lucyvase4 přečtené 171

Tenkrát v Texasu 2024, Jan Hlubek

Texas, Ford Worth, 16.červenec 1956. V kanceláři texaských rangerů zazvoní telefon. "Bože, prosím, pomozte mi!", rozezní se celou služebnou hystericky ječící ženský hlas. Z telefonátu muži zjistí akorát to, že žena volala z telefonní budky poblíž malé zapadlé vesničky s názvem Dead Cow City. Když se konečně k místu dostanou, naskytne se jim příšerná podívaná. Všude je krev a tělo ženy je ve strašlivém stavu. To samé platí i o druhé mrtvole, kterou rangeři naleznou ve staré stodole. Vypadá to, že v Texasu řádí opravdový psychopat. Vypátrají Texas Rangers, včele se svým šéfem Travisem, vraha? Travis bohužel svádí boj nejen s vrahem, ale i se svými vnitřními démony. Jedná se o první knihu, kterou jsem od autora četla. Velmi jsem se tedy těšila na to, co mne čeká. A už po první kapitole jsem věděla, že tohle bude skvělá jízda. Brutální vražda, hon na pachatele, to znělo vážně úžasně. Jenže po první části se autor začal věnovat více Travisovi a jeho démonům, než samotné vraždě. A my tak začali číst úplně jiný příběh. Neříkám že se mi kniha nelíbila, i přestože jsem čekala, že se děj bude ubírat jiným směrem. Děj byl svižný, četl se sám a stránky ubíhaly pod rukama jako nic. Miluji autorův styl psaní. Moc se mi líbilo, jak střídal květnatou spisovnou mluvu s vulgarismy a drsnějším stylem. Ten mi hodně sedl k Texasu, Rangers a Divokému západu. Upozornění, že kniha je vhodná od 18 let je zcela na místě. Násilné scény totiž autor mnohdy popisuje až do nejmenšího detailu. Když jsem knihu dočetla byla jsem vážně hodně naštvaná. Travis je postava, která rozhodně umí vyvolat emoce. U mne byly vesměs negativní a dlouho na tuto postavu nezapomenu. Ďábel s odznakem a coltem u pasu. Konec příběhu byl hodně nepředvídatelný, musím ale říct, že by se mi víc líbil předvídatelný konec. Dále mně mrzí, že vraždě, které byla na začátku, a kterou příběh začal, se nakonec autor příliš nevěnoval. Travis zkrátka všechno přebil. SPOILER: Čekala jsem, že za jeho činy přijde adekvátní trest. Ten ale v této knize nenajdete. Spravedlnost si tu zrovna vzala dovolenou. Hodnotím 3,5/5... celý text

Nadechni se potřetí... 2024, Dagmar Digma Čechová

,,Když vám ze srdce spadne balvan, vaše křídla vás znovu mohou nést." Na konci knihy Podívej se podruhé začne Oldřich Linhart psát svou další knihu. Tentokrát inspirovanou tím, co se mu skutečně stalo v osobním životě. A tak vlastně vznikne kniha Nadechni se potřetí. Kniha vypráví o mladé mamince Miriam, která se rozhodne se synem Lukáškem utéct od svého manipulativního a násilnického muže. Na cestě za vysněnou svobodou nalézá útočiště v krásné krajině v Podkrkonoší. Je možné, aby tam nalezla i svoji novou lásku? A bude tu opravdu před svým mužem v bezpečí? I když mi autorka říkala, že knihu lze číst i samostatně, musím říct, že jsem ráda, že jsem před ní knihu Podívej se podruhé přečetla. Rozhodně doporučuji číst knihy jako sérii. Jinak vám unikne pointa, proč knihu píše Oldřich a ne Dagmar. Je ohromně zábavné a nápadité, jak to autorka vymyslela. Vydala vlastně knihu o knize. Jenže pokud nečtete předmluvy, ani byste to nezjistili. Strašná škoda. Za mne by v knize mohlo být např. pár vstupů Oldřicha, jako autora, do příběhu. Nebo aspoň epilog, který by patřil právě jemu. Příběh se četl, jako každý autorčin příběh, skvěle. Byla jsem napnutá, jak to celé dopadne. Fandila jsem Miriam, aby konečně našla své štěstí. Nadávala ji, když se hrnula do dalšího průšvihu. Místy jsem si říkala jak je blbá...jenže bohužel vím, že to reálné je. Když člověk miluje snaží se dlouhou dobu některé věci přehlížet nebo bagatelizovat. V této knize jsem vlastně nenašla postavu, kterou bych si bez výhrad zamilovala. Na každé mi něco vadilo. A je to tak první kniha od autorky, kde jsem oblíbenou postavu neměla. Konec mne maličko zklamal. Chápu, že život pokračuje dál, a tak uzavřený konec nemůžeme čekat, ale nějaký dovětek, co bylo např.za pár let, by se hodil. Ačkoli příběh byl opět zajímavý a plný závažných témat. Přesně tak, jak to autorka umí, za mne byl trochu slabší, než knihy, které jsem od ní doposud četla. Knihu, ale rozhodně doporučuji. A těším se, až od autorky přečtu další její knihy... celý text

