Sarah11 přečtené 257

Jak se spřátelit s temnotou 2020, Kathleen Glasgow

Jak se spřátelit s temnotou je velmi důležitá kniha, která bohužel mezi ostatními tituly tak nějak zapadla a je to obrovská škoda. Vůbec jsem nečekala, že se mě vnitřně tak dotkne, ale zároveň to nebyla TA kniha, u které všechno zacvakne na své místo a vy si řeknete, že TOHLE je ten pětihvězdičkový skvost, na který jste léta čekali. Kniha se zabývá hned několika těžkými tématy, ať už je to chudoba, smrt blízké osoby, následné truchlení a snaha se s nastalou situací vyrovnat, i když je to něco, co nikdy nepřestane bolet, psychické problémy a deprese, myšlenky na sebevraždu, a zároveň je také je poměrně ostrou kritikou systému pěstounské péče v USA. Všechno, na rozdíl od jiných YA knih, které jsou spojeny se smrtí a ztrátou blízké osoby, popisuje velmi reálně a je opravdu znát, že autorka si podobnými zkušenostmi sama prošla. Moc se mi také líbilo, že když hlavní hrdinka udělala nějakou hloupost, tak za to nesla patřičné následky, protože okolní svět zaprvé nezajímá, že truchlíte (je to smutné, ale je to tak), a zadruhé je i přes to všechno nutné dodržovat zákony a nastavená pravidla, které nelze ničím omluvit. Řekla bych, že hlavním problémem, který jsem s knihou měla, je styl psaní, který je dle mého názoru dost hutný a pro některé čtenáře může být těžko stravitelný, ale když srovnám všechna pro a proti, stále z toho tato kniha vychází velmi dobře a určitě se poohlédnu i po další autorčině tvorbě.... celý text

Nové sny 2022, Lilly Lucas

Po rozpačitých recenzích a mírném zklamání z předchozího dílu jsem se Nových slibů trochu bála, ale bylo to úplně zbytečné, protože tato kniha je z celé série zatím snad možná moje úplně nejoblíbenější. Na rozdíl od předchozích dílů se odehrává v letních měsících, takže Green Valley poznáváme zase v trochu jiném světle, a i když zbožňuju, když je tohle městečko pokryté sněhem, čtení jsem si neskutečně užila. Postavy z předchozích dílů ustupují do pozadí a mihnou se tu jen okrajově, ale tím víc dostáváme prostoru poznat postavy nové. Elara a Noah jsou skvělá dvojka, která má mezi sebou dobrou chemii, a stejně tak jsem si oblíbila i Noahovu sestru. Jediné, co mi tak trochu nesedělo, je to, že o Noahovi a Anně nebyla, pokud vím (nebo si to možná jen nepamatuju), v předchozích knihách ani zmínka, což je trochu zvláštní, protože je zřejmé, že v Green Valley se zná každý s každým, ale to už je opravdu takové hnidopišství. Za mě velmi dobrá romantika a už se moc těším na díl o Coleovi.... celý text

Bez citu 2022, Neal Shusterman

Nikdy bych nevěřila, že se tohohle ještě někdy dočkám, ale here we are, Yoli, MILUJU VÁS. I druhý díl měl pomalejší rozjezd, až jsem se trochu bála, jestli z toho nebude největší zklamání roku, ale Shusterman mě opět přesvedčil o tom, že je mistr ve svém oboru. To, jak rozehrává několik dějových linek, které spolu zdánlivě nesouvisí, a potom to do sebe všechno začne zapadat jako puzzle, jak buduje napětí, jak vás nutí se o své oblíbené postavy opravdu bát, je zkrátka geniální. Dočteno někdy v jednu ráno, i když jsem musela vstávat brzy do práce, a nelituju jediné minuty. Za mě jedna z nejlepších knih roku 2022 a jenom pevně doufám, že se dalších dílů dočkáme dříve než za několik let.... celý text

Žalm pro divostrojné 2022, Becky Chambers (p)

Jen bych chtěla podotknout, že obvykle nečtu knihy tohoto rozsahu, nemám ráda filozofování a rozhodně nemám ráda knihy, kde se toho děje jen pomálu, ale od Becky Chambers bych si pravděpodobně přečetla i nákupní seznam, protože ona prostě umí. Knihy od Becky jsou jako ta nejhuňatější deka, do které se zachumláte při studeném zimním dni, totální pohlazení po duši. Přináší spoustu zajímavých myšlenek, ale nevnucují se. A při tom všem tomu nechybí vtip a nadhled. Nikdy bych neřekla, že může existovat něco jako pohodové a útulné sci-fi, a že něco takového vůbec potřebuju, ale opak je pravdou.... celý text

