markej
přečtené 1064
Modré tóny
2023,
Anne Cathrine Bomann
Dánsko, blízká budoucnost let 2024 a 2025. Studentky psychologie Anna a Šádí se zapojí do výzkumu léku, který byl vynalezen k tomu, aby pomohl lidem zvládat bolestné truchlení po milovaném člověku. Společně se svým profesorem Thorstenem ale postupně přicházejí na to, že lék má možná velice neblahé vedlejší účinky. Anotace zněla skvěle, takže jsem se těšila na thriller a spoustu překvapivých odhalení či zvratů. Bohužel, moje očekávání přišlo vniveč. Připadalo mi, že vyprávění nemělo ten správný spád, žádné velké zvraty ani překvapení se nekonaly. I když mě téma velmi zaujalo, autorka jeho potenciál podle mě nedokázala využít na maximum, zpracování bylo podle mého názoru průměrné, což je velká škoda. Zajímavý je závěrečný dodatek o tom, že v Dánsku výzkum dlouhodobého a paralyzujícího (protrahovaného) truchlení opravdu probíhá a skutečně se uvažuje o tom, že by se z něj stala diagnóza. Hodnocení: 3* z 5*... celý text
Mnoho strak věští vraždu
2020,
Anthony Horowitz
Přátelé, tohle čtení jsem si opravdu maximálně užila! Nejvíc mě na tomhle románu fascinovala forma, jakou je napsaný. Jedná se o knihu v knize a také knihu o knize a to se mi líbilo ohromně. Susan Ryelandová dostane rukopis deváté knihy autora Alana Conwaye, který píše série s detektivem Atticusem Pündem. Přes víkend ho přečte, ale zjistí, že chybějí závěrečné kapitoly. V neděli večer zjistí, že Alan Conway spáchal sebevraždu. V první polovině knihy tedy čteme celý rukopis nového románu s detektivem Pündem a v druhé polovině se se Susan společně pídíme po zbylých kapitolách knihy a po tom, zda Conway skutečně spáchal sebevraždu. První polovina se nese zcela v duchu staré anglické detektivky ve stylu Agathy Christie, přeneseme se na anglický venkov v 50. letech minulého století, kde nechybí malebné vesnické domky, panské sídlo, starobylý kamenný kostel, vyskytuje se tu spousta podezřelých a vynořují se dávná, zapovězená tajemství. Já jsem se více těšila na druhou polovinu, v níž se sama Susan ujme vyšetřování a odhalí pravdu. Tato část mi připadala dynamičtější, méně předvídatelná, co se postav a stylu vyprávění týče. I když mám úplně ke konci dvě výtky k dějovému zvratu (Susan, přece svému příteli nemůžeš stále důvěřovat a tak snadno asi oheň založit nejde – malé spoilery, nicméně odhalují jen velice málo…), z románu jsem byla skutečně nadšená, líbilo se mi, jak brilantně a skvostně Horowitz všechno propletl, promyslel a odvyprávěl. Rozhodně si nyní musím přečíst novinku Vražda ve Večernici, která nedávno vyšla a jež je druhým dílem série se Susan. *** Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text
Jen čas ukáže
2022,
Jeffrey Archer
Rodinná sága mapující osudy rodiny Cliftonových a Barringtonových, žijících v Bristolu, v období let 1920 až 1940. ️ Protože mám rodinné ságy opravdu moc ráda, čtení jsem si užila na maximum. Tenhle román je navíc vystavěn tak, že určitou část vždy vypráví jiná postava, což sice ze začátku způsobuje, že jedny a tytéž události jsou vykládány znovu a znovu, vždycky ovšem trochu jinak z hlediska té dané osoby. Opakování událostí se však asi tak od poloviny knihy vytrácí a vyvstává velmi barevná mozaika životů hlavních i vedlejších postav. ️ Osudy hrdinů jsou dost spletité, ale stále uvěřitelné, postavy jsou vykresleny velice plasticky, byť některé možná malinko černobíle, ovšem mně vůbec nevadilo číst o pravých gentlemanech, kteří mají smysl pro čest a nepokřivenou morálku... ️ Knížka je prvním dílem série, a protože jsem moc zvědavá, co se bude dít dál, chystám se pustit do druhého dílu skutečně velmi brzy... ️ Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Gloria