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra 2024, Gabrielle Zevin

,,Co je videohra? Je to zítra a zítra, zítra, zítra, zítra. Je to možnost nekonečného znovuzrození, nikdy neutuchající spásy. Myšlenka, že dokud hraješ, můžeš vyhrát. Žádná prohra není navždy." Jenže opravdový život žádné další zítra mít nemusí. To zjišťují naší hrdinové Sadie a Sam hned v dětství. Když se náhodou potkají v nemocnici propukne mezi nimi přátelství. Hrají spolu Super Maria, střílejí virtuální kachny a rozebírají nejrůznější věci, které jim pomáhají poprat se s nelehkým osudem. Přátelství je ale záhy přerušeno prvním nedorozuměním. Jejich cesty se na dlouhou dobu rozdělí. Když po několika letech uvidí Sam Sadie v metru, nedá mu to a zavolá na ni. Ona nejprve dělá, že ho nevidí, pak se ale otočí a hra může opět začít.... Když se mi kniha dostala do rukou byla jsem hodně nadšená, ale zároveň jsem se trochu bála. Videohry ve mně vyvolávají vzpomínky na dětství, ale číst o nich by mohla být i nuda. Moje obavy se ale rozplynuly po pár přečtených stránkách. Kniha není jen o videohrách, ale převážně o přátelství, rivalitě, slávě, štěstí, zradě, osobním i pracovním životě, úspěchu i tragédii. Zkrátka o běžném životě každého člověka. S malým rozdílem, a to tím, že tento je ozvláštněn tvorbou a propagací videoher. Milovala jsem Sadie, Sama i Marxe. Každého svým způsobem a každého jinak. Všechny postavy v knize byly popsány naprosto reálně, a já tak měla pocit, že je všechny znám. Střídala se i dynamika děje. Kde bylo potřeba, aby se táhl, tam se táhl jako žvýkačka namotaná na prstu. Místy naopak letěl jak namydlená střela. Tyhle změny nenechaly člověka chladným, naprosto ho vtáhly do děje. I slzy jsem několikrát ronila. V knize se objevuje vážně hodně emotivních scén. Dílo je to naprosto originální a úplně jiné, než cokoliv, co jsem doposud četla. A já miluji každé slovo, každou čárku, kterou autorka napsala. Většinu her, které kniha zmiňuje, znám. Takže pro mne hodně velká nostalgie. Obdivuji, že se autorka vyhnula obvyklým klišé, které jsem od začátku knihy čekala. Takhle je to nečekané a mnohem, mnohem lepší.... celý text

Chapadla Černé hvězdy 2024, Tereza Kadečková

Samá voda, všude je samá voda. Svět se změnil. Pevnina už není hlavním místem života. Tu přebral po potopě světa oceán. Většina přeživší populace lidské rasy žije na Lodích svobody nebo na malé ploše, pracně vysušené pevniny, s názvem Jericho. V tomto městě žijí i dvojčata Aphelion a Perihelion. Zatímco první z nich se přidá k sektě s názvem Kult Černé hvězdy, která údajně za potopou světa stála, nechá si do těla vpravit symbionta a začne se měnit v rybu, aby mohla žít pod vodou, druhá se přidá ke společnosti Nekonečno. Ta tyto lidské ryby loví a podrobuje výzkumu. Následně vytváří vlastní hybridy lidí a ryb. Celý příběh navíc ještě obzvláštní skupina androidů. Je silnější sesterská láska nebo touha po uznání a moci? Takhle to možná zní jako hodně velká šílenost. Ale světě div se, fungovalo to naprosto skvěle. Postapokalyptický svět s neotřelou zápletkou. Kam Chapadla Černé hvězdy zařadit? Za mne to rozhodně není typické fantasy. Obsahuje i hodně prvků cyber punku a sci-fi. Rozhodně má hlubší přesah a řeší i mnoho morálních dilemat. Sestry Aphelion a Perihelion spolu nemají pěkný vztah. Jedna na druhou žárlí, myslí si, že rodiče měli radši tu druhou, že jen jedna z nich se musela neustále té druhé přizpůsobovat. Ve skutečnosti to tak ale často nebylo. Když se tedy v dospělosti jejich cesty rozdělí, ani jedna si z toho nic nedělá. Kniha má skvělou dynamiku. Neustále mění pohled z Afi na Peri a obráceně. A my si tak musíme vybrat, na čí straně stojíme. Já tedy sympatizovala více s Peri. Nicméně tyto rychle se měnící pohledy nám odkryly minulost obou hlavních hrdinek. A já si tak nakonec zamilovala i Afi. Při čtení se rozhodne nemáte čas nudit. Autorka se s příběhem nepárala. Zabila mi hned několik oblíbených postav, které jsem náležitě obrečela. Fakt děkuji. Konec byl nečekaný a wow, tohle chtělo sakra koule udělat. Zůstala jsem s otevřenou pusou dokořán koukat na prázdnou stránku. Smekám před autorčinou fantasií, o které mne přesvědčila již potřetí. Takto naprosto originální příběhy vtěsnat na tak málo stránek, to umí snad jen ona.... celý text

Sochaři masa 2023, Jakub Hoza

Bando prašivá. Jo, myslím Vás sebranko. Sesedněte z koní a přijměte naše skromný pohoštění. Neděste se názvu naší putyky. Vím sám, že Ďáblův chřtán nezní zrovna mile, ale po pár pivech Vám to už bude úplně fuk. Jen račte, račte, přijměte místo u stolu. Hej Dorothy! Nalej pánův pivo a dej jim nějaký kus žvance. Já se jim zatím postarám o koně. Ale počkat, co to moje uši slyší? Blíží se k nám dostavník. A ještě něco? Bouřka! No, dneska večer to vypadá na příjemnou společnost. Jedna velká bouře, která náhodou svede dohromady různé skupinky pocestných do kupecké stanice s názvem Ďáblův chřtán. Jenže ve skutečnosti jich je tam náhodou jen pár. Vše ostatní je promyšlený plán. Tahle stanice se ale, vem to ďas, nachází na místě, kde se rod Boistureů paktoval s pekelnými silami. A ač se to zdá nemožné, ti, co si jdou na začátku po krku, se budou muset chtě nechtě spojit, proti něčemu mnohem horšímu. "Hodní, zlí, oškliví. Smrt je pohltí bez vyjímky." (J.Hoza) Tento citát knihu dokonale vystihuje. Po knize Jako sama smrt, kterou od autora miluji, jsem měla hodně velká očekávání. Sochaři masa byli také skvělí, ale Jako sama smrt zůstává dál mým favoritem. Příběh je hodně temný, plný brutalit, které jsou dopodrobna popsány tak skvěle, že se mi místy zvedal i žaludek. U autora s tím ale počítám, patří to k jeho signatuře. Stejně jako naprosto skvěle popsané šermířské souboje. Je poznat, že sám autor se šermu věnuje. Scény jsou totiž naprosto reálné. Oproti Jako sama smrt jsem v této knize postrádala Hozův skvělý černý sarkastický humor. Sochaři masa hrají celou dobu na vážnější notu. Většinu knihy nevíte, co si o sebrance v putyce myslet. Kdo je hodný? Kdo zlý? Jaké pohnutky každého z nich pohání? Moc se mi líbí, jak Hoza opět pracuje s minulostí každého přítomného. A díky tomu víme, co je k jednotlivým činům vedlo. Námět ze začátku připomíná film Osm hrozných. Pak ale přijde do hry nadpřirozeno, a tím se vše mění. Konec mi přišel malinko překombinovaný, ale jinak jsem spokojená. Hodnotím 4,5/5... celý text

