rusalka123
přečtené 530
Čekání na Godota
1986,
Samuel Beckett
Prostě sranda, kterou příliš "normální" lidé nepochopí. :D Na to v sobě musíte mít pořádný kus bláznovství. Nebo alespoň bláznivou náladu. :)
Zavři očka svý
2015,
Suzanne Redfearn
Teda, řeknu vám, to bylo drama! Je pravda, že některé části knihy, když se nad nimi člověk zamyslí, působí trochu nereálně a myšlenkové pochody hlavní hrdinky jsou občas krapet zvláštní, ale musím uznat, že tohle je jeden z mála případů, kde tyto lehké nesrovnalosti dokáže zahladit jemně a nikoliv nepříjemně se vnucující styl, který nakonec nějak dodá knize i na té uvěřitelnosti. Není a pravděpodobně to ani nebude kniha, která se dostane kvalitou na vrchol žebříčků - nebo žebříčku mého - ale přesto, když trošku "přivřu očka svý" ;), hodnotím víc než kladně.... celý text
Zpověď
2012,
Héléne Gremillon
ztráta času
Bez legrace, až mě pobouřilo červené hodnocení knihy, je jedině dobře, že jsem s tím udělala konec... Co to má znamenat? Pokus o silný příběh? Tak to je pěkné, ale troška reálnosti by mu neuškodila. Kolik mohlo být té holce, když došlo k oné dost kontroverzní a pohoršující dohodě, asi tak na úrovni dohody čistě obchodní? Pokud si pamatuji, sotva překročila hranici možnosti mít dítě. Tak že by tak jako možná 15, pokud bych chtěla být víc než spravedlivá? A co ona madam a její pan manžel? To je jako normální postup? Adopce v té neznámé době neexistovala? A pak, když se to přehouplo, tak ty popisy, jak se na ně ona paní ještě koukala jak na divadlo, no to vám byla krása...! Jo, jsem dost kritická. A taky dost upřímná. Ale z žádné knížky jsem nikdy nebyla tak zhnusená.... celý text
Dívka s perlou
2000,
Tracy Chevalier
Příjemná knížka... Ačkoliv by se našlo pár věcí, které mi vadily, co asi převažuje (a co ve mně dodnes zanechalo určitý dojem) je krásně vyjádřená atmosféra holandského města 17. století - trochu syrová, tvrdá, trochu mlhavá a snivá a každopádně velmi uvěřitelná.... celý text
Robin Hood
1973,
Alexandre Dumas, st.
Tak asi takhle: knihu bych nejspíš sama od sebe jen tak do ruky nevzala, četla jsem ji díky tomu, že na ní děláme etapovou hru na tábor. Co mě trochu zarazilo, že byla psána tak, že bych ji bez většího váhání zařadila mezi dětské knihy - přestože některé scény byly možná na děti občas příliš drsné. Ale ta šílená idealizace tak bila do očí, že to dospělého, myslím, nemůže nerozčilovat. Na začátku jsem byla tedy trochu překvapená, ale říkala jsem si, že ostatně na táboře budem ten příběh taky předávat dětem, tak proč to tak nebrat. Dál jsem si snažila myslet, že je mi tak o čtyři pět let méně a s tím teď i knihu hodnotím, byť ten styl prostě úplně přehlédnout nemůžu... Ale uznejme, kdo z nás občas nepotřebuje na oddech v knížce i nějakou tu idylku? V našem světě se jí nedočkáme...... celý text
Chatrč
2009,
Wm. Paul Young (p)
Pro mě jakožto věřícího člověka pěkná knížka, která pomáhá trochu pochopit Boha v jeho nepochopitelnosti. :-) Našla jsem v ní spoustu myšlenek, které mě, troufám si říct, zasáhly a snad mi i pomohly vyřešit některé otázky. To je první stránka, za kterou bych dala hromadu hvězd. Bohužel pak je tam druhá stránka a tou je autorův styl. Nemůžu si pomoct... Chvílemi to bylo strašně patetické, na city to hrálo snad až příliš a hlavně - příliš uměle. Tím neříkám, že mě všechny ty emotivní pasáže nechávaly chladnou, to bych si vymýšlela. Akorát... Celý tento dojem bych shrnula tak, že kniha byla prostě moc... americká. ;-)... celý text
Kdo kde straší
2012,
Jitka Škápíková
Pokud knihu berete, jako opravdového průvodce, zaslouží si téměř nejlepší hodnocení. Pokud chcete, aby vás pověsti i trochu bavily, je to už slabší, jsou na to všechny moc stejné. Škápíková má zvláštní styl, píše tak odlehčeně a často volí výrazy, které jsou někdy vtipné, ale někdy mi přišly spíš hloupé... no, tak asi 3,5.... celý text
