Snoopi
přečtené 674
Lahodná drůbež
2020,
Karla Pelikánová
Velmi moderní kuchařka s nápaditými, originálními i neotřelými způsoby přípravy drůbežího masa pro širokou škálu uživatelů. Hodí se do rukou jak odborníků, tak i laiků, kteří při přípravě pokrmů poněkud tápou. Nabízí recepty domácí, zdomácnělé i říznuté exotikou, ovšem z dostupných surovin. Jednoduché i složitější, snadné i o něco náročnější, všední i slavnostní... Kniha má čtyři části, tematicky rozdělené dle druhu masa - kuře, krůta, kachna, husa. Velmi oceňuji i "chytré rady" k přípravě některých pokrmů. Nádherné a velmi detailní fotografie, které text provázejí, navíc povzbuzují chuťové buňky a přímo vyzývají k tomu, abychom recept vyzkoušeli.... celý text
Pět přání
1987,
Hana Doskočilová
Takové krásné obří leporelo. Možná i předchůdce "pátracích" knížek, kdy čtenář ve velkém prostoru v neskutečném mumraji postav hledá jednu konkrétní. Děti mohou si mohou ukazovat, povídat, vyprávět o tom, co vidí, a zároveň klidně i pátrat po zadaných postavičkách /většinou se někde skrývá čáp/, a pokud je čtenářů víc, snad i soutěžit, kdo je objeví dříve. Čáp splní Honzíkovi pět přání a podívají se tak do Afriky, k severnímu pólu, na nejvyšší horu, ponoří se nejhlouběji do vody, a nakonec se vrátí - domů. Kniha je nádherně ilustrovaná, je určena pro menší děti, takže není na škodu, že textu je zde pomálu. Motiv čápa, jenž cestu Honzíkovi zprostředkuje, mi tak trochu připomíná jinou knihu - "Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem" od Selmy Lagerlöfové, s tím rozdílem, že v ní jako průvodci slouží husy a je také daleko obsáhlejší.... celý text
Nový akademický slovník cizích slov
2007,
Jiří Kraus
Určeno všem vášnivým knihomilům, kteří si rádi rozšiřují obzory a ještě raději se dozvídají o něčem, čemu nerozumí, či o tom, co nevědí. Určeno do rukou všem, kteří milují fyzický kontakt s knihou, nadšeně jí listují, s požitkem nasávají její vůni a nedají na ni dopustit. Určeno všem, kteří již mají tak trochu po krk věčného "gůglení", když si potřebují něco dohledat - ani ten "Mr. Gůgle" totiž není vševěd. Určeno všem, kteří si chtějí jen tak listovat, nebo najít poznání, aby nevypadali jako hlupáci, že používají výraz, jehož přesný význam neznají. Určeno všem, kterým nevadí společnost tlustých knih a neslouží jim pouze jako okrasa či zarážka, na niž sedá prach. Přestože se náš jazyk dramaticky vyvíjí a média nás neustále bombardují novými slovy - určitá skupina cizích slov tu s námi bude stále a ne vždy jim hned automaticky porozumíme. Věřím, že nejen já, ale i další zvědavci pak moc rádi po takovém slovníku sáhnou a umně jím prolistují, aby si ozřejmili pojmy, které jim unikají. Závěrem dodávám, že si vysoce cením i stručného přehledu jazyků, jenž knihu uzavírá.... celý text
Ike: Můj italský corso pes aneb Psí život v Itálii
2017,
Lucie Hušková