2021,
Timothée de Fombelle
Gloria je příběh vlaštovky, která svým činem zachrání život člověka, nebo vlastně rovnou lidí. Je zajímavé, jak autor na malém prostoru dokáže zmínit několik závažných témat, která nás v Evropě v současné době trápí či trápila – problém ekonomické krize, nezaměstnanosti, globálního oteplování či přílivu imigrantů. Gloria připomíná pohádky Hanse Christiana Andersena či Oscara Wildea.... celý text
Vačice, která se nesmála
2013,
Frank Tashlin
Příběh Vačice, která se nesmála, vznikl už roku 1950, ale je nadčasový v tom, jak vykresluje lidskou hloupost, nabubřelost, snahu mít za jakýchkoli okolností pravdu a prosazovat ji, ať se děje, co se děje… U Vačice se mi moc líbily úvodní tři věty. „Smála se, když svítilo slunce. Smála se, když svítil měsíc. Smála se, když nesvítilo nic.“ Kéž bychom to dokázali: smát se, i když nesvítí nic...... celý text
Jsi tam?
2022,
Dolly Alderton
Podle obálky i anotace by se mohlo zdát, že tahle knížka bude docela humornou sondou do života žen krátce po třicítce a že možná nebude chybět špetka romantiky… Úplně tak to ale není, místy je to vlastně dost neveselé a trochu hořké čtení… Nina prožila několikaletý vztah, který se ale rozpadnul, teď byla pár let sama a ve 32 letech se rozhodne zkusit seznamovací aplikaci, třeba bude mít štěstí… S Maxem to nejprve vypadá velmi nadějně, ovšem pak přijde náhlý zvrat… K tomu všemu se ještě u Ninina otce, se kterým si hrdinka rozumí víc než s matkou, začnou projevovat symptomy Alzheimerovy choroby… Na téhle knížce se mi líbilo, že nic moc nelakuje na růžovo, dost realisticky popisuje, co bezdětné single ženy zažívají po třicítce, když pociťují, že jim už tikají biologické hodiny, ale nemůžou najít partnera, který by se chtěl vázat… Přibližuje i to, jak nelehké je být v téhle době matkou či jak je těžké smířit se s tím, že rodiče stárnou a mají už různé zdravotní problémy… „Když seš ženská, který už bylo třicet, a chceš mít rodinu, tak seš vydaná těm jejich vrtochům napospas. Oni stanovují pravidla a nám nezbývá než poslouchat. Nemáš právo říct, co bys chtěla ani co tě rozčiluje, protože někde v pozadí neustále tiká bomba, která hrozí vybuchnout, jakmile mu přijdeš příliš náročná.“ (str. 142) „Tohle byly oplzlé řeči našeho věku – kde si dříve milenci šeptali do ucha, jak někde sbalí holku, zatáhnou ji domů a budou s ní mít trojku, tam jsme dnes probírali dětská jména, a jestli budeme mít spíš syny, nebo dcery. Co na tom, jestli to dovedeme až do konce? Pointa hry byla v něčem jiném. Bylo dost vzrušující už jenom slyšet ta slova nahlas.“ (str. 277) Hodnocení: 4 ⭐ z 5... celý text
Příliš tiché lesy
2022,
Kimi Cunningham Grant
