Lily101 přečtené 585

Jako bych žila dva životy 2020, Milan Ohnisko

První polovina knihy na pět hvězdiček, druhá polovina (rozhovory s nejbližšími) mi přišla taková trochu až strojená, na pár rozhovorů vlastně nezajímavá (s bývalým manželem, dcerou i rodičemi paní Drtinové byly hodně zajímavé rozhovory), občas standardizované otázky a na ně stejné odpovědi u všech (např. Jak si vybíráte rozhovory na DVTV, které si pustíte?). To je tak na dvě hvězdičky za snahu a přepis toho nejzajímavějšího z diktafonu. Takže průměr 3,5. Vzhledem k tomu, že mě druhá část opravdu hodně nudila, tak dávám 3. P.S.- U první části bylo za mě nejzajímavější část týkající se studia na právech a jak ne/probíhala výuka po Sametové revoluci. #prvniknihaprosinec... celý text

Denní naučení 2014, Rhonda Byrne

Skvělá knížka na nastartování pozitivního myšlení. Nejlépe ještě s příjemnou hudbou ve sluchátkách, ať se ten dobrý pocit ještě více prohloubí a semínko pozitivního myšlení tak může být úspěšně zaseto.... celý text

Jak mít všechno 2009, John Assaraf

První polovina knihy je vlastně zbytečná, pokud jste se již s motivační literaturou či s motivačními filmy setkali. A pro někoho, kdo o tom bude číst poprvé, je první část asi i zbytečně “upovídaná”. Příklady jsou často tristní až infantilní, ale v jednoduchosti je krása, takže knihu pochopí opravdu každý. Druhá část knihy je opět dost a zbytečně “upovídaná”, ale na druhou stranu přínosná. Úplně mi nevychází metoda napiš si, co chceš a sleduj, jak se vše plní, ale asi tomu dám aspoň jednu šanci. Knihu jsem četla k podpoření pozitivního myšlení, které mě cca v červnu 2022 opustilo a také trochu k tomu, abych znovu začala věřit svým snům a třeba i objevila nějaké nové sny, které bych si přála splnit (ne, že bych měla málo snů, ale jeden nikdy neví, jak se změní priority a s tím i sny samotné atd.). A k tomu mi kniha pomohla. Trošilinku mi znovu ukázala směr, kterým bych chtěla jít vstříc svým snům. Suma sumárum: První část knihy je na obligatorní dvě hvězdičky za snahu autorovi i dalších lidí podílejících se na americkém i českém vydání knihy. Druhá část je na 4 hvězdičky. Průměr obou částí je 3, tak proto dávám hodnocení 3 hvězdičky.... celý text

Vražedná aplikace 2015, Robin Cook

Poprvé jsem u autora narazila na knihu, kde je hlavní protagonista neskutečně důvěřivý, naivní až “hloupý”(co se týče svého oboru, tak je inteligentní, ale ty lidské vztahy mu moc nejdou). Prvních pár stran bylo skvělých, kolem padesáté strany jsem myslela, že odložím knihu (a po trápení i počínající čtecí krizi v rámci četby: “Kritický bod”, jsem tak málem učinila) a jsem ráda, že jsem to neudělala. Byl to dobrý čtenářský zážitek! A na to, jak otevřené konce nemám ráda, tak mi to nikterak nevadí. Asi to je i tím, že on tak úplně otevřený není.... celý text

Spánek 2013, Haruki Murakami

Kniha je svým způsobem zajímavá (pro svůj námět a jisté “tajemno”), současně však hodně egocentrická a tím až neautentická. Konec mi paradoxně nevadí, protože jsem si jej interpretovat dokázala, byť výklad samotného autora by mohl být zcela jiný, což vůbec nepopírám. Egocentričnost hlavní postavy mi přišla až neautentická, přeci jen je hlavní postavou matka v domácnosti, tak bych byla bývala tušila, že bude orientovaná spíš na dítě (kterému hodně obětovala-spánek v prvním roce života dítěte atp.), než na sebe. Ale to je prostě autorův styl (egoismus, egocentrismus). Doporučení: Knihu jsem začala číst již ve čtvrtek před půlnocí a po dvaceti stranách jsem musela odložit, neb mě schvátila únava. Pak jsem pokračovala ve čtení v pátek večer a to na mě také přišla velká únava, navzdory mysterióznímu textu, ale po půlnoci jsem dočetla. Tak pokud nemůžete spát, zkuste tuto knihu. Možná Vám s tím pomůže.... celý text

