Kaduri přečtené 335

Sestry ve zbrani a písni 2021, Rebecca Ross

Plusy. Mám rada príbehy, v ktorých neviem odhadnúť, kam ma autor povedie. Ktoré nie sú napísané podľa "overenej šablóny". A to je prípad tejto knižky. Mínusy. Niektoré časti príbehu pôsobili naivne, nedotiahnuto. Autorka vytvorila magický svet inšpirovaný starovekým Gréckom. Jeho zákony a história však mohli byť popísané podrobnejšie - božské relikvie, Kirkov pád a strata krídiel... Akoby sme kĺzali len po povrchu, pričom ja som sa túžila do tohto vykonštruovaného sveta plne ponoriť. Napriek výhradám, bol príbeh Halcyon a Evadne, sestry zbrane a sestry piesne, originálny, pútavý. Knižku sa oplatilo prečítať. „Vezmeš mě domů do Isaury?“ Halcyon si otřela oči. „Ano. Vezmu tě domů.“ A Evadne konečně porozuměla bolesti, kterou s sebou nese oběť, i bolesti, kterou s sebou nese snaha o zotavení po ztrátě. Cítila ozvěnu Kirkova utrpení a plakala i proto, že konečně porozuměla, jakou cenu musel zaplatit za svůj pád.... celý text

Pozoruhodně bystrá stvoření 2023, Shelby Van Pelt

Audiokniha. Chobotnica veľká, Marcellus, uväznená v akváriu Vodného sveta. Tova, osamelá žena, smútiaca za stratenou rodinou. A Cameron, flákač, obviňujúci celý svet z vlastného zbabraného života. Ich osudy sa v jednej chvíli pretnú... Pekne sa to počúvalo. Najviac ma bavili časti s Marcellusom. Netušila som, že chobotnice veľké patria k najinteligentnejším živočíchom vôbec. Takže som sa aj niečo podučila:). Záver som si predstavovala tak nejako veľkolepejší. Poctivé 4 hviezdičky. 1307. den mého uvěznění Lidé mají minimum kladných vlastností, ale jejich otisky prstů patří k uměleckým dílům. V otiscích prstů jsem zběhlý. Asi se dá říct, že to je jediný pozitivní vedlejší efekt celodenního kontaktu s lidmi a těmi jejich kapkami u nosu, mokrými koly v podpaží nebo ulepenými dlaněmi, které jsou cítit po květinovém krému a zbytcích nanuku. Ale když se na noc zavřou dveře a světla potemní, nechávají po sobě na předním skle mého akvária úchvatné, spletité kresby. Někdy si je zkoumavě prohlížím opravdu dlouho. Malá oválná mistrovská díla. Sleduju rýhy zvenčí směrem dovnitř a pak zase zpátky. Každý otisk je unikátní. Pamatuju si je všechny. Otisky prstů jsou jako klíče, protože i ony mají specifický tvar. I klíče si pamatuju do jednoho.... celý text

Sekáč 2024, Caimh McDonnell

Prvý diel som čítala už dávnejšie a zo začiatku som mala mierny zmätok kto-je-kto. Pomohol by krátky sumár predchádzajúcej knihy. Našťastie som sa zorientovala pomerne rýchlo. Partička podivínov z "Podivnej doby" sa opäť pokúša o investigatívnu žurnalistiku. V meste sa nám totiž objavili upíri. A že upíri neexistujú? To si doteraz myslela aj podarená redakcia. Hor sa do vyšetrovania! Autor sa pri písaní tejto knižky iste dobre bavil ... a ja s ním:). Moc vydarené. Len by to chcelo čo najskôr ďalší diel, aby mi podrobnosti príbehu znovu nevyšumeli z pamäti... „Naštěstí mě náš dobrotivý Pán obdařil mnoha dary, včetně mužských genitálií. Tím pádem můžu močit kdekoli. Z oken, za stromem, do toho květináče vedle tvého stolu…“ „Běda ti,“ varovala ho Grace. Banecroft se zašklebil, teatrálně zamával rukou ve vzduchu a opustil místnost. „Pozdě!“ Grace se rozhlédla po ostatních. „To by snad neudělal, ne?“ Všichni se vyhýbali jejímu pohledu. „Prosím, omluvte mě,“ povzdechla si, „jdu spálit okrasný chřest.“ „Jestli se mě začneš vyptávat na tu bandu študáků, tak ti jednu vlepím, Reginalde. A myslím to vážně.“ „Na ty ne,“ uklidnil ji Reggie. „Slibuju.“ Všiml si Hanina tázavého pohledu. „Před pár měsíci tady pár studentů dostalo nápad, že si dají LSD a vyrazí do kina.“ „Jo,“ přikývla Ronnie. „A nemohli si vybrat nic lepšího než Vymítače ďábla.“ „Já to neviděla,“ přiznala Hana. „Oni taky ne. U scény exorcismu s řevem vyběhli ven. Jeden z nich vrazil rovnou do evangelickýho kostela přes silnici a uprostřed bohoslužby tam začal hulákat o Satanovi. Pak se to kapku vymklo z rukou. Týden jsme měli venku pastora, kterej cákal svěcenou vodu na každého, kdo šel dovnitř nebo ven. Večerník o tom napsal článek na dvě stránky.“ Ronnie zavrtěla hlavou. „Študáci pitomí.“... celý text