Aurora hasne 2022, Amie Kaufman

Hlavním tahounem série jsou pro mě postavy a jejich slovní přestřelky a celková chemie. Takže tím, že se tady naše parta rozdělila, jsme o tento prvek tak trochu přišli (ano, samozřejmě tam něco je, ale ne v takové míře), a proto mi tento díl přišel slabší než ostatní. Což mě neskutečně mrzí, protože dvojka měla krásně našlápnuto. A taky už mě poslední dobou začíná ve sci-fi docela iritovat ta "ezo část", kdy se místo starých dobrých bitevních lodí, laserových zbraní a já nevím, čeho všeho, bojuje za pomoci mentálních schopností. Ano, jednou za čas jsem ochotná to tolerovat, ale už je toho na mě nějak moc.... celý text

Co když uvěříme 2022, Sarah Sprinz

Hope se stala mou oblíbenkyní hned, jak jsem se s ní setkala poprvé, proto jsem byla nadšená, když jsem se dozvěděla, že autorka jí věnovala celou knihu, bohužel musím říct, že tento díl byl rozhodně nejslabší. Zezačátku to vypadalo slibně, příběh se hodně točí kolem psaní a knih, což je mi velmi blízké, ale jakmile se na scéně objevil Scott, věděla jsem, že to nebude to pravé ořechové. Ano, chápu, že to má být hate to love romantika, ale tady jsem absolutně necítila žádnou chemii, žádný vývoj. Scott si, kdovíproč, usmyslí, že Hope bude nesnášet a chovat se k ní hrubě, ačkoliv k tomu nemá žádný kloudný důvod, a potom najednou nastane obrat a nekonečná láska je na světě. Hope se Scottovi neustále omlouvá a shazuje se, i když nemá proč. Je mi to líto, ale tento pár pro mě zkrátka nefungoval.... celý text

Psí domov 2018, W. Bruce Cameron

Jak už jsme u autora zvyklí, kromě dojemného psího příběhu zvládne vždy do svých knih zakomponovat i důležitá témata. Zde je to opět problematika "bojových" plemen, ale třeba i deprese a psychické problémy nebo absolutní lhostejnost k živým tvorům ze strany některých lidí. Jako kočkomilku mě potěšilo, že tentokrát v příběhu hrají roli kromě psů také kočky. Na příběhu jako takovém (pes cestuje stovky kilometrů, aby našel svého pána) mi nepřijde nic nereálného, existuje spousta podobných příběhů, kámen úrazu u této knihy byl podle mě v tom, že Bella někdy přemýšlela až moc lidsky. Psí domov je rozhodně nejvíc pohádkový z celé série, ale i tak mě opět dokázal chytit za srdce a pohladit po duši.... celý text

Co když zůstaneme 2022, Sarah Sprinz

První díl se mi líbil, ale byl to průměr s promrhaným potenciálem, ale tohle... Tohle bylo o level výš. KONEČNĚ někoho napadlo napsat místo nadměrně sebevědomého fuckboye milého stydlína, bože, děkuju! Knihou se prolíná hned několik důležitých témat, ať už se jedná o rozdíly mezi různými sociálními vrstvami, důležitost komunikace, ale hlavně, a to celou knihou rezonuje nejvíc, sexuální obtěžování (a ano, i muži mohou být oběťmi) a konsent. Snad akorát ten konflikt na konci mi přišel trochu zbytečný, jinak jsem si knihu neskutečně užila a v mnoha věcech pro mě byla velmi osvěžujícím zážitkem.... celý text

Celou tu dobu 2021, Rachael Lippincott

Už první kniha od tohoto dua autorek mi nesedla, ale rozhodla jsem se zkusit i jejich druhý počin. No, teď už vím, že do další tvorby se určitě pouštět nebudu. Postavy mi vůbec nepřirostly k srdci a více než do poloviny to bylo neskutečně zdlouhavé a repetitivní, ale uklidňovala jsem se tím, že přijde ten obrovský zvrat, o kterém všichni mluví a vyrazí mi dech... Zvrat sice přišel, ale něco podobného už jsem dávno tušila, takže ani tím si to u mě autorky nevyžehlily. Závěr mi přišel velmi nereálný a nepravděpodobný. Palec nahoru za obálku, ta je krásná.... celý text

Tokijský motýl 2021, Emiko Jean

Nic předvídatelnějšího jste pravděpodobně nikdy nečetli, ale nějakým zázračným způsobem to funguje a funguje to dobře. Atmosféra Japonska se podařila autorce navodit perfektně, postavy mě bavily, v zásadě asi nemám co vytknout. Je to zkrátka taková milá pohádka, která vám vykouzlí úsměv na tváři.... celý text

