markej přečtené 1064

Zúčtování s ďáblem 2024, Elizabeth O´Roark

Hledání Phoebe 2024, Gavin Extence

Phoebe je šestnáct, má Aspergerův syndrom, čili její komunikační schopnosti jsou poněkud odlišné a specifické, chce být spisovatelkou a žije jen s tátou na odlehlém Holy Islandu... Z úvodních kapitol jsem nabyla dojmu, že se bude jednat o další příběh člověka s poruchou autistického spektra, který se snaží zapojit do "normálního" života, ale kvůli jeho speciálním potřebám budou nastávat problémy a někdy i nechtěně komické situace... Knížka se ale nakonec vyvíjela jiným směrem a zpracovávala důležitá témata, díky nimž je Hledání Phoebe skutečně kniha s přesahem a zaujme i dospělého čtenáře, byť náleží primárně do kategorie young adult... Zprvu se mi líbilo, jak všichni dokážou mezi sebou otevřeně komunikovat a díky tomu pročišťovat své vztahy, ke konci mi to ale připadalo už malinko nepravděpodobné, podle mě to takhke v životě moc nefunguje... To je však jediná výtka, jinak byla Phoebe skvělá a mě osobně velmi zaujala lokace příběhu, Holy Island jsem neznala a skutečnost, že je na něj kvůli přílivu omezená možnost vstupu, pro mě byla nová a fascinující... Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text

Vražda v Mallowan Hall 2023, Colleen Cambridge (p)

Vražda v Mallowan Hall, detektivka odehrávající se v domě spisovatelky Agathy Christie. Autorka výborně napodobuje styl psaní paní Agathy, v uzavřeném prostoru panskeho domu se nachází větší skupina lidí, z nichž minimálně jeden je určitě vrah... Velmi mě zaujalo, že Agatha sama stojí v pozadí, vraždu vyšetřuje hospodyně Phyllida, což je velmi výrazná ženská postava s trochu záhadnou minulostí, o které se snad, pevně doufám, ve druhém díle dozvíme víc... Suma sumárum jsem byla velmi spokojená: prostředí anglického venkova zhruba ve 20. letech minulého století, panský dům, jenž svým chodem připomene Panství Downton, skvělá hlavní hrdinka, anglický suchý humor (kterého by mohlo být i víc...), postava Agathy Christie (nejsem vůbec žádný znalec, čili některé narážky na dílo a život Agathy mi určitě unikly), to všechno mě bavilo... Ačkoli jsem si z románu vyloženě na zadek nesedla, čtení jsem si naprosto skvěle užila a vím, že druhý díl si rozhodně pořídím... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text

Krajina roztavených zvonů 2024, Jan Štifter

Na novinku Jana Štiftera jsem se moc těšila, protože jeho knížky mám opravdu ráda... Ani mi nevadilo, že to mají být povídky, protože měly nakonec vytvořit celou mozaiku historie jedné rodiny, jež je spojena s oblastí jižních Čech, konkrétně Trhových Svinů... Bohužel ale musím říct, že s knížkou jsme si úplně nesedly... Zároveň ovšem hned musím dodat, že to kladu za vinu především sama sobě, protože jsem se ji rozhodla číst v době, kdy jsem nebyla příliš soustředěná a byla vnitřně roztěkaná, a v důsledku prostě nebyla na tenhle titul správně naladěná... Knížku je podle mě totiž potřeba číst souvisle, neprokládat ji ničím jiným a není vhodné ji na delší dobu odložit a pak se k ní zase vrátit... Takhle totiž ztratíte přehled o tom, co už bylo buď jasně napsáno, anebo jen jemně naznačeno, a spousta věcí vám unikne... Což byl naneštěstí můj případ... Proto jsem se hůř orientovala v postavách a moc mi nedával smysl ani úplný závěr, u něhož jsem trochu tápala, co měl vlastně znamenat... Knížka je opět psaná poetickým jazykem, cítíte z ní napojenost hrdinů na místo, kde se narodili a vyrůstali... Postavy jsou místy až pitoreskní a příběhy někdy až absurdní, ale věřím, že vychází ze skutečných vyprávění, trochu mi v tomhle připomněly Hrabala... Souhlasím s Kájou z @penny_and_books, která říkala, že tyhle povídky sice doporučuje, ale od autora četla lepší knihy, respektive ty, které ji víc oslovily... Mám to stejně... Hodnocení: 3,5 * z 5 *... celý text

