Niu přečtené 776
Pán přílivu
1993,
Pat Conroy
Tak jsem se hecla a dala si re-reading. A teda ... tleskám svému náctiletému já, že tohle dokázalo přečíst. Mé současné já to sice přečetlo, ale víceméně (spíš více) protrpělo víc jak polovinu knihy. Díky za film, jež řadím mezi mistrovské dílo za to, že z knihy udělal stravitelnou formu. Bylo to rozvláčné, poetické až patetické, nudné taky. Tahle rodinná sága měla být vydána jako román na pokračování. Bylo toho prostě moc. Asi se mi nejvíc líbila hlavní linka, kolem které se to točí ve filmu, ale v knize navíc informace o prapředcích - to bylo ubíjející. Charaktery postav jsou opravdu strašně poškozené a čtení o Lile, no prostě fuj, taková manipulace a nenávist. Pořád jsem si říkala, kdeže se to vzala ta obliba Toma, když byl natolik bezpáteřní. No a taky ty příšerně dlouhé kapitoly a ten časový mišmaš k mé spokojenosti nepřispěly. Chm. Nevím, jak s hodnocením....... celý text
Ústav
2020,
Stephen King
Líbil se mi začátek s Timem. Proto jsem byla celkem zaskočená skokem do života Luka, což byla většina knihy. Já pak hledala návaznost a dokonce jsem zapomněla, jak se ten chlápek ze začátku knihy jmenoval. Část o Ústavu byla dost šílená, celkem nechutná, mistr King má opět schopnost vtáhnout vás do děje a okusit to, co jeho hrdinové. Mám ráda ty dětské partičky a síly, které King ve svých dílech využívá, jen v určitých momentech to pro mne nebylo dost pochopitelné - orientace v prostoru v Ústavu v závěrečném finále. Obyvatele DuPrey jsem si oblíbila. V autorově poznámce se mého srdce dotklo poděkování jeho příteli Russovi.... celý text
Atomka
2018,
Franck Thilliez
Proč?! Proč autoři tohle dělají? Založí sérii, kterou bych označila jako chvalitebnou, a pak ji směřují totálně do kopru. Takových sérií, kde hlavní otěže nad případy, vyšetřováním a logikou převezme debilita a osobní vztahy - Linda Castillo a Helen Fieldsová jsou toho zářným příkladem, pro které mě opouští síla díla těchto autorek dále číst. Nemám už energii uvést jsem poznámky, možná časem ke komentáři něco přidám. Pocit z knihy? Těšila jsem se, až to dočtu a pěkně si tu ulevím. Celým dílem se nesla taková hloupost, že zazdila úplně bezvadné téma atomové energie, tragédie v Černobylu. Bylo tam tolik různých vyšetřování, že jsem čekala, kdy to bude mít smysl - například objev toho, že hypotermie zastaví působení radioaktivity, byť sebešíleněji to zní. A ono ne. Totálně mimo mísu bylo vyšetřování (jak jinak - na vlastní pěst) odkazu Krvavého anděla - a ten kdo to byl? To byl výsměch všem čtenářům dobrých detektivek. Celá kniha je vzdychání o miminku na všechny způsoby. Mně jako ženě ale Lucie moc neukázala své mateřské pudy, když celou výchovu svých dvojčat nechala na matce a jezdila všude kamsi do tramtárie. A to záření - no comment. Apropó - je zajímavé, jak se komisaři mají možnost podívat se do světa (kdo to sakra všechno platí?!), kde se všude dostanou a všechno vyřeší. Mátl mě překlad - Rudý ďábel, Rudý anděl - přitom kniha je Krvavý anděl. Láčkovci, nezmaři - o tom se učí snad na základní škole. To samé - jednou jsou to komisaři, jednou inspektoři, jednou policisti nebo prostě Francouzi. Mám ráda češtinu pro tu květnatost, tady ale ta poetika jazyka je jaksi ... : "Pak se jako rakovina napadající zdravý organismus objevilo velké město." a další "Vlevo spatřili na okraji lesa kostel se zdmi pokousanými až do krve břečťanem a probodanými větvemi bříz a buků." (blé). Linka s blázincem byla asi nejlepší a nejděsivější. Suma sumárum - chtěla jsem dát 2*, ale ... nejde to. U knihy, u které buším hlavou do stolu, to prostě nejde.... celý text
Smrtící DNA
2017,
Franck Thilliez
