JanaŠamšová
přečtené 109
Ostře sledované vlaky
2000,
Bohumil Hrabal
"Tichá voda břehy mele...." Ano, po této knize jsem sáhla ve svém životě už podruhé. Poprvé na střední škole a teď, abych splnila výzvu na databázi knih. Dlouhá předlouhá souvětí, dlouhé myšlenky, ale krátké činy hlavního hrdiny jsou i na těch pár stránkách náročné. Pasáže se zvířaty mi dělaly stejně zle tenkrát i teď. V době mého mládí mě kniha noslovila, ale teď je mi bližší možná trochu tím, protože manžel dělal strojvedoucího a ano, vztahy jsou tam trochu specifické. Erotika až perverze, kterou je kniha protkaná není pro ně zcela cizí. Hrma, Hrdlička, Zdenička. Na ně nelze zapomenout, stejně jako na filmové zpracování této známé knihy autora v podání režiséra Jiřího Menzela. Film získal v roce 1968 Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Ano, ta doba byla hrozná, ano vlaky byly sledovány, to je podstatné, nikoliv razítka na zadnici a slabá výdrž nevinného mladíčka Miloše. Konec mi poprvé a snad naposled vzal dech.... celý text
Šťastní a veselé
2015,
Petra Zhřívalová
"Čas běží a člověk se najednou ohlédne zpět a zjistí, že spoustu toho už nedožene." Je pondělí odpoledne a Heleně se život hroutí jako domeček z karet...a ještě ke všemu budou Vánoce. Je tedy ideální čas napsat Ježíškovi. Co všechno si kdy přála? A co si přeje dnes? Ideální čas přečíst si nějakou knihu, kde na vás dýchne kouzlo Vánoc. Akorát tato moc vánoční kromě obálky není. Ale to nevadí. Příběh Heleny, který se odehrává v době vánoční je velmi čtivý od začátku. Člověku dochází ta pomíjivost. Ze dne na den můžeme ztratit vše. Ale nic se neděje jen tak. Hlavní postava mi připomínala mě. Jsem někdy také dost impulzivní a spontánní. Jednu hvězdu musím ubrat kvůli některých nelogickým a řekla bych až nereálným pasážím ke konci knihy. Ale knihu můžu doporučit, odpočinula jsem si u ní a těšila se na každou další kapitolu.... celý text
Severní den
2024,
Ondřej Blaho
"Nikdo přesně neví, kam všude mohou cesty vést, ani co se na jejich konci může skrývat. Pokud tedy nějaký konec vůbec mají..." PILÍŘE, PŘEDCHŮDCI I VĚČNÝ DÉŠŤ. PROŽIJTE SI SVŮJ SEVERNÍ DEN... Moc nevyhledávám ani sci-fi, ani fantasy, ani postapo. Ale na toto jsem byla vážně zvědavá z toho důvodu, že tato multižánrová kniha na mě za posledních pár měsíců vyskakovala snad všude. Dokonalá obálka, dokonalá mapa, dokonalé fotografie a dobře promyšlená propagace přímo od autora. Teď po přečtení musím říct, že i příběh je naprosto dokonale promyšlen a je až neuvěřitelné, že se jedná o debut. Rozjezd byl pomalejší, ale to u série není nic neobvyklého. Naopak v tomto uspěchaném čase bylo fajn v poklidně plynoucím příběhu nacházet v krátkých kapitolách jednotlivé charaktery postav. Bavilo mě vyprávění z pohledu více postav, bavilo mě, že nikdo není prvoplánově ten špatný a ani ten dobrý. Navíc podobizny jsou i s charaktery na stránkách www.severniden.cz, což může čtenáři pomoci. Bavil mě styl, neskutečně dobré popisy bujné fantazie autora a velké plus i za krátké kapitoly. Neodpustím však, že postava Marie neměla větší prostor a že ji nechal odplavat v tak krásný den. První díl trilogie. Kolik novů budeme muset čekat, než vyjde druhý díl pod názvem Nachová temnota? Už teď se těším, až se v příběhu a s prstem po mapě vydám zase tam na Sever... celý text