Klíč k podvodu 2025, Ashley Weaver

Mňa táto séria o Electre McDonnell skrátka baví... Príbeh je prerozprávaný v prvej osobe a je to tak dobre. Dodáva to knižke punc neformálnosti. Ellie je vtipná a jej britké postrehy som si vychutnávala. Zápletka je možno nerealistická a celé je to trošku pritiahnuté za vlasy. Ja som si však užívala celú tú plejádu bizarných postavičiek kriminálneho podsvetia, ktorí v mene národného záujmu pracujú pre "správnu stranu". Kto rád číta o špionáži, 2. svetovej vojne, vyšetrovaní so štipkou romantiky, smelo do toho. A ja sa už teším na pokračovanie:). Pozorně jsem se na ně zadívala. „To jsou opravdové drahokamy.“ „Jak to víte?“ zeptal se. Pohlédla jsem se na něj a koutky úst se mi roztáhly do úsměvu. „Živím se tím, že vybírám takové věci ze sejfů, majore. Rozpoznám falešné drahokamy od těch pravých na první pohled.“ „Živila jste se,“ opravil mě. Nad touto formalitou jsem mávla rukou. „Každopádně, tohle jsou pravé diamanty. Pravé safíry. Pravé smaragdy.“ ... Natáhl ruku přes stůl. Neochotně jsem mu drahokamy upustila do dlaně. Přelétl je pohledem a pak se jeho oči vrátily k mým. „A ještě ten poslední.“ S rošťáckým úsměvem jsem mu do ruky upustila diamant, který jsem nepozorovaně schovala v dlani. „Jen vás zkouším.“... celý text

Severní úsvit 2024, Lukáš Kosař

Nerada píšem takýto komentár, ale nedá mi inak. Príbeh sa odohráva v mestečku Northern Dawn, ktoré sa nenachádza na mape Veľkej Británie. Podľa obrázkov v knihe sa jedná o väčšie mesto, prečo sa nenachádza na mape, sme sa nedozvedeli. V texte chýbajú slová, alebo sú nesprávne vyskloňované. Tiež som narazila na podivné vetné konštrukcie: "Ne že bych tušila, že se něco stane, ale protože cítím neblahé tušení." Akoby si to autor po sebe neprečítal. Tiež sa mi nepáčilo vyjadrovanie detektíva: Jakmile zavěsil, přiklekl si vedle spoutané sestry Agáty a neodpustil si plácnout jí přes zadek. „Ty seš ale drzá kurvička. Ničeho se neboj, dostaneš přinejlepším podmínku.“ „Ty čuráku! Ty svině! Ty demente! Ty prase!“ nadávala. „Máš štěstí, že takový jako ty mě nerajcujou, jinak bych si našel deset minut s tebou tady v kanceláři.“ Takto sa baví vyšetrovateľ s podozrivou? V polke som to chcela vzdať, ale tlelo vo mne ohnivko nádeje, že príbeh bude mať zmysluplný koniec. Tak ten sa nekonal. Nepodarená hra s identitou vyšetrovateľa, z ktorého sa naviac vykľul Superman. Kniha je nepresvedčivá, nedotiahnutá, nedovyvinutá. Nech sa na mňa autor nehnevá, ale toto bolo veľké sklamanie.... celý text