Kniha se nesla v podobném duchu jako Syndrom E, jen to šlo víc do hloubky. Bylo to opravdu zajímavé. Pořád se mi vkrádal na mysl díl s Robertem Langdonem, možná Počátek (?) - nějaké společné rysy jsem v tom viděla. Taková evoluční detektivka :o) Ten, kdo za tím vším stojí - spíš se vykrystalizoval, než že by se to dalo uhádnout. Ta autorova představivost je teda něco. Velmi jsem ocenila, že kniha navazuje na Syndrom E. To s Lucií a dvojčaty mi vzalo dech, hlavně na tom konci to prozření - byť mi tam chyběla i nějaká ta cesta Lucie jak z toho ven (šlo to nějak moc po másle) - kdo četl, pochopí. Ale za co budu hvězdičky strhávat jsou ty bláboly o alergii na laktózu a CJD šílených krav - tady bych opravdu čekala, že autor/překladatel budou trochu rešeršovat, než vypustí tohle na papír, když zvládl/i celou tu složitou genetickou záležitost.... celý text
Syndrom E
2016,
Franck Thilliez
No ty kráso! Nemohla jsem dýchat, tak rychle jsem to slupla. Tohle byla snad jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla. Úplně jsem odpadla. Musela jsem se na začátku nejdříve zorientovat, protože před touto knihou jsem četla pouze Krvavého anděla a neměla jsem ani páru, co se stalo ve druhém díle (pokud to tam vůbec bylo řečeno) s jeho manželkou a dcerou. Ale vidím, jak to Sharka změnilo. Případ byl boží, trochu mysteriózna. Připadala jsem si jak ve filmu Kruh, Black Widow a další (plus teď čtu Kingův Ústav a furt se mi to vkrádalo na mysl) a vzpomněla na střední, kdy nám promítali v kině dokument o boji mezi Hutui a Tutsii (doteď z toho nemůžu). Příběh - bylo to tak na hlavu, že bych se ani nedivila, kdyby to tak bylo. Konspirační teorie? Sem s nimi :o)... celý text
Prach
2016,
Hugh Howey
Po těch dvou dílech jsem spíše zklamaná. Mohlo to být fajn, kdyby tam nebyl takový zmatek v tom, kde se děj zrovna odehrává - naprosto nulové popisy prostředí.
Dokonalá tma
2022,
Helen Fields
Co to sakra bylo?! Můj problém je, že nemám úplně v oblibě krimi s tématy drogy, gangy, obchodování s bílým masem, migrační problematiku. Ze začátku mi dělalo dost problém pokračovat ve čtení - asi se mi těžko čte, jak se chlapi chovají k ženám. No, co budu povídat, rozdíl v předchozích dvou dílech, od kterých jsem se skoro nemohla odtrhnout; tady jsem byla ráda za týden bez čtiva. Zas se tam řešily dva případy, ale jejich provázanost značně pokulhává, což mi došlo až na konci, kdo za tím stál. Vlastně ta linka se ženami ani nebyla překvapením, no a ta druhá, hm - asi stěží. Co sráží značný počet hvězdiček, je ten patos Ava-Luc-Natasha. Aviny kaskadérské kousky v závěru knihy? Zvládne všechno. A dokonce být rychleji na místě činu než všichni Francouzi. Tohle jsem fakt nedávala. Na závěr čekejte happy end všeho (samozřejmě kromě bad guys) a z Azzata se stal hrdina. A aby to bylo dostatečně srdceryvné a nervydrásající - Natasha + ten pubertální závěr. A ta jejich práce asi dobře vynáší - když Ava cáluje ze svého výživu svědků-obětí a Luc na své náklady vše ohledně Huznii a Azzata. A nevím, kam se poděla ta dokonalá tma. A co ten kanibalismus? Co důvody, které je k tomu vedly? Co provázanost? Za mne teda spíš nic než moc. Totální krávovina. Myslela jsem, že procházka před napsaním komentáře mi uklidní myšlenky, ale při psaní jsem se spíš naštvala :o) Hvězdička bude asi za Livelyho. Jo a kam se poděla Overbacková? Autorka na ni nějak zapomněla.... celý text
Turnus
2015,
Hugh Howey