Kruté požehnání 2023, Emily Thiede

Tři svatby. Tři pohřby. A trojnásobná vdova s děsivým prokletím. Alessa je vyvolená. Její sílu jí propůjčili bohové, aby mohla ochránit svůj lid před armádou démonů, která se již po staletí objevuje u jejich ostrova. Jenže to má háček. Allesa dokáže pouze posílit moc dalšího obdarovaného. Musí tedy svého muže vybírat dobře. Zatím místo toho, aby dokázala moc svých vyvolených posílit, dokáže jediné, a to pouhým dotekem své vyvolené zabít. A zdá se, že dokud se nenaučí svůj dar ovládat bude je zabíjet dál. Když do invaze zbývá už jen pár dní, lidé začínají propadat panice. Povstání buší na dveře a Allesa se právem bojí i o svůj život. Najme si tedy na svou ochranu pouličního rváče Danta. Ten ale skrývá nebezpečné tajemství. Stane se Dante její spásou a nebo prokletím? Nádherné YA fantasy se skvělou zápletkou, neotřelým dějem a sarkastickým humorem. Kniha mne chytla hned od první stránky. Sice chvilku trvalo než jsem pochopila všechny souvislosti, hodnosti, hierarchii, ale i přesto jsem ji milovala hned. Vztah mezi Allesou a Dantem byl dokonalý. Plný popichování, sarkasmu, ale zároveň velkého respektu a taktu. Jejich přátelství nebylo nijak povrchní, jak bychom u YA titulů mnohdy právem čekali. Vše bylo perfektně propracované. Ostatně jako všechny vztahy v knize. Tohle autorka zkrátka umí na jedničku. Moc se mi líbilo, že hlavní hrdinka nebyla žádná naivní hloupá husička. Je pravda, že občas propadala beznaději a skepsi, ze které ji přátelé museli tahat, ale za své činy se dokázala postavit a obětovala i to nejcennější, co měla. Na to, že jí bylo náct působila až dost dospěle. Každá kapitola začíná příslovím a odečítáním dnů, které zbývají do invaze. Tím autorka velice chytře stupňuje napětí. Tyhle detaily zkrátka dílo pozvedly ještě výš. Konec byl velmi strhující a zároveň nečekaný. Z velké části je příběh ukončen, zbytek se snad dozvím ve druhém (posledním) díle, který právě vychází. Za zmínku stojí i nádherná obálka s vystupujícím reliéfem a mapa.... celý text

Frankie 2023, Jochen Gutsch

Muž, který chce zemřít. Kočka, která hledá domov. Dojemný i veselý příběh o jednom neobyčejném přátelství. Potom, co Richard Gold ztratil svůj smysl života celé dny chodí jen v županu a starém klobouku. Jednoho dne se ale jeho život otočí o 180 stupňů. A je to přesně ten den, kdy potká Frankieho. Kocoura žijícího na ulici, který mluví deseti jazyky. S vidinou hory jídla, měkkou postelí a největší televizí, jakou Frankie kdy viděl, se rozhodne ke Goldovi nastěhovat. Toto zcela jednostranné rozhodnutí musí člověk chtě nechtě akceptovat. A tak nám začíná přátelství mezi člověkem a kočkou, tedy kocourem. Zní to jako celkem skvělý námět. Když se mi kniha dostala do rukou čekala jsem vtipnou knížku podobnou těm, které miluji z dětství. Něco jako Z deníku kocoura Modroočka nebo Já, Baryk. Ale možná právě tímhle očekáváním mi Frankie až tak k srdci nepřirostl. Kniha řeší závazná témata. Ztrátu smyslu života, beznaděj, psychické problémy, téma sebevraždy a další věci, nad kterými je vhodné se zamyslet. Příběh je ale odlehčen tím, jak nám autoři tyhle věci podávájí skrze kočičí pohled. Kocour vlastně nechápe, co člověk řeší a vznikají tak velice vtipné momenty. Při zamyšlení už ale tak vtipné nejsou. Frankie často ve své mluvě používá i vulgarismy. Což mně malinko vadilo. Přišlo mi to zbytečné a hodně za hranou. Chápu, že autoři chtěli knihu odlehčit, a to se jim i místo dařilo, ale já bych radši uvítala buď čistě humorný příběh nebo naopak vážný. Toto prolínání mne dost rušilo. A díky tomu, jsem si příběh nemohla užít úplně naplno. Dokonce ani slzy se nedostavily, a to jsem téměř profesionální plačka. Jsem ráda, že jsem knihu mohla přečíst. Hlavní dějová linka se mi moc líbila. Poselství jsem v knize také našla. Když se všechno ve vašem životě hroutí je důležité mít aspoň jednoho pravého přítele, který vás podrží. Co na tom jestli je to člověk, pes, kočka a nebo třeba kocour s ukousnutým uchem. Hodnotím 3/5... celý text

Dev: Příběh Devory Sharpové 2024, Kristyna Andrews (p)