Cooper a jeho dcerka Finch žijí z určitých důvodů už osm let ve srubu v hlubokých amerických lesích. Občas vídají svého trochu záhadného souseda Scotlanda, jinak nikoho. Je jasné, že takhle to navěky zůstat nemůže, a taky že nezůstane. Komplikace nastanou, když nepřijede Cooperův kamarád Jake, který jednou ročně přiváží zásoby, a když se v lese objeví mladičká dívka, jež tátu s dcerkou možná zahlédla. Knížka má trochu pomalejší tempo, takže thrillerem bych ji úplně nenazvala, ale mně to nevadilo, vzniklo tak dost prostoru k odbočkám do minulosti, k vykreslení psychologie postav, k barvitému popisu prostředí. Konec už je svižnější a musím říct, že mě překvapil, takové rozuzlení jsem nečekala, což považuju za pomyslnou výbornou třešničku na už tak dost dobrém dortu. Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Město snů
2022,
Kate O'Hara
Rodinné ságy já můžu... Tahle nás zavádí na úplný počátek 20. století do San Franciska do prostředí Harrietiny bohaté rejdařské rodiny a zároveň přibližuje prostřednictvím Frankova příběhu úplné počátky filmového průmyslu. A samozřejmě, Frank a Harriet to nebudou mít snadné... Začátek románu je trochu pomalejší, ale po prvních tak sto stranách už jsem jen četla a četla. Dost jsem si oblíbila Harriet, je velice chytrá, učenlivá, svobodomyslná a vášnivá, stojí pevně nohama na zemi. Zajímavé byly i poznatky jak z oblasti loďařství, tak z oblasti němých filmů, díky barvitým popisům jsem doslova nasávala atmosféru San Franciska počátku minulého století. Již vyšel druhý díl, který si určitě pořídím a přečtu, protože ty rozsáhlé ságy, to je něco pro mě... Hodnocení: 4,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Frida Kahlo: Ilustrovaný životopis
2019,
María Hesse
O Fridě už jsem hodně dlouho nic nečetla, protože mi připadalo, že jeden čas bylo úplně „přefridováno“, ale na tuhle knížku jsem narazila při bloumání po jihlavské knihovně a hned mě zaujala. Její nejsilnější stránkou je krásná grafická podoba, ilustrace jsou hojně inspirovány Fridinými obrazy. Obrazová složka výrazně převažuje nad textovou, která za mě bohužel trochu pokulhává: v příběhu je jednak plno prázdných míst, na což ovšem autorka sama upozorňuje, prý nechtěla vytvořit podrobný životopis, jednak se mi moc nelíbí jazykové úpravy – zájmena ve tvaru mne a jej prostě považuju v dnešní době za zastaralé. Nicméně právě díky téhle knížce jsem dostala po letech opět chuť si něco o Fridině pohnutém a pestrém životě přečíst (to si prostě dokola jen říkáte, jak je možné, že někdo dostane tolik naloženo), a tak určitě zapátrám po dalších knihách… Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Vraždi všímavě
2022,
Karsten Dusse
Přátelé, tohle byla neskutečná jízda! Kdo máte rádi černočerný humor, neváhejte! Dlouho jsem nic takového nečetla a dlouho jsem se u knížky tak nepobavila! Smála jsem se fakt nahlas… Björnovi se tak nějak sype život pod rukama, má nejspíš před rozvodem, svou téměř tříletou dcerku skoro nevídá, působí jako právník, ovšem zastupuje drogového dealera, ve firmě mu tuhle práci přidělili, protože si s ní nikdo nechce špinit ruce… Všechno jde do kopru, a aby se Björn zavděčil aspoň manželce, začne chodit na seberozvojový kurz všímavosti, který mu zcela změní život… Nese to s sebou sice trochu vražd, ale co by Björn neudělal pro svůj duševní rozvoj a pro svou vnitřní vyrovnanost, pro svou rodinu a pro to, aby dostal svou dcerku do školky… Ostatně ta naprosto nedostatková