Pavučina lstí 2024, Julie Clark

Třetí přečtená knížka od Julie Clark a potřetí pět hvězd! Znáte tuhle autorku? Mně připadá, že není moc vidět, není tak propagovaná, což je ovšem velká škoda! Já jsem četla její předchozí dvě knihy Poslední let a Otec neznámý a z obou jsem byla nadšená... Autorka píše thrillery, které jsou úplně podle mého gusta... Hlavními postavami jsou silné ženy, které vědí, jak naložit se svým životem, nebojí se riskovat, pokaždé se ponoříme do jejich nitra a naprosto chápeme pohnutky, které je k jednání vedou... Nechybí samozřejmě překvapení a zvraty, to vše zabaleno do balíčku uvěřitelnosti, žádné šílenosti přitažené za vlasy... V tomhle románu vystupuje Meg, žena mnoha tváří a profesí, jejímž životním posláním se stala pomsta mužům, kteří nějakým způsobem ublížili ženám... Ne vždy jde cestou zákona, proto se na ni zaměří novinářka Kat, která má s Meg i osobní nevyřízené účty... I když tenhle thriller nepřinesl úplně šokující odhalení a dost jsem odhadla, jak se bude příběh vyvíjet, líbil se mi moc, obě hrdinky si mě omotaly kolem prstu a příběh se mi zkrátka a jednoduše líbil... Je to knížka o neskutečné ženské síle, odvaze, soudržnosti a nezdolnosti... Autorka opět potvrdila, že její knihy jsou pro mě sázka na jistotu... Ideální čtení na léto a dovolenou... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text

Bláznivá jízda 2023, Christina Myers

Ruthie je osmatřicet a je dost v pytli, rozpadl se jí dlouholetý vztah a neumí se s tím vyrovnat, jen pije a leží na gauči u kamarádky... Z letargie ji vytrhne neobvyklý kšeft: má přes půl Kanady doprovodit dvaasedmdesátiletou Kay, neboť ta se teď na stará kolena stěhuje za synem, který na tom trvá... Ruthie i Kay jsou trochu praštěné ženské, které hodlají ještě něco pořádného zažít, a tak mají s sebou i seznam, co by chtěly absolvovat, přičemž některé položky jsou celkem bizarní... Samozřejmě nechybí ani love story... Tenhle knižní road trip je milý, zábavný a dojemný, ovšem opravdu dost prvoplánový... Všechno je tak nějak předvídatelné, v příběhu nenastávají žádné velké zvraty, ženy nezdolávají extra velké překážky, nic moc vás na knize nepřekvapí... Nicméně jako fajn čtení na dovolenou nebo pro relax je ideální, svůj účel v mém případě knížka splnila... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text

Druhý dech 2024, Daniel Krásný

Knížku Druhý dech jsem si chtěla přečíst hlavně proto, že se odehrává v prostředí České Kanady, která je od nás, co by kamenem dohodil, navíc ráda objevuju nové české autory a anotace zněla lákavě... Čeho jsem se trochu bála, bylo avizované hororové ladění, jež ale nakonec nebylo tak silné, aby mi příběh nesedl... Druhý dech líčí průběh jednoho výběrového řízení, které se netradičně odehrává několik dní v izolovaném lesním hotelu právě uprostřed České Kanady, a zároveň nám přibližuje i životní peripetie lidí spjatých s reklamní agenturou Craven, jež se do soutěže přihlásila, konkrétně majitele Jiřího Švejkovského, hlavního marketéra Adolfa Majera a grafičky Julie Gonosové (ta je od nás z Jihlavy!...)... Musím říct, že kdybych to nevěděla, vůbec bych neodhadovala, že román je debut... Autor suverénně vykresluje postavy, které jsou uvěřitelné, vypráví obšírně a tempem, které nevázne ani nespěchá, má mimořádně bohatou slovní zásobu, koncem knihy dokáže čtenáři naprosto vyrazit dech, to zakončení bylo skutečně brilantní! V recenzích se hojně zmiňuje až nadmíra popkulturních odkazů, s tím až takový problém nemám, co jsem neznala (a že toho bylo vcelku dost), jsem si dohledala, maličko se mi někdy ale už nelíbilo množství různých přirovnání, obrazných výrazů a metafor, místy mi všechny ty neotřelé obraty připadaly až moc, vymyšlené hlavně na efekt... To je ovšem drobnost a ne všichni to tak podle recenzí cítí, někdo to naopak oceňuje a vyzdvihuje jako veliký klad... Celkově jsem tedy spokojená velice, ráda doporučuju a těším se na další autorovu tvorbu... Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text

