mgeisselreiter přečtené 758

Nebeský vězeň 2018, Carlos Ruiz Zafón

Po románu Stín větru, který mě okouzlil, je toto druhá kniha od Zafóna, kterou jsem četl. Nebeský vězeň mě bohužel zklamal. Kouzelná a tajemná atmosféra chybí, děj není nijak zvlášť zajímavý ani nápaditý ani příliš originální, má i sem tam logické trhlinky. Není to úplně špatné čtení, ale na rozdíl od Stínu větru je to druhá liga. 65%, 14. 7. 2021.... celý text

Sám sobě psem 2021, Jan Venca Francke

Neskutečné zážitky z opravdu extrémních závodů napsané čtivě a poutavě. Kniha dobře provedená, téměř bez chyb. Oživeno množstvím fotografií a doplněno veselými kresbičkami. Snad jen drobná výtka - těch asi 4-5 opravdu sprostých slov šlo vynechat. 5*, 28. 6.2021.... celý text

Kokoro 2020, Sóseki Nacume

Román se krásně čte, jde o zajímavé vyprávění. Čekal jsem možná trochu víc "zápletky", trochu víc děje, nicméně jsem spokojen. Kniha obsahuje doslov Igora Cimy, který podrobně a detailně rozebírá život autorův a román samotný v souvislosti s dobou a prostředím vzniku. Dává čtenáři nahlédnout, že děj románu není tak jednoduchý, jak se může zdát. Kniha bohužel trpí tiskovými chybami, už na přebalu je chybně uveden rok úmrtí autora. Já jsem v díle nehledal ani neshledal žádné hluboké myšlenky v něm ukryté a ani po jejich odhalení v doslovu si s tím hlavu nelámu. Četl jsem pro potěchu a relaxaci a v tom mě román nezklamal. 75%, 21. 6. 2021.... celý text

Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR 2017, Nina Špitálníková

Kniha, kde toho je celkem dost nepůvodního, co jsem četl již v jiných knihách, dokonce se často shoduje s novější knihou autorky Svědectví o životě v KLDR. Snad už jsem četl o KLDR dost a proto jsem nebyl nijak moc překvapen. Něco málo přesto bylo nové a zajímavé. I tak kniha není nadbytečná a zaslouží si čtenářovu pozornost. 70% a 4*, 13. 6. 2021.... celý text

Mistr klamu 2011, Frederick Forsyth

Kniha 4 v 1. Forsyrh přináší 4 nezávislé příběhy umně spojené do kompaktního celku. První tři jsou typické špionážní, velmi dobré a zajímavé. Poslední je taková perlička, kde autor velmi mile překvapil. Napsal totiž zdařilou parodii na detektivky. 75% v závěru přechází k 80% a ukončení není nijak překvapivé, přesto jde o skvělou tečku za výbornou knihou. 3. 6. 2021.... celý text

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2020, Ladislav Zibura

Zibura postoupil do dalšího levelu. Název knihy je trochu zavádějící. Může svádět k tomu, že putování po těchto zemích nebylo dobré, že už o nich nechce ani slyšet. Důležité je v titulu ovšem to slovo pěšky. Ladislav totiž dospěl k tomu, že trvat na tom, aby chodil všude pěšky, není úplně ideální a praktické. Cestuje tedy také na kole a hlavně stopem. Jeho vývoj jde ale dál i po stránce obsahové. Zibura už není ten mladý nezkušený a mnohdy naivní cestovatel. Stále víc je cítit profesionální přístup k psaní knih a to bohužel nemusí skousnout každý fanoušek jeho první knihy. Jde pořád o dobré čtení, stále prostoupené mnoha sarkasmy a vtípky, doplněné životními moudry, ale tak nějak mi to přijde už hodně se opakující. Kniha mi přišla až moc dlouhá, poslední cca třetina už skoro nudila. Tentokrát ti, Ládíku, dávám "jen" 80%. 21. 5. 2021.... celý text

Mikro 2013, Michael Crichton

V první řadě je nutno upozornit, že Crichton tuto knihu nenapsal, i když je uveden na titulu obřími písmeny. Myšlenka šílená, neuvěřitelná, ale dobrá, čtenář se jí chytne, postupně ji bere jako fakt. Preston, nevím, jak to dělá, ale píše poutavě. Ovšem má to své ale. Autor se evidentně hodně snaží čtenáře vzdělávat, na druhou stranu se snaží psát thriller a tato kombinace úplně nesedí. Pro mnohé čtenáře je ale hřebíčkem do rakve opravdu hodně americký přístup. Jedná se o akčňárnu, u které se nesmí myslet, jen konzumovat. Závěrečná část tomu dává korunu a shazuje tak celkem dobře našlápnutý děj. Mé hodnocení se od toho odvíjí. Od 70% přes 75% končím na bohužel jen 60%. 16.5.2021. Výborně vše vystihuje komentář od Eldar80.... celý text