místa ve školkách nakonec sehrají tu nejklíčovější roli, vždyť kdo by své dítě nepotřeboval umístit do školky, známe to všichni! *** Jen aby bylo jasno: já nejsem žádný násilník. Ba naopak. Já se třeba za celý svůj život ještě s nikým nepopral. A poprvé jsem někoho zabil až ve dvaačtyřiceti. Což je, když se tak porozhlédnu po svém profesním poli působnosti, celkem pozdě. No dobrá, týden nato už jsem měl na kontě skoro půl tuctu obětí. Asi to zní tak trochu nepěkně. Jenže všechno, co jsem udělal, jsem udělal s tím nejlepším úmyslem. Byl to logický důsledek všímavé reorganizace mého života. Abych sladil povolání s rodinou. (str. 9) Bolelo mě na duši, že to malebné ticho utnu nahozením drtiče. Kus za kusem jsem svého otravného mandanta začal do drtiče vhazovat. Každá dávka vytvořila nad modrozeleným jezerem purpurově červenou fontánu z kousíčků jeho těla. Na pozadí se pozdně jarní nebe barvilo do oranžova. Byl to nádherný pohled. Ještě nikdy jsem neviděl Dragana v tak pestrých barvách. (str. 116–117) *** Hodnocení: maximálně všímavých 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Stela v zemi tučňáků
2020,
Tereza Pařízková
Protože jsem potřebovala trochu oddych od dospěláckého čtení a protože dneska přes noc napadl sníh, napadlo mě tematicky sáhnout po Stele v zemi tučňáků. Četla jsem před lety už první díl Stela a 16 huskyů a vím, že tehdy jsem knížce nedala plné hodnocení, protože mi bylo líto, že v příběhu nevystupuje Stelina maminka a že její nepřítomnost vůbec není vysvětlená, a protože jazyková korektura nebyla úplně bez chyb. Teď se ale obě moje předchozí výtky vyřešily! Možná, že autorka měla víc ohlasů na to, že Stele chybí maminka, a tak se teď v druhém díle objevuje hned na začátku a ukazuje se, že je vědkyně, která pozoruje tučňáky v Antarktidě. A korektura je provedena pečlivěji… Tyhle příběhy jsem si koupila, protože (ač mi bude letos 45), sbírám knížky s ilustracemi Ivony Knechtlové, neboť ty ilustrace jsou prostě tak přenádherné, že jim nedokážu odolat a chci je mít v těch knížkách při ruce. Ovšem i samotné příběhy Stely jsou moc hezké, milé, neřeší se v nich nijaká velká dramata a mně se moc líbí, i v dospělém věku je tahle četba zážitek, který vás pohladí po duši. Doporučuju tedy dětem i dospělým… Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Cyklista
2022,
Tim Sullivan (p)
Cyklista je druhý díl série detektivek s vyšetřovatelem Georgem Crossem. Četla jsem i první díl Zubař, tam mě moc bavila postava detektiva Crosse, protože má Aspergerův syndrom, díky němuž je velice úspěšným vyšetřovatelem, jelikož vidí to, co jiní nevidí, dívá se na svět bez „zatěžujících“ emocí, má nadprůměrné analytické myšlení a obsáhlé encyklopedické znalosti. Zároveň má ale problémy v běžné komunikaci, z čehož často vznikají nestandardní (úsměvné) situace. Nemůžu říct, že by se mi Cyklista nelíbil, nicméně mě trochu zklamalo, že se ta série nikam neposunula, ani co se týče osobního života hlavních protagonistů z řad policie, ani co se týče způsobu vyšetřování a jeho postupu. Cyklista je vlastně takovou kopií Zubaře, proto ho i hodnotím jako průměrnou knihu. Styl vyprávění je rovněž stejný, kratší, svižné kapitoly a na můj vkus trochu zdlouhavý závěr. *** Hodnocení: 3,5 ⭐ z 5 ⭐... celý text
Žalm pro divostrojné
