Lamanai
přečtené 446
Nabarvené ptáče
2011,
Jerzy Kosiński
Co k tomu říct. Brrr. Krutost a zlo kořenící z nás samotných. To, že nejsvětlejším momentem je přijetí chlapce Rudou armádou je se znalostí historického kontextu hodně drsné (za Stalinismu bylo popraveno a zlikvidováno ještě mnohem více lidí než v německých koncentračních táborech). Ačkoli se tak na první pohled netváří, drsný je doslov - jen potvrzuje krutost a zlo ve skutečném světě, lynčování davem a vraždění nejen ve vlastním zájmu, ale zejména pod rouškou krytí ideologiemi. Koneckonců ani církev nedělala v dějinách nic jiného. V tom je román strašlivě silný, i přesto, že sám autor popírá, že by větší část díla byla postavena na autobiografických zážitcích. Snažíme se zlo potlačovat, v sobě i jiných, ale přesto jsme ho pod sebemenší záminkou schopni v sobě vzkřísit. Denní zprávy jen posilují tuto myšlenku (zneužívání a vraždění dětí klerikály, věznění žen a dětí ve sklepech, rozmach sekt, ponižování na videu na veřejných webech, svědectví o chování vojáků nejen okupačních, ale i osvobozeneckých vojsk v různých světových oblastech a válkách atd.).... celý text
Malevil
1974,
Robert Merle
Poctivý kus literatury. Malevil mi připomněl de Exupéryho Citadelu, Camusův Mor, Tevisův Zpěv drozda nebo třeba Wyndhamův Den Triffidů. Je zajímavé, jak na "čistém listě" v "extrémních podmínkách" studie člověka vyniká. Zdařilo se to i v McCarthyho Cestě. Malevil je i přes vyslovovanou skepsi vůči liV mém žebříčku se kniha vyšplhala velice vysoko.... celý text
Doppler
2007,
Erlend Loe
Ze začátku pecka. Perfektně uchopené situace a zajímavé pohledy a názory. Potom už mi to přišlo, že to jede ze setrvačnosti. Škoda, že autor na konci vygumoval zajímavé postavy, zejména Dusseldorfa, a udělal z nich jen takové vedle si panáčkující alkoholiky. Vtipný mi přišel konec, hodně literární, bez kompromisu. Ale četlo se to parádně a opravdu jen škoda, že autor neudržel absurditu situace až do konce.... celý text
Dítě číslo 44
2009,
Tom Rob Smith
V prvních dvou třetinách jedinečné čtení. Skvěle podchycené a vykreslené reálie a beznaděj. Pak se ale kniha překlopí do překombinované roviny, v některých momentech se náhle se objeviší naděje přelije až do naivity a konec je bohužel v zajetí patosu. I přesto moc doporučuji, i kdyby vás to mělo jen přivést k další literatuře a pramenům :-)... celý text
Kam jedeme, tati?
2009,
Jean-Louis Fournier
teprve dnes jsem dostal tip na stránky, kde uvádí svůj pohled také matka obou chlapců, doporučuji všem, kdo knihu četli: http://wherearewegoingmum.monsite-orange.fr/index.html http://wherearewegoingmum.monsite-orange.fr/page1/index.html... celý text
Na střeše je Mendelssohn
1960,
Jiří Weil
Naprávem opomíjená kniha, kterou doporučuji všem, kdo se zajímají o lidi jako takové, o druhou světovou válku a o židovskou otázku. Silné a skvěle napsané.
