Sarah11 přečtené 257

Spát v moři hvězd. Kniha II. 2021, Christopher Paolini

Je vidět, že si dal autor opravdu záležet a není to spíchnuté horkou jehlou, oceňuji i slovníček pojmů, i když mě trošku mrzí, že nebyl zařazen i v první části, kde by byl dle mého názoru užitečnější. Druhá kniha si drží úroveň té první a i když nevím, co Fragment vedlo k tomu, aby knihu rozdělil na dvě části, myslím, že se jim to podařilo rozdělit celkem smysluplně. První část je spíš takové seznámení s postavami, přičemž druhý už vás hodí rovnou do akce. Na můj vkus byl ale ten souboj neskutečně roztahaný a zdlouhavý, vlastně se bojovalo skoro polovinu knihy a to už mě zkrátka po nějaké době přestávalo bavit. Myslím, že by knize neuškodilo, kdyby se pár stránek prostě seškrtalo, mělo by to větší šťávu. Moje duše většinou prahne po happyendu, ale tady mi ten konec přišel naprosto adekvátní, i když maličko přitažený za vlasy, ale vlastně proč ne. Za mě slušné sci-fi, které můžu s klidným srdcem doporučit i náročnějším čtenářům.... celý text

S pokorou a nadějí 2021, Becky Chambers (p)

Becky Chambers mě opět dostala. I když její knihy nepřetékají akcí, ba naopak, její styl vyprávění stejně vždy způsobí, že se raduji i brečím spolu s hrdiny. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu Poutníků!... celý text

Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete 2020, Karolína Fourová

Knihu jsem si zakoupila ani ne tak kvůli receptům, jako spíš kvůli tomu, že Karolínu již dlouhodobě sleduji na Instagramu a moc mě baví její povídání o výživě, vyvracení mýtů a podobně. Dokáže všechno podat na úrovni, ale zároveň srozumitelně pro běžné smrtelníky, kteří se třeba s chemií zrovna nekamarádí. Líbí se mi, že má k jídlu zdravý přístup a že nedělá z určitých potravin strašáky a řídí se stejnou filozofií jako já - všeho moc škodí. Nikdy bych neřekla, že si koupím kuchařku (i když tohle samozřejmě není čistokrevná kuchařka) a už VŮBEC bych neřekla, že podle ní někdy budu i vařit. Zatím jsem vyzkoušela pár receptů a jsem více než spokojená. Nejsem žádný kuchařský mistr, ale myslím, že většinu receptů zvládne úplně každý. Za mě velký palec nahoru a pokud se autorka rozhodne vydat ještě něco dalšího, určitě kupuji.... celý text

Pax, můj liščí přítel 2017, Sara Pennypacker

Paxe jsem dlouho odkládala, protože jsem si myslela, že bude příliš dětský a nebude mě bavit, ale musím říct, že tohle rozhodně není kniha (jen) pro děti, naopak si myslím, že k do ní musíte dozrát, abyste pochopili její hloubku. Nesedla jsem si z toho teda úplně na zadek, ale rozhodně to byl příběh, který ve mně bude nějakou dobu rezonovat.... celý text

Na jedné vlně 2021, Jenn Bennett

Krásná, mořem provoněná romantika se sympatickými hlavními hrdiny, která se ale dotýká i vážnějších témat jako je vyrovnávání se s traumatem, rozvod rodičů, rodinné vztahy, ale třeba i drogová závislost. Hlavní hrdinové měli, stejně jako i v předchozí autorčině knize, zajímavé koníčky, a i když nejsem zrovna nadšenec do filmů (a už vůbec ne do těch starých), moc se mi líbily i citáty, které vždycky vystihly následující kapitolu. Věřím, že někdo, kdo ty filmy zná, bude nadšený ještě víc než já. Plusové body za zmínění ochrany při sexu i za lechtivé scény, u kterých jsem neměla chuť si vyškrábat oči. A ty naše české obálky? To je prostě skvost! Pokud u nás vyjde od autorky něco dalšího, určitě se do toho pustím.... celý text

Koruna 2017, Kiera Cass

Eadlyn zde rozhodně dospěla, je vidět pěkný vývoj charakteru, ale to je tak všechno. Stále je to neslané nemastné a to "drama", o které se autorka pokusila, aby to mělo alespoň nějakou zápletku, bylo spíš vtipné. Stejně jako v předchozí knize se mi soutěžící pletli a nevěděla jsem, kdo je kdo, takže jsem často ztrácela pozornost, a i když se objevovaly náznaky, koho si Eadlyn asi vybere, tak jsem jim tu lovestory nevěřila. A jak se jim všichni klidili z cesty, div ještě princezně nelíbali nohy? Ale prosím vás...... celý text