Devora nemá právě na růžích ustláno. O svém dětství a domově nemůže říct nic moc pěkného. A tak utíká do opuštěné továrny, kde se schází s dalšími kamarády. Ti se tak stávají její jedinou rodinou. Tam potká i muže, do kterého se nakonec zamiluje. Ačkoli teď už vypadá, že bude vše jen krásné, osud tomu chce jinak. Jedna pohroma střídá druhou a Dev se znova ocitá úplně na dně. Jenže ta největší katastrofa se teprve probouzí a ona, která se má po dlouhé době sejít s chlapcem z dětské party, se ocitá přímo ve středu pohromy. Dokáže přežít to, co většinu lidí zabilo? Skvělé postapo se superhrdinkou, která bude bavit jak mladší ročníky, tak i nás nad 30+. Začátek knihy není tak akční, autorka nám ale podrobně popisuje hlavní hrdinku. Vše, čím si musela projít, co ji formulovalo i to, proč je taková jaká je. I když akce moc není, přesto se stále něco děje a nutí vás to číst dál a dál. Díky těmto popisům jsem si Dev naprosto zamilovala. Litovala jsem ji, nadávala ji, brečela, když vyváděla blbosti a fandila ji, když se chtěla změnit. Stala se z ní taková moje imaginární kamarádka, kterou jsem na jednu stranu chápala, ale na druhou vůbec. Závislost na muži, který ji srážel sebevědomí, smýkal s ní jako s hadrovou panenkou jsem doslova nesnášela. Jednu takovou kamarádku mám i v reálném životě, takže vím, že i tohle je bohužel možné. Pak přišel jeden obří zlom a kniha začala nabývat na akčnosti. Bylo zajímavé sledovat, jak se z obyčejné dívky Devora doslova mění před očima na superhrdinku a sebevědomou ženu, která se sebou nenechá manipulovat. Fandila jsem ji, aby si tu nezávislost udržela. Jenže to nebylo vždy lehké. Na začátku jsem se hodně bála. Nečetla jsem totiž předchozí knihu Nel. Na děj to ale nemělo téměř žádný vliv. Nel se sice i v této knize objevila, ale nijak závratné to nebylo. Přesto chci znát i její příběh, který v Dev prozrazen nebyl. Jediné, co mne mrzelo bylo jméno padoucha (osobní důvody), a také velké množství překlepů, ale ty příběh 100x převážil. Hodnotím 4,5/5... celý text

Příběh mateřídoušky 2024, Miriam Blahová

Hlavní hrdinka Anna se ocitá před nelehkým rozhodnutím. Vyřeší své problémy v manželství razantně nebo je ještě šance, že se se svým mužem usmíří? Než ale k rozhodnutí dojde, odstěhuje se i se svým tříletým synem zpět ke své matce do obce Lomná. Tam na ni nečeká jen její rodina, ale i památka po babičce. Chaloupka, kterou Anna před lety zdědila. A v ní záhadný pytlíček mateřídoušky, která Annu dokáže přenést do doby před druhou světovou válkou. Zde odkrývá příběh své prababičky Věry. Čím vším si Věra musela projít se dozvíte v knize. A není to vůbec lehké čtení. Nádherné originální dílo, ve kterém se snoubí historie s dnešní dobou. To mám strašně ráda. Nejen, že se dozvím informace, které bych jinak nevěděla, ale tahle předválečná a válečná doba, kterou Věra zažívala mne dostala zpět do období, ve kterém žila i moje prababička. A o kterém mi hodně vyprávěla. Úplně jsem si tím oživila vzpomínku na ni. Čtení mi tak přišlo ještě více emotivní. Věru, Adama a vlastně celou tu dějovou linku jsem si naprosto zamilovala. A vždy se na ni těšila. Při čtení jsem si často říkala, jak si dneska dobře žijeme, a že si nemáme vůbec na co stěžovat. Děj ze současnosti se mi také líbil. Anna řešila situaci, kterou bych si s ní rozhodně neměnila. V hloubi duše jsem ale přemýšlela, jak bych se zachovala já. Myslím, že teď co mám děti, bych to udělala úplně stejně. Navíc Anna je mi i věkově velice blízká. Příběh, u kterého se někdy budete bát i dýchat a číst dál. Přesto víte, že dál číst musíte. Samotný epilog jsem celý probrečela. Takhle emotivní závěr. Teda, co mi to @miriam.blahova děláte. Rozhodně to není poslední kniha, kterou od autorky přečtu. Dlouho jsem se jejím knihám vyhýbala v domnění, že to není vůbec můj žánr. Teď si můžu jen nadávat, jak jsem byla hloupá. Jediné, co mi nesedělo, byl závěr linky Anny. Inke tam spadla jak anděl z nebes. Tomu jsem zkrátka nějak nemohla uvěřit. Musím ocenit i bonusový materiál. Ten ukrývá videa a také jednu bonusovou kapitolu. Hodnotím 4,5/5... celý text

Studené světlo hvězd 2021, Pavel Fritz

Astronauti, mariňáci nebo třeba kněz. Ačkoliv každému z nich osud rozdal jiné karty, všichni hrají poker o to nejcennější, co mají. Deset naprosto originálních povídek. Deset příběhu z mrazivého vesmíru, ze kterých mnohdy bude mrazit i Vás. Deset hrdinů, se kterými byste za žádnou cenu svůj život neměnili. Tak tohle byla pecka. Ano, vážně to říkám já, která nemá povídky moc v lásce. Po knize jsem sáhla díky doporučení pod mým příspěvkem k recenzi Přístav u řeky Styx, kterou rovněž napsal Pavel Fritz. A jelikož Přístav naprosto miluji, tuhle sbírku povídek jsem si zkrátka ujít nechat nemohla. Nebudu říkat, že jsem se malinko nebála. Přece jen 500 stran na povídky, je trochu moc. Po prvních dvou povídkách jsem ale knize naprosto propadla a na konci jsem si říkala, že by kniha mohla být i delší a obsahovat ještě pár povídek navíc. Nejedná se úplně o krátké povídky, takže autor má dostatek prostoru na vykreslení postav, prostředí i skvěle promyšlený příběh. Nejkratší povídka má 17 stran a nejdelší 162. Obecně musím říct, že jsem si zamilovala spíše ty delší. Téměř v každé jsem zaznamenala nějaký wow moment. V některých případech jsem záměr a vývoj příběhu odhalila, většinou jsem ale byla překvapená, co si to pro nás autor připravil. Autorovu představivost vážně obdivuji. Netuším z jaké studny čerpá inspiraci, doufám však, že jen tak nevyschne, a já on něj brzy přečtu něco dalšího. A teď k povídkám, které jsou za mne nej. Čau zítra - pokud máte rádi film Na hraně zítřka s Tomem Cruisem budete určitě nadšení. Kam plují harmy - velká záhada jedné mimozemské civilizace, která beze stopy zmizela. Podaří se našemu hrdinovi zjistit kam, než začne válka o planetu, která je teď prázdná? Bestie - jak se naši hrdinové ocitli v tajuplném labyrintu? A najdou z něj východ dříve, než je uloví bestie? Celkově si myslím, že kniha je vhodná jak pro fanoušky sci-fi, tak pro čtenáře, kteří chtějí tento žánr zkusit. Povídky jsou skvělou variantou i v případě, že nemáte moc času na čtení. Hodnotím:4,5/5... celý text

