Géle B.
přečtené 67
Dracula
1997,
Bram Stoker
Nelze ani popsat, jak moc mě tato kniha nadchla. Nemohla jsem ani uvěřit, že byla napsaná před tolika lety. Děj je velmi poutavý, protože jsem zjistila, že jsem léta pod příběhem Drákula představovalo něco jiného. Děj plyne smysluplně a není to nic takového, jako v dnešních knížkách, že někdo řekne, že upíři existuji a po jedné stránce je to smysl jeho života. Určitě se blízké době mrknu i na film a jsem ráda, že jsem si nejdřív přečetla knížku. Už se těším až ji po čase znova přečtu!... celý text
451 stupňov Fahrenheita
2015,
Ray Bradbury (p)
Tady se snad nedá nic vytknout. Prostě krása. Vynikající kniha o tom, jak vědomosti můžou být nebezpečné. Nejvíc se mi líbil asi konec. Žádný přehnaný happy end. Určitě se zařadil do mých oblíbených knih.... celý text
Šunkový nářez
1995,
Charles Bukowski
Prostě Bukowski. Snad když vidíte jenom jeho jméno na obalu, tak je to záruka kvality. Ano, je sprostý, pesimistický, ale také je obyčejný, nic nepřikrášluje a reálný. Člověk by řekl, že Henry spáchá sebevraždu, když má tak mizerný život, ale ono ne. Dle mého názoru, je právě tahle skutečnost na knížce nejzvláštnější. On vlastně nic od života nechce. Ženit se mu nechce, mít děti se mu nechce a být blízko ostatních lidí se mu nechce. Nejradši by do konce života strávil někde v uzavřeném prostoru a sám. Ke štěstí potřebuje jenom láhev levného vína a krabičku cigaret. Ovšem on nechce se vzdát života. V některých pasážích jsem mu chtěl potřást rukou a říct mu, že s ním soucítím a chápu ho. Jinde jsem zase chtěla, aby našel chuť k životu. Tahle knížka byla dlouhá jízda horskou dráhou. Příjemně se to četlo, ale přitom ne. Dává to smysl? Každopádně nemůžu dát 5 hvězdiček. Za ten konec.... celý text
Kdo chytá v žitě
2000,
J. D. Salinger (p)
S těžkým srdcem musím dát 3 hvězdy, protože tahle kniha mě opravdu zklamala. Strašně dlouho jsem ji chtěla přečíst, ale pustila jsem se do toho teprve minulý týden. Začátek byl dobrý. Líbilo se mi nenucené vyprávění, ale byl také trochu nudný. Chápala jsem Holdena, protože také mívám sklony k depresí a snadno začnu nenávidět věci nebo někoho. I když nenávist je trochu silné slovo. Ale ta se v knize objevuje pořád. Podle mě Holden prostě nevěděl, co od života chce a také nevěděl, proč děláme některé věci, které jako lidí děláme. A to mi začalo po půlce knihy vadit. Dokonce jsem se přistihla, jak myslím na úplně jiné věci a vůbec tu knihu nevnímám i když jsem ji četla. Ale to je špatně. Dobrá kniha by měla člověka vtáhnout do děje a nepustit ho. Myslím, že kdybych ho náhodou někde našla a začala ho číst, bavila by mě mnohem víc. Možná příště.... celý text
Den Trifidů
1999,
John Wyndham (p)
Je půlnoc a právě jsem ji dočetla. Mám z toho velmi smíšené pocity. Nicméně je jasné, že je to opravdu jedinečná kniha. Je k neuvěření, že byla napsaná už před více než šedesáti lety, protože mi nedělalo problém si to přemístit do současné doby. Už už jsem si říkala, že to nemá ani na čtyři hvězdičky, ale pak jsem si přečetla, co si Bill myslí o zelených kometách, které skoro všechny oslepilo. Upřimně mě to ohromilo. Nebylo to sice nic důležitého, ale přesto to byl názor k přemýšlení. Konec byl až moc otevřený. A název také zavádějící, protože i když jsou Trifidy důležité, mají zcela jistě stejnou pozici jako komety. A je velmi, ale velmi nepravděpodobné, že by zemi zasáhlo takové neštěstí v podobě komet a Trifidů najednou. Ale výsledek a poučení z knihy je jasný. Za všechno špatný na zemi můžou lidí. A já souhlasím.... celý text