2022,
Becky Chambers (p)
Žalm pro divostrojné je zařazen do žánru sci-fi, protože se odehrává na měsíci jménem Panga a líčí setkání lidské bytosti (sesterstva) Echo s robotem Hnízdem. Ve skutečnosti se ovšem jedná o nadčasový příběh s filozofickým podtextem, který se zamýšlí nad otázkou, co je vlastně smyslem života, a hlavně zda je nějaký smysl života vůbec nutné mít a zda vám k radosti z bytí nestačí třeba jen slyšet cvrččí zpěv. Takhle popsáno to možná nezní čtenářský kdovíjak přitažlivě, nicméně vězte, že se jedná o moc milý a laskavý příběh, který je navíc napsán krásným jazykem a který moc doporučuju. To jazykové zpracování se mi líbilo asi ze všeho nejvíc, neskutečně jsem se kochala tím, jak je knížka přeložená a jaké novotvary překladatelka Lucie Bregantová vymyslela. Setkáme se s pomístními jmény jako Pokřoviní, Dřevopád, Modrotrn nebo Parožníky, se jmény robotů Rozkošné Sýkorčí Hnízdo, Jmelí Bílé nebo Ledové Jezírko, s názvy bylin včelovka, lví tráva či horečník a se zvířaty jako krvepijka, štěbetáček či pavouk jablečňák (to je pavouk veliký jako jablko, který je nesmírně agresivní... ). *** Tak proč trváte na tom, že musíte mít vlastní poslání, zoufale po něm nepátráte a cítíte se bez něj tak nešťastně? Pokud chápete to, že roboti poslání nemají – že jsme ho odmítli –, jako vrchol vlastní intelektuální vyspělosti, proč vynakládáte tolik energie, abyste dělali pravý opak? (str. 155) Ty se pořád ptáš, proč to, co děláš, není dost dobré, a já nevím, co na to říct, protože prostě stačí být součástí světa a žasnout. Nemusíš to ničím ospravedlňovat nebo si to zasloužit. Můžeš prostě jen žít. (str. 156) *** Hodnocení: 5 ⭐ z 5 ⭐ (a ta obálka! :-))... celý text
Stehy
2022,
Sára Zeithammerová
Stehy čtou všichni, tak jsem je taky chtěla zkusit… Novela popisuje příběh dvou žen, manželky Lucie a milenky Anny, a jejich osobního setkání. Myslím, že mi docela pomohlo, že jsem před pár měsíci zhlédla seriál Pět let, k němuž autorka napsala scénář. Anna mi totiž dost připomínala Terezu ze seriálu – drobná, štíhlá až vyhublá, velmi uzavřená a introvertní, bez blízkých přátel, intelektuálka neschopná zdravě prožívat partnerský vztah, a tak jsem měla pro Annu větší pochopení. Nepříliš vyrovnaná je ovšem i manželka Lucie, která své vnitřní boje a pnutí řeší sebepoškozováním… Ačkoliv mi hrdinky svou povahou moc blízké nebyly, líbilo se mi, jak je příběh vystavěný, jakou má gradaci, jak si některé věci musíte domýšlet, moc jsem nedovedla předpovědět, jaký konec knížka bude mít. To hodnotím velmi kladně, podle mého umí autorka skutečně dobře psát. Bohužel mi vadila nedostatečně pečlivá jazyková korektura, nezřídka chyběly čárky za vloženou větou vedlejší, nebo čárky naopak přebývaly v případech, kdy se jednalo o věty vedlejší, ovšem v souřadném poměru, čili čárky byly v tomto případě přebytečné. Nezmiňovala bych to, kdyby se tyto případy daly spočítat na prstech jedné ruky, ale ony na to naneštěstí nestačily ani prsty obou rukou... Tohle mě mrzí a je mi to líto, proto nedávám nejvyšší hodnocení…. Když je v knihách příliš mnoho chyb, ztrácejí pro mě trochu na kráse, věřím tomu, že spousta čtenářů si toho nevšimne, ale já už mám prostě takovou profesionální deformaci, omlouvám se… *** Hodnocení: 4 ⭐ z 5 ⭐... celý text