Otka: Ošklivá tlustá kamarádka 2015, Kody Keplinger

Jsou knihy, které můžete číst bez ohledu na věk a i tak se dobře zabavíte, nicméně tady jsem nabyla dojmu, že už jsem na podobné knihy stará. Ano, dobře se to čte, má to krátké kapitoly a pravděpodobně to přečtete za jedno odpoledne, ale za měsíc už si nevzpomenete, o čem kniha byla. Co se mi líbilo, bylo přátelství mezi hlavními hrdinkami. Podle popisu jsem čekala, že Biančiny kamarádky budou takové ty klasické prototypy populárních holek, které si na kamarádky jenom hrají, takže jsem byla příjemně překvapená, že tomu tak nebylo. Protože když je někdo na škole oblíbený, ještě to nutně nemusí znamenat, že je to zlá mrcha. Díky za to. A taky bylo fajn číst o teenagerech, kteří se na party nemusí ožrat do němoty, aby se bavili, anebo o tom, že holky taky můžou mít nezávazný sex, dokonce ho samy iniciovat. V čem vidím problém, je vztah Biancy a Wesleyho. Ano, je to hate to love, chápu, ale on se, i později, kdy už bylo zřejmé, že k sobě začínají něco cítit, k ní stejně choval na můj vkus dost toxicky a říkal věci, které mohou dost zabolet. Zkrátka ten vztah neměl takový náboj, jaký bych čekala. Taky mi přišlo docela zbytečné to drama s rodiči hlavní hrdinky. Ano, rozvod rodičů a alkoholismus jsou důležitá témata, která by se dala skvěle rozebrat, nicméně autorka pouze klouže po povrchu a v podstatě používá tyto prvky zřejmě jenom k tomu, abychom tu měli i nějaké drama, což je možná trochu škoda. Milostný trojúhelník na konci se vlastně vyřešil sám a v klidu, což mi přišlo trochu uspěchané a nepravděpodobné, ale happyend jsme dostali, tak proč ne. Pro mě to byla taková jednohubka na jedno odpoledne a nebylo to vyloženě špatné, ale když knihu vynecháte, o nic zásadního nepřijdete. To už si radši pusťte film, ten mi přišel několikanásobně lepší.... celý text

Cytonik 2022, Brandon Sanderson

Kdo ví, proč se s tím Sandersonem po prvním průměrném až podprůměrném a druhém silně podprůměrném dílu pořád trápím, když zjevně nejsme (a nejspíš už ani nebudeme) kamarádi... Možná je to mým chorobným dočítáním sérií, ale u tohohle jsem teda vyloženě trpěla a uvrhlo mě to do takové čtecí krize, jakou jsem už dlouho nezažila. Takové tři čtvrtiny knihy se děj v podstatě nikam neposunuje, hrdinové akorát cestují z místa na místo, a roli nejotravnější postavy od Spensy tentokrát přebírá M-Bot, což byla jedna z mála "postav", kterou jsem měla svým způsobem docela ráda. "Akce" se dočkáme až v poslední třetině, kdy se začne odehrávat bitva s Pátrači, ale v tomhle momentě už jsem byla knihou tak frustrovaná, že jsem ji jenom chtěla dočíst, zavřít, zastrčit do poličky a už se k ní nikdy nevrátit. A to jsem ještě nevěděla, co mě vlastně čeká... Já nevím, možná jsem méně chápavá, ale při tom všem, co se dělo, jsem měla pocit, že si buďto autor něco vzal, když to psal, nebo že já bych si měla něco vzít, abych pochopila, co tím chtěl básník říci. Možná jsem staromódní, ale stále preferuju staré dobré bitvy, kdy se nepřátelé zneškodňují výstřelem z vesmírné stíhačky nebo laserovým paprskem nebo proboha čímkoliv, ale tohle na mě bylo nějak moc. Doufám, že autor opravdu skončí čtvrtým dílem, jak bylo naplánováno, a nerozhodne se sérii dále natahovat, protože si říkám, že když už jsem se prokousala třemi díly, tak už přece musím tu sérii nějakým způsobem uzavřít, ale nevím, kolik toho ještě zvládnu. :-D... celý text

V jednom zapadlém koutě galaxie 2022, Becky Chambers (p)