Malá lhářka 2024, Pascale Robert-Diard

Patnáctiletá Lisa byla znásilněna řemeslníkem, který pracoval u nich doma... Nyní je jí dvacet a přichází do kanceláře advokátky Alice, protože chce, aby se případ začal znovu projednávat, a protože si přeje, aby ji zastupovala žena... Malá lhářka je novela o pravdě a lži, o obětech a pachatelích, o tom, jak nesnadné je dospívat a jak může být i sebepravdivější pravda nepohodlná a sebešpinavější lež přijatelná, o francouzském soudním systému a o roli mužů a žen v něm a potažmo i ve společnosti... Ač anotace zněla velice lákavě a ač je hlavní téma (pravda a lež, oběti a pachatelé) velice zajímavé, musím bohužel přiznat, že knížka se mi pod kůži nevryla tak, jak bych bývala čekala, a to především kvůli podle mého názoru jisté plochosti charakterů postav... Moc jsem nedokázala pochopit Lisu, Alici o trochu víc, ale stejně mi to úplně nestačilo... Vyzdvihnout musím naopak konec a především poslední větu, ta dává celému vyprávění trochu jinou perspektivu... Že bych vám tedy knihu nutně musela doporučit, to asi ne, nicméně kousek je to zajímavý a úplné zklamání vám rozhodně nepřinese... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text

Šikmý kostel 3 2024, Karin Lednická

Třetí a závěrečný díl románové kroniky popisuje osudy rodiny Pospíšilových (především sourozenců Ženky a Wojtka) v letech 1945-1961... Líčí tedy poválečný odsun Němců z oblasti, napjaté vztahy mezi Čechy a Poláky, sílící moc komunistické strany a s tím spojený rapidní nárůst těžby uhlí, která byla však často nedisciplinovaná, nezodpovědná, překotná a devastující... V padesátých letech zasáhly i oblast Karvinné politické monstrprocesy jak s pracovníky v těžebním průmyslu, tak s duchovními... Přelom padesátých a šedesátých let pak přinesl zánik starého města Karvinná, mnohé budovy byly poddolovány a postupně bourány, a to včetně památkových objektů, například zámku či pivovaru rodu Larishů či původně skvostného kostela svatého Jindřicha... Karin Lednická vytvořila nejen monumentální rodinnou kroniku jedné rodiny, ale popsala historii oblasti severní Moravy, která je v lecčems specifická a o jejíž minulosti toho mnozí asi příliš nevěděli... Je obdivuhodné, jak plasticky dokázala splést jednak rodinné osudy a jednak popsat historii staré Karvinné... Tento díl obsahuje i rozsáhlou přílohovou část, v níž přináší medailonky osobností, jež skutečně žily a jež ovlivnily dění v Karvinné (nejzajímavější pro mě byl medailonek kněze Ernesta Dostala, jeho život by vydal na další obrovský román), nechybí ani cenné dobové fotografie, díky nimž si uvědomíte, jakou zkázu Karvinná zažila... Z profesního hlediska musím vyzdvihnout i to, jak pečlivě jsou provedené korektury. Na téměř 700 stranách jsem objevila při běžném čtení pouze jedinou chybu, a to chybějící tečku za větou, čili i ohledně finální verze knihy je odvedena naprosto precizní a dokonalá práce... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text

