Ivaksa
přečtené 437
Fit za 15 minut denně
2016,
Zuzka Light
Koncepce knihy nemá jasno v tom, pro koho je určená. Úvod, motivační kapitoly i výživová průprava je ideální pro začátečníky, tréningy ale pro velmi pokročilé sportovkyně, kterým jsou stravovací pravidla většinou již naprosto jasná, a motivaci dávno mají. Samotná Zuzčina metoda na rychlé spalování tuků samozřejmě bezvadně funguje,o tom není tak těžké se přesvědčit již v krátké době. Ale Zuzka kromě jediného cviku kterým je klik (dámský) ,nenabídla lehčí alternativu k ostatním. Nezbývá než si tedy sérii upravit podle svého, pokud má člověk u cvičení vydržet pokud možno navždy. Lze vypustit veškeré výskoky, které mohou být nebezpečné pro kosterní aparát, snížit počet opakování a další úpravy. Při zachování 15 minut denně, pravidelnosti a úpravě jídelníčku je úspěch zaručen. Čtenář by si zasloužil i podrobnější obrazový popis neméně důležitého strečinku. Nad překladem jsem bohužel smutně žasla. Paní Fraisová evidentně nemá ráda ani fitness,ani češtinu...... celý text
Vše, co jste chtěli vědět o módě
2018,
Adéla Bartlová
Kniha je úplně perfektní a neumím si v daném žánru představit lepší. Je velice přehledná, podrobná, psaná sympaticky a vstřícně i k laikům. Nechápu, který mindrák jí ohodnotil jako odpad nebo jednou hvězdou!... celý text
Poslední pokušení
1987,
Nikos Kazantzakis
Neskutečná nuda. Rozvleklý děj, příběh o konfliktu mezi pomatenci božími..)))))))))
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
Tomuto kultovnímu románu zdaleka nepodlehlo jen pedofilní mužské čtenářstvo. Díky působivému slohu (na tehdejší dobu), bylo zmanipulováno velké množství lidí, aby tak trochu zůstali na straně vypravěče. Sarkastický a bezcitný Humbert se věnuje pouze a jen svému pohledu na vztah, který se nedá přesvědčivě nazvat vzájemným. Dvanáctiletá dívka je souhrou okolností, na kterých se podílí i on, ponechána na pospas svému vězniteli, jež v ní svými výhružkami a zastrašováním vypěstuje Stockholmský syndrom. Poměrně tlustá kniha je z drtivé většiny věnována jen obsáhlým popiskům prostředí, ulic, domů, řízení auta a podobně, a jen velmi málo věnuje samotnému vztahu. Samotné sexuální zneužívání je zde upozad'ováno, bagatelizováno a retušováno. Vědouc si své viny, přesto se čtyřicetiletý muž, chovanec psychiatrické kliniky, odvolává na svou velikou lásku.. UKÁZKA: "Názory poloviny dvacátého století na vztah mezi rodiči a dětmi značně nakazil scholastický blábol a standardizované symboly psychoanalytické sebranky, jenže já doufám, že se obracím k čtenářům nepředpojatým"... celý text
Nekonečná, téměř průzračná modř
2011,
Rjú Murakami
No,i já se přehmátla když jsem hledala Norské dřevo. Nemá absolutně žádný děj, žádnou myšlenku, žádné vyústění. Jde jen o popisek jakési drogové atmosféry, kde všichni účastníci přežívají ze dne na den na hromadě bez ladu a skladu. Ve špíně, ve smradu, bez hlubších vztahů využívající se vzájemně k sexu nebo ke šlehnutí. Depresivní, nudné, ale asi svého času natolik skandální, že to lidi masově bavilo. O autorovi si myslím asi tohle: Prostě se nemohl nabažit zvratek..))))))))... celý text
Ruská kocovina: Putinův svět a přízraky minulosti
2019,
Shaun Walker
Skvělá kniha, která si právě nyní naléhavě žádá pokračování. Doufám, že se tak časem stane.
