Sirius
přečtené 388
Tleskač
2022,
David Jan Žák
Jan Tleskač, každý člověk o něm četl nebo o něm alespoň slyšel. Aby taky ne, když po jeho tajemství a jeho ježkovi v kleci pátraly Rychlé šípy v Záhadě hlavolamu. A teď po nějakých +/- 90 letech od první zmíňky v románu se tahle postava vrací zpátky v nové knížce a já na ní byl hodně zvědavý z několik důvodů. 1) baví mě veškerá ta mytologie kolem Stínadel, Vontů, ježka atd. Foglar vytvořil a myslím si, že dětská dobrodružka na něco podobnýho ještě stále čeká 2) dětské dobrodružné literatury pro kluky je na českém trhu jako šafránu, takže každá taková záležitost je vždycky událost a zvlášť, když se jedná o návrat do tak známého světa, jakými Stínadla beze sporu jsou. A na Davidovi Janu Žákovi je vidět, že tohle univerzum miluje, ta láska čiší vlastně z každé stránky. Naštěstí pro nás k tomu přistoupil s velkou pokorou a respektem, první půlka knížky je tak hlavně velkej fanouškovskej servis - procházka po známých lokacích z Foglarovy trilogie, známé postavy, které známe z útržků, kdo tohle miluje, bude vrnět blahem. Zároveň s tím ale Žákovi lehce drhne příběh, který se rozjede vážně až ve druhé polovině knížky. Do té doby je to hlavně procházka po lokacích a příbuzenské vztahy nejrůznějších postav - nechci spoilerovat, protože bych nerad narušoval čtenářský zážitek. Druhá půlka knížky už je něco, co je primárně dobrodružka s mysteriózní atmosférou Stínadel a příměsí detektivky, který ale chybí nosnější cíl hledání, možná je to tím, že mi je už třicet, ale to vzrušení po pátrání ježkovi tu prostě nebylo, ale samozřejmě ten konce funguje naprosto parádně a všechno do sebe dobře zapadá. Trochu jsem měl problém taky s hlavním hrdinou, nebyl špatně napsanej, ale jeho parťáci prostě fungovali líp, ale je čistě můj problém. Tleskač by každopádně neměl chybět v knihovně, četba stojí za to a myslím si, že je to skvělá spojnice mezi generacemi dědů/otců a jejich synů/vnuků. Prostě dobrodružná jízda a fajn návrat do Stínadel. Jo a za tu atmosféru předválečný Prahy klobouk fakt dolů.... celý text
Potmě jsme se viděli lépe
2022,
Monika Zgustová
tak na tomhle jsem si zgustnul. Buď stárnu nebo je to podzimem nebo nevím, ale... podobný druh knih moc nečtu. Vlastně jsem to rozečet z jediného důvodu, líbila se mi obálka a téma emigrace a trochu mě ta knížka napália (podobně jako nedávno Sepetysová), o emigraci a síle komunistický pěsti to je, ale vlastně jen tak okrajově, byť pro příběh důležitě, protože právě komunistická diktatura zamíchá kartami života hlavní hrdinky Mileny, kterou i s bratrem rodiče odvezou na západ, aby mohli začít znovu. Což děti nechápou a chtějí zpátky do Prahy... ne, není to knížka pro děti, není tu dětský vypravěč. Vypravěčem je právě Milena, která zpomíná na svůj život podobně jako Forrest Gump. Je to krásná, chytrá, vzdělaná, ale opuštěná ženská, která na skoro 200 stránkách vypráví, co se jí v životě událo. A není toho málo. A není to všechno pěkné. Není to tlachání, není to zamilované, ale je to ze života a místy velmi silné, hlavně v posledním dějství, kdy dojde k mezigenerační výmění názorů - právě o tom ta knížka je - o výpovědi dvou generací, matky a dcery, o přístupu k životu a plnění a nenaplnění životních snů a stání ve stínu životního partnera. Monika Zgustová napsala nádhernou knížku, kterou je radost číst a na kterou jse se vždycky těšil.... celý text
Kronika volného pádu
2022,
Martin Goffa