Dcera 2016, Kiera Cass

Akorát ždímání peněz. Děj nulový, stejně tak zápletka, a na nesympatické hlavní hrdin(k)y má autorka snad patent. Chápu, že Eadlyn vyrůstala v paláci, takže vidí svět z trošku jiného úhlu, ale stejně jsem ji měla chuť za její chování proplesknout. Obrácená selekce už prostě nefunguje a to, jak byli všichni soutěžící v podstatě jedna velká rodina, mi taky nesedělo, nějaká rivalita by byla asi na místě, tohle byla nuda. Jediné pozitivum bylo vidět postavy z původní trilogie jako dospělé, to mi přišlo celkem zajímavé.... celý text

Holky odnikud 2021, Amy Reed

Těžké téma, o kterém se v knihách moc nepíše (obzvláště v YA), ale také obrovské zklamání. Tři čtvrtiny knihy totálně bez děje, vše se skládá jen ze stále opakujících se dialogů dívek a plamenných náboženských projevů matky jedné z hlavních hrdinek, které jsem po nějaké době začala přeskakovat, dle mého názoru nevěrohodné chování ze strany vedení školy (bodyguardi a policie, jako vážně?) a spíš než nějaká women power to na mě působilo stylem, že všichni muži jsou násilníci a měly bychom se jich bát, což mi nepřijde jako vhodný motiv do knihy určené mladším slečnám. Ano, našli se i takoví, kteří dotyčným dívkám pomohli a porozuměli, ale působilo to na mě spíš tak, že to tam autorka dala jen proto, aby si odškrtla nějaké pomyslné políčko, ale sama to tak nevidí. Kapitoly "My" mi přišly jako dobrý nápad, kdyby se do toho ovšem nemotaly i hlavní hrdinky, které mají kapitoly vlastní. Neustálé zaměňování Holek odnikud a odjinud a nesmysly v překladu snad ani nemá cenu zmiňovat, to už tu bylo řečeno stokrát. Jedinou silnou stránkou knihy byla Erin, která mě bavila od začátku až do konce.... celý text

Zvon 2021, Neal Shusterman

Shustermana považuji za nejlepšího YA autora současnosti a tato knížka mi to opět potvrdila. Vzhledem k tomu, jak dlouhá doba uběhla mezi vydáním druhého a třetího dílu, jsem se trošku bála, jak se do příběhu dostanu, ale už od začátku mě kniha naprosto pohltila a vyplivla až na konci a musím říct, že za mě byl poslední díl asi tím nejlepším. Autor má všechno dokonale promyšlené a i když většinu času netušíte, kam tím míří, nakonec se vše propojí způsobem, který byste nečekali a ještě vás donutí k zamyšlení nad spoustou otázek. A ten konec?! To byla teda jízda. A i když to bylo takové hořkosladké, moje romantické srdíčko nakonec zaplesalo. Nevím, co teď budu dělat se svým životem.... celý text

Jediné pravé lásky 2017, Taylor Jenkins Reid

Příjemná oddychová, ne úplně uvěřitelná romantika se zajímavým námětem, která zabaví, pohladí po duši, ale za nějakou dobu pravděpodobně zapomenete, že jste ji četli. Tak nějak jsem tušila, jak to dopadne, ale autorka mě stále udržovala v napětí. Jsem ráda, že se hlavní hrdinka nakonec rozhodla tak, jak se rozhodla.... celý text

První 2015, Kiera Cass

Tak na tohle už vážně nemám jiný výraz než "velký špatný". Postavy, které jsem si v prvním díle docela oblíbila se mi tak neskutečně zhnusily svým chováním, že jsem se opravdu modlila, abych už to měla konečně za sebou, protože další vyznání lásky a následnou hádku bych asi nezvládla. Ale hlavně si pořád sobecky udržujme náhradníka, kdyby to s tou životní láskou náhodou nevyšlo. Připojme pár rebelů a úmrtí, abychom nezapomněli, že vlastně čteme dystopii a ne nějakou stupidní tureckou telenovelu, nakonec zabijme všechny postavy, které se nám už prostě nehodí do krámu a buďme šťastní až do smrti. Jedna hvězdička za obálku.... celý text