Na konci dne 2024, Claire Keegan

Tři povídky, v nichž se nějakým způsobem řeší vztah mezi mužem a ženou, přičemž muži nevycházejí z této konfrontace zrovna nejlépe... Jsou vykresleni jako ti, kteří chtějí mít ve vztahu navrch, chtějí rozhodovat, chtějí, aby se jim žena přizpůsobila, aby jim dala zapravdu, aby je poslouchala, aby se jim podřídila, což si neváhají vymoct i tak, že nejednají zrovna v rukavičkách... Každá z povídek mě nějakým způsobem zaujala... První postupným odhalováním, co se vlastně stalo, druhá svým vykreslením irské divoké a drsné, ale nádherné přírody, třetí velmi překvapivou a nesmlouvavou pointou... Čtení na jedno odpoledne, ale silné, které by mohlo zaujmout i ty, kteří běžně povídky nečtou... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text

Všude samí lháři 2024, Shari Lapena

K Shari Lapeně mám trochu specifický vztah: díky ní jsem před lety začala číst daleko víc thrillery (a potažmo i detektivky), které mě předtím moc nebraly... Úplně mě dostal způsob, jakým staví příběh, jak postupně dávkuje jedno překvapení a odhalení za druhým, jak uvěřitelně popisuje vnitřní pnutí postav, jejich cestu od toho, že někomu stoprocentně věří, až po tu chvíli, kdy mu přestanou věřit naprosto ve všem... Nejinak je tomu v její novince - ztratí se Avery, devítiletá holčička s problémovým chováním, přičemž podezření z jejího únosu, či dokonce možná i vraždy, samozřejmě padá na kdekoho... Čtení mě ze začátku ohromně bavilo, potom nadšení trochu opadlo, protože mi připadalo, že se vyprávění poněkud zastavilo, točí se v kruhu a nikam se moc neposouvá, pak nastal překvapivý zvrat, takže tempo zas nabralo na rychlosti, úplný závěr mě maličko zklamal, čekala jsem nějakou větší bombu... Celkově jsem ale hodně spokojená, knížka se podle mě skvěle hodí teď na nějaké dovolenkové čtení, myslím, že by i mohla působit jako prostředek k vytažení ze čtecí krize... V téhle knížce mě i dost zaujalo téma výchovy, a jak k ní přistupovat, jak je to všechno těžké, když má dítě silnou, nepřizpůsobivou osobnost, do jaké míry se mu má vyhovět a ustoupit a do jaké už ne, aby všichni neměli natrvalo zpackaný život... Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text

Těžké duše 2024, Iva Hadj Moussa

Johanesovi bude padesát, je už nějaký ten pátek rozvedený, má pubertální dceru Žofii a firmu na vyklízení bytů... A je to metalák tělem i duší... Životem se tak nějak spíš potácí, než aby jím lehce proplouval, proto hledá nějakou vzpruhu... Nakonec ho napadne, že s kamarády obnoví svou metalovou kapelu... Nový autorčin román jsem přečetla snad za tři dny, vcucnul mě a moc mě nechtěl pustit... Moc se mi líbí, jak Iva píše, nechybí sarkastický humor (párkrát jsem se smála nahlas), ale i trochu toho dojetí (i pár slz jsem zamáčkla) a celkově mi jde velice k duhu, jak autorka své postavy vykresluje a jak v nich vidí spíš ty dobré stránky než ty špatné... Bavilo mě to moc a už teď se těším na další knihu! Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text

