markej
přečtené 1064
Drak na polní cestě
2024,
Jiří Hájíček
Tomášovi je pětapadesát, žije pouze s matkou, bezdětné manželství se mu kdysi rozpadlo, vztah s Kristýnou, která je o dvacet let mladší, mu teď taky moc nevychází... Aby toho nebylo málo, lidi ze vsi začínají prodávat své podíly v zemědělském družstvu, kterému Tomáš společně s kamarádem Vlastou dlouhá léta šéfuje, podivným lidem, a celý statek, pro nějž Vlasta i Tomáš žili, se tudíž ocitá v ohrožení... Tomáš navíc čím dál víc pociťuje, jak na něj doléhá stárnutí... Romány Jiřího Hájíčka mám moc ráda, přečetla jsem všechny a žádný mě nikdy nezklamal... Líbí se mi, jaké postavy vytváří, dokážu je velmi dobře pochopit, rozumím jim, souzním s nimi, soucítím s nimi... Autor navíc zasazuje své příběhy na malé vesnice, čili do prostředí, které velmi dobře znám, proto oceňuju, jak skvěle tato místa dokáže popsat a vystihnout cyklus vesnického života, jeho typické rysy, vztahy mezi lidmi... Hájíček píše zdánlivě obyčejně a jednoduše, ale když už máte nějaké čtenářské, či dokonce autorské zkušenosti, uvědomíte si, že není jednoduchost jako jednoduchost... Autor dokáže s větami kouzlit, vytvořit jedinečnou, často melancholickou atmosféru, což není samozřejmost... Na jeho románech se mi líbí i to, že život popisuje dost realisticky, není to žádná procházka růžovou zahradou, ale nikdy tam nechybí špetka naděje... Suma sumárum jsem velmi spokojená, dostala jsem to, co jsem očekávala, nicméně nejoblíbenější autorovou knihou pro mě stále zůstává Rybí krev... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text
Jedovatá stopa
2024,
Colleen Cambridge (p)
Druhý román s "vyšetřovatelkou" Phyllidou Brightovou, která pracuje jako hospodyně v sídle Agathy Christie... Tentokrát řeší vraždu, která se udála během vražedného festivalu, jejž pořádá právě Agatha a její přátelé-spisovatelé detektivek... Jedovatá stopa navazuje na tradici anglických klasických detektivek Agatina stylu, což se mi líbí, líbí se mi prostředí anglického venkova a panského sídla v meziválečném období, vždy mě potěší anglický suchý humor... Závěr byl podle mého trochu překombinovaný, ale jinak mě knížka moc bavila a čtení jsem si užila... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text
Zmizení Astrid Bricardové
2024,
Natasha Lester
Měla jsem chuť na nějaký delší epický vztahový román, a když mi přišla novinka od Natashi Lesterové, řekla jsem si, že to by mohlo být ono... A bylo... Zmizení Astrid Bricardové se odvíjí ve třech časových rovinách a věnuje se osudům tří žen (babička - matka - dcera), které se pohybují v módním průmyslu... Mizza je médii roky prezentována jako múza Christiana Diora, její dcera Astrid jako modelka a módní návrhářka, která se v branži návrhářství nakrátko prosadila, ale pak záhadně zmizela, a Astridina dcera Blythe se potýká s nálepkami, které jí společnost a média přisuzují kvůli babičce a matce, a přemítá, jak se vším tím naložit... Velké téma téhle knihy je skloubení role ženy jako matky a manželky a podnikající a pracující osoby na špičkové úrovni... Jak se tohle všechno dá zvládnout, a jestli to vůbec lze... Tady je to umocněno ještě tím, že branže módního návrhářství je ve velké míře doménou mužů, kteří neváhají své ženské konkurentky nemorálně a lživě očerňovat či veřejně zesměšňovat... Ačkoli pro mě některé pasáže byly trochu repetitivní, knížka se mi v rámci žánru oddechové literatury moc líbila, protože v sobě nese silné poselství... Poslední čtvrtina knihy vás tak napne, že musíte prostě číst dál a dál, abyste celé té záhadě přišli na kloub a pochopili ji... V doslovu se navíc dozvíte, že postava Mizzy byla skutečná, ovšem autorka si v jejím příběhu hodně věcí sama domyslela... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text