Mám ráda příběhy o zvířatech, asi nejvíce o psech. Musí však mít hlavu a patu a šikovně držet čtenářovu pozornost tak, aby nesklouzávaly do ubíjející rutiny. Zdá se to jednoduché, zaznamenat peripetie osudu zvířete, jehož důvěrně znám...Tak snadné to však není. Tato kniha mne bohužel zklamala na celé čáře, možná jsem od ní čekala příliš moc - představovala jsem si ji jako ucelený příběh jednoho psa. Zdá se mi, že jako postava je zde poněkud upozaděn a zůstává na vedlejší koleji, třebaže ve druhé části se mu již dostává víc prostoru a komentuje dění. Autorka se vlastně jen babrá v pocitech a dojmech, "léčí se" ze svého rozčarování z Itálie v době, kdy jí již spadly růžové brýle... a vyrovnává se s minulostí. Možná i kvůli tomu si do rodiny pořídí psa, marně doufajíc, že se jí investice do čistokrevného exempláře časem vrátí. Celá kniha působí značně neuspořádaným dojmem, je plná jisté zahořklosti a trpkosti. Textu chybí řád, kapitoly jsou psané dost zmateně v poněkud nemotorném stylu. Autorka neustále přebíhá z tématu na téma, také vypravěč se často mění, takže čtenář jen tápe a unikají mu podstatné souvislosti, navíc humor či vtip aby pohledal.... celý text
Láska a sýr v Paříži
2019,
Victoria Brownlee
Lehký, svěží příběh s poněkud plytkým dějem a nekomplikovanými zápletkami. Taková "snadno stravitelná UHO", speciálně ochucená a přizpůsobená potřebám duše romantických žen. Kniha jako stvořená na odreagování či letní dovolenou: neurazí, ale také na dlouho neutkví v paměti. Postavy jsou typizované, ploché, s jednoznačně daným charakterem. Zvláštní je, že ačkoliv jsem román chtěla po několika stránkách odložit, cosi mi v tom bránilo. A po čase jsem pochopila, proč: nesmírně mě totiž bavilo v textu vyhledávat jistá "očekávaná klišé" či obraty, typické pro červenou knihovnu. Jsem ráda, že jsem ji nakonec zhltla jako takovou příjemnou jednohubku. Hlavní hrdinka mne zprvu hodně iritovala - dovolím si poznamenat, že se chovala jako klasická velkoměstská slepice, kterou v úvodu naprosto zdeptá rozchod z přítelem, a vzápětí je celá paf z Paříže, kde se rozhodne na nějaký čas zakotvit a kde je zřejmě "nejlepší místo na zemi". Ač je to k nevíře, začne se jí totiž dařit, zvládá potíže nejen s jazykem, ale i s financemi... a do života se jí ještě přimotají i dva zcela rozdílní muži: atraktivní "pan Dokonalý" v podobě Gastona, a všední "pan Nenápadný", tedy Serge. Děj se vyvíjel poměrně předvídatelným způsobem a po několika zajímavých peripetiích mi bylo jasné, kdo nakonec bude onen "pan Ideální". Pozitivně hodnotím skvěle zpracované reálie: spolu s hrdinkou můžete v Paříži objevit jakési "krámky snů", kam zavítat pro poznání opojných chutí a vůní, tedy pokud máte čirou náhodou cestu kolem :-) Upozorňuji, že při čtení je také dobré mít po ruce nejen kapesník na utírání slin, ale i "stále něco na zub". Je znát, že autorka se v gastronomii výborně orientuje a dobře ví, jak má který sýr šmakovat. Čtení této knihy může tedy být i "životu nebezpečné", neboť prudce zvyšuje chuť k jídlu, hladovému neulehčí jeho trýzeň a umně popisované degustační pasáže vyvolají u milovníků sýrů až nezvladatelnou touhu je ochutnat. Vcelku jsem se dobře bavila, "feel good" román, jak se říká, příjemná slaďárna a romanťárna, jen ty kapesníčky u mě nebyly pro slzy: brečím nad jinými knihami. Neodpustím si však jednu zásadní výtku: spousta vět a slov je pouze ve francouzštině, bez možnosti překladu, uvedeného např. pod čarou nebo v rejstříku. Tento fakt hodně komplikuje čtení, zvlášť když si čtenář nechce dané fráze neustále dohledávat, takhle by to být nemělo. V textu jsem také objevila jisté "mouchy" - několik překlepů a špatnou