Gentleman v Moskvě 2018, Amor Towles

Audiokniha. "Pravidlá zdvořilosti" som ohodnotila 5-timi hviezdičkami, koľko mám potom dať "Gentlemanovi v Moskvě"? 6 je málo... V tomto príbehu letíme Ruskom naprieč dekádami - leninizmom, stalinizmom, združstevňovaním, KGB, gulagmi, zničenými ideálmi... Pritom sa nepohneme z hotela Metropol. A zistíme, že tým najšťastnejším v celom tomto zmare, je "bývalý" človek, noblesný gentleman s vyberanými spôsobmi, gróf Rostov. Toto je jeho príbeh. Bolo mi s ním dobre a rada odporučím ďalej. P.S. Ak poznáte knižku podobných kvalít, ocením zmienku do správy. "OGPU (Sjednocená státní politická správa), založená roku 1923, nahradila Čeku coby centrální ruský orgán tajné policie. V roce 1934 byla nahrazena NKVD, které bylo později přejmenováno na MVD (1943) a nakonec na KGB (1954). Na první pohled se to může zdát zmatečné. Dobrou zprávou je, že zatímco politické strany, umělecká hnutí nebo módní školy procházejí zásadními změnami, metody tajné policie zůstávají konstantní. Obavy, že nedokážete rozlišit jednu zkratku od druhé, tudíž nejsou na místě." Téměř vše bylo zničeno. Bulgakov už celé roky nenapsal ani slovo. Achmatovová odložila svůj pověstný brk. Mandelštama, jenž si svůj trest již odseděl, zjevně znovu zatkli. A Majakovskij? Ach, Majakovskij… Miška se zatahal za rozježené vousy. Vzpomněl si, jak tehdy v dvaadvacátém Sašovi směle tvrdil, že tato čtveřice uková novou ruskou poezii. I když to nebylo příliš pravděpodobné, nakonec skutečně uspěli. Přišli s poezií ticha. „A přesto i ticho může být názorem,“ řekl Miška. „Ticho může být výrazem protestu. Může být způsobem přežití, ale i školou poezie – s vlastním metrem, tropem a pravidly. Přitom ji nemusí psát pera; zapíše se do duše pomocí revolveru přiloženého k hrudi.“ Naše kostely, známé po celém světě svou osobitou krásou, svými pestrobarevnými věžičkami a prazvláštními kupolemi, rovnáme se zemí jeden po druhém. Strháváme sochy starých hrdinů a z ulic mažeme jejich jména, jako by byly pouhými výplody naší fantazie. Své básníky buďto sami umlčujeme, nebo trpělivě čekáme, až se umlčí sami.“ Miška zvedl vidličku a zapíchl ji do netknutého telecího, které vzápětí zvedl nad hlavu. „Věděl jsi, že když ve třicátých letech ohlásili povinnou kolektivizaci hospodářství, polovina rolníků raději podřízla svá zvířata, než aby je vydala družstvu? Čtrnáct milionů kusů dobytka nechaných napospas krkavcům a mouchám.“... celý text

Depešáci 2023, Peter Gärtner

Knižku som mala v hľadáčiku už dlhšie, nakoniec som ju kúpila na vianočných trhoch v Bratislave. A predávajúci bol samotný autor, takže ju mám aj s venovaním. A o čom že kniha je? Šedivá realita skapíňajúceho socializmu. Dvaja kamoši, Adam a Martin, študenti strojárskej učnovky v nemenovanom mestečku na Slovensku. Mimo iného skalní fanúšikovia skupiny Depeche Mode. Keď v tom do ich jednotvárneho života vpadne bomba - koncert DM 11.3.1988 v Prahe. Zbesilá naháňačka za nedosiahnuteľnými lístkami môže začať... Skvelo som sa bavila a záver bol úplne najlepší. Z koncertu srší taká energia, drive a nadšenie, že by som sa do tej doby chcela vrátiť. Ale iba na jeden deň:). Od autora určite skúsim aj ďalšiu knižku. Tak zase o rok - na trhoch... Rukou mi prešiel po mojom debilkovskom účese a natiahol mi sveter, spod ktorého mi vykuklo čierne tričko. "Do kedy sa chceš schovávať za teplákovú súpravu? Človeče, sa zobuď, ti vravím! Toto je pravdepodobne prvá aj posledná šanca, keď môžeš niečo také zažiť. Za pár rokov zhniješ za pásom vo fabrike, alebo ťa zomelú niekde v kasárňach a bude z teba totálny mešuge. Čo tu chceš robiť? Keď už tu mám do smrti trčať v tejto diere, tak chcem žiť s tým pocitom, že som to aspoň raz v živote zažil. Ja na ten koncert pôjdem, aj keby som mal predať dedove gate."... celý text

