Michajela.cz
přečtené 252

Dopisy, které nikdo nečetl
2017,
Iona Grey
Četla jsem mnoho knih s tématikou druhé světové války, tudíž mě začátek knihy nijak nepřekvapil a bylo to pro mě spíš takové bla, bla, bla...ale najednou mě to chytlo! Nevím, co přesně mě vtáhlo do děje. Možná ten krásný a velmi detailní popis jednotlivých postav, prostředí a pocitů hlavních postav :) Ať už to bylo cokoliv, najednou jsem soucítila se Stellou a zamilovala se do Dana. Najednou mě ten škrobený černoprdelník Charles vyloženě ... grrr! Chvilkami jsem dokonce cítila i cigaretový kouř, vůni rozkvetlých růží ale i zimu, která prostupovala dům na Greenfields Lane (a to tak intenzivně, že jsem si musela vzít pletený fusekle!). Musím se přiznat, že posledních cca 20 stran jsem dočítala s očima zalitýma slzami a s krabicí kapesníků v ruce...... celý text

Jeden z nás lže
2017,
Karen M. McManus
Tož, knížka je to čtivá... Zajímavá zápletka, krátké kapitoly a celkem dobré vykreslení charakteru každé z hlavních postav. Líbilo se mi, že jednotlivé kapitoly jsou vyprávěny všemi hlavními aktéry tzv. "na přeskáčku". Díky tomu, jsem si udělala lepší obrázek o každém z nich :-) Kapitolu za kapitolou jsem dumala a kolombovala, kdo to udělal, a musím se neskromně pochlubit, že jsem hádala správně !!!... celý text

Sedím na chirurgické ambulanci
2015,
M. M. Cabicar (p)
Při čtení Cabicara jsem se poměrně často smíchy až dusila! Dobře, trochu přeháním, ale tlemila jsem se často nahlas (možná proto, že jsem některé autorem popisované situace poznávala ze zkušenosti). Jako malé holčičce mi moje maminka říkala: Srandičky, srandičky, vono tě to přejde! S Cabibarem? Nepřejde mamko! Není to sice žádná hitparáda, ale sémo támo se člověk dobře pobaví.... celý text

Poslední dívka
2017,
Riley Sager (p)
Celkem fajn thrillerovka. Četla jsem ji jedním dechem. Pomalejší rozjezd, čekáš co přijde a pak spááád. Hlavní hrdinka mě teda začala rozčilovat už někde v první třetině - kňoura jedna, ve druhé jsem ji podezřívala, že je masová vražedkyně a ve třetí jsem tak trochu doufala, že už ji někdo klepne po šošoli. Promiň Quinn, ale takovou fňuknu, která neví co chce (nebo kterého chlapa chce) aby člověk pohledal. Chápu, že jsi to neměla jednoduchý, ale chvilkami jsem měla pocit, že ti útočník poškodil vegetativní nervový systém. Můžu bez rozpaků říct, že jsem se s Quincy loučila bez slz. Styl psaní a uspořádání textu do krátkých kapitol hodnotím kladně a retrospektivu mám ráda, takže za mě - doporučuji.... celý text

Sedm dopisů z Paříže
2015,
Samantha Vérant
Ahoj, jsem hyperglykemické kóma a přišlo jsem zkrátit tvůj život o dva, možná tři dny! Tímto se autorce omlouvám, ale mě si tímhle kouskem nezískala. Dílo je tak trochu strojené, slepované a místy čtenáře až bolí.. Je sice milé, že je knížka stavěná na skutečném příběhu, ale to ten sladký "zápach" moc nezmírní. Druhý díl, jsem (naštěstí) nečetla... (a pokud budu ležet v kómatu a někdo z přátel se rozhodne mi předčítat nějakou knížku, upozorňuji jej, že pokud sáhne po druhém díle, tak vstanu z lůžka a uvidí nevídané!). Nejsem autor, takže do stylu plkat nebudu, ale jestli autorce mohu jako čtenář poradit, pokud se teda bude pokoušet o další výtvor...prosím, pokuste se zakomponovat do příběhu i děj. Kuju a hodně štěstí!... celý text

Eleanor & Park
2014,
Rainbow Rowell
Po delší době jsem sáhla po romantické knížce. Nevěděla jsem tak úplně, co od ní mám čekat. Po přečtení něco málo recenzí jsem byla připravená na takovou trochu netipickou "Lanczovku". Prostě letní romantická limonáda. Avšak ouha! Když jsem doslova jedním dechem přecumlala několik prvních kapitol, bylo mi jasné, že se bude vzpomínat na první lásku.. Tak trochu nadneseně, řekla bych až idealisticky líčená první lovestory mě doslova pohltila. Říkám idealisticky? Ale takhle opravdu většina puberťáků vnímá první lásku.. Kladně hodnotím i vlastní pohled obou hlavních hrdinů na prožívání a myšlení v období první zamilovanosti. A co se týče příběhu.. trochu "vyumělkovaný" vyhrocený popis sociálně slabší americké rodiny v kontrastu idealogické rodiny z vrstvy střední, ve mě pořád tak trochu vzbuzoval naději, že se objeví buď nějaký úchylný strýček (Bingo! Jen to byl otčím) a nebo jednorožec co prdí duhu. Závěrem bych jen řekla, že pokud si chcete zavzpomínat na pocity první zamilovanosti, rozhodně si knížku přečtěte.... celý text

Květy zla
1997,
Charles Baudelaire
Pro mě jedna z největších srdečních záležitostí. Ta pošmournost a realita... Květy zla jsou prostě ... ani to slovo mě nenapadá. Nevím, jak se vyjádřit, protože mi pokaždé učaruje. Famózní a fascinující!... celý text