Rooz
přečtené 254
Terror
2007,
Dan Simmons
Pokud chcete nahlédnout do období objevování naší planety, do období polárních expedic, nabízí se vám zde dobrá příležitost. Nejen, že si uděláte dobrou představu o měřítku, v jakém se polární expedice uskutečňovaly na moři, o dech beroucí velikosti lodí, nákladu a schopnosti přežít i v těch nejdrsnějších podmínkách, navíc se vám dostane příběhu okořeněného fantazií uznávaného spisovatele fantastiky. Možná prozradím příliš, když tuto knihu zařadím do žánru survival horror. A já naopak vřele doporučuji knihu číst v zimě, zjistíte totiž, že se podmínky nikdy ani malinko nepřiblíží reáliím knihy a budete mít k těm postavám ještě mnohem větší respekt.... celý text
Stařec a moře
1957,
Ernest Hemingway
Nádherné vyprávění o nezdolnosti a velikosti lidského ducha. O schopnosti postavit se síle přírody, přestože je to boj často marný. Je to příběh o síle lidské vůle, o štěstí i o zklamání, příběh o životě v jeho ryzí podobě.... celý text
Koralina
2007,
Neil Gaiman
Jednoduchá čtivá pohádka s náznaky hororu, kterak se malá holka ocitne ve světě utkaném prastarou zlou bytostí. Gaimana známe ovšem v lepších formách. PS: Velmi doporučuji výborně, kouzelně a velmi věrně zpracovanou filmovou verzi této hororové pohádky z roku 2009: http://www.csfd.cz/film/105807-koralina-a-svet-za-tajnymi-dvermi/komentare/... celý text
Cesta pravého muže
2012,
David Deida
Kniha je pro mě příjemným překvapením. Hádám ale, že nebude pro každého. Podle mého musíte mít určité zkušenosti, abyste plně dokázali pochopit a ocenit vše, co se vám autor snaží říct. Já si například nedovedu představit, že bych si z knihy vzal tolik, nebýt jednoho mého jedinečného vztahu. Protože vše, o čem tu autor píše, na něj sedělo až mrazivě dokonale. Bez této zkušenosti by to byla kniha, která možná ukrývá nějaké pravdy, ale já nejsem schopen se s nimi ztotožnit. Byla by poloviční. Jsou tu kapitoly, ze kterých máte pocit naplnění, ale jsou tu i části, se kterými se asi neztotožníte nebo vám nic neřeknou. Některé více filosofické pasáže si z knihy nedokážu interpetovat pro sebe buď nedostatkem zkušeností nebo absencí lepšího vysvětlení. Vhodný by byl určitě průvodce, který by vám to, co není jasné, řádně dovysvětlil. Nicméně takové věci jsou tu v menšině a nepůsobí rušivě. Ani ženy by neměly dávat od knihy ruce pryč, právě naopak. Chtějí-li pochopit muže, být jim blíž a více chápat jejich i své pohnutky, měla by to být povinná četba. Troufám si říct, že mně kniha dala velmi mnoho, přivedla mě na věci a myšlenky, kde bych možná tápal napořád, náhle se dívám na prožitky a chování z minulosti, ať už mé nebo mé přítelkyně, úplně jinýma očima, s pochopením a uznáním svých vlastních chyb. Kniha ve mě probudila tolik otázek, myšlenek a chutí zkusit nové věci a postupy, ukázala mi, co je pro mě vlastně na ženě důležité. Věci, které jsem dříve odsuzoval na ženách, mě nejen ochuzovaly, ale předurčovaly mě k věčnému tápání. Konečně se mohu naplno vžít do role muže a přijmout ženské dary, které by mi jinak zůstaly skryty nebo bych je nesmyslně odmítal.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Tohle je mrazivý příběh. Výpověď generace, která nebyla zničena válkou, jako ta Remarqueova, ale byla devastována něčím srovnatelně brutálním - drogami. Nejde mi o to srovnávat čísla. Osudy lidí, které byly zničeny, měly ale stejně malou šanci vypořádat se se zlem, které jim zkřížilo cestu. Společnost tehdy nedokázala pružně reagovat na sílící hrozbu. Kulturní a sociální podmínky byly někdy tak žalostné, že se pro tuto generaci stávalo přirozeností hledat nějaký únik z drsné reality v prostředcích, jejichž nebezpečí si neuměli ani zdaleka představit. Neodsuzujme lidi, kteří do toho spadli v tak útlém věku, protože oni byli oběťmi, kterým měli ostatní věnovat mnohem více úsilí a lásky. Obrátit se zády jde snadno, ale zkusit pomoci těm ztraceným duším, to je to, co se mělo tehdy dít v daleko větší míře. Výborně napsané, čtivé, silné. Doporučuji.... celý text
Kafka na pobřeží
2010,
Haruki Murakami
Murakamiho styl psaní mi vážně dokonale sedí. Příběh Kafky na pobřeží je jedinečný a kouzelný, místy mi připomínal Gaimana, některé věci mi ale vadily. Především samoúčelné putování pana Nakaty. Nevím kam, půjdu, ale ono se to za chvíli ukáže. Stejně tak věci kolem dvou výstředních postaviček (získání vchodového kamene a další), díky kterým mi chvílemi připadalo, že děj začíná spadat do žánru pohádky. Škoda těhle věcí, protože jinak to mohl být vynikající román se slušnou dávkou mystiky a hloubky.... celý text