Tak jsem dočetla Turnus. Mám z toho přesné pocity, jaké jsem měla ze Sila - neskutečný zmatek na začátku, někdy i v průběhu, trošku se to táhlo, ale příběh je čtivý a zaháčkoval mne. V průběhu knihy, jak se měnily časy (i jména), jsem si musela dělat na papír poznámky, protože tohle byl hukot. Přiznávám, že jsem ne zcela pochopila linku Donalda - co dělal a o co se snažil asi od kapitoly 50 mi prostě nedávalo smysl (myslel nějak, konal jinak) - ale třeba se to v Prachu objasní. Taky se mi zdá, že autor vynechal nějaké "záhadné" konverzace mezi postavami - ale to je nám tak nějak k ničemu, že. Taky má představivost u některých pasáží nepracovala - jako třeba oživování, dronování a že by jako nikdo nic nezaregistroval? Pořád jsem hledala to propojení se Silem a bylo to skvělé, jen jsem si musela počkat. A jelikož jsem Silo četla na začátku roku, tak už jsem si přesně nevybavovala, jak to bylo. Na co ale nezapomenu, byl Jimmy Parker a Stín. Ty kapitoly věnované jim mě zasáhly nejvíce. To a pak uvědomění si Donalda, jak to bylo s Helen. Ano, bylo to trochu zmatečné v čase, ale kouzlo to má. Určitě si plánuju přečíst Prach. Líbí se mi věnování na začátku: "Věnováno všem, kteří jsou opravdu úplně sami"... celý text
Dokonalý zločin
2021,
Helen Fields
Po Dokonalém tichu jsem ihned sáhla po Dokonalém zločinu. Chm, jako ... kniha se četla celkem sama. Jen mě asi trochu mrzí, že se pachatel choval tak, že už se nedaly ty činy považovat za sebevraždy. Myslím, že tento podobný námět jsem už někde četla, možná v sérii Lincoln Rhyme, ale nejsem si jistá. Když ze začátku přišel na přetřes vztah Avy a Luca, tak jsem si řekla ajeje, snad to nebude jako Kate a Tomassetti v kniháh od L. Castillo. Co bych tam asi nemusela je ta psychopatka Astrid. Vrah byl zjevný od začátku - myslela jsem, že autorka to nějak vymyslí zapeklitěji. Lively se tentokrát nedostal vůbec ke slovu, takže humoru tam bylo poskrovnu. Už jsem se pustila do Dokonalé tmy, tak uvidím.... celý text
Skóre
2017,
Elle Kennedy
Je tam moc kundi*ek, tohle fakt nedám. Jako fakt? To se sakra nějaké ženě líbí?!
V posledním tažení
2022,
Nina Lykke
Já jsem teda naprosto nadšená. Knížku jsem dostala jako dárek za nákup v knihkupectví a jsem moc ráda, že i přes nízké hodnocení zde jsem se do toho pustila. Mám takový dojem, že si přečtu znovu, i když čtení je to chvilkami drsné. Tohle by si měli přečíst všichni, protože to odráží současnou společnost a vše, co je v ní zkaženého. Myslím, že uvědomělí lidé pochopí. Je to o životech, který každý z nás žije, s různými rolemi i závislostmi. Bylo to vtipné. Osobně se mě to dotklo v pozitivním duchu. Navíc se mi líbilo, že i když je to řazeno mezi romány, byla to svým způsobem seberozvojovka. A dlouhé monology se mi líbí (ty ve svých knihách má i Murakami). Obálka je vtipná - na té mé je místo vína/moči krev.... celý text
Dokonalé ticho
2020,
Helen Fields
Tohle se mi líbilo celkem hodně, byť tam byly použity věci, co už zazněly jinde (v knihách, ve filmech). Bylo to čtivé, bylo to děsivé. V některých částech to na mne bylo přitažené za vlasy - chování Overbackové, Luca k Avě na místě činu, možná i Natashino propojení do případu. Úplně nemusím v této sérii ten jeden případ navíc, který ani není ve výsledku nějak doveden do té správné satisfakce. Christie je skvělá a Lively, co dodat :o) ... než se to pořádně rozjelo, válela jsem se smíchy.... celý text
Sexy profesor
2020,
Vi Keeland
Poslední dobu čtu nějak víc těchto erotických ženských romanťáren, u kterých se mi daří vypnout. Co mne překvapuje je to, že se jimi nesou celkem složitá témata. No tady v závěru bylo jedno překvapení, které se mi moc líbilo, jak do sebe příběh zapadl. Rozhodování hlavních postav nebudu soudit, neb život je někdy zapeklitý. Ty spicy výrazy zní asi líp v angličtině, no ... :o)... celý text
Zvedá se vítr
2023,
Kateřina Surmanová