už je to hezká řádka měsíců a knih, co jsem od Martina Goffy nic nečet, možná to asi bude tím, že jeho novinářská série si mě nezískala tak jako ta policejní. Nicméně tohle mě lákalo tou obálkou, ačkoliv jsem si o tom nic nelustroval. Prostě jsem do toho šel (to už je ostatně druhá knížka tenhle týden, kdy jsem to tak udělal). A nelituju. Goffa tentokrát nenapsal detektivku, nenapsal ani klasický thriller... napsal, něco co bych napsal jako kroniku let 2019/2020. Ano, napsal knížku o covidový době, hodně hustou knížku, kterou bych poslal bývalému premiérovi z Čapího hnízda a všem, kteří ho chtějí volit znovu, aby si vzpomněli na to, co se tu dělo a jak to ten chlap nezvádl. Možná nikdy v životě jsem se do žádný knížky tak moc nevcítil jako do týhle, je to prostě něco, co jsem zažil na vlastní kůž. Byť ne doslova. Je to taková připomínka toho, na co by nemělo zapomenout. Velmi hořká připomínka. A o čem to je? O tom, že máte svoje sny, všechno zalitý sluncem a pak se všechno rozpadne z minuty na minutu. A vám nezbyde nic jinýho než udělat radikální řez.... celý text
Vlčí štěstí
2022,
Paolo Cognetti
Tenhle týden jsem na Aktuálně narazil na recenzi Aleše Palána, která měla v záhlaví vlka. To mě upoutalo a tak jsem rozkliknul... pan Palán v ní psal o knize Vlčí štěstí od Cognettiho a cosi mi, navzdory tomu, že beletrii nečtu, napovídalo, abych to zkusil... a musím dodat, že Paolo Cognetti mě dostal. Příjemně. To, na co jiní autoři potřebují 400 stran, on zvládl na 150. Je to příběh o úniku z okovů civilizace, návrat k přírodě, k lesům, stromům, horám. Příběh o lásce, hledání sebe sama, ale i domova a místa v řádu světa, což může být třeba vaření pro turisty a dělníky v lese. Jsem nadšený a Cognetti získal dalšího fanouška do svých řad.... celý text
Tři bábiny kobyly
2017,
Věra Mertlíková
Věře Mertlíkové před pár dny vyšla novinka Čas růže, já se ale letos oklikou vrátil k její prvotině Tři bábiny kobyly. A jsem za to rád, protože tenhle pět let starý debut je naprosto DOKONALÝ. Vlastě to řadím mezi nejlepší žánrovky posledních let (spolu s Barešovou Metou, Písněm meče od Merglové a Prokletím pro všechny od Paytoka) a dalo mi to zase impuls si občas něco žánrového přečíst. Z časových důvodů se teď dlouhodobě snažím vyhýbat špalkům, co mají pět set stran, ale tady jsem se těšil, až si k tomu večer sednu a ponořím se do tohohle dobrodružství... a že je to fakt dobrodružství parádní. Mladík Nik je tak trošku Hloupý Honza, který pro slávu a lásku vyrazí z Konstantinopole do neznáma... na Velkou Moravu, aby si z legendami opředeného Babího dvora odvezl nejlepší koně na závody na hippodromu. Na cestu má dva parťáky - kupce Jaška, což je chlápek kříženej s Merlinem a Gandalem (kouzlit neumí, ale je to liška podšitá) a Bojana, jednoho z týmu Aragorn/Conan. Ale zároveň jsou všichni svý a skvělí společníci. Tihle tři spolu cestují, bojují, utíkají, pracují světem, kde se střetává nastupující křesťanský střet s pohanským a maďarské šípy létají až nebezpečně rychle, což je doba, kdy akorát umře kníže Václav, jak autorka během příběhu prozradí. A o dobrodružství tu není nouze. Výhodou a zároveň nevýhodou téhle knížky je to, že to není klasický román, ale pevně pospojované povídkové bloky, které možná v polovině (tj. po cestě na Babí dvůr) příjdou už trochu monotematické a podle jedné šablony, avšak... knížka to ve svojí druhé polovině bohatě vynahrazuje a oddělá vás pointou a mytologií, kterou Mertlíková použila. Takže za mě