Jrsnbl přečtené 244

Zlatí úhoři 2013, Ota Pavel

Vzhledem k tomu, že jsem před pár měsíci četl Smrt krásných srnců, měl jsem jistou představu o tom, jak budou Zlatí úhoři vypadat. Pár povídek ze Smrti krásných srnců se v knize dokonce vyskytují, takže to bylo pro mě do určité části i takové opáčko. To mi ovšem vůbec nevadilo. Tenhle Pavlův (Popperův) titul toho v sobě ovšem nese více. Autor se vzpomínkami znovu vrací do svého dětství a hlavní postavou se tak stává jeho otec, Leo Popper. Tak krásně, jak Ota popisuje vztah a obdiv ke svému otci je pozoruhodné. Věřím, že si každý otec tajně přeje, aby o něm jeho potomek napsal něco podobného. Prostředí Berounky, Buštěhradu a Křivoklátska na nás dýchá čerstvým vzduchem. Ač rybaření bytostně nemusím, Pavel to popisuje tak krásně a lahodně, že i přesto, že maso vůbec nejím, mě do jisté míry nutí koupit si prut a jít něco ulovit. Tohle samozřejmě myslím s nadsázkou. I tak je ovšem na textu znát, že autor píše o něčem, co naprosto miluje. To se pak čte všechno jako jedna báseň. Zlatí úhoři jsou klenotem české literatury. Leo Popper je alfa.... celý text

Můj švagr Karel Čapek 1991, Karel Scheinpflug

Hodně veliká paráda. Karel Scheinpflug byl Karlu Čapkovi, jakožto jeho švagr, blízkou osobou. Jeho vyprávění o jednom z nejdůležitějších českých spisovatelů je proto naprostým klenotem.... celý text

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Couchsurfing v Číně: Cesta přes obýváky nové supervelmoci 2019, Stephan Orth

Purpurový ibišek 2020, Chimamanda Ngozi Adichie

Knihu jsem objevil díky čtecí výzvě. Autorka v něm popisuje reálie života rodiny ve vyšších kruzích nigerijské společnosti. Je naprosto smutné, že se autorům ze "zemí třetího světa" nedává vůbec prostor na literárním poli. Přitom jsou to právě jejich díla, ze kterých by si společnost měla brát ponaučení a snahu změnit něco, co je mnohými přehlížené.... celý text

O čem mluvím, když mluvím o běhání 2010, Haruki Murakami

Kniha o běhání. A možná i něčem jiném. ;) Taková sonda do duše Harukiho Murakamiho, kterou je hodno přečíst.

Spisovatel jako povolání 2017, Haruki Murakami

Tady nemohu dát jinak než pět hvězdiček. Vzhledem k tomu, že Murakamiho naprosto zbožňuji a sám se snažím psát, beru tohle jako jakousi Bibli. Titul je zároveň jedním z mála zdrojů, kde se autor sám vyjadřuje o svém životě, myšlenkách a samozřejmě jeho práci. Tohle je prostě zlato, které nikde jinde neseženete.... celý text

Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami

Vždy, když se mi zachce po pocitu absurdity, nadpřirozenosti a nesmyslnosti, vím, že mohu sáhnout po jakémkoliv Murakamiho díle. O těchto jednohubkách o délce padesáti stran to platí dvojnásob. Ta absurdita, nadpřirozenost a nesmyslnost se totiž musí vložit do podstatně menšího rozsahu. Podivnou knihovnu jsem přečetl za nějakou půlhodinku před spaním. Ty ilustrace celému příběhu dodávaly barvitosti, reálnosti. Stejně jako u Spánku, i v tomto případě, jsem měl pocit, že mě příběh naprosto pohltil. Jedna kapitola za druhou, stránka za stránkou. Prakticky se od toho nešlo odtrhnout.... celý text