Sňatková dražba: Kniha první 2024, Audrey Carlan

Ahoj krásko 2024, Ann Napolitano

Čtyři sestry, jejich upjatá matka a nespolehlivý, bohémský otec a William, který celé rodině zamotá život... Výpravný rodinný příběh, který vykresluje, jak silná mohou být rodinná pouta především mezi sestrami a jak zraňující mohou být okolnosti, které tato pouta přetnou... Příběh o sesterské spřízněnosti, o síle lásky, o rodičovské zodpovědnosti, o depresi, o basketbalu, o pochopení a porozumění druhých... Tahle knížka byla přesně podle mého gusta, obsahovala nečekané zvraty, důkladně popisovala vnitřní boje tří hlavních protagonistů, sester Julie a Sylvie a Williama, byla dojemná, vzbudila ve mně naději, že leccos se dá napravit... Tempo vyprávění je spíš pomalejší a určité věci se tu opakují, neboť jsou vyprávěny z perspektivy různých postav... Trochu mě mrzelo, že stejný prostor nebyl věnován všem čtyřem sestrám, příběhy mladší Emmeline a Cecilie jsou vykládány pouze zprostředkovaně... Jestli máte rádi rozvětvené rodinné historie a nevadí vám pomalejší tempo, myslím, že byste si mohli tenhle román zamilovat... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text

Labuť a lovec 2024, Jiří Březina

Příběh z období pravěku... Lovec z kmene Říčních lidí ukořistí a pojme za družku Labuť, která pochází odjinud, je pro ostatní exotická a těžko si zvyká na jiné prostředí... Autor tak zpracovává příběh o labutí panně, který se vyskytuje snad ve všech kulturách a i mě od dětství fascinoval... Nová knížka Jiřího Březiny, kterého známe jako výborného autora detektivek, je úplně jiná než knihy, jež jsem v posledních měsících četla... Zavádí nás do světa, v němž se sice lidem nežilo lehce, ale v němž žili v souladu s přírodou, s duchy a s konečností života, byli si vědomi svého místa ve světě, což jim dodávalo pocit jistoty a zakořeněnosti... To se mi na celé knížce líbilo asi nejvíc, že vytváří svět, v němž každý ví, kam patří a co má dělat, je smířen s chodem života a nesnaží se mu nijak urputně a nesmyslně bránit... Knížka je i velmi krásně napsaná, byť je psána spíše krátkými větami a v textu chybí přímá řeč, používá autor spoustu poetických metafor a různých náznaků a i kvůli tomu jsem si čtení moc užila... Protože žiju na vsi a do přírody to mám blízko a denně do ní chodím, s chutí jsem si představovala všechna ta údolí plná mokřadů, tůní, ukrytých písečných pláží, bohatá loviště ryb a hnízdiště ptáků, tajemná lesní zákoutí, skály, kam se nosili zemřelí... Ne každého asi tato novela nadchne, ale dokážete-li se naladit na tu pradávnou tajemnou a mystickou atmosféru podtrženou za mě výborným zpracováním, myslím, že byste mohli být okouzleni... Velmi povedená je i grafická úprava knihy, ostatně jako u všech svazků edice Tvář... Konečně dodávám, že autor pečlivě studoval všemožné historické prameny, čili se díky četbě této beletristické knížky i o mnohém poučíte... Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text

Šepoty 2024, Ashley Audrain

Čtyři rodiny bydlící v sousedství, čtyři ženy, které se více či méně perou se svým životem, čtyři matky, i když ne každá v tom nejběžnějším smyslu slova... A jedna tragická nehoda týkající se desetiletého chlapce... Tento thriller, který by určitě mohl oslovit čtenáře Shari Lapeny, se neodvíjí nijak překotně, má spíše pomalejší tempo a postupně odhaluje drobná i větší tajemství všech čtyř žen... To tempo, způsob odkrývání tajeného i psychlogie postav se mi moc líbily... Velmi mě oslovily i popsané pocity týkající se mateřství, totiž že i když své děti bezmezně milujete, občas vám prostě péče o ně leze krkem a často vám nestačí, chcete od života prostě tak nějak víc... Nejvíce mě asi zasáhl Rebečin příběh a její cesta k naplnění jejího mateřského snu... Anotace na obálce slibovaly bombastický konec, z něhož jsem ovšem byla v důsledku malinko zklamaná, čekala jsem něco víc překvapivého, víc zamotanějšího, víc šokujícího... I tak ale knížku můžu doporučit, líbila se mi opravdu hodně... Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text