Nejdelší noc 2024, Kateřina Inachis

Kniha se skládá ze dvou příběhů. V prvním hraje hlavní roli bojovník Tarris, který byl oživen prastarým rituálem. Najde svoji ztracenou lásku, nebo se při cestě ztratí sám? Druhý příběh vypráví o kouzelníku Lyandelovi. Tento mladý elf přijde jednoho dne o všechno. Dokáže svět vrátit do původní podoby? Neskutečně krásný a originální příběh. Musím říct, že začátek na mne působil až hodně depresivně a vlastně jsem pořádně netušila, co si o knize myslet. Nevím, jak to autorka dokázala, ale emoce se ve mně doslova praly. Beznaděj, bezmoc, neustálý neutuchající koloběh marného života. Tyhle pocity mne dostávaly do kolen, a já musela o příběhu celé dny přemýšlet. Lyrický až poetický jazyk nechával prostor i pro vlastní fantazii. Druhý příběh je více epický. Krásný děj, u kterého mne hodně zajímalo, jak vše dopadne. Tady se znova objevuje bezmoc hlavního hrdiny, ale tou tmavou nocí beznaděje proniká tu a tam světlo, které nám říká, že všechno bude dobré. Chce to jen vytrvat. Knihu jsem si vážně zamilovala. Rozhodně ale nebude pro každého čtenáře. Minimálně u první části máte pocit, že čtete báseň. A stejně jako v básni, i tady bude každý z vás v příběhu vidět něco jiného. A to díky svým životním postojům a zkušenostem. Rozhodně ji doporučuji přečíst v období, kdy budete mít chuť babrat se v lidských pocitech i ve vlastní duši. Myslím, že tohle podzimní počasí bylo naprosto ideální. Postavy byly dokonale vykresleny. Všechny byly barevné, každá měla nějakou svou mouchu. Důležité ale bylo, zda to dobré v nich dokázalo zvítězit. Což se ne pokaždé povedlo. V knize je obsaženo spousta mouder. "Do lesa se chodí ztrácet mysl a nacházet duše." "S přítelem po boku není žádná cesta příliš dlouhá." Tento skvost je navíc doplněn i úžasnými ilustracemi, které malovala přímo autorka. Tolik talentu v jedné osobě, to jí jen tiše závidím. Hodnotím 4,5/5 Knihu můžete sehnat přímo u autorky nebo v nakladatelství BRK... celý text

Tma pod srdcem 2022, Lucie Ortega (Navrátilová)

Lena se po loňském dobrodružství snaží vést normální život. Nečekaný email ji ale opět přivede zpět do Lukášova penzionu. Tady společně s Lukášem objevuje jedno velké tajemství, díky kterému se ocitnou znova v Temném Navu. Konkrétně na Ostrově neviňátek, kde mají získat duši nenarozeného dítěte. Kostějovo království je ale ještě víc nebezpečné než kdy jindy. Dokáží úkol splnit než jim vyprší čas? Tma pod srdcem je druhý díl slovanské fantasy série Světla nad močálem. Z prvního dílu jsem byla neskutečně nadšená. Pro mne to bylo fantasy s nevídaným přesahem a skvělou slovanskou mytologií, kterou miluji. S druhým dílem bohužel už tak spokojená nejsem. Začátek mi přišel až moc depresivní. Vůbec se mi nečetl snadno, a to s depresemi nemám v osobním životě žádné zkušenosti. Možná by to chtělo nějaké upozornění, že toto kniha obsahuje. Hluboké myšlenky autorka do textu opět dostala. Z neobyčejného příběhu plného slovanské mytologie se nám ale stalo obyčejné přesto dobré fantasy. Navíc plné akce. Když jsem přečetla první akční scénu docela jsem se lekla. Viděla jsem v tom totiž podobu s dílem jiného autora, které mi vůbec nesedlo. Po dočtení poděkování jsem pochopila, proč mi to připomnělo právě tohle dílo. No jsem neskutečně ráda, že se příběh neubíral tímto směrem, a že se autorka vrátila k tomu svému. I když je příběh více akční, není pouze o přestřelkách. Ufff... Miluji autorčin sarkastický humor, který dává hlavně do dialogů Lukáše a Leny. Ti dva mi k sobě zkrátka neskutečně pasují. A oba mi přirostli k srdci. Romantická linka se nám dál pozvolna rozvíjí, což mi je velmi sympatické. Žádné uspěchané nevyzrálé vztahy. Vše na sebe krásné navazuje a plyne jako řeka, která je mnohdy plná kamenů. Vztahy v knize nejsou snadné, ale to ani v životě. Druhý díl se mi četl, až na začátek, velice dobře. Postavy byly opět vykresleny skvěle. Každá má své démony, se kterými bojuje. Žádná není černobílá. Každou lze ale i pochopit, pokud budete chtít. Osobně bych uvítala méně akce a více mytologie. Hodnotím 3,5/5... celý text