Elita 2015, Kiera Cass

První díl byla taková hezká pohádka o princeznách a bezchybném princi, ale Elita? Telenovela hadr. Na jedné straně se nenávidí, na další si vyznávají lásku a pořád dokola to samé. Ale hlavně si nechat zadní vrátka, kdyby mě ten druhý odmítl. Ještě přidáme despotického otce a uděláme z prince chudáčka a je to perfektní. Ne, ne, ne, tohle se vážně nepovedlo.... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Tak jsem se s poměrně velkým zpožděním konečně dostala k této, myslím, že mohu říct již kultovní YA sérii, a i když musím přiznat, že jsem měla trošku obavy, kniha předčila mé očekávání. Samozřejmě, není to nějaký literární objev, ale to snad ani nikdo nečekal. Dostala jsem milou, romantickou jednohubku s překvapivě sympatickou hlavní hrdinkou a princem, který je tak trošičku ťunťa, ale roztomilý ťunťa. Co mi ale přišlo vyloženě na sílu a jen, aby nám autorka připomenula, že se vlastně jedná o dystopii, byly útoky rebelů. To mi tam vážně nesedělo. Celkově se asi moc nezabývala nějakým budováním světa, i když nějaký náznak tu máme. Sečteno a podtrženo, pokud hledáte milý romantický příběh s princeznami, nebudete zklamaní. Pokud ale hledáte dobrou dystopii, zabrousila bych spíš do jiných vod.... celý text

Kudy ke hvězdám 2020, Jenn Bennett

Kudy ke hvězdám není kniha, která vám změní život. Ale rozhodně je to kniha, která vám zlepší nejeden večer (mně jen jeden, protože jsem se nemohla odtrhnout) a u které se budete hloupě usmívat. A ta obálka? To je opravdu mistrovské dílo. Určitě nesouhlasím s názorem, že je to typické YA klišé. Ano, máme tady úmrtí v rodině, máme tu bohatou nejlepší "kamarádku" a určitě by se našlo ještě několik motivů, které se v YA contemporary často objevují, ale už jste někdy četli o hrdnice, co se zajímá o astronomii, o kempování, o expertovi na přežití v divočině a o dvou mamkách, které vlastní sexshop? Nemyslím si. A když zabředneme do těch těžších témat, nevěra mezi rodiči a rozvod mi určitě nepřijde jako motiv, který by se v podobných knihách běžně objevoval. Určitě ale považuji za důležité o těchto věcech mluvit, protože, ať chceme nebo ne, dějí se. A ne zas tak ojediněle. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila, obzvlášť Lennona, to bylo prostě zlatíčko. Vůbec by mi nevadilo se s ním na pár dní ztratit v divočině. :-) Intimní scény byly napsané citlivě a uvěřitelně (oceňuji zmínku o ochraně), i když v jednom momentě už jsem měla pocit, že je toho trošku moc. Jinak víceméně nemám co jiného vytknout, čtení jsem si moc užila a pokud se CooBoo rozhodne vydat i jiné knihy od autorky, rozhodně se po nich podívám.... celý text

Spát v moři hvězd. Kniha I. 2020, Christopher Paolini

Příjemné, pomalu plynoucí sci-fi ve stylu Poutníků od Becky Chambers, to já můžu! A ta obálka? Ach... Rozhodně nečekejte epické bitvy (i když pár jich tam je) a nekonečnou akci, jde spíš o psychologii postav, posouvání limitů, překonávání sama sebe, přijmutí sama sebe, smíření, odpuštění... Ale pokud ke knize budete přistupovat tímhle způsobem, dostanete fajn čtení, které vás zabaví na několik večerů. Musím říct, že mě docela šokoval ten zvrat na začátku a celkově směr, kam se celý příběh po těchto událostech začal ubírat, čekala jsem úplně něco jiného, stejně tak mě překvapilo, že to není úplně tak young adult, ale určitě ne v negativním slova smyslu. Autor se dobře popral i s technickou stránkou věci, až se těžko věří, že je to opravdu jeho první sci-fi, postavy se mi líbily, jen škoda, že hlavní hrdinka nebyla o něco zajímavější a výraznější. Ano, je to rozhodně hodně dlouhé, ale nejvíc mi vadily pasáže, kde jsme se vraceli do vzpomínek Měkkého ostří. Chápu, že měly svůj účel, ale většinou to bylo tak zmatené, že jsem stejně nepochopila, co tím chce autor říci, stejně tak jsem vlastně moc nepochopila to hlavní "odhalení". Celkově je závěr rozhodně slabší částí knihy, ale asi to autorovi nemůžu mít za zlé, vzhledem k tomu, že to v podstatě závěr knihy není, jen se Fragment, nevím, z jakého důvodu, rozhodl příběh rozdělit na dvě knihy. Uvidíme, jaké bude pokračování.... celý text