interpunkci na mnoha místech, což je škoda. Edice 7lásky je edice "relaxační" a svým zaměřením nabízí též kvalitnější romány pro ženy, a poněvadž určitě nestojí stranou zájmu, mělo by se tedy i více dbát na kvalitu textu. Závěrem ještě jedna vtíravá poznámka, která mě při čtení napadla: je velká škoda, že většina z nás vlastně nemá šanci ochutnat či objevit krásu "opravdovosti" - tedy ty skutečně originální a kvalitní produkty, ať už se jedná o potraviny jako sýry, čaje, kafe, nebo o kosmetiku či oblečení. Prostě si je nemůžeme dovolit, a tak se bohužel necháváme uchlácholit pouhými napodobeninami. "Už v minulosti se naskytly chvíle, kdy jsem čekala, že mě požádá o ruku, a nikdy k tomu nedošlo: společné víkendy mimo město, dovolené v zámoří, západy slunce na pláži; a pokaždé, když bylo po všem, jsem zírala na svůj prst bez prstýnku." "Šla jsem do koupelny nanést si další vrstvu deodorantu a trošku řasenky, abych zvýraznila své temně zelené oči a současně působila jako dívka, kterou by si muž chtěl vzít za ženu." "Vždycky jsem si myslel, že nás dva to spolu baví a užíváme si a že nejde o nic vážného. Vnímáš to přece stejně, ne?" "Přišly mi ještě dvě zprávy od mé kamarádky Billie - v první se ptala, jestli bych s ní nezašla na kávu, a ve druhé, která přišla přesně o hodinu později, jestli ještě žiju. Okamžitě jsem jí zavolala, potřebovala jsem si s někým promluvit o tom, co se stalo, a ona mi vždycky uměla dobře poradit." "Vzpomněla jsem si na neduživé zástupce Brie, které jsem jedla v Austrálii, a pomyslela jsem si, jak je v porovnání s nimi pravé Brie skvělé. Jemná měkká kůrka, které jsem se doma raději vyhýbala, tady tvořila možná tu nejlepší část sýra a s měkkým vnitřkem harmonicky souzněla. Bagety jsem se skoro nedotkla, sotva jsem se stíhala nadechovat, jak jsem se zasněně prokousávala svým druhým sýrem od příjezdu do Francie." "Rosé bylo studené a osvěžující a po dlouhém dnu v práci vážně hrozilo, že se rychle opiju. Dala jsem si důkladný doušek na uklidněnou a mezitím jsem přemýšlela, o čem bych měla mluvit. Blábolit o sobě tváří v tvář tak skvěle vypadajícímu muži bylo to poslední, co se mi chtělo; dalo se toho příliš mnoho pokazit." "Prošla jsem si všechna pro a proti související se sázkou. Nakupování tolika sýrů mi vážně zvýší výdaje. A také obvod pasu, když už jsme u toho. Ani jsem si nebyla jistá, zda má - prozatím - neukojitelná touha jíst sýry ustojí jejich denní přísun." "Vyfotila jsem to zátiší mobilem a výsledný snímek byl klasicky pařížský." "Opojný sýr z kravského mléka měl nazlátlý odstín a byl scvrklý jako kočka bez srsti. Nesporně nebyl lákavý vzhledem, ale jeho chuť působila návykově stejně jako, jak se zdálo, většina francouzských sýrů." "Zmínka o Sergeovi byla průhledná jako díry v kousku ementálu." "Gaston si ukrojil kousek čehosi, co se podobalo rozpadlému čokoládovému dortu, a podal mi ho. Svůdně jsem ho slízla a ona se okamžitě zajímal, jak mi chutná. Sdělila jsem mu, že je božský, i když jsem ho ve skutečnosti moc nevnímala, protože jsem se soustředila jenom na to, abych při jeho konzumaci vypadala sexy. Byla jsem v jiném světě, ve světě, kde jsme už snědli večeři a navzájem se svlékali donaha." "Představil mě Camille, která nade mnou čněla na nohou končících snad až u mého krku." "Vynadala jsem si, že jsem si zas pustila do hlavy tu starou nejistou Ellu, a soustředila jsem se, aby se v mém myšlení odrazila ta sebevědomá Pařížanka, kterou jsem se chtěla stát a tvrdě jsem na tom pracovala."... celý text