Skleněný muž 2024, Anders de la Motte

Víla Muchomůrka 2024, Ivona Knechtlová

Nádherná knížka pro děti, kterou napsala a ilustrovala Ivona Knechtlová... Krátký příběh o víle Muchomůrce, která se svými kamarády pátrá po tom, kdo v lese rozkopává houby, je určený pro mladší čtenáře, ale potěší všechny, již mají rádi laskavé příběhy s jasným poselstvím a chtějí se na chvíli přenést do světa, v němž je všechno v pořádku... Pro mě osobně bylo ještě velkým bonusem prostředí lesa, které mi je velice blízké... V knížce nechybí plno ilustrací, a to i na celých dvoustranách, které můžou vybízet k dalšímu povídání a ukazování... Já knížky s ilustracemi Ivony Knechtlové sbírám, takže koupě byla nutnost... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text

Poslední léto 2024, Dorota Ambrožová

Příběh hrdinky Hanky přibližuje její dospívání od doby, kdy nastoupila na gympl, po ukončení prvního roku vysoké školy... Bydlí v městské vile s matkou, s níž se spíš hádá, a s otcem, kterého vlastně moc nezná... Prochází různými obdobími vzdoru, vzteku, vymezování se vůči ostatním, ale také útlumu, rezignace a letargie... Hledá sama sebe, pátrá po tom, co by ji bavilo, zkoumá, co jí bude vyhovovat v partnerském a intimním životě... Příběh je vyprávěný ich-formou a chybí v něm přímé řeči, je to hrdinčin monolog, v němž jsem občas tápala a moc hlavní postavě nerozuměla, nicméně jsem byla zvědavá, kam to všechno povede, tudíž jsem knížku poměrně rychle přečetla... I když jsem s Hankou mnohdy nesouzněla, musím říct, že se mi líbilo, jak je knížka napsaná, jaký používá jazyk, jakým tempem a způsobem je vyprávěna, na debut se mi zdála dost vyzrálá, proto se budu těšit na autorčinu další knihu... Na závěr úplná marginálie, která mě ale moc potěšila: knížka má neskutečně příjemný rozměr, padne vám tak akorát do ruky a můžete si ji s sebou kamkoli vzít, dáte ji totiž kamkoli, i do malé kabelky... Hodnocení: 3,75 * z 5 *... celý text

Smažená zelená rajčata ve Whistle Stop Cafe 2022, Fannie Flagg (p)

Alabama, rok 1986, 48letá Evelyn, která dost zásadně reviduje svůj dosavadní život, se v domě s pečovatelskou službou seznámí s paní Ninny Threadgoodeovou, která jí při mnohých setkáních vypráví o své široké rodině, která žila v malém jižanském městečku Whistle Stop, a především o životních a obchodních partnerkách Ruth a Idgie, jež tu provozovaly kavárnu... Musím říct, že s knížkou to nebyla úplně láska na první pohled... Představuje se nám opravdu mnoho postav a jejich větších či úplně drobných příběhů, navíc se hodně přeskakuje v čase... Kapitoly jsou sice vždy označené datem, ale tu jste ve 20. letech, tu ve 30., tu v 50. a pak zas v 80. letech... Když jsem se ale do toho všeho dostala, v hlavě se mi postupně skládala mozaika příběhů všech postav, které byly navzájem více či méně provázané... Z tohoto důvodu bych doporučila, abyste knížku četli co nejvíce souvisle, protože mi připadá, že při častém odkládání či prokládání jinými tituly byste se pak mohli ztrácet... Celkově se mi ale román moc líbil, je to čtení zábavné i smutné, dojemné i poučné (téma rasismu na americkém Jihu), překvapivé, originální ve svém zpracování... Kapitoly jsou kratší, a jak se přeskakuje v čase, četba je i velmi živá, rozhodně ne nudná či zdlouhavá... Osobně jsem ke konci zamačkávala i slzy dojetí, protože 86letá Ninny mi ve své dobrotě, prostotě a čistotě duše velmi připomínala naši 90letou babičku, která loni zemřela... Obě to byly z gruntu hodné ženské, které milovaly svou rodinu, nejradši vyprávěly všemožné příběhy, měly rády společnost, konflikty nevytvářely, nýbrž uhlazovaly, měly rády obyčejné, ale poctivé domácké jídlo... Nebyly extra vzdělané, ale byly moudré... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text