Dohazovačka spřízněných duší 2023, Lynda Cohen Loigman

Vlastne ani neviem, prečo som si vybrala túto knižku. Romantické príbehy, odohrávajúce sa v dvoch časových rovinách, moc nevyhľadávam. A tu je naviac romantiky, ľúbostných vzplanutí a šťastných koncov až-až. Nakoniec bola knižka pekná, pútavá. Len by som uvítala, keby boli príbehy jednotlivých postáv obšírnejšie, keby sme sa o nich dozvedeli viac. Pre romantické "spriaznené" duše je však táto knižka priam stvorená. "Nastal čas, aby přijala svoje poslání a vymanila se z omezení ze starého světa. Nezáleželo na tom, že je mladá žena, že není provdaná a že její metody jsou zvláštní. Nebude skrývat jiskřivé blesky, které jí tančí na okraji zorného pole. Odteď bude s doširoka otevřenýma očima následovat světlo až ke slunci." "Pokud se nemůžeš rozhodnout, za co budeš bojovat, láska je víc než dobrý kandidát."... celý text

Pravidla zdvořilosti 2017, Amor Towles

Knižka svojou atmosférou pripomína "Veľkého Gatsbyho". Ale je tiež "svoja". Towles píše naozaj úchvatne. Musíte byť veľmi pozorný čitateľ, aby ste absorbovali všetky nuansy príbehu. A dej je, na pomerne striedmej ploche, obsiahly - ako kaleidoskop sa v ňom mihajú postavy, osudy, New York z roku 1938 vo všetkých jeho podobách. Súbežne počúvam audioknihu "Gentleman v Moskvě" a rozprávačské umenie Amora Towlesa som si zamilovala. Jeho tvorbu môžem jedine doporučiť. "Z konce mola viděl celé panorama města – celé to stupňovité uskupení domů, skladů a mrakodrapů táhnoucí se od Washington Heights až k Baterry. Téměř každé světlo v každém okně každé budovy slabounce poblikávalo, jako by pohánělo živočišné síly uvnitř – hádky a snažení, rozmary a nedokončené věty. Ale občas se v té mozaice našla osamocená okna, která zářila o něco jasněji a stáleji – okna osvětlená těmi několika málo bytostmi, jež jednají promyšleně a s klidem. Típl cigaretu a rozhodl se zůstat ještě chvíli venku. I přes nehostinný vítr totiž Manhattan z tohoto místa vypadal tak neuvěřitelně, tak úchvatně, tak plný příslibu, že jste se k němu chtěli blížit po zbytek života a nikdy k němu nedojít."... celý text

Krámek s kouzly 2024, Sarah Beth Durst

Veľmi pekne napísaný fantasy príbeh. Plný kúzelných bytostí - ako inteligentná rastlina Kaz, hmlové medvede, morské kone... Dej je prekvapivý, netušila som, kam nás autorka chce doviesť. A vlastne mi to bolo jedno. Len som sa nechala unášať príbehom. Sama autorka uvádza, že túžila napísať knihu, ktorá naplní svojich čitateľov pocitom radosti. Ako láskyplné objatie. A to sa jej podarilo. Takže keď si chcete oddýchnuť od thrillerov a detektívok, a mať istotu, že všetko dobre dopadne, toto je Vaša knižka.... celý text