Malý Alenáš
1990,
Ivan Vyskočil
Báječná kniha, nejen pro malé děti a jejich rodiče - své místo určitě najde u každého milovníka češtiny. Autor čerpá z bohatých zdrojů své fantazie a nenechá nás na pochybách ani ohledně šíře své slovní zásoby: nabízí nám úžasné a téměř neskutečné hrátky se slovy, významy a slovními spojeními. Namíchal vskutku chutný koktejl, kdy se labužnicky vyžívá ve všemožných kombinacích a variacích jazyka. Nadšeně odhaluje jeho krásy, přičemž je znát, že právě tahle hra ho nesmírně baví, a nebojí se ani slov vlastní výroby: sníváček, snínek, zdátko... V textu místy využívá principu výstavby pohádek, paroduje názvy, poukazuje na různé známé fráze, zvláště dovedně pracuje se synonymy, homonymy či homofony. Skvěle jsem se bavila, pořád jsem se usmívala a moje dychtivé očekávání toho, s čím protentokrát přijde na další stránce, vždycky splnil na víc než sto procent. Také se mi moc líbí grafická stránka knihy a to, jaké obrázky jednotlivé kapitoly uvádějí. Jen je škoda, že knížečka je tak malá a prostě "kapesní". "Jak byl celý zaražený, napadlo ho, že je hřebík. "To se musím vytáhnout, když jsem hřebík!" řekl si. A jal se vytahovat, vytahoval se a vytahoval, že kdyby byl hřebík, musel by být už dávno vytažený, ale on ne. "Když se stále vytahuju, tak to nejspíš nebudu hřebík, nýbrž tričko!" pomyslil si. Bylo z toho všecek naměkko. A cítil se jak vajíčko. Pak byl zvadlý a přišlo mu, že je salát. Byl ušlý a měl se za zisk. Až z ničeho nic byl svěží. A hned volal: "Já jsem svěží, já jsem s věží! To já nejspíš budu kostel! Ne, ne, spíš radnice!" A byl z té radnice bezradný. Takhle semlel, na co přišel. A omílal to, omílal, až z toho svého omílání byl dočista omýlený. Načež se sesypal a prohlásil o sobě, že je krupice. A s tím, že je krupice, usnul. Naštěstí! Protože jako krupice se mohl dostat do pěkné kaše." "On zkrátka spravuje sny. A spravuje je všelijak. Hlavně ovšem spravuje sny pochroumané. Ty odchroumává. Potrhané záplatuje, když to je co platné. Navinulé rozvíjí, zamotané rozmotává, pomačkané žehlí, přetrhané navozuje, rozložené skládá, hloupé z dálky zdraví, růžové zelení - komu se nelení, tomu se zelení! - líné kárá... A píše rozvrhy zdání. Kdo do zdání, s čím do zdání, kdy ze zdání a zda ten, kdo se zdál, se zdá dál tam, kde se zdál, či zda se zdá zas o kus dál... Odstraňuje kazy, odevzdává vzkazy, dává příkazy, sbírá důkazy, sleduje úkazy, prohlíží průkazy, ruší zákazy, vyplňuje výkazy, přijímá odkazy, chrání od zkázy a nákazy..." "A v tom vidí krásné nové jízdní kolo. Opírá se o boudu. Krásné, nové, nablýskané! Řídítka a sedlo. Panečku, to by mi sedlo! A jak okukuje kolo, to si přímo koleduje, aby na něm někdo jel. Kouká kolem, vůkol nikdo. Ještě trochu okolkuje a hup! Už je na kole a uhání v jednom kole s větrem o závod! Po lázeňské kolonádě - kde se tu najednou vzala? - a dál kolem Kolína, Koloděj a Zákolan, přes Kolovraty, Kološvár a Colorédo ho unáší kolo do Bacháně nad Piplavou."... celý text
Slovník české frazeologie a idiomatiky 4: Výrazy větné