Vražda v Berouně
2024,
Jakub Suda
"Vražda myšlenek je horší než vražda jiná." Jan Neruda Filmy, knihy či hudba dávají postavám a jejich příběhům nesmrtelnost. Proto vznikla tato tištěná publikace, kterou můžete otevřít za 10, 20 možná 30 let a znovu pojedete na koncert vlakem nebo budete součástí jednoho z největších hudebních festivalů ve střední Evropě. Kniha v sobě ukrývá autobiografii kapely Murder Inc., jež po desetiletém tažení ukončila svou činnost. Příběh začíná v roce 2013 v Berouně... Kdybych měla kapelu, přála bych si právě takovou brožurku, almanach, jako má tato dnes už "mrtvá" kapela. Jakub do této útlé knihy zaznamenal od prvního setkání členů kapely, přes první cestu do zahraničí až po její "skon". Vyhledala jsem si na YouTube a na Bandzone tvorbu a není to zrovna můj šálek čaje, ale to dnes už ani Prodigy. Kdysi mi zdobil pokojík plakát Keitha Flinta se zelenými vlasy. Líbí se mi, že autor do toho spolu s frontmanem dali srdce, aby tady zůstal vskutku věrohodný odkaz. Oslovili i fanoušky, známé osobnosti, kteří vzpomínají na dobu působení kapely. Knihu doplňují i obrázky, fotografie, plakáty a archiv všech koncertů. A že jich teda bylo. Za mě nejlepší je obrázek z alba, kde se nachází starej Bruno, který mě dodnes děsí. A že jsem narazila sem tam na ostřejší slova? Tady mi to prostě sedlo a patří to ke stylu, který kapela hrála a k fanouškům také. V knize byla jedna velmi hluboká myšlenka, citát. "Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzen ji opakovat."... celý text
Kyselé bonbony
2022,
Kealan Patrick Burke
Phil a Adam jsou na první pohled otec a syn, kteří se nijak neliší od ostatních. Až na to, že až do náhodného setkání v obchodě s potravinami před několika týdny Adama nikdy v životě neviděl. Četli jste někdy knihu, u které vůbec nevíte, čí jste? A když si myslíte, že jste na něco přišli, tak prd. Zase jste na začátku a rozum vám stojí. Tato velmi překvapivá a docela psycho jednohubka mi asi navždy utkví v paměti. Velmi zajímavé pochody myšlenek, velmi poutavě napsané a kyselá pachuť v puse po přečtení zůstala. Dítě, jeho kšandy, košile, prostě outfit z roku raz dva mě děsily. Slyším to jízlivé "taťko" a cítím tu kyselost z jeho malých prstíků. Někdy děti umí hodně děsit. Někdy naše mysl, která se zacyklí a není pak úniku z vlastních myšlenek. Phila mi bylo líto, prostě smolař. Tuto povídku můžu doporučit. Chytne a nepustí od prvních řádků, až do posledního slova.... celý text
Haunting Adeline: Stíny nad Adeline
2024,
H. D. Carlton
"Nevím, jestli Bůh vážně existuje. Nevím, jestli lidstvo chodilo někdy po Měsíci. Netuším, jestli existují paralelní vesmíry. Ale vím, že jsem právě našel smysl svého života." Nikdy jsem neplánoval, že tě budu sledovat, ale teď, když jsi tady, se tě nemohu vzdát. Vidím tě, cítím tě, toužím po tobě. Jsem tvůj stín, tvůj obránce i nejtemnější sen. Každý tvůj krok, každé nadechnutí patří mně. Přede mnou se neschováváš. Hra na kočku a myš začíná... KDE VÁŠEŇ PŘEKRAČUJE HRANICE STRACHU Je to temné, je to zvrácené, je to návykové, je to dechberoucí, je to vzrušující, je to nečekané, je to.... DOKONALÉ! Začátek jako z Darcy