Sputnik, má láska 2009, Haruki Murakami

Po dočtení vlastně vůbec nemám pocit, že by titul Sputnik, má láska, měl jakékoliv dočinění, či spojitost s Norským dřevem. Nevím, proč je toto propojení tak propagované, i přesto, že v jádru jsou obě knihy naprosto odlišné. Vzhledem k tomu, že Murakami je mým nejoblíbenějším autorem, sám pociťuji, že jeho díla hodnotím skrz růžové brýle. Je to však těžké, jeho příběhy, styl a témata mě prostě vždy pohltí. V tomto případě jsem se však do úplného pohlcení nedostal. Neříkám, že to je román špatný, to bych říct fakt nedokázal, jen je prostě něčím jiný. Asi jsem taky naštván tím, jak to skončilo. Nechci zde spoilovat, a proto se nebudu zaměřovat na jednotlivé dílky příběhu. Cítil jsem však jistou odfláknutost s blížícím se koncem. Spíše je však pravděpodobnější, že jsem autorovo sdělení nepochopil. I tak je to literární dílo se vším všudy. Haruki psát prostě umí. Je to umění.... celý text

Matka 2004, Karel Čapek

Nevědění 2021, Milan Kundera

Konečně. Na překlad tohoto titulu jsem se hodně těšil. Že se jej dočkáme až v roce 2021, tedy 21 let po napsání originálu, je však bídné. Inu, máme jej a můžeme se přeci jenom radovat. Musím říci, že Anna Kareninová předvedla velmi dobrou práci s překladem. Dalo by se říci, že v jistých pasážích jsem měl i pocit, že to psal sám Kundera. Lépe to snad ani nešlo. Co se týče myšlenky a příběhu, žasnu. Netuším, zda je česká společnost, jenž je poměrně kriticky vyhraněná vůči Kunderovi, připravená na dílo, ve kterém právě pojednává o tom dvojím světě. O světě doma a tam. Tam, kde jsem kdysi někým byl, ale už nejsem. Úžasný náhled do duše emigrantů a jejich rodinných příslušníků, kamarádů a blízkých, kteří zůstali v rodné zemi. Je fascinující, jak se cítili Irena a Josef při návratu do Česka naprosto ztraceni. Jsem rád, že na naší scéně to ztracení konečně někdo vyzdvihnul. Jsem o to rád, že to byl právě Kundera, který s ním má bohaté zkušenosti. Díky za toto dílo a skvělý překlad. Kunderův odkaz je nesmrtelný.... celý text

Saturnin 2003, Zdeněk Jirotka

Saturnina jsem si do uší pustil při mém pěším putování Španělskem. Řekl bych, že lepší titul jsem si snad vybrat nemohl. Díky typicky českému humoru, skvělému vypravování a perfektně napsaným postavám, se mi na celý den rozlil po tváři úsměv. Boží,... celý text

Její pastorkyňa (román) 1978, Gabriela Preissová

Románové zpracování slavného dramatu se mi moc líbilo. Příběh o tragické lásce z vesnického prostředí 19. století sice nemusí padnout každému, já ho však velice oceňuji. Ženy to v té době neměly lehké, obzvlášť na venkově. I v dnešním světě je třeba ukazovat na nerovné postavení žen ve společnosti.... celý text

Miláček 1959, Guy de Maupassant

Pařížská smetánka 19. století. Miláček je naprosto dokonalým ztělesněním intrik, kariérismu a moci. Pokud máte zájem o francouzský realismus, tohle dílo by vám mohlo dobře posloužit jako taková vstupenka. Rozhodně doporučuji!... celý text

Smrt krásných srnců 2000, Ota Pavel

Knížku jsem přečetl jedním dechem ve chvílích, které jsem trávil v tureckém Istanbulu. Protože se mi po domovině opravdu stýskalo, měl jsem jakousi potřebu si přečíst českého autora. Lépe jsem si asi vybrat nemohl. Ota Pavel napsal něco krásného. Rybníkářství, Berounka, vesnický život, laskavost, vztahy, láska a hlavně typický český humor. Díky, pane. Přivedl jste mi úsměv na tváři ve chvíli, kdy jsem to potřeboval. :)... celý text

