Toffee přečtené 579

Sněhulák 2012, Jo Nesbø

Sérii s Harry Holem jsem zrovna nepropadla, ale tahle detektivka se opravdu povedla. Z těch, které jsem ze série četla, je nejlepší. Sice už dlouho před koncem člověk tuší, kdo je Sněhulák, ale dramatičnosti to nijak neubírá. Moc jsem sice nepochopila zakončení příběhu Katriny, ale nebudu rýpavá. Celkově je to fakt dobré, napínavé až do konce.... celý text

Třetí strážník 2000, Flann O'Brien (p)

Je to pořádná šlamastyka psát komentář k téhle absurdní grotesce o zločinu a trestu. Hlava mi šla kolem, chvílemi nešlo nevzpomenout si na Monty Python's, i když tady z absurdna spíš mrazí. Ocitnout se někde, kde nic nedává smysl, jízdou na kole lidé bicyklovatí, věci nemají žádný známý rozměr ani logiku, promluvy strážníků nedávají smysl... to je vážně pekelný trest (i když zasloužený). Parádní knížka! Jak mi mohla doteď chybět ve slovníku šlamastyka?... celý text

Mokrá ryba 2017, Volker Kutscher

Mám ráda starosvětské detektivky, kde se zdánlivě nic neděje, ale tady jsem se některými částmi musela doslova protrápit, jak se vlekly. Nejzajímavější tak byl meziválečný Berlín se střety policie s komunisty, ilegálním nákupem zbraní pro SA a velkou ruskou komunitou, která si věci vyřizuje po svém.... celý text

Ohromné maličkosti / (Obrany) 1994, Gilbert Keith Chesterton

Příjemné fejetony o obyčejných věcech, které přehlížíme nebo nad nimi obvykle nepřemýšlíme. Spousta hezkých myšlenek. Za všechny třeba: - zmatek života vzniká z toho, že je v něm příliš mnoho zajímavých věcí, než abychom se o ně mohli zajímat - spěchat, když má člověk odpočívat, je činnost, která se vyplácí ze všeho nejméně... celý text

Narodili se, aby přežili 2016, Wendy Holden

Těžko se takováhle knížka hodnotí. Líčí něco, čemu se rozum vzpírá uvěřit, i když ví, že je to pravda. Ta hrůza je nepředstavitelná.

Konec hlídky 2016, Stephen King

Výborné, King nezklamal. Zpočátku jsem sice cítila určitou nelibost, že je v "normální" detektivce nějak příliš moc paranormálna, ale pak jsem nad tím mávla rukou a užila si čtení. Brady je fakt zmetek k pohledání a nešlo nedržet Billymu a Holly palce, ať ho konečně zastaví. Skvěle vystiženo, jak snadné je manipulovat (nejen) s teenagery.... celý text

Sbor chilburských dam 2017, Jennifer Ryan

Příjemná kniha. Prostřednictvím vyprávění několika dívek/žen ukazuje, jak prožívaly válku ženy v Anglii, s čím vším se samy musely vypořádat. Když jim bylo zle, opřely se o společný zpěv a našly v něm sílu čelit strachu a bolesti: "... Když jsme dospěly k mocným akordům před koncem, už jsme s naší písní téměř plakaly, hlasitěji, bezuzdněji než předtím, až do závěrečného Amen, kdy jsme všechny stály společně, neochvějně přesvědčené, že náš sbor dokáže této válce čelit společně."... celý text

Sedmá funkce jazyka 2017, Laurent Binet

Drzá je opravdu výstižné hodnocení. Je to parádní knížka, a po trochu čtenářsky rozpačitém začátku roku jsem si krásně spravila chuť. Kdo by to byl řekl, že svět lingvistiky je tak dramatický a vášnivý? Binet naprosto skvostně propojil skutečné postavy a události s fikcí a vytvořil chytrou, čtivou a zábavnou knížku se spoustou vtipných scén a dialogů. Literární vědci, filozofové a lingvisté jsou v ní celebritami prvního řádu, jsou hvězdami nejen přednášek, ale i divokých večírků (a že si umí užívat!). Je nádhera, že někdo vymyslí detektivku, v níž se všechno točí kolem rétorické schopnosti, navíc ji napíše trochu jako poctu Ecovi - dá se to číst jen jako detektivku, ale taky je to exkurz do lingvistiky a teorie znaků. Jsem nadšená, za mne jednoznačně plný počet bodů.... celý text

Vánoční říše 2013, Joe Hill (p)

Čtivá, ale místy trochu rozvleklá. Takový naředěný King. Je ale vidět, že jablko nepadlo daleko od stromu a Joe se hezky potatil.

