Ventimiglia
přečtené 350
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Sledování první série seriálu pomohlo zorientovat se v postavách, další série už vidět nemusím, zato přečíst to musím rozhodně všechno. Románu jsem propadla, baví mě barvitost, střídání postav a jejich různorodost, postupné odkrývání různých tajemství. Po stránce jazykové to tu a tam zaskřípe (překlad?), ale jindy překvapí půvabná metafora.... celý text
HHhH
2010,
Laurent Binet
Co pamatuju, nerada čtu historické romány, protože chci vědět, jak to bylo "doopravdy", a romány mě matou. Toto je román, který eliminuje mé námitky vůči historickým románům. Autor přiznává pochybnosti a nevědomost, nabízí různé varianty toho, co se možná stalo, nic nepředstírá. Kromě toho sděluje svou fascinaci příběhem, o kterém víme tolik a tak málo. Jsem nadšená a vřele doporučuji! Velice mě překvapily emocionální reakce některých čtenářů, kteří vyjadřovali znechucení tak silné, že působily jako osobní animozita vůči knize i autorovi. Každopádně se zdá, že jestli nějaká kniha vzbudí tak silné emoce, znamená to, že je mimořádně působivá...... celý text
Kafka: Rané roky
2017,
Reiner Stach
Skvělá kniha, moje nominace na Knihu roku 2017. Dva důvody (z mnoha), kvůli kterým je potřeba si ji přečíst: 1. skvělé kapitoly, které vysvětlují složité vztahy mezi Čechy a Němci a jejich historické pozadí; 2. přibližování se k tomu, jak Kafka objevuje svou metodu: je to dlouhé tápání, fascinující úsilí. Díky Stachově monografii o tom postupně získávám představu.... celý text
Řeka bohů
2009,
Ian McDonald
Úžasně barvité, barevné, exotické. Obávám se, že jsem mnohému neporozuměla, mnohé mi uniklo, ale přesto mě autorova skvělá imaginace uchvátila. Pro mě nejpůsobivější - a nejsympatičtější - postava je Šahín Badúr Chán, který celý život potlačuje své nejhlubší touhy. Autorovi se podařilo vylíčit, jak skrývané tajemství devastuje nejen život tajnůstkáře, ale i jeho nejbližších, a navzdory všemu úsilí nakonec někde vyhřezne v děsivých následcích.... celý text
Sekyra
2003,
Ludvík Vaculík
"...určitě to u nás zraje k obratu do lepšího. Co na to povíš?" "Ty vidíš? Já nevidím. A já ťa varuju před dobrýma znameníma, protože milosrdný čas odvívá všecko, aj ten nerozum ve zdejším kolchozi, jak větr odvívá semena bodláku, a právě proto: nikdy nevíme, kdy zaprší a všady vyraší tisíc nových bodláků. Jelikož tato éra je příznivě nakloněná blbější polovičce člověka." (129) (Nejsem si jistá, jestli vlastně doposavad každá éra není takto nakloněna...) Dlouho jsem se chystala k přečtení Sekyry, Vaculík mě přitahuje i odpuzuje zároveň. Přitahuje mě vnitřní poctivost, upřímnost, hloubka, ostré vidění, jazyk, odpuzují mnohé jeho názory a soudy. Nakonec mě k četbě "pošoupla" čtenářská výzva. A bylo to bolestné čtení. Zaplavuje mě soucit s vypravěčovým otcem, kterého vnímám podobně rozporuplně jako spisovatele samotného. Touží po lásce, potřebuje ještě času, ale je ho tak málo... Je lidský, dojemný. "Já jsem si přál, aby svobodní lidé, zbavení hamižnosti, nepokřivení dřinou, velkoryse hospodařili na spojených polích. Jak bych toto mohl zastávat, kdybych nebyl schopen takové malé oběti a kázně?" ptá se. Poctivý v zásadních věcech, pracuje na hranici sebezničení, nezmůže nic proti šlendriánu, nekompetentnosti, hrabivosti - stránky o jeho snaze dát do pořádku družstvo kdesi v Čechách jsou vysloveně tragické. Všechno je v člověku tak komplikované, vztahy s nejbližšími bolavé a toužené, a znovu a znovu - času málo. Působivý je opakovaný motiv cest na dřevo (ponechané zubu času by bez užitku zetlelo, ale když si ho - mimochodem s vynaložením obrovské námahy - vezmou, je to vlastně krádež): poprvé s otcem, po vysilující dřině jim nachystané dřevo kdosi ukradne, podruhé po mnoha letech s bratrem ("Víš, kdo by z nás teď měl radost?" zeptal se bratr. "Náš tata.", s. 167) dřevo riskantně odvezou, takže oblouk se sklene a nespravedlnost je jakoby napravena. A ve světle současných událostí v naší politice si ještě neodpustím jeden citát: "...Slávek to byl, kdo kdysi řekl, že v našich rukou leží rozhodnutí o tom, až jak veliké kurvy si tento národ může dovolit." (s. 165) Zdá se, že většině z nás je to lhostejné. Jak se smířit s tím, že člověk všechno zmrví, protože příliš často vítězí to horší v něm?... celý text
Nejlepší pro všechny
2017,
Petra Soukupová
Nu, jako obvykle mě četba Petry Soukupové vrhla do víru emocí a hlubin naší rodiny. Shodou okolností zrovna v této chvíli v televizi běží Sorrentinovo Mládí a jedna z hlavních postav říká: "Děti nechápou útrapy svých rodičů." A nabízí se také: Rodiče nechápou útrapy svých dětí. Vím to, ale bylo by hezké, kdyby se to někdy podařilo prolomit. Ach, jak mě štvalo, že Viki je spratek, Hana hysterická, Eva se moří tam, kde nemusí (všechny ty koláče, vaření, zahrada - ale jaký lepší recept známe?); všichni jsou bláhoví, rozčilují mě, protože jsem jim jistě podobná, je mi jich líto, protože ač jsou to literární postavy, připomínají mi nás. Přečetla jsem s gustem, ale přiznám se, že podobnost s předchozími knihami P. Soukupové mě až zarazila; změna by osvěžila.... celý text
Přestaň prezentovat, začni vyprávět
2017,
Monika Nevolová
"Přečetla" není výstižné slovo; postupně se "propisovávám", protože "plním úkoly", zkouším, píšu. Připadá mi velmi praktické a doporučeníhodné pro všechny, kteří chtějí smysluplně zaujmout své posluchače.... celý text
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Není divu, když jedna z hlavních postav dojde k závěru, že lidstvo je tak odporné, sebeničivé a zvrhlé, že ho nelze napravit. Nedokáže řešit své problémy. Nezbývá než pozvat někoho zvenčí... A přesto je tu i taková pasáž: "Noční nebe se změnilo v černou klenbu, tak akorát velkou aby přikryla svět. Její vnitřní povrch zdobila nepřeberná plejáda hvězd, které zářily křišťálovým, stříbřitým světlem a žádná nebyla větší než zrcátko na starém dřevěném stolku u její postele. Svět byl placatý a rozkládal se do daleka všemi směry a na konci se vždy dotýkal nebe. (...) Ten dětský vesmír na hraní na ni působil konejšivě..." (s. 336) A o kousek dál fascinující (zvlášť pro mě, fyziky totálně neznalou) popisy protonů rozbalených do jiných dimenzí. Těším se na pokračování.... celý text