Coates, dům po babičce, Adeline, která v něm žije sama, píše knihy a pak ON. Tvář démona, tělo Boha a jeho zvrácená mysl, posedlost Adeline. Ani na chvíli ji nenechá vydechnout, stejně tento příběh vás čtenáře. Vezme vás, pohltí a budete chtít víc a víc. Celou dobu vás bude držet při životě a na konci budete sedět a...chtít víc! Líbí se mi autorky bujná fantazie, líbí se mi styl, jakým je příběh napsaný a líbí se mi Zade i úryvky z deníku Adeline prababičky. Pořádná dávka sexu, trocha detektivky a thrillerová zvrácená linka. To všechno je Haunting Adeline. Nejočekávanější kniha tohoto roku!... celý text
Smečka
2024,
* antologie
"Horor není jen krev na stěne, horor není jen maniak v masce. Ne, ne, ne, třikrát ne! Jiří Sivok nahnal autory publikující v nakladatelství Goldendog do jednoho kotce a jako téma pro napsání povídek zvolili psy. Smečka už se blíží. Už vám dýchá na krk. Minulý týden po mně velká fanynka tohoto nakladatelství hodila tuto knihu a řekla "přečti si z těch 15 povídek alespoň Afíka, co napsala Madla Pospíšilová. Proč? Proč mně, milovnici psů? Bylo mi jasné, že mě čeká náročné čtení. No jenže to bylo tak návykové, že jsem je zvládla všechny. Líbí se mi ta pestrost a to, že pokaždé má pes jinou roli. Jednou je strážný anděl, podruhé bestie, jednou týrané stvoření a jednou důvod k vraždě. Ráda bych vyzdvihla TOP povídky. PŘÍCHOD VYVOLENÉHO - Petr Boček Velmi poetická atmosféra rodinné pohody v období Vánoc. Pěkný začátek, přesně takový, jak mi k autorovi sedí, jak jsem ho poznala. A pak? Pak mi to vytrhlo srdce a já se hodinu tulila k mému psovi z chovatelské stanice. Ještě teď se mi zvedá žaludek, ale bylo to nezapomenutelné. V ŠERU SVÍTÁNÍ - Miroslav Pech "Kde je tělo víme, ale kde je její duše?" Bála jsem se, vážně ano. Hřbitov, pes po boku. Velmi hluboké dva citáty. "Dokonce i v chudobě můžeme být šťastní, pokud budeme mít jeden druhého." PSÍ ŽIVOT - Jiří Sivok, Martin Štefko Jak autentické, ale jen začátek. Vybavil se mi Martin minulý týden na veletrhu, jako by se popsal, svůj náročný život redaktora, jedna dobročinná akce a tu cestu domů pak podle mě ale zvrhnul druhý autor. Pánové, výborné. PES SE ZLATÝMA OČIMA - Tomáš Marton Tak tohle bylo pohlazení po duši. Andělé můžou mít různé tváře. AFÍK - Madla Pospíšilová Karasová Nezapomenu na ni. Šílená, bohužel i tohle se mezi námi děje, bohužel i takhle může vypadat horor. Dala mi zabrat. DĚNÍ V JIRMANOVĚ - Michal Březina Tady mě malinko mrzel konec, ale velmi zvláštní zločiny a jejich vyšetřování byly sem tam i vtipné. Ano, největší horory se dějí mnohdy kolem nás. "Zoufalství nutí dělat lidi ohyzdný věci." Děkuji za skvělý zážitek.V podstatě jsem žádné nedala méně než 4 Bavilo mě to.... celý text
Souhvězdí slona
2024,
Ivo Skopal