Město 2019, Valerjan Pidmohylnyj

Ke knize jsem přistupoval s nejistotou, že nejspíš půjde o umělecké dílo těžko stravitelné. Jaké bylo mé příjemné překvapení. Román se velmi dobře čte, i když autor často používá krásný, vzletný jazyk (což obvykle na čtivosti nepřidává). Město je obrazem doby. Skoro podivuhodné je, jak zazní i v zajímavém doslovu, že je politicky neutrální. Různé schůze, výbory, revoluční "cokoliv" ukazují čtenáři, že revoluční duch byl v té době prostoupen celou společností. Nechybí ovšem ani obrázek běžného života lidí, chudoba přítomná na každém kroku, problémy bytové otázky apod. Pidmohylnému se také vydařilo celkem do hloubky vystihnout povahu hlavního hrdiny. A co je zajímavé, chvílemi mi přišlo, že nečtu román 100 let starý, ale jakoby ze současnosti. Hodnocení není u mě na 100%, ale 5* ano, 9. 5. 2021.... celý text

Planeta opic 2018, Pierre Boulle

Jedna z knih, která vám nedovolí od ní odejít, dokud ji celou nepřečtete. Boulle se s tím nepáře, servíruje čtenáři to hlavní bez zbytečných oklik a zbytečných keců. 100%, 2. 5. 2021. Původní filmové zpracování se od této předlohy liší, ale rozhodně je také výborné.... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Tomu snad naše mladá generace ani nemůže věřit, ale ti starší, kteří ví, kdo byl Stalin a komunisti, to vstřebají. Je to otřesné a neuvěřitelné, že něco takového v současné době je vůbec možné. Příběhy jsou různorodé a pestré, vidíme tak situaci v KLDR z různých úhlů a směrů. Kniha je oživena pěknými ilustracemi, to se dnes už moc nevidí. Jen mi trochu vadilo, že časové určení je obvykle hodně nejasné (což je vysvětlováno jako ochrana osob). No a u konce knihy korektuře uniklo pár tiskových chyb. Přes tyto drobné výhrady je to i tak na 100%. 28. 4. 2021.... celý text

Spánek 2020, Haruki Murakami

Celkem pouhých 56 stran (a 19 celostránkových ilustrací) nedává moc prostoru na rozvinutí tématu, alespoň v tomto případě, neboť autor nikam moc nesměřuje a tak to i vypadá s ukončením. Každopádně je to psané zajímavě a poutavě. 70% a 4*, 25. 4. 2021.... celý text

Medojedky 1990, Robert Ruark

Propracovaný příběh jednoho úspěšného amerického spisovatele. Do děje se promítá obraz doby a Ameriky - především po druhé světové válce. Je to taky hodně o pití alkoholu. Začátek mě moc nebral, ale celkem rychle se to otočilo a děj si užíval. Jenže román je až moc dlouhý, takže později už jsem se trochu nudil. Závěr je zase povedený a je dobrou tečkou. Kniha se většinou čte dobře. 70-75%, 24. 4. 2021.... celý text

Třikrát detektiv amatér Travis McGee 1987, John D. MacDonald

Tmavší než jantar - opravdu dlouhý a nudný rozjezd a až tak v poslední třetině jsem se začetl. Děj taky nic moc. 60%, 3. 4. 2021. Dlouhý levandulový pohled - opak předchozího. Velmi čtivé, stále se něco děje, nenudí. A i když je to hodně spletité, nepůsobí to nijak moc vykonstruovaně. 80%, 8. 4. 2021. Skořicová pleť - na to už jsem se těšil a nezklamal se. Příběh zajímavý, autor občas odbočuje, ale většinou to není na škodu - zobrazuje tak Ameriku z více pohledů a rozšiřuje "detektivku" na něco víc. 75%, 11. 4. 2021.... celý text