Pravým Britem snadno a rychle 1 2018, Martyn Alexander Ford

Skvělá kniha, která Vás pravděpodobně něco naučí (buď o Velké Británii, občanům Velké Británie, nebo Vás obohatí o nové fráze či slova /=slovní zásoba/). Možná byl záměrem knihy odstrašit čtenáře od návštěvy Velké Británie, ale mě kniha ponoukla spíš k opaku. Nikdy předtím jsem neměla touhu vidět Velkou Británii (ach, to počasí), ale postupem času bych pár míst vidět chtěla a po přečtení knihy…i když nebudu pravděpodobně rozumět ani slovo (“polykaní” slov v britské angličtině), to zní jako super výzva. Měla bych asi jednou Velkou Británii navštívit a možná se to jednou stane. A před odjezdem si budu muset znovu vypůjčit tuto knihu z veřejné knihovny! P.S.- Právě tato skvělá kniha se stala mou 400. přečtenou knihou na Databázi knih.... celý text

Mocné myšlenky 2007, Louise L. Hay

Zajímavá knížečka, kterou jsem nečetla 365 dní (kniha byla z veřejné knihovny), ale jen den. Je zvláštní, jak některé afirmace ve Vás rezonují víc (ty asi člověk potřebuje číst či vidět) a jiné méně (neb se jej aktuálně až tak nedotýkají). V průběhu čtení možná vymyslíte vlastní afirmace. Rozhodně neváhejte a zapište si je, ať je můžete aplikovat vedle těch v knize uvedených.... celý text

Babičky 2009, Petr Šabach

Děsivá kniha; obzvlášť pro nás, mileniány, kteří ani jednu světovou válku nezažili.

Na jih od hranic, na západ od slunce 2004, Haruki Murakami

Taková krize středního věku v knize. Tak nějak na mě působí toto dílo od Murakamiho. Na egocentričnost hlavních mužských postav jsem si asi už zvykla. Kolem 50 strany na mě přišla čtecí krize tak velká, že jsem se až začala bát, že knihu nedočtu. Nakonec se velmi rychle obsah zase “rozjel” a najelo zase svižné tempo textu.... celý text

Útok na pekárnu 2016, Haruki Murakami

Tak toto za mě opravdu ne. Nevěřím příběhu (osoba pracující v advokátní “firmě”, navíc je v knize zmínka o advokátních zkouškách, a udělá něco takového-NE, to prostě uvěřitelné není), v tak rozsahově malém textu jsem našla rozpor (Nesedí, poslouchali Wagnera a u toho jedli /str. 22/, nemuseli napřed poslouchat Wagnera a až po doznění posledních tónů dostat jídlo/str.44/.- Jistě, chlap mohl v tomto fabulovat před svou novomanželkou, aby působil víc mužně, ale pořád si myslím, že toho nebyl autorův záměr). Uděluji knize dvě obligatorní hvězdy za snahu.... celý text