Devátý spolek 2020, Leigh Bardugo

Fantasy běžně nečtu, ale tahle kniha mě zaujala natolik, že jsem si ji pořídila a bohužel to byl krok vedle. Námět je opravdu slibný, ale tam to končí. Bylo to trošku jako na horské dráze - nejdřív jsem se do toho nemohla dostat, potom jsem se začetla a říkám si, že je to vlastně docela fajn, ale potom se z toho stala strašně natahovaná kaše a já úplně ztratila pozornost, protože, sakra, tam není žádná akce a je to tak šíleně dlouhé! Rozhodně je vidět, že autorka umí, postavy byly napsané dobře, líbilo se mi, že hlavni hrdinka nebyla ani zdaleka perfektní, to bylo skvělé osvěžení, ale za srdce mě to tedy nechytlo ani trochu. A možná jsem jenom divná, ale ani mi to nepřišlo tak ohromně temné, jak všichni prezentují. Myslím, že do dalších dílů už investovat nebudu.... celý text

Šťastné dívky 2020, Charlotte Nicole Davis

Nápad skvělý, zpracování bohužel pokulhává. V Clementine jsem očekávala silnou hlavní hrdinku, ale dostala jsem pouze loutku, prázdnou skořápku bez názoru, Tansy a Mallow mi splývaly dohromady, Aster byla taková všelijaká, takže nejpropracovanějším charakterem byla Violet, která by měla lézt na nervy, ale paradoxně jsem se do ní dokázala nejlépe vžít, protože jako jediná měla nějakou hloubku. Na začátku jste vhozeni do moře plného pojmů, kterým nerozumíte, což někdy není na škodu, ale tady bych očekávala, že autorka půjde víc do hloubky, rozhodně si vybudovala skvělý základ, který ale bohužel zůstal nevyužit. Pobyt v Domě radosti byl na můj vkus moc krátký, takže jsme neměli možnost pořádně nahlédnout pod pokličku a zjistit, jak se s tím jednotlivé dívky vypořádají, což je škoda. Hlavním hrdinkám všechno vyšlo, a když ne, strašně rychle a jednoduše se z toho zase dostaly. Romance mi taky přišla na sílu, vůbec to nemělo jiskru a i když jsem romantická duše, tady bych se bez ní klidně obešla a soustředila se spíš na pouto mezi dívkami, které tady hraje hlavní roli. A na mě osobně to tedy bylo víc fantasy, než bych byla u dystopie ochotná akceptovat. Zklamání.... celý text

Navždycky 2020, Nofreeusernames (p)

Nečekala jsem žádný zázrak, protože ani sama autorka knihu tak neprezentuje, ale tohle bylo prostě málo. Na tomhle typu knih/filmů si tak trochu ujíždím, i když jsem už věkově trošku jinde, takže asi chápeme, že není úplně těžké mě ohromit, ale musí to mít nějakou zápletku. No, tahle kniha ji bohužel nemá. Hlavní hrdinka je roky zamilovaná do nejlepšího kamaráda, potom se s ním políbí, zjistí, že už zamilovaná vlastně není, on to přejde téměř bez mrknutí a jede se dál? To samé vztah s Avou. Jsou nejlepší kamarádky, ale Mei netuší, jaké má zájmy nebo kolik má sourozenců? Narážky na seriály/filmy a podobně by mi až tak nevadily, i když nejsem fanoušek ani jednoho ze zmiňovaných, ale tady toho bylo prostě AŽ MOC. Tak nějak všeho bylo až moc. Čokolády bylo až moc. Nápad s útržky z chatových konverzací, ač není úplně revoluční, je fajn, kniha má vymazlenou obálku i zpracování, ale co bylo totální peklo, byla ta vazba. Možná proto jsem ji četla tak dlouho, protože držet tohle víc jak hodinu je zkrátka nemožné, nebo minimálně extrémně nekomfortní. :-D Samozřejmě v tomhle směru neviním autorku, ale přišlo mi vhodné to zmínit. Je mi líto takového hodnocení, protože Olu ráda sleduju, sedí mi její humor a všechno, ale tohle tohle mi prostě nestačilo. Určitě doporučuji pro jinou věkovou kategorii - tak 13-15, my 20+ už si z toho na zadek asi nesedneme.... celý text