2009,
František Čermák
Skvělá, obsáhlá, aktuální a přehledně uspořádaná příručka, která se velice podrobně zabývá českou frazeologií a idiomatikou - asi nejlepší ve svém oboru u nás. Obyčejný čtenář se zájmem o jazyk může listovat jen tak a "kochat se" náhodně vybranými výrazy, popř. hledat zajímavá přirovnání a jejich významy, pokud si jimi není jist. Hodí se však spíše do rukou odborníků či studentů, kteří z knih mohou čerpat poznatky pro další práci. Nezbytná je pro čtenáře s tvůrčími ambicemi a pro spisovatele, neboť zde najdou inspiraci a dohledají přesné významy jednotlivých frází a spojení. V úvodu nechybí návod, jak s knihou pracovat, což čtenáři pomůže lépe se v uspořádání hesel orientovat - každé zvlášť je podrobně zpracováno a velmi oceňuji, že k většině z nich je přidán i ekvivalent v cizích jazycích, převážně angličtině a ruštině. Jsem ráda, že celý komplet mám. Zároveň hluboce smekám před piplavou prací obou autorů.... celý text
Slovník české frazeologie a idiomatiky 3: Výrazy slovesné
2009,
František Čermák
Skvělá, obsáhlá, aktuální a přehledně uspořádaná příručka, která se velice podrobně zabývá českou frazeologií a idiomatikou - asi nejlepší ve svém oboru u nás. Obyčejný čtenář se zájmem o jazyk může listovat jen tak a "kochat se" náhodně vybranými výrazy, popř. hledat zajímavá přirovnání a jejich významy, pokud si jimi není jist. Hodí se však spíše do rukou odborníků či studentů, kteří z knih mohou čerpat poznatky pro další práci. Nezbytná je pro čtenáře s tvůrčími ambicemi a pro spisovatele, neboť zde najdou inspiraci a dohledají přesné významy jednotlivých frází a spojení. V úvodu nechybí návod, jak s knihou pracovat, což čtenáři pomůže lépe se v uspořádání hesel orientovat - každé zvlášť je podrobně zpracováno a velmi oceňuji, že k většině z nich je přidán i ekvivalent v cizích jazycích, převážně angličtině a ruštině. Jsem ráda, že celý komplet mám. Zároveň hluboce smekám před piplavou prací obou autorů.... celý text
Slovník české frazeologie a idiomatiky 2: Výrazy neslovesné
2009,
František Čermák
Skvělá, obsáhlá, aktuální a přehledně uspořádaná příručka, která se velice podrobně zabývá českou frazeologií a idiomatikou - asi nejlepší ve svém oboru u nás. Obyčejný čtenář se zájmem o jazyk může listovat jen tak a "kochat se" náhodně vybranými výrazy, popř. hledat zajímavá přirovnání a jejich významy, pokud si jimi není jist. Hodí se však spíše do rukou odborníků či studentů, kteří z knih mohou čerpat poznatky pro další práci. Nezbytná je pro čtenáře s tvůrčími ambicemi a pro spisovatele, neboť zde najdou inspiraci a dohledají přesné významy jednotlivých frází a spojení. V úvodu nechybí návod, jak s knihou pracovat, což čtenáři pomůže lépe se v uspořádání hesel orientovat - každé zvlášť je podrobně zpracováno a velmi oceňuji, že k většině z nich je přidán i ekvivalent v cizích jazycích, převážně angličtině a ruštině. Jsem ráda, že celý komplet mám. Zároveň hluboce smekám před piplavou prací obou autorů.... celý text
Slovník české frazeologie a idiomatiky 1: Přirovnání
1983,
František Čermák