Birthday Girl 2017, Haruki Murakami

Závěr jasně…udržet tajemno a nic nenapsat. To mi až tak nevadilo; jakože chvíli jsem zvědavá byla, ale pak jsem to prostě přijala. Zvláštní bylo to, jak je příběh nejednolitý (část napsaná jako příběh tak jak jsme zvyklí, část jako rozhovor s autorem). Nejhůře na celé knize hodnotím “nutnost” autora vložit na závěr skoro 1/4 knihy (rozsahem textu) o sobě a svých narozeninách. Přijde mi to sobecké, navíc psané stylem “co slina na jazyk přinesla”, kdyby měl text aspoň nějaké jedno “poselství”, které by mělo předat, ale takhle? Já za to bohužel tu hvězdičku ubrat musím. Pokud mu to nakladatelé nechtěli vydat kvůli krátkému textu, mohl nějak rozvinout příběh (byť by to bylo náročné, to nepopírám) nebo třeba popsat, co ho k psaní inspirovalo, než sebestředně psát, kdy se narodil (když budu chtít, tak to najdu na internetu), kdo se narodil ve stejný den jako on a že je za to rád, neb právě toho jednoho autora, který se narodil ve stejný den (nikoliv rok) jako on, má moc rád atd…na dvaceti stranách, to jako fakt :-O?... celý text

Pět základních životních otázek 2018, James E. Ryan

Dočtení této knihy vzbudí ve čtenáři dilema, jak knihu vlastně hodnotit. Na jednu stranu moc “americké” (hl. příběhy hala bala uspořádané do textu týkající se autora-jedna působí hůře uvěřitelně, ale mohlo se stát, že měl první dítě autor už na svých studiích), zbytečně “natažené” (některé příběhy základní otázku rozvíjely, ale čím víc čtenář postupuje v textu, tím víc ho to obtěžuje až nudí, a tím pádem i je zde vyšší míra “nucení se do čtení” + objasnění /mnohdy naprosto zbytečné, neb čtenář hned pochopí, co se otázkou míní a proč je dobré ji pokládat/ je čím dál delší, čím dál v četbě jste), dále mi min. jedna otázka přijde krajně nezdvořilá (hovorovým jazykem napsaná a v té hovorové podobě může, min. v českém jazyce, působit velmi nezdvořile) a samointerpretaci básně v samotném závěru (pokud není básník či čtenář básní anebo přímo kritik, tak nevím nevím, zda je vhodné něco takového udělat, nicméně jeho kniha, jeho pravidla, že?). Oceňuji samotných pět otázek (byť u té jedné mám problém s hovorovostí), délku i formát knihy (byť by bylo moudré jej zkrátit, ale počkat…pak by to autor nemohl vydat knižně), poznámky z praktikování práva po škole (je to jiný systém, než máme my, ale v té práci, kterou popisoval, vidím jisté styčné body + se ale samozřejmě chtěl pochlubit, kde pracoval a min. třikrát uvést, jak jeho nadřízený dělal nejdůležitější práci na světě) a pár zajímavých pasáží, které stálo za to si označit malými lepícími papírky (většinou pasáže rozvíjející základní otázky a právě ony poznatky z prvního roku právní praxe po škole). Knihu jsem měla v knihovničce cca od dubna roku 2021, kdy jsem si ji zakoupila za pár korun z jednoho nejmenovaného knihkupectví a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Nějakou chvíli jsem myslela, že ani nedočtu, tak děkuji své silné vůli, že mi bylo dopřáno knihu dočíst a vzhůru na zajímavější knihy.... celý text

Třikrát za svítání 2017, Alessandro Baricco

Dorovnávám svým hodnocením skóre na 10 pětihvězdičkových hodnocení spolu s 10 čtyřhvězdičkovými hodnoceními. Knihu “Pan Gwyn” jsem nečetla, což není potřeba, ale je pěkné, proč kniha vznikla (popisují již recenzenti pode mnou). Jediné, co mě zaráží z recenzí (pode mnou) je to, že si většina recenzentů myslí, že jde o tři příběhy různých protagonistů, které spojuje jeden hotel. Já zcela jasně (spolu s minoritou recenzentů) vnímám, že jsou tři příběhy spojené nejen s hotelovým pokojem, ale i protagonisty (ostatně to už napovídá anotace). Četli jsme to stejné :-O? Kniha je velmi čtivá, zajímavá a byla pořízena skrze eshop nejmenovaného knihkupectví za 19,-. Jsem ráda, že bude zaslouženě součástí mé knihovničky, neb je prostě neobyčejná!... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Mám moc ráda knihy od paní Mornštajnové, ale tato kniha…bude výjimka. Knihu jsem musela vícekrát odložit (min. po straně 47, po straně cca 175, kolem strany 280). Neskutečně mě iritoval Václav, coby hlavní protagonista svým chováním, ale zase bylo uvěřitelné, že se mu v takové době mohlo dařit. Nicméně děs a dlooouho mi nebyl hlavní protagonista tak nesympatický. Dokonce jsem jej začala nesnášet, což se mi, dodnes nikdy nestalo. Zajímavé je, že jsem knihu dočetla tématicky právě dnes, ačkoliv to nebyl záměr.... celý text

