sama. voní lidstvím a kdo jej čte zaujatě, bude odměněn. už se těším na jaro v zahradě, na všechny ty vůně, barvy a chutě života!... celý text

V nebi je pusto 2021, Avrom Bendavid-Val

napřed jsem se podíval do google map. nenašel jsem nic. pak jsem otevřel knihu. a teď už vím, že na obálce na titulní fotografii je paní Lubinská se sousedem, poštmistrová v židovském štetlu Trochenbrod, jedna z mála nežidovských obyvatel města, které bylo známo i jako Sofijovka. že vznikl díky ruské carevně a zanikl „díky strašné nesnášenlivosti a nekonečné nadřazenosti „nadlidí“ jejichž ideologie si vyžádala nejenom životy milionů lidí, ale také zůstala – přes všechny hrůzy – stále zažraná pod kůží dalších a dalších generací... a také už vím, proč je v nebi nejspíš pusto... jen málo měst má zmapované celé dějiny od vzniku až po zánik. a zatímco v případě zániku města v současnosti lze doložit přesnou dokumentaci, kdežto o vzniku kolují legendy u Trochenbrodu je to spíše naopak - víme, kdy vzniklo, ale jeho konec se ztrácí v slzách, zamlžených dějích, krvi, břinkotu zbraní a potom v ostentativnm nezájmu nových mocipánů. hodně silná kniha plná osobních svědectví lidí, kteří se ve ztraceném městě narodili, prožili dětství a později měli štěstí, že odešli. doporučoval bych všem, především nevěřícím štváčům a manipulátorům dějin a myslí, ovšem kapacita jejich mozkovny nebude schopna pochopit, co se to vlastně odehrálo. dnes z původních obyvatel Trochenbrodu stěží ještě někdo žije. díky autorovi však mají všichni trochenbrodští postaven památník. šalom alejchem!... celý text

Magický prazdroj 1995, Terry Pratchett

Mrakoplaš nemá chybu. typický nehrdina své doby, který je hoden obdivu a uznání. a co říct na Pratchettovo konstatování: „Není nic horšího než člověk, který se rozhodne, že spasí svět.“ kolika spasitelů jsme si v našich zemích užili jenom v posledním století...... celý text

Přežít 2021, Carl D. Lucas

když objednáváte více knih najednou, určitě se vám mezi ně připlete jedna, možná víc takových, které byste v knihkupectví vrátili do regálu a zapomněli. cosi na způsob skautíkovských her s mnoha bobříky, s mnoha jakoby ráznými rozhodnutími posazené do vypjaté situace brutálního propuknutí pandemie. žel, úplně nevěrohodné zpracování, předvedení „padouchů“ coby nemyslících vulgárních a brutálních pitomců a naopak „posledních mohykánů vyspělé civilizace“ tuto nevěrohodnost ještě podtrhuje. jasně, nevím, jak kniha končí, jestli má happyend nebo armageddon, ale je to jedno. pro mě to bylo šlápnutí vedle a těch 50 stránek, co jsem přelouskal, jsem mohl raději čučet do bedny. je tam stejné nic, ale míň to namáhá oči. netuším, kdo je autor, ani nevím, proč se ukrývá za podivným pseudonymem, nejspíš také není přesvědčen o tom, že toho je jeho majstrštych. poučen přehledem toho, co vydává nakladatelství Klika vím, že z jejich produkce mě neosloví absolutně nic. i když je mi jasné, že svého čtenáře si jejich knížky najdou.... celý text

Intrigy 1986, Ilja Ilf (p)

našiel som pri upratovaní knižnice:') mám rád príhody Ostapa Bendera, sú nádherným výsmechom prázdnoty v duši ruského – sovietskeho byrokrata a zhovadilosti režimu, ktorý včera prejedol, čo malo byť na zajtra. ale toto už bolo také trochu vypáchnuté, občas až násilné. a aj keď je tam kopec pekných a úsmevných miest, už to nie je to pravé čítanie medzi riadkami. doba sa zmenila a to, čo sme si kedysi nemohli ani myslieť, nás už dnes vlastne nezaujíma.... celý text

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)

tak toto som dávno nezažil. ak nepočítam 6 hodín spánku, zobral som to jedným šupom. neuveriteľná nádherná kniha, absolútne živá. majstrovstvo autorky na každej strane. a spracovanie tak ťažkej témy si zaslúži poklonu. na mojom pomyselnom rebríčku skvelých českých spisovateliek sa dostala hodne dopredu a nechala za sebou ďalšie skvostné mená. fakt vám závidím, bratia Česi, jako že se Jiří jmenuji:)... celý text

Terry Pratchett: Fantastická duše 2017, Craig Cabell

keď už som sa pustil do Terryho Pratchetta, povedal som si, že je dobré vedieť o ňom viac o tomto obdivuhodnom mužovi, ktorému sa podarilo plniť sny nielen sebe, ale aj celým generáciám milovníkov fantasy. dobre sa to číta, ale nejde to príliš do hĺbky, pripadá mi to ako postávanie pri knižnici s Pratchettovými knihami a občasným listovaním vo vybraných dielach. oceňujem najmä druhú časť knihy, lebo nájsť na jednom mieste všetko, čo okrem Zemeplochy spísal, sa mi zatiaľ nepodarilo. v každom prípade príjemné posedenie.... celý text