Postřižiny 2009, Bohumil Hrabal

Audiokniha. Po "Nežnom barbarovi" som mala chuť ešte na niečo od Hrabala. A objavila som audioknihu "Postřižiny". Kto by nepoznal Maryšku, Francina a ukričaného Pepina? Ja sama som knižku už v minulosti čítala a film som videla opäť cez Vianoce. Audioknihu však môžem jedine doporučiť. Je krásne načítaná Terezou Bebarovou a hudobne ju sprevádza Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Skutočne umelecký zážitok. "... pak jsem rozsvítila lampu, a držíc ji v prstech, chodila jsem od jednoho vepřového kousku ke druhému a neubránila jsem se, abych nezapálila primus, uřízla z kýty dva krásné libové řízky, naklepala je, pak posolila, opepřila a na másle je v osmi minutách upekla, celou tu dobu, která se mi zdála věčností, se mi sbíhaly sliny, to bylo moje, skoro obě kýty sníst jen tak v přírodních řízcích, pokapané citrónem, taky jsem podlila řízky nakonec vodou, přiklopila pokličkou, zpod které vyrazila hněvivá pára, a už jsem si dala ty řízky na talíř a lačně jedla, tak jako vždycky jsem si pokapala noční košili, tak jako si vždycky pokapu blůzičku šťávou či omáčkou, protože já když jím, tak nejím, já hltám… a když jsem dojedla a vytřela chlebem talíř, viděla jsem, jak otevřenými dveřmi tam v přítmí se na mne dívají Francinovy oči, jen ty vyčítavé oči, že zase jím tak, jak nejí slušná žena, a ještěže jsem se najedla, tenhle pohled mi vždycky bral chuť, naklonila jsem se nad lampu, ale vzpomněla jsem si, že čoud knotu by natáhl do masa, odnesla jsem lampu na chodbu a mocným dechem ji zhasla. A vlezla jsem do postele, a dotýkajíc se vepřového ramínka, usínala jsem a těšila se, až se ráno probudím, jak si udělám dva přírodní řízky."... celý text

Něžný barbar 2008, Bohumil Hrabal

Audiokniha. Tak ako počúvam, s Vladimírkom bolo veselo:). Neuveriteľné historky vyšperkované skvostným literárnym jazykom. Nádherný text. Mám pocit, že keby Hrabal písal aj čo-ja-viem o malte, je z toho hodnotná literatúra. Audiokniha v podaní Igora Bareša posúva knižku ešte o level vyššie. Je to vtipné, filozofické, hlboké, krásne "sprosté" čítanie a ja ho nemám dosť... A nedivím sa, že Hrabal nezískal Nobelovu cenu. Preložiť jeho knižku tak, aby sa zachovalo tempo reči, aby nestratila svoje kúzlo, je sizyfovská úloha. "Agónie a extáze byly pro Vladimíra jedněmi a těmi samými dveřmi, kterými se vchází a odchází, neboť vejíti pro Vladimíra znamenalo smrt a odejíti život." "A Vladimír už kráčel nazpátek od Palmovky ke šraňkům a plakal, dva vodovody mu hrčely z očí, tak upřímně plakal, s hlavou vztyčenou nesl svůj zármutek jako ozdobu, jako pochodeň, a lidé, kteří kráčeli mu naproti, hlavně ženy, se otáčeli za ním a chřípí se jim vzdouvalo a každá druhá měla na Vladimíra chuť…" "Tak se Vladimír připravoval na odpolední schůzku s milovanou dívkou. Když za soumraku s ní kráčel čimickou silnicí, na její počest si odvázal kravatu, pevně ji utáhl na jabloňové větvi, pak rychle okolo krku a maličko se přioběsil, zatímco dívka prchala soumrakem domů. Druhý den Vladimír se svým fotografem se vrátili pod ten Čimický háj, kde ještě visela na větvi kravata, a Vladimír rekonstruoval to vyznáni lásky a fotograf jej vyfotografoval s maličko vyplazeným jazykem. Seděl jsem doma v županu a bačkorách, a když mi Vladimír vyprávěl ten příběh a ukázal fotografii, vrtěl jsem hlavou a odháněl od svých uší jak ránu bucharu, tak věšení na kravatě. Vladimír pravil: Tak co jsem měl dělat, když jsem chtěl holce udělat radost. Aby měla něco ze života, ne? Když jsem to vyprávěl Egonu Bondymu, zacpával si uši a dupal a křičel: Dost, doktore, proboha, dost! Tyhle Vladimírovy příběhy mi berou sílu, doktore, plihnu jak ucházející pneumatika, pro smilování, už dost! Dost, dyk jedu už lautr po holým ráfku! Píchnul mi duši, ten lotr! Kurva fix!"... celý text

Půl duše 2025, Olivia Atwater

Je to taký svet rodiny Bridgertonových skrížený s fantasy. Hlavnej hrdinke Dore v detstve ukradol Fae polku duše. Prišla o schopnosť cítiť emócie, čo – vzhľadom k situácii – vníma viac menej neutrálne:). Všetko sa zmení, keď sa zoznámi s Lordom Čarodejníkom, ktorý sa rozhodne prísť celej veci na koreň. V prvom rade knižka by si zaslúžila poriadnu korektúru. Príbeh je to zaujímavý, ale akoby autorka sama nevedela, čo chce z knihy vytvoriť. Lieta od jedného k druhému – od fantasy k romanci, od plesov smotánky k triednym rozdielom, od sarkazmu k hlbokým emóciám. A obávam sa, že podstata knižky sa kamsi vytratila. Zápletka na záver ma neoslovila vôbec, takže za 3 hviezdičky.... celý text