Jestli čekáte sci-fi natřískanou dějem, tak tuhle knihu ani neotvírejte... Ale předpokládám, že pokud jste se v Poutnících dostali až sem, tak asi stejně nic takového nečekáte, protože Becky je prostě Becky. A nevím, jak to dělá, ale zase (už popáté!) mě dostala. Tento díl je rozhodně nejméně "dějový". Zkrátka jen sledujeme velmi pestrou skupinu postav, které jsou v důsledku určitých okolností nuceny společně setrvat na jednom místě, a tak samozřejmě vedou rozhovory. O sobě, o životě... A my jejich prostřednictvím zase o něco více poznáváme svět a rasy, které autorka stvořila. A je to neskutečně krásný a fascinující zážitek, jako byste se dívali na nějaký dokument o přírodě. V knize lze nalézt obrovské množství podnětů k zamyšlení, ale jsou podané tak nenásilně, že je jen na vás, jestli se rozhodnete o nich přemýšlet, nebo ne. Jsem okouzlená a potřebuju víc.... celý text

Když spadne maska 2022, Samantha Shannon

Vzhledem k obrovskému rozestupu mezi díly, co se týče data vydání, jsem měla logicky obavy, jestli se vůbec dokážu začíst a vzpomenu si na události a postavy z předchozích dílů. A kupodivu to nebyl ten největší problém. Jelikož se přesouváme do úplně odlišného prostředí a poznáváme postavy nové, dá se kniha zvládnout, i když jste předchozí díly četli v době, kdy vycházely. Dost nápomocný je taky slovníček pojmů na konci knihy, který obsahuje nejen výrazy, které už jste možná pozapomněli, ale také seznam postav a jejich krátkou charakteristiku včetně informace, jestli jsou na začátku knihy ještě naživu, nebo ne, což jsem opravdu ocenila. Co se sérii nedá upřít, je perfektně promyšlený svět - to autorka zvládá na jedničku. Neskutečně mě dostal doslov o tom, jak si pohrála s francouzštinou tak, aby jí vše sedělo do příběhu a přijde mi naprosto fascinující, nad čím vším se při psaní zamýšlela. V jedné věci se ale musím přidat k ostatním komentujícím - jako člověk francouzštinou nepolíbený bych určitě ocenila překlad některých pasáží alespoň formou poznámky pod čarou. Chápala bych pár slovíček nebo frází v místech, kde je snadné si význam sdělení domyslet, ale celé konverzace kompletně ve francouzštině už na mě byly trochu moc. Vím, že to byl nejspíš autorčin záměr - nepřekládat je, ale ve finále to působilo spíš rušivě a psát celé věty a souvětí do překladače se mi při čtení opravdu nechtělo. To všechno bych ještě dokázala překousnout, ale největším kamenem úrazu pro mě bylo tempo. Tohle bylo taaak zdlouhavé. Tři čtvrtiny se kniha neskutečným způsobem táhne a veškerá akce a napětí jsou nahuštěné v té poslední, což je docela problém, když má kniha přes 600 stran. Když spadne maska byla jedna z mých nejočekávanějších knih tohoto roku, ale bohužel jsem spíše zklamaná.... celý text

Ročenka 2022, Holly Bourne

Protože jsem na začátku roku od stejné autorky četla Místa, kde jsem plakala, která mě totálně emocionálně zničila, měla jsem od Ročenky velká očekávání. A musím říct, že ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli budou naplněna. Nicméně po pár úvodních rozpačitých kapitolách jsem se konečně začetla a opět jsem nemohla přestat, dokud jsem se nedostala na konec. Paige musíte trochu přijít na chuť, ale když zjistíte, co a jak, budete jí přát jen to nejlepší. A Elijah? Kéž by každá holka měla v příteli takovou oporu jako měla Paige v něm. A to už by samozřejmě nebyla Holly Bourne, kdyby v knize nebylo i nějaké důležité a silné téma. V tomto případě se jedná o šikanu, ale nejen ve škole, ze strany spolužáků, ale také doma, ze strany rodičů, konkrétně ze strany otce, který ale dokáže se svou ženou neskutečným způsobem manipulovat. Nejhorší na tom je, že takové příběhy se v reálném životě opravdu dějí, proto je skvělé, že na tento problém autorka poukazuje. A řekla bych, že to zvládla bravurně. Příběh je smutný a srdceryvný, ale zároveň nám dává malinkou naději, že každý může mít svůj šťastný konec.... celý text