velký JO.Tři bábiny kobyly - Věře Mertlíkové před pár dny vyšla novinka Čas růže, já se ale letos oklikou vrátil k její prvotině Tři bábiny kobyly. A jsem za to rád, protože tenhle pět let starý debut je naprosto DOKONALÝ. Vlastě to řadím mezi nejlepší žánrovky posledních let (spolu s Barešovou Metou, Písněm meče od Merglové a Prokletím pro všechny od Paytoka) a dalo mi to zase impuls si občas něco žánrového přečíst. Z časových důvodů se teď dlouhodobě snažím vyhýbat špalkům, co mají pět set stran, ale tady jsem se těšil, až si k tomu večer sednu a ponořím se do tohohle dobrodružství... a že je to fakt dobrodružství parádní. Mladík Nik je tak trošku Hloupý Honza, který pro slávu a lásku vyrazí z Konstantinopole do neznáma... na Velkou Moravu, aby si z legendami opředeného Babího dvora odvezl nejlepší koně na závody na hippodromu. Na cestu má dva parťáky - kupce Jaška, což je chlápek kříženej s Merlinem a Gandalem (kouzlit neumí, ale je to liška podšitá) a Bojana, jednoho z týmu Aragorn/Conan. Ale zároveň jsou všichni svý a skvělí společníci. Tihle tři spolu cestují, bojují, utíkají, pracují světem, kde se střetává nastupující křesťanský střet s pohanským a maďarské šípy létají až nebezpečně rychle, což je doba, kdy akorát umře kníže Václav, jak autorka během příběhu prozradí. A o dobrodružství tu není nouze. Výhodou a zároveň nevýhodou téhle knížky je to, že to není klasický román, ale pevně pospojované povídkové bloky, které možná v polovině (tj. po cestě na Babí dvůr) příjdou už trochu monotematické a podle jedné šablony, avšak... knížka to ve svojí druhé polovině bohatě vynahrazuje a oddělá vás pointou a mytologií, kterou Mertlíková použila. Takže za mě velký JO.... celý text
Smrt na kůru
2022,
Dalibor Vácha
letošek má čtecí. Knížek už jsem od ledna několik přečetl a kromě novýho Šlika mě žádná knížka tak moc neodbourala jako Smrt na kůru od Dalibora Váchy. Že to bude dobrý jsem tušil, protože loňský Tři králové byli fantastický, ale tohle mě odzbrojilo. Knížky z druhý světový moc nečtu, narozdíl od filmů, mě to tolik nebere, ale Vácha je určitě autor, který když z tohohle období něco napíše, tak si to přečtu. Takže loni to byli Tři králové, letos Gabčík s Kubišem, což je pro nás Čechy vlastně takový superhrdinský mýtus, něco jako Superman, Captain America. Důkaz toho, že nehážeme flintu do žita a nejdeme na pivo, když je nejhůř. Což je věc, která by se v současný době měla připomínat, my to frajerství a kopání lumpů do zadnic v genech máme, což Vácha dodává v doslovu... ale Gabčík s Kubišem dorazí až později... Vácha na vyprávění tohohle příběhu jde trošku jinak. Vypráví ho z pohledu velitele Opálky, který působí jako tmel pro parašutysty a... Karla Čurdy, protože každý příběh potřebuje svýho zlosyna... jehož dobré úmysly mu vydláždily cestu do pekla a na černou listinu historie. Když Vácha rozestaví šachovnici, popíše emoce obou protagonistů, ukáže, že v Protektorátu jsou nejen podržtašky Němců, ale i hodní lidi, kteří dokážou táhnout za jeden provaz a bojovat za dobrou věc. A pak se jde na věc. Atentát je popsanej úžasně, stejně jako finále v kostele, kterýmu předchází strach, váhání nad tím co udělat.. Je tu všechno co má velký příběh mít - přátelství, zradu, emoce, atmosféru. Tohle je jedna z těch knih, co by se měla v současné době číst, aby lidi věděli, jaký to tenkrát bylo a aby v tom našli inspiraci pro to, aby táhli za jeden provaz a bojovali za správnou věc.... celý text