Obránce Říma 2013, Robert Fabbri

Nevyrovnané. Po knížce ze starověkého Říma jsem sáhla po hodně letech a uznávám, že laťku mi kdysi Gravesův Já, Claudius nasadil vysoko. Tohle napřed vypadalo jako důstojný pokračovatel, jenže jakmile cca ve třetině přišlo v Římě na osvobozování otrokyně, celé se to zvrtlo v béčkovou kovbojku - krev tryská proudem, prořezané krky, střeva venku... a na vyvážení nějaký ten sex. Z tohoto pádu už se knížka příliš nevzpamatovala. Dialogy místy hrozné a umělé, postavy o ničem. Podrobný popis vojenského tažení už se dá ocenit jen jako autorova dobrá práce s historickými prameny, ale s tím si dobrý román nevystačí.... celý text

Otčina 1993, Robert Harris

Běžná, ale fajn detektivka s politickým podtextem, kterou dělalo zajímavou zasazení do 60. let ve stále trvající Třetí říši. Čtivý styl, přiměřeně napětí a zvědavosti, jak to celé skončí. Prostupuje tím myšlenka, že žádný režim nedokáže lidem vymývat mozky donekonečna a o každé ideologii se časem začne pochybovat.... celý text

Metro 2033 2010, Dmitry Glukhovsky

Takové zklamání jsem nečekala. Ve starších komentářích se zmiňuje počítačová hra a je to výstižné – kdo si chce číst počítačovou hru s rozšířenými popisy prostředí a trochou prvoplánového filozofování, je to knížka pro něj. Jinak je to trochu slátanina. Postavy jsou naprosto ploché, a to včetně hlavního hrdiny, zápletka nulová. Arťom prostě prochází metrem, popisuje různé stanice, občas se střílí, občas mají všichni neurčitý strach, občas Arťom ve snech vidí výjevy, občas někoho potká a dozví se pár užitečných informací (načež ta druhá osoba zemře, až by jeden řekl, že dát se s Arťomem do řeči, je trochu o kejhák :-)) a to je všechno. Naštvalo mě, že se autor ani nenamáhal, aby to, co do knihy zamíchal, dávalo smysl. Celé se to odehrává pouhých 30-40 let po katastrofě (v metru žijí lidé, co zažili normální svět, padesátníkům bylo nejmíň 10 let, když ke zničení světa došlo), chvílemi se tedy autenticky vzpomíná, chvílemi se to zase tváří, že v metru žije už několikátá generace, protože zapomněli význam slov, jména…, a co je fakt perla, tak za pouhých max. 40 let se na světě stihly vyvinout úplně nové živočišné druhy, nejrůznější krvelačné příšery a dokonce přímo v metru se vyvinulo úplně nové společenství kanibalů uctívajících Velkého červa, co už zapomnělo ruštinu (nebo se ji už nedokázalo naučit). Ve snaze udělat z metra svět různorodý autor splácal dohromady všechno, co ho napadlo, takže tu máme ruské nácky, rudé komunisty (dokonce i ve frakcích – stalinisty, trockisty i stoupence Che Guevary), vnější hranice si střežící Hanzu (alias EU), brahmány, poslední vtělení Čingischána, satanisty, křesťanské sektáře, hypnotizéry atd., už chyběli jen templáři. Druhou hvězdu tak můžu dát jen za samotné metro a představu světa tvořeného bývalými stanicemi a tunely.... celý text

Berlín 1936 2017, Oliver Hilmes

Hitlerova pohádka o olympiádě. V historii se nejspíš nenajde akce, která by byla zorganizována s tak děsivou precizností až do nejmenších detailů. Každé gesto, pronesené slovo, každá vlajka, fanfára... vše mělo svůj účel. Míra manipulace s veřejným míněním byla monstrózní a co je nejhorší, v širším měřítku fungovala. Tohle bylo možná Hitlerovo největší vítězství. Ovšem, na druhou stranu, mezinárodní veřejnost chtěla být přesvědčena, že je všechno OK a že je to přece sport, ne politika (ostatně, tyhle argumenty známe i z řady poválečných her). Autor dobře smíchal zajímavé informace přímo ze samotných her s přiblížením života mimo sportoviště, velkolepé večírky nacistických pohlavárů s kavárenským životem... prokládá to záznamy z policejních hlášení a oficiálními pokyny organizátorů. Šokující pro mne bylo zjištění, že někteří zahraniční turisté sami od sebe oznamovali policii, když se setkali s místním, který Německo "pomlouval". Neuvěřitelné! Knížka rozhodně stojí za přečtení - dobře se čte, autor zvolil formu krátkých epizodických záznamů, s níž před pár lety čtenáře okouzlil jeho krajan Florian Illies a která i v tomto případě skvěle funguje.... celý text