Obecná teorie zapomínání 2021, José Eduardo Agualusa

Jak píše recenzent hned pode mnou…jedná se spíš o soubor minipovídek na sebe nějakým způsobem provázaných postav tak nějak napříč časem. Pár se jich tam objeví víc (dvě za mě zbytečně), pár jen jednou až dvakrát. Kniha byla velmi čtivá (překvapivě). Jako velké mínus naopak dávám knize za to, že se nakonec vykrystalizuje ve zcela jiné téma, o kterém nerada čtu a děsí mě (možná by bylo fajn upozornění; třeba i pro ty, které toto postihlo a neradi se k tomu vrací nebo pro ty, kteří to téma…nedokáží moc číst, neb je to děsí/já/). Chápu, že je možná třeba o tématu psát, ale na příběhu by za mě neubralo na samotném obsahu příběhu, kdyby to nebylo tak drastické. Pokud o daném tématu také nedokážete číst, tak těch cca pár odstavců přeskočte. Kniha je celkově zvláštní, ale víc jak tři hvězdičky dát nemohu. Za velké odbočení od tématu a za to chybějící upozornění. Knihu bych nečetla nebýt čtenářské výzvy a i proto asi tolik oceňuji onu čtivost.... celý text

Co by měl kuchař dobře znát 2018, Joy Manning

Jsem první z recenzujících, kterému se kniha líbila. Jistě, některé skutečnosti jsou úsměvné (typu, že kuřecí maso je zdravé, poslední dobou se spekuluje, zda je rostlinný olej /i řepkový/ dobré používat-v knize vychvalováno, gnocchi rozhodně není samo o sobě komplikované jídlo atd.). Já ráda peču (začátečník), ale z vaření mám strach (omáčky a maso jsou pro mě zatím neznámou). Navíc jsem fakt nevěděla, jaký je rozdíl mezi nerezem a ocelí, za což bych se dle recenzujících pode mnou měla nejspíš stydět a pro jejich uklidnění, se vlastně i stydím za své neznalosti. Něco z knihy člověk zná, něco si rád připomene a něco nového se naučí (u mě spíš více, než méně). Kniha byla čtivá (hltala jsem každou stránku, což jsem před četbou netušila, že mě kniha tak pohltí), zmírnila můj strach z vaření (dodnes mi zní v hlavě hlas jedné mé příbuzné, ať raději maso nikdy nedělám, že když se to pokazí, tak se tolik peněz vyhodí /neb maso je drahé/) a zaujala natolik, že jsem začala nad vařením přemýšlet (a aktivně vyhledávat nové recepty /vaření/ + přepisovat z mobilu těch pár stávajících/pečení/). Těším se, až si vyzkouším uvařit první maso či omáčku, ačkoliv ten vnitřní strach (=o tom, jak jsou ingredience drahé a když se mi to nepovede, tak je to škoda peněz) stále mám (měla jsem jej i u pečení; rovněž obdoba věty mojí příbuzné/použila tehdy jiné slovo, než maso a týkalo se to dortu/), ale stačí jeden úspěch a on ten strach odezní. Aspoň doufám! Každopádně tato kniha ve mně probudila touhu zkusit uvařit něco jiného, než jen přílohu. A za to jsem a budu autorce vděčná! Je to velký úspěch, když kniha má na někoho takový vliv, že prakticky zcela změní přístup člověka k lepšímu.... celý text