Skvělá, obsáhlá, aktuální a přehledně uspořádaná příručka, která se velice podrobně zabývá českou frazeologií a idiomatikou - asi nejlepší ve svém oboru u nás. Obyčejný čtenář se zájmem o jazyk může listovat jen tak a "kochat se" náhodně vybranými výrazy, popř. hledat zajímavá přirovnání a jejich významy, pokud si jimi není jist. Hodí se však spíše do rukou odborníků či studentů, kteří z knih mohou čerpat poznatky pro další práci. Nezbytná je pro čtenáře s tvůrčími ambicemi a pro spisovatele, neboť zde najdou inspiraci a dohledají přesné významy jednotlivých frází a spojení. V úvodu nechybí návod, jak s knihou pracovat, což čtenáři pomůže lépe se v uspořádání hesel orientovat - každé zvlášť je podrobně zpracováno a velmi oceňuji, že k většině z nich je přidán i ekvivalent v cizích jazycích, převážně angličtině a ruštině. Jsem ráda, že celý komplet mám. Zároveň hluboce smekám před piplavou prací obou autorů.... celý text
Baletky
2020,
Miřenka Čechová
Knihu tohoto ražení zřejmě vydali jen kvůli atraktivitě námětu a netradičnímu způsobu pojetí. Velikostí a rozsahem bych text přiřadila spíše k novele... dle mého nepříliš povedené novele, navíc psané zarážející a podivnou Du-formou. Autorka ji vytvořila pro své mladší "JÁ", které oslovuje "TY" a dějiště situovala do doby svého dospívání v divokých 90. letech. Nabízí nám nevšední exkurzi do zákulisí světa baletních novicek: v momentě, kdy se ocitla na konzervatoři, roztočil se absurdní kolotoč života, jenž ji setrvačností katapultoval do drsného světa, plného nelítostné konkurence, věčného odříkání a bolesti, a jí nezbývalo než najít si vlastní cestu, jak přežít. Naprosto bez skrupulí nám zde odhaluje zrůdnost systému, který pomocí důmyslného a všudypřítomného teroru a šikany doslova drtí malé holčičky, vystavené nepředstavitelnému tlaku a zátěži. V textu si podává ruce ironie s jízlivostí a nadsázkou, takže není divu, že klidně obdržíme i návod, jak hubnout, jak zvracet a aplikovat drogy - prostě jakýsi "nezbytný manuál přežití" v tak necitelném prostředí. Je znát, že chce za každou cenu nejen šokovat /vulgarismy snad v každé větě/, ale i experimentovat, její snaha je bohužel až příliš křečovitá a nepřirozená. Svou vnitřní frustraci doslova "plive" po všech ve svém okolí a rozhodně nešetří nikoho. Velmi mě mrzí způsob, jakým autorka téma zpracovala: kniha nemá žádný řád, natož ucelenou kompozici. Rozpadla se na jakési roztříštěné, beztvaré střípky textů a epizod bez výrazné pointy, záznamy o všem a o ničem, místy připomínající stručné deníkové zápisky zcela vyňaté z kontextu, takže nespokojený čtenář ani neví, která bije. Občas mění styl vyprávění - doslova nás bombarduje holými větami ve staccatovitém rytmu. Příběh tam sice je, ale hned se ztrácí: kdyby mu nasadila krunýř v podobě pevné románové konstrukce, dalo by jí to možná více práce, ale aspoň by nám usnadnila čtení. Druhá dějová linie s nevlastním bratrem, jehož objeví, je zcela zbytečná. Postavy, které zde vystupují, připomínají jen "letmé stíny": střídají se jako kompars, nezbytný doplněk, měnící se s tím, jak se neustále obměňuje složení ročníku: vydrží jen ti nejsilnější. Materiálu a podnětů ke zpracování měla autorka určitě dostatek, je jasné, že vycházela z vlastních deníkových zápisků. Vizuální dojem z té knihy je ovšem šílený: svým obsahem stěží vydá na polovinu tloušťky, mnoho stránek ji jen zbytečně "nafukuje" prázdnými slovy. Obrazová dekorace taky nic