Aurora povstává 2020, Amie Kaufman

Po tom, co jsem si přečetla naprosto perfektní Illuminae od stejné dvojice autorů, věděla jsem, že si Auroru určitě pořídím. Samozřejmě s tím přišla i obrovská očekávání. No, bohužel, čekala jsem příliš. Co musím rozhodně vyzvednout - styl psaní. Ten je prostě bezkonkurenční, naprosto miluju ten humor, ten sarkasmus, to je něco, co mi opravdu sedlo do noty. Námět není teda úplně revoluční, už jsem četla podobné knihy, ale to by mi ani tak nevadilo, kamenem úrazu bylo to množství vypravěčů. Přidám se k většině, ale bylo jich zkrátka až příliš. Kdyby měla každá z postav nějaké typické rysy - dobře. Ale všechny jsou bohužel tak nějak stejné, takže jsem se často musela vracet, abych se podívala, jakou že postavu to zrovna vůbec čtu. Jediný, kdo se trošku odlišoval, byla právě Aurora, ale ta mi jako hlavní hrdinka vůbec neseděla. Příběh jako takový by byl asi fajn (i když tam byly zdlouhavější pasáže), ale vzhledem k tomu, že jsem měla totální guláš v postavách, to ve mně nevyvolalo požadované emoce a osudy hlavních hrdinů mi byly tak nějak jedno.... celý text

Balada o ptácích a hadech 2020, Suzanne Collins

Když jsem zjistila, že vyjde další kniha ze světa Hunger Games, netrpělivě jsem odpočítávala dny do jejího vydání. Neexistovala pro mě možnost, že bych něco takového vynechala. Později jsem se ale dozvěděla, že do role hlavního hrdiny autorka pasovala záporáka Snowa a moje nadšení opadlo. Asi jako většina lidí jsem se bála, že Collins ze Snowa udělá chudáčka a oběť a tím se bude snažit ospravedlnit všechny jeho činy, což vážně nemám ráda. Byla jsem ujištěna lidmi, kteří měli to štěstí se ke knize dostat dřív než běžní čtenáři, že tomu tak rozhodně není, a tak jsem si znovu dovolila se na knihu těšit. Minimálně do poloviny nebo i déle jsem si říkala, jestli nečtu jinou knihu než ostatní, protože mi vážně připadalo, že autorka se snaží Snowa ospravedlnit. Ano, samozřejmě tam byly jisté momenty, ve kterých bylo vidět, že náš hlavní hrdina nebude zas takový svatoušek, ale pořád to na mě působilo spíš tím dojmem, že je to ambiciózní dospívající kluk, na kterého jsou kladeny velmi vysoké nároky a který se stále hledá a chce dostát svému slavnému jménu, než aby na mě doopravdy působil jako záporná postava. Musím se přiznat, že v některých momentech mi ho bylo i líto. Ten pocit přetrval až do části po Hrách, kde už se zřetelně začal vybarvovat jako TEN Snow, kterého známe. Potom tu máme postavu Lucy Gray, která pro mě v mnohém předčila Katniss. Ač Hunger Games miluju, Katniss nikdy nepatřila mezi moje oblíbence, ale Lucy Gray si mě získala stejně jako si získala Kapitol. Navenek veselá a barevná víla, která ale dokáže být nemilosrdná a mazaná jako liška a ve správné míře tajemná, že vlastně nikdy nevíte, co od ní můžete čekat. Jestli něco Collins opravdu umí, tak jsou to propracované charaktery. Nemusíte mít její postavy rádi, ale vždycky chápete, co dělají a proč to dělají. Nejsou perfektní, ale jsou zkrátka lidské. A ten konec? Zpravidla nejsem fanynkou konců typu "domysli si sám", ale tady to bylo naprosto dokonale zvolené, nedokážu si představit, že by to skončilo jinak. Co ale rozhodně můžu potvrdit - je to strašně, ale opravdu STRAŠNĚ zdlouhavé. Pro mě jako pro obrovského fanouška HG to nebyl až takový problém, protože mě bavilo hledat ty všemožné náznaky a spojky s původní trilogií (ten příběh vzniku písně o oběšencově stromu, byl naprosto perfektní!), ale pokud HG až tak neholdujete, nejsem si jistá, jestli v této knize naleznete uspokojení. I když jsem se do Panemu ráda vrátila a budu se do něj ráda vracet pokaždé, i za předpokladu, že se autorka rozhodne napsat další prequel, Balada se původní trilogii rozhodně nevyrovná, proto s těžkým srdcem hodnotím čtyřmi hvězdičkami. Dobře, berme to jako čtytři a půl, protože jsou to přece Hunger Games a už chci konečně dostat knihu o Haymitchovi, prosím!... celý text