Sedmilhářky 2017, Liane Moriarty

Z počátku si musíte zvyknout na atypický styl napsání. Záhy si však zvyknete. Více jak polovina knihy je nečtivá, což mi přijde dost, na druhou stranu v posledních cca 50 stranách nabere kniha na čtivosti a stane se zajímavou. Vraha jsem neodhadla, zavražděného ano. Pokud se domníváte, že je lepší si přečíst knihu, než vidět krátkou sérii, tak jste na omylu. Minisérii jsem viděla před několika lety. Zápletku (vč. osob vraha i zavražděného) jsem paradoxně zapomněla (před samotnou četbou jsem se domnívala, že si děj rychle vybavím a nic. Avšak za mě je minisérie vskutku stejná jako miniseriál, který je ale více napínavý. Doporučuji tedy se spíš podívat na minisérii, než se trápit u ze skoro 3/4 nečtivou knihou a nutit se do čtení, a toto je poprvé v životě, kdy něco takového píši (mnohdy bývají knihy lepší, než audiovizuální zpracování). P.S.-Překlad textu a opakované omílání napřed “školy”, pak “školky” byl šílený. První část knihy je to škola, další část začíná mišmaš (=jednou tak a jednou onak) a na konci je to školka.... celý text

Geneze 2021, Robin Cook

Chtělo by to ubrat popisných částí (je mi fakt jedno, kdy se která postava prodírala městem z jednoho bodu do druhého, s popisem skoro každé ulice i celkově místa) a hned by to bylo napínavější. Kniha by mohla mít z důvodů popisů méně stran, což by napomohlo onomu napětí. Jinak super kniha! Obávala jsem se s ohledem na hodnocení i mou, nyní, předposlední čtenou knihu: “Kritický bod”, která mě mírně řečeno zklamala, ale toto byla typická “cookovka”. Ubrala bych půlhvězdičky za popisné části, které samozřejmě může čtenář přeskočit očima, ale vzhledem k tomu, že na této webové stránce nelze udělit půlhvězdičky v rámci hodnocení, zaokrouhluji na plný počet hvězd.... celý text

Opovážlivá drzost být sám sebou 2022, Jan Menděl

Skvělá kniha!

Zmizení Sáry Lindertové 2019, Kateřina Šardická

Kniha byla nesmírně čtivá a byla bych bývala dala plný počet hvězdiček, leč bohužel nemohu. Pár skutečností mi prostě nesedělo (např. příznaky jisté duševní nemoci-nejsem lékař, odborník ani nic takového, ale i přesto se domnívám, že je na pováženou, jak se nemoc vlastně projevuje a vlastně to asi ani člověk raději vědět nechce, neb hlavně ať jsme zdraví/fyzicky i duševně/, dále chování Klaudie na závěr/proč tak čekala?/ a anotace je také na pováženou /fakt je někdo především student, když studuje kombinovaně-laicky: “dálkově”?/,…). Recenzenti pode mnou uvádí, že autorka byla v době vydání knihy mlaďounká. Kdyby jí bylo pod dvacet, tak udělám výjimku a budu zvažovat plný počet hvězd, protože do dvaceti napsat knihu, to je wow (vím o slečně/neznám osobně/, která napsala první knihu v patnácti letech, což je obdivuhodné, dokonce jsem ji i četla a slečna má fakt potenciál). Ale tato autorka vydala prvotinu v mém aktuálním věku, tak snad mohu trochu srovnat. Na pravou míru uvádím, že já do dnešního dne žádnou knihu nenapsala, ale věnuji se stále studiu (i při práci) a tak mám na “kontě” jednu diplomovou práci, před sebou bakalářskou práci a pak pravděpodobně ještě min. jednu závěrečnou práci na vysoké škole. Samozřejmě napsat knihu je prostě napsat knihu a třeba jednou… #prvniknihalistopad... celý text