Použiju citaci ze strany 262: Příval vzpomínek ... Tohle pro mne znamená tato kniha. Chtěla bych říct, že jsem knihu přečetla na jeden zátah, ale kvůli pracovním povinnostem (a děsům při večerním čtení) to bylo až po týdnu. Ale kniha zaručeně patří k těm, pro které se hodí spojení "jedním dechem". S knihou mne pojí vzpomínky na rok 1997, kdy ve stejném věku jako hlavní hrdinové, jsem s kamarádkou a našima seděla u nás doma a poslouchala vytrvalý déšť. Tenkrát doma byl Moravskoslezský kraj. Pak jsem se o dva tucty let vrátila k okamžiku, kdy jsem z okna (tentokrát v Brně) pozorovala to modřinové nebe s očekáváním "konce světa". A ten nastal pro mnohé ještě týž večer. Musím krotit své nitro, protože tohle bylo tak opravdové. Líbil se mi Šepot z lesa a nelituji, že jsem sáhla po této knize, byť má tady celkem nízké hodnocení (74 %). Parta, jak se patří (něco jako v To od Kinga - což mi nevadí, protože jsem na něm vyrostla). A kdo chce překvápko v podání Petra Valeše a Imbuse, dostane ho :o)... celý text
Omyl
2016,
Elle Kennedy
Bylo to fajn čtení, no navíc se hodilo tématicky k MS. O něco více se mi líbil první díl. V něm se mi Logan jevil tak nějak jinak, dospěleji. Tady většinu času jako mačo. Jako pohodové čtení fajn s nějakým tím vážnějším tématem navrch.... celý text
Pán přílivu
1993,
Pat Conroy
Tak jsem se hecla a dala si re-reading. A teda ... tleskám svému náctiletému já, že tohle dokázalo přečíst. Mé současné já to sice přečetlo, ale víceméně (spíš více) protrpělo víc jak polovinu knihy. Díky za film, jež řadím mezi mistrovské dílo za to, že z knihy udělal stravitelnou formu. Bylo to rozvláčné, poetické až patetické, nudné taky. Tahle rodinná sága měla být vydána jako román na pokračování. Bylo toho prostě moc. Asi se mi nejvíc líbila hlavní linka, kolem které se to točí ve filmu, ale v knize navíc informace o prapředcích - to bylo ubíjející. Charaktery postav jsou opravdu strašně poškozené a čtení o Lile, no prostě fuj, taková manipulace a nenávist. Pořád jsem si říkala, kdeže se to vzala ta obliba Toma, když byl natolik bezpáteřní. No a taky ty příšerně dlouhé kapitoly a ten časový mišmaš k mé spokojenosti nepřispěly. Chm. Nevím, jak s hodnocením....... celý text
Citlivá průvodkyně
2023,
Natalia de Barbaro
Tohle bylo příjemné seberozvojové čtení bez přílišného sklouzávání do takového toho agresivního opakování. Na jednu stranu bylo fajn, že autorka přirovnává nějaké situace s filmy, ale u některých, které jsem neviděla, mi vadilo, že dost vyspoilovala pointu. Ale jinak se mi zdá, že jsem nečetla naposledy.... celý text
Černočerné srdce
2024,
Robert Galbraith (p)
Na další pokračování jsem se těšila, i když jsem nečetla Neklidnou krev (pouze viděla). Překvapilo mě, když mi kniha došla, jaká je to cihla. Musím říct, že Stephen King se může ještě učit :o) Ne, to byla sranda. Kniha je fakt zbraň. Kdyby se jen trochu líp držela, určitě ji použiju jako činku. Další překvápko bylo, jak malilinkatým písmem je to psáno (a to nenosím brýle). Je to sice detektivka, ale tak nějak čekám (stejně jako ostatní), jak se vyvine vztah Corma s Robin, proto se mi ta série vlastně líbila. Ale už od Smrtící bílé je toho nějak moc. Nemůžu upřít čtivost, která s přibývajícími stránkami nutí číst rychleji a rychleji. Ale vadí mi strašná překombinovanost příběhů, množství dějových linek, množství postav a jejich jmen, niků. Já osobně sociální sítě alá instagram apod. nemám a všechny ty @ a haštagy (u kterých ani neznám zkratku na klávesnici :o) ) mě strašně iritovaly. To samé s tou chatovací konverzací - myslím, že jsem byla asi tak v půlce knihy, než jsem přišla na způsob, jak to číst, abych z toho něco měla. Řešilo se toho tolik, že důvěryhodnost všeho, co se odhalilo v příběhu beru dost s nadhledem. To samé ty konverzace - než jsem pochopila hlavu-patu, ... no, mnohdy asi ani nepochopila :o) A čeho všeho se to dotklo - jako tématicky? Autorka trochu přestřelila. A souhlasím s tím, že vrah mohl být kdokoli - ten závěr byl nedostatečný - v jedné kapitole o pár stránkách versus stavění příběhu přes 1100 stran. Jsem ráda, že vypadl Matthew, ale nahradila ho Madelain. Charlotte s Jagem asi nebudu zmiňovat, ti dva se k sobě hodí. Ale v příští knize už raději ne. Jsem taková rozpačitá...... celý text