Velká závěť 1985, François Villon

Zpověď velkého hříšníka - účtuje se sebou i s těmi, kdo jsou odpovědni za jeho utrpení. Ani v závěti v sobě nezapře buřiče a milovníka života. S touhle knížečkou se návrat do středoškolských let vydařil.... celý text

Velký sešit 1995, Agota Kristof

Krutá doba, krutá babička, krutá kniha. Téměř holé věty, žádné emoce, jen konstatování. Dva malí kluci, co ještě mají mléčné zuby, ale sami sebe vědomě cvičí, aby vyhráli nad bolestí, hladem, špínou a zimou i jakýmikoli pocity. Dotáhli to k dokonalosti, ze které mrazí. Velmi nekompromisní pohled na válku očima dětí.... celý text

Přiznávám, že... 2015, Jaume Cabré

Mimořádná, úžasná kniha, u které mám po dočtení chuť začít ji číst znovu, protože jsem napoprvé určitě neodhalila a nedocenila všechno. Adriá Ardevol rozhodně není nejskvělejší charakter, i když s rodiči, jaké měl, se moc není čemu divit. Lže, nebo alespoň neříká celou pravdu, je zbabělýˇ, závistivý, ani k životní lásce nebo k nejlepšímu (jedinému) příteli se nechová úplně nejlíp, ale stejně mi na něm záleželo a přála jsem mu, aby dokázal být šťastný. Možná pro ten obrovský dar představivosti - podívá se na obraz a v hlavě se mu začne odvíjet příběh. Čtenářsky to byla lahůdka - z věty na větu se bez varování střídaly příběhy i časové roviny, tam a zpátky. Bylo to živelné vyprávění někoho, kdo odbíhá od témat, rozvíjí další a další příběhy... prostě úžasné.... celý text

Tango staré gardy 2016, Arturo Pérez-Reverte

Jejich život a společenské postavení nemohou být odlišnější, přesto mezi nimi od prvního okamžiku vzplane něco, co v první chvíli připomíná jen vášeň, ale postupem času se ukazuje, že je to mnohem hlubší. Jejich vztah je jako tango, je v něm oheň i led, vášeň, předstírání...setkávají se a opouštějí se, touží po sobě, ale nedokážou spolu být. Jejich cesty se třikrát sejdou a zase rozejdou a je to mezi nimi pořád, bez ohledu na to, kolik let už uplynulo, o kolik od prvního setkání zestárli. Člověk neví, jestli má cítit lítost, nebo jim závidět, že je potkalo něco tak mimořádného. Jak už je u Péreze-Reverta zvykem, vedle příběhu dodá i spoustu zajímavých informací, tentokrát o tangu a šachách.... celý text

Složka 64 2013, Jussi Adler-Olsen

Celou trojku Carl-Asad-Rose mám ráda a stejně jako Carla mě zajímá, co je ten Asad vlastně zač. Tahle čtvrtá detektivka ze série opět nezklamala. Je čtivá, má spád, o dramatičnost není nouze, konec překvapivý, i když už trošku překombinovaný. Hodně zajímavé bylo politické pozadí se stranou, která má našlápnuto do parlamentu s programem (neveřejným) jak opsaným od NSDAP. Stejně dobrá byla i zápletka sahající do velmi neslavné dánské minulosti.... celý text

Zapomenutá zahrada 2017, Kate Morton

Rozkrývání rodinných tajemství a skoro detektivní pátrání po tom, co se stalo před téměř sto lety. Poutavé, překvapivé, dobře zamotané a samozřejmě i romantické.... celý text

Oko rudého cara 2011, Sam Eastland (p)

Oddechovka, která se docela dobře čte, děj má spád, nad postavami není nutné moc přemýšlet a občas to autor obohatí střípky informací o skutečných událostech nebo skutečných lidech. Úroveň je průměrná - knížka neurazí, ale ani nenadchne. Autor si vybral "bezpečné" téma zavraždění carské rodiny, které si z objektivních důvodů přímo říká o nejrůznější teorie, takže sázka na jistotu. Zaujalo mě ale, že oproti všeobecně známým teoriím o tom, že přežila princezna Anastázie, Sam Eastland si pro možné přežití vybral careviče Alexeje.... celý text