Monin kouzelný průvodce obranným pečením 2023, T. Kingfisher (p)

Vlastne som si nevedela úplne predstaviť, ako bude fungovať román o tínedžerskej kúzelníčke, ktorá dokáže čarovať s cestom, o mŕtvole v kuchyni, o oživnutom perníkovom panáčikovi a o sprisahaní voči mestu... Kupodivu výborné to bolo. Príbeh kľudne obstojí aj v literatúre pre dospelých. Autorka má skvelý zmysel pre humor a nebojí sa ho použiť:). No a úplne najsamlepší bol mäsožravý kvások Bob:). Odporúčam. Teta Tabitha si opřela pěsti o široké boky. „No, je to mrtvola, o tom žádná. Bůh nás ochraňuj. Ha.“ Následovala delší odmlka, během které jsem zírala na tetina záda, teta zírala na mrtvou dívku a mrtvá dívka zírala do stropu. "Perníkový panáček spustil velmi povedenou čtverylku. Neptejte se mě, kam perníčky na ty svoje tance chodí – tahle várka se rozhodla pro čtverylku. Ta před ní si vyvolila valčík a ta ještě před ní předvedla trochu oplzlý taneček, ze kterého se červenala i teta Tabitha. Řekla bych, že jsme to přehnaly s kořením. Musely jsme do nich přidat spoustu vanilky, aby se trochu uklidnily." "Pořád pečeme nejlepší kváskový chleba v celém městě, ačkoli Boba jeho válečná zkušenost učinila ještě bujařejším a teď ho musíme krmit s pomocí dlouhé tyče. Občas její konec prostě rozpustí. Strýc Albert se odmítá ke sklepu vůbec přiblížit."... celý text

Sofiin svět 2019, Jostein Gaarder

Audiokniha. Dávnejšie som v telke videla film "Sofiin svet" a odvtedy som túžila prečítať si aj knižku. No a teraz nastal jej čas:). Knižka je akýsi beletrizovaný sprievodca históriou filozofie, napísaná veľmi prístupnou, zrozumiteľnou formou. Obalená v háve príbehu o Sofii Amundsenovej, žiačke filozofického kurzu pod taktovkou tajomného Alberta Knoxa. Moc zaujímavé počúvanie to bolo. Autor berie dejiny filozofie pekne postupne - od mýtov, cez antiku, stredovek, renesanciu ... až po súčasnosť. I keď musím priznať, že posluch knižky bol občas náročný na udržanie pozornosti, mnohé state som si prehrávala viackrát, aby som plne pochopila názory toho-ktorého filozofa. Autor má môj obdiv za spracovanie tak komplexného diela a nedivím sa, že získalo celosvetovú popularitu. Moc krásny záver. "Co sluneční paprsky jsou pro černou zem, je světlo poznání pro přítele té země." N.F.S. Grundtvig... celý text

Hrobník a vražda v kryptě 2024, Oliver Pötzsch

Rok sa s rokom zišiel a znovu čítam knižku zo série "Hrobník". Už sa to pomaly stáva tradíciou:). "Mordparta" z Viedne rieši ďalšie zamotané prípady. A aké sú to prípady... Nočný bes a vraždiaci prízrak. Inšpektor Leopold von Herzfeldt má teda o zábavu postarané. Naviac sa mu pod nohy pletie neodbytný novinár Harry Sommer, anglický spisovateľ A. C. Doyle a návštevou ho poctí i jeho matka zo Štýrskeho Hradca. A nezabúdajme na svojrázneho hrobára Augustina Rothmayera... Veľmi pekne vystavaná detektívka v kulisách historickej Viedne. No a záver v štýle Hercula Poirota bol čerešničkou na torte. „Uctivost, jemnostslečno,“ pozdravil a podal jí kytici. „Čerstvě natrhané z hrobu.“ „Díky za pozornost, to je od vás moc milé!“ usmála se. Hrobník si rozpačitě odhrnul napomádované vlasy z čela. „Byl zavražděn, nebo zranění utrpěl až později? A byla to sebevražda?“ „Ale hergot, trochu času mi dát musíte. Nemožné dělám hned, ale zázraky až na počkání…“ A autor si dokáže vystreliť aj sám zo seba: „Inspektor, kasař, boxer a dandy v jedné osobě,“ zamumlal Doyle. „Byl byste skvělou literární postavou, mister Herzfeldt.“ „Jste laskav, ale já jsem skutečný.“ Leo otevřel dveře a šel dál.... celý text