Kapitánka Mia a cesta za pokladem
2024,
Ivona Knechtlová
Dvanáctiletá Mia tráví léto s dědečkem a jeho psem Nemem na hausbótu na přehradě a kromě toho, že se skamarádí se Šimonem a naučí se jezdit na paddleboardu, zažije velké dobrodružství při hledání pokladu... Ivona Knechtlová napsala typ knížky, které mám ráda... Vládne v ní vlídná a přátelská atmosféra, svět je v ní v pořádku, nedějí se tam žádná velká dramata, nikdo nikomu neubližuje, všechny rodinné i ostatní vztahy jsou přátelské... Děti se dozvědí i něco poučného... Autorka svou knížku taktéž ilustrovala, ilustrace jsou snad na každé straně, jsou jemné a krásně barevné, nechybí ani velké, celostránkové... V rámci žánru čtení pro děti od 10 let tedy můžu jen doporučit, určitě by to byl krásný dárek, především asi pro holčičky... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text
Algoritmus lásky
2024,
Mons Kallentoft
Svižná severská detektivka, v níž se čerstvě osmnáctiletá Ella snaží dokázat, že její otec Erik, špičkový programátor, nespáchal vraždu, za kterou byl odsouzen a kvůli níž teď sedí ve vězení... Vyprávění mě do sebe na začátku hned vtáhlo, kapitoly jsou krátké, věty taky, všechno se valí kupředu, má to tempo, má to švih... Postupně mi ale připadalo, že knížka jednak trochu naplňuje všechna klišé severské detektivky - citově otupená hlavní postava, policajt mající problém s alkoholem, drogami a gamblerstvím, drsné vraždy, poněkud zvrácený sex, bizarní postavy, jednak že všechno se vyřeší až moc snadno, v příběhu mi chyběly nějaké odbočky, nenadále vzniklé problémy a komplikace, nějaké větší rozvětvení příběhu, větší košatost... Myslím, že ten, kdo nemá se žánrem moc velké zkušenosti, nebo ten, kdo touží po nějakém nepříliš komplikovaném čtení třeba na dovolenou, by mohl být spokojen, ale těm, kteří by čekali něco nového, neotřelého, propracovaného, skutečně překvapivého, tahle knížka podle mě přinese spíš zklamání... Jedná se o první díl volné série Vyděděnci, a upřímně úplně nevím, jestli mě ty další díly budou zajímat, spíše asi ne... Hodnocení: 3,75 * z 5 *... celý text
Když přišli psi
2024,
Scarlett Wilková
Nový román Scarlett Wilkové, který se odehrává v blíže nespecifikovaném podbeskydském lázeňském městečku na konci druhé světové války a těsně po ní, mě nezklamal... Osudy sourozenců Živy a Slávka jsou zajímavé, nechybí v nich nečekané zvraty a překvapivá odhalení, navíc jsem se dozvěděla i něco o tom, jak to kdysi v podhorských lázních chodívalo... Autorčiny knížky s historickou tematikou se pro mě definitivně stávají sázkou na jistotu... Od autorky jsem četla všechny knížky, Desetkrát a dost pro mě bylo trochu zklamání, ovšem Až uvidíš moře i Ty chladné oči doporučuju, kudy chodím... Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text
Dům v Matoušově ulici
2024,
Tereza Boučková
Nová knížka Terezy Boučkové se skládá z jednotlivých střípků osudů lidí ze smíchovské Matoušovy ulice, v níž jako dítě žila a do níž se jako zralá žena zase vrátila, aby se mohla starat o svou maminku trpící Alzheimerovou nemocí... Nejedná se o nějaké souvislé vyprávění, autorka přeskakuje v času i prostoru a kromě líčení životů zajímavých lidí, kteří v domě bydleli (rodina Kohnova, doktor Epstein, herečka Zita Kabátová, dědeček Václava Havla Hugo Vavrečka, její vlastní rodina) se věnuje i současnému dění, připomíná válku na Ukrajině, válku v oblasti Gazy, střelecký útok na Filozofické fakultě UK... Dovedu si představit, že někoho tohle útržkovité vyprávění nenadchne a řekne si, proč to všechno autorka vůbec sepsala... Já se ale ráda dozvěděla (byť zkratkovitě) o osudech lidí, kteří byli s domem spjati, je nesmírně zajímavé si znovu a znovu připomínat, jak spletitý, nevyzpytatelný, nespravedlivý, ale i zcela naplněný může být život nás všech... Tereza Boučková má na některé věci velmi vyhraněný a nesmlouvavý názor a ne vždy s ní možná budete souhlasit, ale ani to mi výsledný dojem z knihy nezkazilo... Trochu lépe se asi bude číst těm, kteří autorčino dílo a život už trochu znají, nicméně pro četbu není tato znalost bezpodmínečně nutná... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text
Všechno je v pohodě
2024,
Cecilia Rabess
Proboha, zděsí se Jess, když v prestižní newyorské bance nastoupí na nové místo a v kanclu už sedí Josh, její protivný spolužák z vysoké školy... Oba jsou úplně jiní, Jess černoška, feministka, liberálka, Josh běloch, konzervativec, někdy Jess připadá, že i rasista... Jenže to je ten problém... Jess spousta věcí připadá... V hlavě i srdci má občas zmatek, protože moc neví, kým je... Chová se jako správná černoška, feministka, liberálka? A když se tak chová, jsou všechny její skutky a výroky opravdu upřímné? A pak je tu samozřejmě ta mrzutost s Joshem, z něhož se vyklube celkem příjemný kluk, pak dobrý kamarád a nakonec i skvělý milenec... Knížka Všechno je v pohodě je v prvé řadě milostný příběh, ne žádný vážný sociální román, který do hloubky řeší neduhy americké společnosti, což by možná někdo mohl podle anotace očekávat... Jiskří originálními hovory mezi dvěma hlavními hrdiny, ale někdy už se mi zdálo, že postavy až příliš "intelektuálně" žvaní a krácení textu by možná nebylo od věci... Někdy vám poleze Jess na nervy a Josh se bude chovat až moc jako správný skautík... Konec vám možná bude zavánět červenou knihovnou... Já měla při čtení smíšené pocity, kolikrát mě nebavilo, jak Jess s Joshem plkají, ale pak se tam objevila vtipná replika či situace a mě to zas strašně začalo bavit... Jenže jak se tenhle model opakoval, výsledný dojem z knihy nakonec zůstává trochu rozpačitý... Ovšem takové čtenáře Sally Rooney by podle mě bavila moc... Hodnocení: 3,75 z 5 P. S. Když postavy prohlásí, že všechno je v pohodě, samozřejmě v pohodě není vůbec nic... P. P. S. Knížka je nyní opět velmi aktuální, neboť se odehrává v době, kdy prezidentské volby vyhrál Donald Trump, který o prezidentské křeslo v současné době opět bojuje...... celý text
Svátek hada
2024,
Lucie Hlavinková
Helena, Michal a Roman se jako děti spřátelí koncem 20. let minulého století na Podkarpatské Rusi, Helena je Češka, kluci Rusíni... Do jejich života zasáhne druhá světová válka, ale jejich úhlavním nepřítelem se nestane fašistické Německo, nýbrž komunistický Sovětský svaz... Knížka psaná velmi přístupnou čtenářskou formou přináší obecně asi méně známé informace o tom, jak prožívali válku a poválečné období lidé na Podkarpatské Rusi, za koho museli bojovat a co všechno jim hrozilo... Román vychází částečně ze skutečných událostí a zážitků konkrétních lidí a o to je vlastně děsivější, ale i silnější... Já se dozvěděla spoustu nových informací, a protože mám ráda výpravná líčení, osobně by mi nevadilo, kdyby byla knížka delší a psaná květnatějším stylem, což ale není objektivní výtka, spíš subjektivní pocit, čili na něj příliš nehleďte, a jestliže jste knížku ještě nečetli, koukněte na ni, pro ty, kdo čtou rádi například Hanu Marii Körnerovou, Danutu Chlupovou, Markétu Práškovou či Scarlett Wilkovou, by mohla být skvělou volbou... Hodnocení: 4,5 * z 5 *... celý text
Rozsudek smrti
2024,
Anthony Horowitz