Pohádka 2023, Stephen King

Co uděláš pro záchranu nejlepšího přítele? Půjdeš až na konec světa? A co třeba do jiného světa? Charlie Reade je 17ti letý chlapec, který má za sebou tolik, co jiný za celý život ne. Když byl malý zemřela mu matka a otec začal svůj žal utápět v alkoholu. Jednoho dne Charlie pomůže Howardu Bowditchi , starému samotáři, který žije s fenkou Radar ve svém domě na kopci. Na zahradě za domem je tajemná kůlna, ze které se linou příšerné zvuky. Charlie a Howard se spřátelí. Když jednoho dne pan Bowditch zemře Charlie zjišťuje, že mu odkázal nejen dům, ale i jeho tajemství. V kůlně je totiž portál do jiného světa, který je potřeba chránit. V paralelním vesmíru existují princezny, obři, zatuchlé podzemní kobky a hodiny, které dokáží vrátit čas. Ale také kletba, která musí být zlomena. Pohádka byla krásná. Miluji, jak autor dokáže do knih propašovat hluboké myšlenky, nad kterými se člověk minimálně zamyslí. ,,Dobří lidé září v temných časech jasněji." ,,Kde sídlí láska, tam jsou i jizvy krásné." Příběh mladého Charlieho mne ihned vtáhl do děje. Seznámení se starým panem Bowditchem a jeho fenkou Radar, odhalování tajemství, získávání přátelství, neustálá akce a napětí. V půlce knihy ale přišel zlom v podobě 150 stránek, kde se skoro nic nedělo. Místy jsem si říkala, jestli mám knihu vůbec dočítat. Ale vydržela jsem. Prokousala jsem se tou nudou a odměnou mi byl naprosto strhující závěr. Bohužel postavy v jiné zemi mi nepřišly moc promakané. Možná i proto jsem si je tak neoblíbila. Výjimku tvořil akorát Iota a Dora. Samotný paralelní svět na mně působil dost chaoticky. Taková splácanina všech možných pohádek. Oceňuji, že autor se s tím nemazal a zemřelo i pár mých oblíbených postav. Místy byl příběh i celkem brutální. Taková pohádka od bratří Grimmů. Ilustrace, které knihu doprovází jsou naprosto skvostné. I když mnohdy hodně napoví, co se v dané kapitole stane, tak mně to vůbec nevadilo. Věřím ale, že někomu to vadit může. Hodnotím 3,5/5... celý text

Padlý vládce nebes 2023, Denisa Janštová

V jednom království žije princezna Erin. Té zemřeli rodiče za nejasných okolností v sousední zemi. Vlády se ujímá Peter, její bratr. Ten chce, aby Erin zajistila Ledovým pustinám mír se sousedním královstvím tím, že si vezme krále Merodie. Ano, vladaře království, kde zmizeli její rodiče. Tohle ale princezna nemůže přijmout. Radši tedy uteče. Spolu se skupinkou svých věrných se vydává hledat legendu. Posledního žijícího draka. Doufá, že až ho najde, přesvědčí ho, aby jí pomohl. Chce totiž svého nastávajícího pomocí draka zastrašit. Mezitím na jiném ostrově přežívá v cele vězeň Nathan. Touží po jediném. Uniknout na svobodu a pomstít se svým věznitelům. Spojí se nakonec Nathanovi cesty s Erin? Najdou draka? A získají oba svobodu, po které tolik touží? Krásný YA fantasy příběh plný magie, nadpřirozených tvorů a krutých vládců. I když princezna byla lehce naivní a do všeho až moc hrrrr, tady mi to vůbec nevadilo. V pohádkách je spousta princezen zkrátka takových. Jejím skvělým protikladem byl Nathan. Drsňák, který si vždy věděl rady. Celý příběh se četl velice dobře. Rychlé střídání pohledů Erin a Nathana zajišťuje, že děj krásně pozvolna plyne. Romantická linka, na kterou určitě čekáte, se nám zatím moc nevyvinula. A já jsem za to ráda. Hlavní roli měl totiž příběh samotný a ne zamilovaná dvojice, jako tomu povětšinou je. Líbilo se mi, jak má autorka vše do detailu promyšleno. Když jsem si říkala, že ji konečně nachytám na nějakém nesmyslu, tak jsem se šeredně spletla. Vše mi v knize obratem vysvětlila. Dvě malinké drobnosti jsem v textu přece jen našla. Ale ty neměly na děj vůbec žádný vliv. Myslím, že knihu ocení kromě náctiletých i dospělý, kteří milují fantasy. Potkáte tu mnoho fantasy bytostí v čele s draky, čarodějnicemi a měniči. Postavy byly popsány skvěle. Nejvíce jsem si zamilovala Nathana a Noru. Líbila se mi soudržnost mezi postavami, to že si navzájem doslova kryly záda. Konec knihy je nabitý akcí a já už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Hodnotím 4,5/5... celý text

Tři Sekery 2024, Kateřina Surmanová

Chci slyšet pravdu. " ,,Ano, to lidé často říkají, ale zřídkakdy to tak myslí. Ve skutečnosti chtějí něco, po čem se jim bude snadno spát. Pilulku plnou jednoduchých vysvětlení." Michal je youtuber, který tráví noci mezi hroby, strašidelnými domy a místy, kde údajně straší. Když se tedy dozví o podivné vraždě v obci Tři Sekery doufá, že tohle bude pro jeho fanoušky pecka. Jaké je ale jeho překvapení, když zjistí, že s knězem Václavem, který je z vraždy podezřelý, má víc společného, než si doposud myslel? Kněz totiž sloužil v jejich vesnici. Proč musel Václav z vesnice odejít? A proč všichni Michalovi přezdívají "farářův chlapeček"? Autorka se inspirovala skutečnou událostí, která se roku 2021 v obci Tři Sekery stala. Jedná se ale vážně pouze o inspiraci? No, u ní člověk nikdy neví. Slovní zásoba autorky nezná hranic. Nádherné popisy, barvitá až básnická vyjádření, to je to, proč její knihy miluji. Lidové nářečí krajů, ve kterých se děj odehrává. Tohle všechno prostě funguje na výbornou. Děj graduje velice pozvolna. Autorka nás natahuje pomalu jako strunu na kytaře. Spolu s gradací děje se v knize objevují, až moc do detailu popsané morbidní scény. U některých se mi vážně zvedal žaludek. Četla jsem tyhle nechutné pasáže zrovna po jídle a nebyl to dobrý nápad. Možná by to chtělo na začátku knihy nějaké upozornění, že toto obsahuje, protože já to vůbec nečekala. Když knihu porovnám s mým milovaným Šepotem z lesa, tak musím říct, že Šepot nepředčila. Šepot z lesa si více hraje s atmosférou a představivostí. Tři Sekery jsou oproti tomu více surové a přímočaré. Oboje má ale něco do sebe. Jen já dávám přednost tomu prvnímu. Miluji, jak autorka propojila všechny tři knihy, které napsala. To bylo skvělé. Takže pokud jste četli předchozí knihy, bude pro vás tato kniha mít i velkou přidanou hodnotu díky postavám, které už dobře znáte. Charaktery postav jsou opět mistrně popsány. U autorčiných knih si vždy připadám, jako kdybych postavy znala celý život. Zamilovala jsem si Michala ale ještě víc Václava. Naopak Bob a Michalova matka mi, aspoň v jednom případě, doslova pily krev. Hodnotím ,5/5... celý text