Návrat krále
2007,
J. R. R. Tolkien
Nelehké, toto hodnotit. Jaké mám pocity? Jsem smutná, že to skončilo. Zároveň jsem se nemohla dočkat, až bude konec. K čemu se musím přiznat, tak poslední dodatky týkající se písma, výslovnosti - ty už jsem nedala. Ale popořadě. Určitě si cením Tolkienovy tvorby. Jedná se o první fantasy dělenou do několika děl, vystavení kompletně nového světa a všeho v něm. Navíc to, v jaké době tahle díla vznikala. To, že se v kritikách jeví tahle fantasy série už jako dětská slátanina, není problém téhle knihy, spíš té novodobé tvorby a fantasie spisovatelů, které nám jí předkládají. Vždyť o tom se Tolkienovy mohlo jen zdát. Tak nějak jsem si oblíbila hlavně Společenstvo prstenu. To, co přišlo poté, už nebylo tak kouzelné a pohádkové. Jen temné a bojové. A to se týká jak knih, tak filmů. I když Společenstvo skončilo tímto dílem, pro mne skončilo okamžikem Boromirovy smrti a rozdělením členů do různých stran. Opravdu v příběhu by toho Frodo bez Sama moc nezvládl a čím častěji se k tomu příběhu nořím, vidím podobnou analogii - kam by to dotáhl HP bez Hermiony. Nelze taky nezmínit roli Saurona. Byl imaginárnější než Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit. Moje asi nejoblíbenější část z třetího filmu je, jak Aragorn jde za nemrtvými. Bohužel tohle v knize se ztratilo někam pryč. Třetí díl je strašně rozvleklý a první část (myslím, kniha pátá) se mi strašně táhla. No a ten konec, kdy po finiši byly další a další kapitoly ... Na jednu stranu si říkám, že fajn, víme, jak co dopadlo, ale někdy je přece lepší, když necháme pracovat svou fantazii. To samé dodatky. Pane jo, tolik stran. Někdy mě to bavilo, ale celkově orientace ve všech těch jménech, jejich různých významech v té i oné řeči, rodokmeny a kdo je kdo ... Uf. Když jsem dospěla ke kalendáři, skřípala jsem zubama a ty poslední části jsem už nedala. Možná tyhle dodatky měly vyjít jako zvláštní knížka pro fajnšmekry, ale takto ... Pamatuju si, že jsem v dětství začala Silmarilion a nebyla se schopná překousat nějakou částí, takže jsem to nedočetla (a ani to neplánuju). Tato kniha včetně dodatků mi ten okamžik připomněla. Jinak, Hobit včetně této trilogie dočtena tento rok, což byl jeden z mých cílů, takže super. Za mne vede Hobit a Společenstvo prstenu. Dvě věže celkem OK, ale tento se mi nečetl tak dobře.... celý text
Potkáme se v Praze
2023,
Julie Caplin
Poté, co byla před rokem a něco vypuštěna do světa informace, že Julie Caplinová napíše knihu o Praze, jsem si říkala - ty jo, to je fajn, že zasadí jeden z příběhů do naší země. Jakmile se ke mně dostala, tak jsem se trochu zasekla. 32 stran!!!!! ??? To zas asi tak velká inspirace nebyla. No, odkládala jsem to dlouho. Přečetla za pár minut. Vždyť to mělo tak skvělý potenciál, tak proč toho nebylo využito?! Obecně mám s knížkami v sérii Romantické útěky osobní problém. Sem tam se mi něco líbí, ale většinou je to takové pohádkové čtení. Zatímco ty obálky mě dostávají, většina z nich je nádherná. Tohle mohlo být tak skvělé čtení vystavěné na budování online vztahu a zároveň o uvědomění si, že to online zas není tak super. Celkem nevím, jak hodnotit. Nechci dát odpad, ale ten potenciál vniveč....... celý text