Chcete něco vtipného? Tady to je! Chcete něco chytrého? Tady to je! Chcete něco hravého? Tady to je! Chcete něco mystifikačního? Tady to je! Chcete něco typicky anglického? Tady to je! Druhý díl série, v níž vystupuje přímo sám spisovatel Anthony (pro přátele familiárně Tony...) a soukromý vyšetřovatel Hawthorne... Tentokrát vyšetřují vraždu známého rozvodového právníka... Na téhle sérii mám úplně nejradši to, že autor používá skutečné reálie a skutečná jména a fakta a do toho míchá jména a reálie smyšlené... Tato mystifikační hravost mě vždycky naprosto nadchne a já googlím, kdo skutečně existuje a kdo ne... No, a pak se mi taky líbí, jaký je Tony roztomilý bambula... Se vší vervou a s maximální snaživostí a precizností se pokouší odhalit vraha, a úplně to vždycky nevyjde... Bonus navíc je zvláštní vztah mezi Tonym a místy nevraživým, neochotným a protivným mrzoutem Hawthornem, který je plný vzestupů a pádů, i když mezi řádky cítíte, že Hawthorne je především neobratný v nějakém sociálním kontaktu, nemá příliš sociální inteligence, než aby Tonyho opravdu neměl rád... No a pak je tu ještě suchý anglický humor a krátké, strohé věty, které v sobě obsahují výstižnou pointu, to mám taky moc ráda... Asi tušíte, kam tohle hodnocení spěje: ano, je to zase pět hvězd, jako u všech Horowitzových knih, které jsem četla... A ještě navrch doporučení: Lidi, čtěte toho Horowitze! Čtěte ho? Hodnocení: 5 * z 5 *... celý text
Milenec
2024,
Rebecca Sacks
Román odehrávající se v Izraeli popisuje vztah 27leté Kanaďanky židovského původu (pro Izraelce ovšem není pravá židovka, neboť nemá židovskou matku, ale otce) Allison, jež studuje na univerzitě v Tel Avivu staré talmudské texty, a 19letého izraelského vojáka Ejala, který se účastní ozbrojených zásahů v pásmu Gazy... Popis vztahu nesourodé dvojice, v němž nechyběly ani poněkud drsné intimní detaily, ale nebylo to, co mě na románu nejvíc zaujalo nebo čím si mě získal... Znovu a znovu mě nepřestává "fascinovat", jak lidé v Izraeli žijí, jak je jejich život a způsob chování, ale například i způsob vyjadřování, ovlivněn všudypřítomnou armádou a zbraněmi a možností ohrožení, útoku, konfliktu, války, smrti... Allison poznává jak myšlenkové pochody Izraelců, tak i okrajově postoj Palestinců... Snad neprozradím příliš, když řeknu, že její postupy nejsou vždy úplně čestné a čisté a že celkové ladění knihy je spíše proizraelské, což by možná čtenáři neměli přijímat úplně nekriticky... Ze současného dění totiž víme, že celá situace v pásmu Gazy rozhodně není jednoduchá a černobílá a nemůžeme jednoznačně říci, kdo je útočník a kdo je oběť... Knihu bych tedy spíše brala jako takový odrazový můstek k tomu, aby si čtenáři dohledali více informací a zkusili se pak na celé dění v Izraeli dívat poněkud širším prizmatem... Hodnocení: 4 * z 5 *... celý text
Útěky někam jinam
2024,
* antologie
Ač nejsem povídkový typ, občas ráda sáhnu po sbírkách povídek od českých autorů, které již dlouhá léta vycházejí v nakladatelství Listen... Dělám tak v době, kdy se mi už stýská po novince nějakého mého oblíbeného autora, respektive spíše autorky... Tato sbírka obsahuje jedenáct textů a spojuje je téma "útěk někam pryč"... Bohužel musím říci, že většina autorů zpracovala svou povídku podobně - jako útěk z města na venkov, kam původně městsky založení lidé spíše nezapadnou, než aby se stali členy vesnické komunity... Celkový dojem je proto za mě takový nemastný, neslaný... Nejvíce mě oslovily povídky Kateřiny Tučkové, Petry Dvořákové, Dory Čechovy či Sáry Zeithammerové, které ten poněkud otřepaný vzorec útěku z města na ves buď vůbec nenaplňují, nebo ho zpracovávají originálně, a navíc mají překvapivé pointy, stylisticky a jazykově byla bezesporu nejzajímavější povídka Josefa Moníka... Hodnocení: 3,5 * z 5 *... celý text