Stín bohů 2022, John Gwynne

Heja! Člověče, co tady děláš takhle sám? Víš, že potulovat se planinou po pádu bohů je čirý nerozum? To, že po bozích zůstaly jen kosti ještě neznamená, že je ve Vigrídu bezpečno. Ba, je to právě naopak. Nechceš se přidat k naší skupině? Jdeme hledat kosti starých bohů, a když se nám to podaří bude z tebe slavný hrdina. Když ne, tak z tebe bude žrádlo pro vaesany. Skvělý příběh inspirovaný severskou mytologií a vikingy. Krajina, ze která vám po zádech bude běhat mráz, a to nejen protože v ní vládne chlad a zima. Sledujeme příběh 3 osob. Dvou žen a jednoho muže. Každý má svůj osobní cíl a nejednoho žene kupředu pomsta. Netuší ale, že v zemi číhá mnohem větší zlo, než si všichni umí představit. Postav zde bylo jak na Václaváku, a já se v nich, aspoň na začátku, dost ztrácela. Místo toho, aby autor budoval charaktery hlavních postav, přidával a přidával další. Musím říct, že mne na začátku dost štvalo i to, jak nám autor svět představuje. Představení světa a magie pro něj totiž nebylo prvořadé. Žádné dlouhé popisy toho, jak co funguje. Tady byla akce skoro na každé stránce. I když si vymyslel vlastní monstra, což oceňuji, žádný popis se nekonal. Jen co se příšera objevila, vyřítila se na naše hrdiny, a za chvilku byla mrtvá. A já si nějak nedokázala představit, s čím to vlastně bojovali. Přijde mi, že autor chtěl do knihy narvat tolik grim dark scén a akce, až mnohdy zapomněl na příběh samotný. Příběh měl ale rozhodně vzestupnou tendenci. Nakonec jsem si autorův styl psaní zamilovala. "Kouzlo Gwynnova mistrovství spočívá v tom, že se sice s ničím příliš nepáře, děj uhání vpřed od jedné bitky k druhé - ale zároveň jsou jako drahokamy v textu uschována tajemství fungování světa, které je třeba odhalit." Tak s tímto se naprosto ztotožňuji. A když jsem to začala tak vnímat, byla jsem spokojená. Oblíbila jsem si spoustu postav. Někteří z mých oblíbenců ale první díl nepřežili. Není divu, autor se s tím nemaže. Strašně se těším na další díl. Jsem napnutá, jak bude příběh pokračovat.... celý text

Výměna 2022, Robyn Harding

Ofku by jste v žádném případě neoznačili za typickou puberťačku. Mohou za to snad její rodiče, kteří preferují polyamorní vztahy? Nebo její nadměrná výška? Či život na ponurém ostrově, kde si nerozumí se svými vrstevníky? Ať je to, jak chce Ofka prostě nikam nezapadá. To se ale změní, když potká Freyu. Ženu, která na ostrov musela se svým manželem utéct, kvůli skandálu na pevnině. Ofka si začne myslet, že konečně svou spřízněnou duši, i přes věkový rozdíl, našla. Jenže její představa dokonalé Freyi a života s ní vezme za své, když se Freya začne přátelit s Jamie, které se nedaří otěhotnět. Freya a Jamie se rychle spřátelí a i jejich partneři si padnou do noty. Tohle přátelství jednoho večera nad skleničku vína vyústí až k výměně partnerů. Neškodné povyražení? Nebo něco, co jim změní celý život? A jak tuhle zradu vnímá Ofka? Tohle byla mexická telenovele od začátku až do konce. Toxické vztahy všude kam se podíváš. Ani jedna postava mi nebyla sympatická. Freya byla jako světlo, které k sobě vábí můry z širého okolí. Můry, které když se přiblíží moc blízko shoří. A přesně tohle se dělo na každé stránce. Příběh o síle manipulace. Já si říkala celou dobu, že tohle by se snad v životě nedělo. A že takhle blbý ty postavy být snad ani nemůžou. No, ale pak jsem si vzpomněla na to, jak blbý dokážou lidí být, a jak moc ovládat se nechají. A začala jsem na příběh nahlížet trochu jinak. Příběh byl velmi předvídatelný. I tak se ale našly některé wow momenty, které jsem nečekala. I když jsem tušila, co bude dál, na čtivosti to knize rozhodně neubralo. Četla se úplně jedním dechem. Chtěla jsem zjistit, jak to celé nakonec dopadne, a zda mám aspoň trochu ve svých teoriích pravdu. Thrillery moc nečtu, ale po tomhle si zase nějaký další ráda přečtu. Kniha mně vážně hodně bavila. Samotný konec byl pro mne takové "dopr..., a tohle bylo jako co?". Závěr byl zkrátka hodně urychlený. Brala bych ještě pár stran navíc.... celý text