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami

Magický realismus na úplném vrcholu. Lépe to snad ani popsat nejde. Tohle není jen obyčejná kniha, titul. To je prostě dokonalost. Opravdová špice, více, než jen literární dílo. Podobný pocit jsem měl jen a pouze u tvorby Milana Kundery. Již úvodní kapitola mě dovedla k úžasu. Janáčkova Sinfonietta. Výklad dějin Československa. Jak je možné, že o něčem takovém píše japonský autor v příběhu, který vlastně nemá s naší krajinou vůbec žádnou spojitost? Tahle absurdita mě vlastně ale úplně odrovnala. Ač se to tam zdánlivě nehodí, sedělo to tam úplně perfektně. Aomame a Tengo. Lásky největší. Držte se. Prosím, už mu dejte tu Nobelovku, fakt!!!... celý text

Kdo chytá v žitě 2000, J. D. Salinger (p)

Já vám nevím. Příběh mladého kluka, který se protlouká životem v 50. letech v okolí New Yorku, to byl poměrně hezký. Prostředí a celkově poválečná atmosféra byla v díle dobře vykreslená, což titulu přidává na hodnotě. Že by to však měla být klasika, kterou si musí přečíst všichni, jinak jsou kulturně nevzdělaní? Ha, to fakt ne. Něco tomu prostě chybělo. Byl to jen příběh kluka, který si sám a svými chybami dělá život těžším. Holden Caufield mi byl zároveň dosti nesympatickým. Ať už se jedná o jeho přebujelý chtíč k ženám, konkrétně těm starším, nebo jeho lásku k alkoholu. Boha, je mu 17. :D Kdybych měl hodnotit dílo samotné, nebylo špatné. Ve srovnání s jinými díly, které "si musíte přečíst", je však těžkým podprůměrem.... celý text

Revizor 2010, Nikolaj Vasiljevič Gogol

Boží, úžasný! Kéž bych si Revizora přečetl za mých let na gymplu, byl by prvním titulem, který bych zařadil do mého seznamu maturitní četby.

Proces 2005, Franz Kafka

První dílo, na které jsem od autora sáhl. Po dobu mého studia na gymnáziu jsem ke Kafkovi měl jistou averzi, ač nedokážu posoudit proč. Teprve v době, kdy mi není tvorba "klasiků" podsouvána násilím, zjišťuji, že si k nim nacházím cestu sám. Proces je popisem absurdity lidského bytí. Josef K., hlavní protagonista děje, neví nic. Ví však všechno. Neví, proč je obžalován, ale i přesto se hájí, jak jen to jde. Přeci jen to ví. Nebo ne? Podobné procesy jsou k vidění i v dnešní době. Míra byrokratického úřednictví se od dob Rakouska-Uherska nikam moc neposunula. Když se do takového procesu u nás může dostat i dítě, které zdědí dluhy svého zadluženého otce, je něco špatně. Já v tom jistou paralelu s Kafkovým Procesem vidím. Vidím v tom tu nevědomost obžalovaného, který se snaží vyhrát ač sám ví, že jeho snahy jsou marné a povedou k ještě větší potupě.... celý text

Spánek 2013, Haruki Murakami

V pořadí třetí přečtený titul od Murakamiho, co se týče počtu stránek i nejkratší. Povídka vyobrazuje duši a myšlenky ženy, která se utápí v každodennosti. Každodennost se však ukončuje dnem, kdy nemůže spát. To, co během následujících dní zažívá rozhodně není každodenní, byť reálné. Přečteno jedním dechem. Lahodná a laskavá slovní spojení vycházejíc z pera Murakamiho jsou pro mě naprostým literárním balzámem.... celý text