"Kvůli vlastnímu míru a pohodlí našich lidských životů jsme přehlédli, že tady je ještě jiný mír a životy, na kterých by nám mělo záležet. Ty zvířecí." "Slon je největší suchozemský savec, symbol moudrosti, vědění a vnitřní síly." V těchto neobyčejných příbězích se skrývá několik zprvu obyčejných postav. Každý je ale tak jedinečný, že si je čtenář velmi rychle a snadno zapamatuje. Autor velmi důkladně popisuje každého z nich a dovolí nám tak jednotlivé charaktery pochopit lépe. Nejvíce mi k srdci přirostli Filip s Helenou. Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, kam se vlastně děj bude ubírat a jsem velmi mile překvapena, jak citlivě a s velkou dávkou empatie se autor dokázal vžít do rolí a zasadit je do zajímavých míst. Líbí se mi kolik moudrosti jsem mezi řádky našla a je smutné, jak některá slova, která tu mezi námi jsou tisíce let, si my, lidé, umíme přizpůsobit ke svému obrazu nebo snad k alibismu? Ráda bych některá citovala. "Člověk by měl trochu cestovat, aby poznal svět . Aby měl rozhled a poznal, jak nádhernou planetu máme. Aby viděl tu panenskou přírodu a ty různé lidi." "Nesešlo nám z mysli blaho přírody, která nemá být pouze zdrojem našich zisků, ale také něčím, o co se máme starat?" "Otevřete mysl, přátelé. A hlavně - otevřete svá srdce." Ano, dotkla se mého srdce, protože ta kniha nádherná. A je škoda, že ji není moc vidět, protože autor píše velmi krásným jazykem, poutavě a je radost vidět v tom kus srdce a poselství, které nám chce sdělit.... celý text
V zapomnění
2024,
Honza Vojtíšek
"Když se díváš na zlo, zlo se dívá na tebe." Mám husí kůži z toho příběhu od autora, který mi dokázal kvalitu svého psaní už u předchozí knihy Bezejmenná touha. Moc jsem se na tuto jednohubku těšila a přinesla jsem si ji i s věnováním z veletrhu. Zprvu velmi obyčejný příběh jedné rodiny. Otec, který udělal chybu, kterou si uvědomuje začíná nový život. Obyčejné scény z rodinné idylky na samotě vystřídá pořádně děsivý příběh o tom, že u lesa člověk nikdy nežije sám. Ale je to opravdu skutečné nebo vysvětlení odporuje zdravému rozumu? A nejsou snad věci mezi nebem a zemí, které náš mozek nedokáže svou racionálností vysvětlit? Věřím, že stejně jako zázraky se dějí lidem, kteří na ně věří, tak i podivné věci, úkazy. Otevřte knihu, svoji mysl a nechte pracovat svou fantazii. A ta přece nezná meze. Ta autorova jednoznačně.... celý text
V pekle jsme všichni Hébert
2023,
Madla Pospíšilová Karasová
"Tohle místo dávno Bůh už opustil, pokud tam vůbec někdy byl." Pro dítě chce každý to nejlepší. A tak když už se matka o své ratolesti starat nedokáže, bude pro ně tím správným řešením ústavní péče, bez ohledu na to, že otec stále žije. Vše je posvěceno vírou, takže je to v pořádku, nebo by mělo být... Jak to vypadalo v křesťanských sirotčincích v ne tak vzdálené minulosti? Kniha podle skutečných událostí, která opravdu není lehkým čtením, ale i přesto vám řádky ubíhající před očima. Jak zrůdné činy dokázali lidé konat na dětech ve jménu Boha. Jak bezpáteřní byli, že pak s klidem šli do kostela? Jak někdo může tohle udělat dětské duši, jak se může dopustit psychického i fyzického násilí a způsobit tak celoživotní trauma? Tohle prostě člověk nezapomene, pořád to v něm bude dřímat, pořád se to bude probouzet. Bolest na těle možná ustane, ale bolest a šrámy na duši zůstanou. Autorka opravdu skvěle popsala tu tíživou atmosféru, tu ponurost chladných zdí a beznaděj modliteb, které nejsou vyslyšeny. A pak že Bůh vše vidí. Doufám, že každé zlo jednou bude potrestáno a že naděje umírá poslední. Krásně to napsala autorka v epilogu "i ve slově beznaděj najít naději". Tento příběh nikdy nezapomenu a vy také ne, to vám zaručuji.... celý text