moc, fotografie rozplizlých nejasných obrysů knihu spíše hyzdí než zkrášluje. Zaujala mne pouze jazykem, jaký autorka používá. Doslova jsem si lebedila: rčení a fráze, typické pro 90. léta minulého století, jazyk hovorový, obecná čeština s nezbytnými vulgarismy, anglicismy, ale i neotřelá slovní spojení... právě kvůli nim mě čtení bavilo. Akorát bych čekala více výrazů ze slangu baletek. Velmi mě rozčilovalo příliš časté užívání předpony "Mega" /megapřipravená/, prakticky neustálé používání slova "permanentně" a přemíra augmentativ /traumátko, housík, dealerek, andílek/. Je dobře, že nám autorka přiblížila velmi tvrdé prostředí "výcviku" budoucích krásek. Knihu by si rozhodně měli přečíst všichni ambiciózní rodiče, kteří spřádají sny o nadějné kariéře svých ratolestí, ať už už jde o jakýkoliv sport či umění. "Nasáváš do sebe dým rebelující svobody." "V pokoji do vás bageta zapadne jako Němci do krytu." "Okolí intru budeš mít brzo zmáklý jako osobní stezky v amazonský džungli." "Kruhy nohou jen od kolene, ruka ti tuhne ve druhý pozici, jak se snažíš opřít o vzduch, kruhy nohou pozpátku, všechno stokrát, tisíckrát. Mechanickej pohyb mixéru, je to hustej pudink, nebo snad pařížský paté? Battement frappé. Naklepáváš maso svejch kostnatejch kotníků. Flex a noha, jako když si Chaplin čistí nohavici od bláta z bicyklu. Ta olejová skvrna nelze vydrhnout dvacet let tvojí kariéry. Začínáš v deseti, končíš ve třiceti. Kolik času ti ještě zbejvá? Ty bílý hrdinky se vždycky obětujou kvůli lásce. A pak za to trpí. Trpí rády a často, vždycky za muže, nikdy za vlastní ambici nebo pro vlastní prospěch. Jsou to nádherný oběti, umírají ladně, křehce, smysluplně, vždycky do hudby, velkolepě a za velkýho aplausu. Teď přijde adagio, vrchol elegance i náročnosti. Teď už jenom kárnej tábor, mučednický kolo uprostřed pouště, koňskej povoz plnej zlata, kterej místo koní táhneš ty. Giselle je už dávno mrtvá." "Tvůj zrcadlovej obraz ti vrejvaj pod kůži, jako kdyby ti tetovali znamení nedokonalosti. Pořád nejsi dost dobrá, pořád se musíš snažit víc, pracuj víc, pořád jsi nic, no jen se na sebe podívej, vidíš se? Lemro! Tvůj obraz na padrť, tvý jméno se nedá přečíst, rozpilo se v programu v kolonce "Dnes hrají". Bad trip." "Ty chceš tančit a bejt sama sebou, objevit sebe v tomhle příšerným zmatku, ze kterýho trčíš jenom trochu nad zemí, jako kdybys věděla, že nesmíš sjet dolů. Namísto vysněnýho řádu vyrůstáš v chaosu, pořád na hraně a bez hranic, pořád jednou nohou nad propastí a s hlavou v oblacích, žiješ si ten svůj sen a většinou se potají modlíš, abys to zvládla. Nejčastějc sníš skrz autobusový okýnko, když se vracíš domů, sníš o velkým jevišti a velkým světě, kterej tě jedinej může vytrhnout z týhle nicoty, z tohohle nesmyslu. Jako bys sice šla za svým cílem, ale po tý špatný cestě, která se skládá z jedný zkoušky za druhou." "Deníkovej zápis: Je to v hajzlu. Dominika už je taky v prdeli. Nasraná a uřvaná sbalila poslední věci ze skříňky, vrátila vstupník a vypadla bez rozloučení. Tři operace za sebou a doktoři jí řekli, že už tančit nemůže, ačkoliv příšerně chce. Je jí šestnáct a kolena má zhuntovaný jak stará bába. A to měla na přijímačkách nejvyšší počet bodů a prej nejlepší dispozice. Rozloučit se ale mohla."... celý text