Tanec reality
2020,
Alejandro Jodorowsky
Knihu jsem načala na doporučení a neočekávala jsem příliš. Slovo magie ve mě vzbuzuje nedůvěřivost ,takže jsem ani nemyslela že jí dočtu. První část věnovaná dětství mě však rázem vtáhla do sebe, neobyčejnou citlivostí a uvědomovanou zranitelností, která v autorovi začala budovat jeho zvláštní schopnosti. Prostředek knihy věnovaný originálním divadelním úletům mě trochu nebavil, ale jakmile došlo na zkušenosti s první léčitelkou, kniha mě zcela pohltila. Autor jež se dal na léčení též, nikterak nezakrývá fakt, že jde mnohdy nebo většinou o dokonalé triky a hlavně velmi silnou sugesci. Čím bizarnější a složitější rituály, tím větší odhodlání pacientů spolupracovat...a tím lepší výsledky. Velice inspirativní kniha, pro mě úplné zjevení.... celý text
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
A já si trošku myslím, že je důležité při hodnocení téhle knihy to, jestli čtenář už četl něco podobného, kolik toho přečetl nebo spíš sám prožil. A také to, kdy byla kniha vlastně napsána a kdy se stala tou "bombou". Svého času musela působit neuvěřitelně odvážně a novátorsky. Určitě dovede vtáhnout, vytvořit napětí a očekávání. Z díla však přímo čiší melancholie a marnost. Stále jsem měla pocit, že by mělo být řečeno víc a nějak mi tam chyběla taková ta velká pointa. Extrémní erotické popisky pro mě byly nadbytečné. ..Mimochodm co se stalo s Extrémem? ))))))... celý text
Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření
2013,
Radkin Honzák
Skvělá kniha, laskavá, humorná. Trochu tedy mi nesedělo upřednostňování křest'anů na úkor jiných náboženství s argumentem že "většina buddhistů které jsem potkal byli nějak nevyrovnaní".. To mi přišlo jako úlet, ale i Honzák je jen člověk... Ovšem prohlásit knihu za odpad, jako dáma přede mnou, to je silné kafe... )))))))))... celý text
Balzac a čínská švadlenka
2005,
Dai Sijie
Příběh vypráví jeden ze dvou chlapců, poslaných na čínskou vesnici na převýchovu. Tamější život v zaostalých podmínkách naplněný tvrdou prací, však díky přátelství a důvtipu nabývá hlubšího smyslu, když se chlapci zmocní kufříku se zakázanou západní literaturou. Okrajový milostný příběh jednoho z nich, dojde k zajímavé pointě, která v čtenáři vyvolá úsměvnou otázku, kdo tady vlastně koho převychoval...))))... celý text
Kulhavý poutník
1997,
Josef Čapek
Krásný a duchovně plný rozhovor 'mezi jedním člověkem'. Místy složitější pasáže ,svým vyjadřováním pasující konkrétní a jediné duši, duši autorovi. Ztišením, soustředěním a uvolněním lze knize porozumět, když né vždy intelektem tak niternou intuicí...... celý text
Chuť jablek: Moderní tchajwanské povídky
2006,
* antologie
Líbily se mi téměř všechny povídky. U některých jsem litovala, že nejsou na celou knihu. Za každou povídkou byl popis díla, který objasňoval pozadí děje, jeho zasazení do historického kontextu i metaforický smysl.... celý text
Přítelkyně z domu smutku
1990,
Eva Kantůrková
Knížka se mi celkem líbila, jen jsem si myslela že bude niternější. Taky mi nevyhovovalo vyprávění co kapitola, to jiná postava. Více by se mi líbilo, kdyby to bylo psáno příběhověji, kdyby na sebe postavy navazovaly tak jak přicházely a také se prolínaly. K hlavní vypravěčce není čtenář téměř vpuštěn, snad proto, že si autorka hlídala své soukromí před čtenáři stejně jako i ve vězení. A v posledku mě trochu zklamal jednoduší styl,ve srovnání třeba s knihou Po potopě..... celý text