Promluv, paměti 2020, Vladimir Nabokov

Nejde o autobiografii v pravém slova smyslu. Jde především o vyprávění o autorově dětství a dospívání (dvanáct z patnácti kapitol). To ovšem přináší velmi pěkný obrázek o Rusi z pohledu vyšší střední třídy - v podstatě bezstarostných boháčů. Bohužel se o dalších životních osudech Nabokova dovídáme velmi málo. Ještě druhé období - emigrace v Evropě 1919-1940 zachycuje alespoň letem, ale o životě v Americe a dále se nedovídáme skoro nic. Celá kniha vznikla jako uspořádání již vydaných děl, není tedy ani příliš stejnorodá a kompaktní, což ale nevadí. Některé části se čtou pěkně, některé hůře (úvod a závěr), některé jsou zajímavější, některé méně. Celkově jde ale o dílo, které stojí za pozornost. 75%, 4. 4. 2021.... celý text

Pěšky mezi buddhisty a komunisty 2016, Ladislav Zibura

40 dní pěšky do Jeruzaléma byla první kniha od Zibury, která je fakt super. U této knihy už bylo trochu cítit té komerce (tedy ne v tom cestování, ale že Ladislav už něco zažil, něco napsal, už je tak trochu hvězda...). Děj mi přišel na ten rozsah až trochu chudý, jakoby v Nepálu a v Číně toho autor moc nezažil. Ovšem styl psaní s typickým autorovým humorem je stále přitažlivý a zábavný. Proti prvotině je to slabší, ale pořád hodně dobré. 75-80%, 30. 3. 2021.... celý text

Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel) 2016, Jonas Jonasson

Stoletý stařík výborné, Analfabetka ještě lepší, ale co to proboha je Zabiják Anders? Čte se to sice dobře, ale je to samé plácání o ničem, žádný kloudný nápad a humor mě jaksi míjí, snad jsem se ani nezasmál. Velké zklamání. 55%, 27. 3. 2021.... celý text

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Po Komturově smrti už jsem tušil, co mě při četbě čeká. Autor nezklamal, i když Komtur se mi líbil ještě víc. Murakami v Kafkovi zabředá do mystična a nadpřirozena mnohem víc. Japonsku se věnuje naopak méně, hodně se odkazuje na západní hudbu, na literaturu (nezapomíná ani na japonskou), na filozofii. Děj byl poutavý, ale ne vždy, občas jsem se myšlenkami vzdaloval od četby a nedokázal se úplně soustředit. Nadpřirozeno (především svými západními reklamními protagonisty) mi ne vždy sedlo. Přesto jde o výjimečný román. A pro představu, co o něm sám autor poznamenává (dle doslovu): "Kafka na pobřeží obsahuje mnoho hádanek, ale žádná řešení. Namísto toho se hádanky kombinují a skrze jejich interakci se vytváří i možnosti jejich řešení. A to bude pro každého čtenáře jiné." 85%, 21. 3. 2021.... celý text

Vrchol vulkánu: Oceněné povídky Harlana Ellisona 2020, Harlan Ellison

Věřím, že jsou lidi, kteří si Harlana oblíbí. Mně se naopak stal dost protivným. Knihu jsem četl čím dál tím víc s donucení, netěšil jsem se na další a další povídky ve stejném nabubřelém a často nepochopitelném stylu. Abych úplně nekřivdil, jednotlivé povídky ode mě dostaly často 4*, jednou i 5*, ale 2x Odpad, v průměru něco přes 60%. Ale fakt jsem si četbu neužil, takže moje první a poslední setkání s tímto rozporuplným autorem. Psát rozhodně umí, ale většinou píše pro sebe a ne pro čtenáře. Jo - doslov je moc dobrý. 12. 3. 2021.... celý text

Dobývání Arktidy 1958, Czesław Centkiewicz

Mohla by to být výborná kniha, kdyby... Kdyby nebyla asi tak z poloviny protkána oslavnými ódami na Sovětský svaz. Dobrá polovina je skvělá, převevším první část knihy, kde dobývání Arktidy bylo opravdu neskutečné dobrodružství v neuvěřitelných podmínkách. Mnoho dalších kapitol ale ve mně vyvolává až odpor, v jaké době pochlebování a ponížení jsme byli nuceni žít. Z mnoha "neuvěřitelných" žvástů jen jedna ukázka (str. 332): [záchrana ledoborcem] "Konečně 27. srpna za zvuků Internacionály připlul k lodím Jermak, vyzbrojen vlajkami, který tím dosáhl 83°severní šířky." 75%, 4. 3. 2021.... celý text

Lovci mamutů 1964, Eduard Štorch

Poutavé každou větou, zajímavé taktéž, fakt nedokážu dát míň než 5*. Nechápu, jak jsem v dětství a dospívání toto mohl vynechat. 24. 2. 2021.