Kdyby ze světa zmizely kočky 2023, Genki Kawamura

Co by jste dělali, kdybyste zjistili, že brzo zemřete? A co teprve tehdy, když by se u Vás objevil Ďábel a nabídl Vám lákavou nabídku. Život Vám může prodloužit, ale jak už to bývá, nic není zadarmo. Za každý den navíc ze světa zmizí jedna věc. A právě v téhle situaci se ocitne náš hlavní hrdina. Že to zní lákavě? Že by jste našli kupa věcí, které v životě nikdo nepotřebuje? No zklamu Vás, smlouva má ještě jeden háček. Věci, které zmizí, nevybíráte vy, ale Ďábel. A ten umí být sakra zákeřný. Útlá knížečka o 150 stránkách. Čekala jsem vzhledem k tématu hodně hlubokomyslné úvahy o životě, o věcech, které jsme ochotni obětovat kvůli jednomu jedinému dni navíc. Co je v životě důležité. Co třeba bude chtít hlavní hrdina před smrtí ještě stihnout. Tohle jsem ale bohužel dostala pouze hodně okrajově. Neříkám, že to v knize nebylo, ale autor nijak do hloubky nezabředl. Bral to, na můj vkus, dost povrchně. Když jsem zjistila o jaké téma v knize půjde, myslela jsem, že budu celou knihu brečet jako želva. Omyl. Já se častěji spíš smála. Ani samotný závěr jsem nijak emocionálně neprožívala. Což je divné. Kdo mne zná, ví, že jsem velká plačka. Rozpláče mne i reklama na psí konzervy. Ale tohle se mnou zkrátka vůbec nehlo. K žádné postavě jsem si ani vyloženě nevybudovala vztah. Nebyly kdoví jak dobře popsány. Například ani o životě hlavní postavy jsme se moc nedozvěděli. Vlastně neměla ani jméno. Takže ani moc velký vztah vybudovat k anonymnímu pošťákovi nešel. Jediný, kdo se mi trochu líbil, byl pan Zelí. Kocour našeho hrdiny. A Ďábel, který měl skvělé sarkastické hlášky. Ale to je tak všechno. Asiaté píší zkrátka trochu jinak. Mně často jejich styl psaní nesedne. Ani tohle nebyla bohužel výjimka. Autor této knihy je zároveň i producentem filmového zpracování thrilleru Zpovědi. Tuto knihu jsem četla a zatím se jedná o jedinou japonskou knihu, která se mi líbila. Kdyby ze světa zmizely kočky je pro mne kniha, která neurazí, ale ani nenadchne. Hodnotím 2,5/5... celý text

Probudím se včera 2012, Lumír Holčák

Pokud sledujete české filmy, určitě znáte filmovou komedii Probudím se včera, kde hlavní role hrají Jirka Mádl a Eva Josefíková. Věděli jste ale, že existuje i její literární zpracování? Já teda rozhodně ne. Na třídním srazu si čtyřicátník Petr uvědomí, že v životě miloval opravdu jen jednu ženu. A to svou spolužačku Elišku. Tu ale během studenských let ani neoslovil. Když se mu naskytne možnost cestovat do minulosti, neváhá ani chvilku. Vrací se do června roku 1989 a má 30 dní na na to, aby zaujal dívku svého srdce. Podaří se mu to? Zahrávat si s časem ale není žádný med... Byla jsem mile překvapená, že kniha není jen přesným opisem filmového scénáře. V knize jsou některé věci jinak, některé scény jsou dokonce navíc. Pro mne jako fanouška, tohoto filmu, krásné překvapení. Tyhle jiné scény jsem doslova hltala, protože pro mne byly nové. Příběh je oddychový, romantický a hodně vtipný. Jak jinak když se z roku 2012 ocitáme v roce 1989, kde jsou ještě u moci komunisté a vše je úplně jinak. Náš hrdina ale ví, co se stane, takže o zábavu není nouze. Navíc o Elišku nebojuje jen on. Na scéně se objeví i Roman. Sok, který mu nedá nic zadarmo. Ačkoli je kniha super, myslím, že bych si ji více užila předtím, než jsem viděla film. Co si budeme povídat naši herci jsou vážně skvělí a já v hodně scénách prostě ten film viděla úplně živě. Nejvíce mne bavily hlášky a vtípky rodičů Petra. Ty neměly zkrátka chybu. Kniha je navíc doplněna i fotkami z filmu. Hlavně nepovedených záběru, které mají naprosto božské popisky. Knihu určitě doporučuji. Ať už jste fanouškem filmu stejně jako já, ale spíše těm, kteří film ještě neviděli.... celý text

Čepel azylu 2022, Lucie Lukačovičová

,,Použij cokoliv, co funguje, a přežij!" - to je heslo lovců monster. Benedikt musí opět spojit síly se svým bratrem Teodorem a celou organizací Azylu. Ve vzduchu číhá nebezpečí. Kdo zabil španělského exorcistu uprostřed Prahy? A kam zmizel Benediktův věrný přítel Gabriel? Vyšetřování celou skupinu zavede až do exotického Španělska. Zde potkají i svéráznou temperamentní lovkyni, která touží po pomstě. Podaří se jim případ objasnit dřív, než bude pozdě? Volné pokračování knihy Zákon Azylu. Pokud jste ale nečetli, vůbec nevadí. Autorka postavy na začátku znova ve zkratce představí, takže vám nebude nic chybět k pochopení celého příběhu. Autorka mne znova přesvědčila, že zkrátka umí. Perfektní oddechový příběh. Pokud čekáte nějaké vrcholné epické fantasy, tak budete zklamáni. Příběh je ve finále strašně jednoduchý. Jedna detektivní zápletka s nadpřirozenými jevy, která se řeší celou knihu. Já jsem ale nadmíru spokojená. Po prvním díle jsem věděla, co čekat. Co se mi moc líbí je, jak nás kniha provádí jinou zemí. V minulém díle to bylo Argentina, teď Španělsko. Popis míst je naprosto dokonalý a já měla pocit, jako bych v tom Španělsku skutečně byla. Jedla jsem peallu s našimi hrdiny, viděla díla Gaudího, procházela se po Gibraltaru. Atmosféra té kultury na mne úplně dýchala. Kdyby autorka dělala průvodkyni pro CK, tak neváhám ani minutu a zájezd kupuji jen kvůli ní. Příběh mne přišel ještě víc ucelenější než v prvním díle. A i reálnější. Tady pro vše, co se dělo, byl důvod. SPOILER Až teda na ten s*x. V tom jsem smysl úplně neviděla. A kniha by se obešla i bez něj. Přišel mi malinko na sílu. Ale to je čistě můj názor. Svěží dílo plné napětí a akce. Příběh se četl velice svižně. Stále se něco dělo. A já už teď vím, že si určitě přečtu i Chrám Azylu. Hodnotím : , 5/5 ,,Ty seš modlil?" ,,Ne, odříkával jsem Benegesseritskou litanií proti strachu." ,,Cože? Ty proti nadpřirozené hrůze cituješ z Duny?" ,,Znáš to: použij cokoliv, co funguje."... celý text