Ptáček na klíček 2024, Catherine Fisher

Kúzelný príbeh odohrávajúci sa vo Walese počas viktoriánskej éry (i keď v knižke obdobie explicitne zmienené nie je). Sirota Seren prichádza do majestátneho sídla, svojho nového domova. S tajomným balíkom od neznámeho spolucestujúceho. Sídlo je tak trošku strašidelné, zakliate, a Seren sa rozhodne vypátrať jeho tajomstvo. Pomôže jej mechanický vtáčik z nechceného darčeka? Moc pekný vianočný príbeh pre deti a zjavne aj pre dospelých:). Užívala som si magickú atmosféru, ktorú autorka vykúzlila - viktoriánske pochmúrne sídlo, záhada strateného dieťaťa, hovoriaci vtáčik na kľúčik... A nesmiem zabudnúť na krásnu obálku.... celý text

Kniha dveří 2024, Gareth Brown

Ten príbeh by mohol byť skvelý. V úvode som bola nadšená. Svet kúzelných kníh, ktoré umožňujú svojim majiteľom konať magické veci. Celkové prevedenie však pokuľháva. Nepáčil sa mi vývoj príbehu. Postavy pôsobili plocho a konali hlúpo, nelogicky. Napr. viem protivníka odmrštiť čo-ja-viem do staroveku, ale ja ho vrátim len pár desiatok rokov späť, aby ma v budúcnosti mohol znovu ohrozovať? Nebudem knižku zatracovať úplne, mala i svoje svetlé momenty. Celkovo však pôsobí nedotiahnutým dojmom. Škoda nevyužitého potenciálu. 3,5 hviezdičiek.... celý text

Vánoční říše 2013, Joe Hill (p)

Potrebovala som knižku s vianočnou tematikou do výzvy mojej čitateľskej skupiny a vybrala som si toto tu. Šialene úžasný príbeh o uličnici Vicky, bicykli a motorke Triumph, o Waynovi, Louovi a Charliem Manxovi. O našich vnútorných svetoch, o mostoch, ktoré nás prenesú do neznáma a o strašidelnej Vianočnej ríši. Akurát v tejto knihe nie je nikto normálny. Autor sa skutočne "vybúril" a nadelil svojim postavám alkoholizmus, schizofréniu, obezitu, rozvrátené rodinné prostredie... Celkovo je však príbeh výborný, skvelo vystavaný a kľudne ho odporučím ďalej. Vianočná ríša čaká... "Pravá ruka si vzpomněla, co má dělat, přidala ještě víc plynu, motor zaburácel a vyletěl ze zatáčky jako korek, který někdo stáhl pod vodu a pustil. Guma našla silnici a triumph odskočil od kamer, od mikrofonů, Tabithy Hutterové, Loua, domu a Vickyiny příčetnosti." "Vicky tvrdila, že může přivést svůj most do tohoto světa, ale zároveň existuje pouze v její mysli. Znělo to jako blud, dokud jste si neuvědomili, že lidé neustále uskutečňují nereálné věci: nahrávají hudbu, kterou slyšeli v hlavě, představí si dům a postaví ho. Fantazie je jen realita, která čeká na uskutečnění."... celý text

Zítra přijde Olah 2024, Martin Sichinger

Audiokniha. Príbeh kamarátov, siedmakov ZŠ vo Vimperku, odohrávajúci sa v 80-tych rokoch 20. storočia. V "zlatých časoch" socializmu. A tak som si pripomenula, ako sa žilo. Buzerácia žiakov v škole, kádrové posudky, lampasáci, branné cvičenia v plynových maskách... Len nevytŕčať z davu, "držať hubu a krok", ako vravieval môj dedko. A aj keď som sa pri počúvaní bavila nad absurditou toho systému, myslím, že sa z námetu dalo vyťažiť viac. Koniec divne useknutý... Druhá možnosť je, že som nemala celú audioknihu:).... celý text