Nové sliby 2022, Lilly Lucas

Co se knize opět rozhodně nedá upřít je skvělá atmosféra. Vykreslení krásy zasněžených hor a přátelského městečka mezi nimi autorka zvládá na výbornou. Kámen úrazu ale nastává u postavy Willa, který mi už v prvním díle moc nesedl a upřímně jsem moc nechápala, co na něm hlavní hrdinka vidí. Ano, jistě, když dojde na peprnější scény, nějaká chemie tam bezpochyby je, ale Ryan je Ryan, že... Naopak Izzy byla skvělá a dokonce jsme poznali její stydlivější a zranitelnější stránku, což se mi líbilo, protože v Nových začátcích je to spíš taková suverénka, kterou jen tak něco nerozhodí. Nejvíc mě ale mrzí nedotažený konec. Působilo to na mě, jako kdyby autorku tlačil čas, a tak se rychle musela zbavit Colea a příběh uzavřít.... celý text

Cesta za štěstím 2022, Jenn Bennett

Tak já půjdu proti proudu, ale za mě byla Cesta za štěstím tou nejpovedenější a nejzábavnější z knih od Jenn Bennett. Opravdu nemám, co bych vytkla, bavila jsem se od začátku až do konce, hlavní hrdinové byli prostě sladcí, nechyběl tam humor sarkasmus, ale zároveň, jak už jsme u autorky zvyklí, se knihou vine spousta důležitých témat, ať už jde o problémy v rodině a s tím spojené časté stěhování, traumata z dětství nebo třeba šikanu a pomluvy. Taktéž mají hlavní hrdinové opět originální zájmy - focení cedulí, kovářství, svářečství a lodě? To se v knihách jen tak nevidí. Co zmiňuji u všech autorčiných knih a zmíním i tady, že Jenn je machr na milostné scény. Fakt že jo. Nikdy jsem neměla nutkání si u nich vypíchnout oči, naopak to umí napsat tak reálně a krásně, že se celou dobu musíte usmívat jak měsíček na hnoji, a dokonce tam ještě nenásilně dokáže upozornit na důležitost ochrany, za což má u mě velký plus. Navíc ty naše obálky, to je prostě skvost, takže smekám a netrpělivě vyhlížím autorčinu další knihu.... celý text

Co když se utopíme 2021, Sarah Sprinz

Líbilo se mi prostředí lékařské školy, potažmo nemocnice, i neobvyklý koníček hlavní hrdinky v podobě kitesurfingu, ale nebudu lhát, rozhodně jsem čekala víc. Kniha má tak extrémně zazděný potenciál, že se mi chtělo brečet... Máme tu prvek tajemství, díky kterému si s námi autorka mohla hrát, mohla nás napínat, šokovat... A místo toho si vybrala tu nejpřímočařejší a nejjednodušší cestu a ještě nám vše prozradila poměrně na začátku, takže už vlastně nebylo co odkrývat. Jako odpočinková četba fajn, ale zázraky nečekejte.... celý text

Nové začátky 2021, Lilly Lucas

Jestli se knize nedá něco upřít, tak je to skvělá atmosféra. Ač nejsem velkým příznivcem chladného počasí, často jsem si sama sebe představovala někde v horské chatě s hrnkem horké čokolády v ruce, jak se dívám na zasněžené vrcholky hor. Hlavní hrdinové mi sedli, Lena rozhodně není žádná hloupá husička, ale umí se o sebe postarat, a Ryan vám taky velmi brzy přiroste k srdci. Jediná věc, která mi trochu neseděla, je to, že hlavní hrdinka jede do Ameriky dělat au pair a vlastně dělá všechno kromě toho starání se o dítě, ale to už je takový detail, který jsem schopna odpustit.... celý text

Spřízněni volbou 2022, Veronica Roth

Autorčinu Divergenci miluju celým svým srdcem a pořád čekám, že mi svým dalším počinem vyrazí dech stejně, jako to bylo u jejího debutu, ale mám pocit, že tohle byla úplně poslední šance, kterou jsem jí dala. Začátek vypadal slibně - parta hrdinů kolem třicítky, kteří jako teenageři zachránili svět, se musí vyrovnávat s neutichající pozorností médií, ale i sami se sebou a se svými traumaty, a hlavní hrdinka, která rozhodně není psaná s cílem se zalíbit, ale vy ji svým způsobem chápete. No posuďte sami, nezní to skvěle? Ano, zní. A řekla bych, že do téměř do půlky to skvělé bylo... Jenže pak přišlo cestování mezi dimenzemi a moje touha vědět, jak to bude dál, padla prudce dolů. Najednou se děj začal neskutečným způsobem táhnout a já postupně ztratila poslední zbytky zájmu, takže odhalení identity našeho hlavního záporáka mě nechalo naprosto chladnou a novinové články a tajné spisy, kteté měly knihu obzvláštňovat, mě začaly vyloženě otravovat. A bohužel to nenapravil ani závěr.... celý text