Ventimiglia
přečtené 350
Tanec s draky
2012,
George R. R. Martin
Doposlouchala jsem a je mi smutno: něco mi v životě chybí... Chci se dozvědět, jak to bude dál se všemi postavami, které mě provázely během poslechu celé ságy. Když bude nejhůř, přečtu si to celé znovu...... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Asi jsem měla docela přehnaná očekávání vzhledem k tomu, jak nekriticky nadšená je valná většina hodnocení. Proto mě až zaskočilo, že jsem žádné nadšení při četbě nepocítila. Děj předvídatelný, postavy málo uvěřitelné a nezajímavé, jazyk toliko referující. Škoda, protože příběh nabízí možnosti... Je to stejně zvláštní, jak nějaká knížka získá úžasnou pozornost, jako třeba Hana, a jiné, mnohem zdařilejší knihy, zapadnou. Na Hanu mi nejspíš za pár týdnů zbyde mlhavá vzpomínka, zatímco Kapitáňové Kniha o cintoríne je nezapomenutelná - a jak se zdá, bohužel, neštěkne tu po ní ani pes. Život není fér...... celý text
Temný les
2017,
Liou Cch'-sin
Dokonalé čtení pro všechny, kdo nemilují předvídatelné knihy: když už někdy náhodou mám pocit, že vím, kam to směřuje, vzápětí přijde zvrat a všechno je jinak. A konečně vím, proč se to jmenuje Temný les!:) Jako bonus působivé popisy vesmíru, technologií i katastrof. A velká dávka existenciální skepse. Přežití je primární potřeba každé civilizace. Civilizace se neustále rozvíjí a šíří, ale celková hmota ve vesmíru zůstává konstantní. Řetězec podezření se rozjíždí. Jdu si přečíst trojku.... celý text
Riot Days - Dva roky v ruském vězení
2018,
Marija Aljochina
Není to knížka, na kterou se nezapomíná, ale je to knížka, která rozhodně stojí za přečtení. Máša je rebelka, kterou bych sice osobně těžko snesla, ale která si zaslouží respekt za svou zásadovost a neochvějný boj proti nespravedlnosti. V kratičkých momentkách z přípravy vystoupení v chrámu Krista Spasitele, z vyšetřovací vazby a následně z vězení ukazuje, jakými rafinovanými metodami lze zpracovávat lidi, kteří se postaví proti těm, kteří jsou u moci. Jestli máte pocit, že ve 21. století se v civilizovaných zemích ve vězení lidé netýrají, zaskočí vás, jak jednoduché je ztrpčovat život lidem, které mají věznitelé v absolutním područí. Malý příklad za všechny. Budíček je v 5.20. Nemáte žádný budík, který by vás vzbudil. Bachař vás vzbudí v 5.45 - "zaspal jsi a to je přestupek!" Dva tři přestupky a máš smůlu - následují trestné body, potupné tresty, utažení šroubů. A takových absurdit, které ženou žluč do krku, je mnoho...... celý text
Krysař
2005,
Viktor Dyk
Krásný jazyk, dokonalá výstavba (půvabný je např. opakovaný motiv se snítkou jasmínu, kterou posléze Agnes odevzdá Krysařovi), ale marná sláva, celé mi to připadá příliš patetické - a patos příliš nemám v oblibě. Nicméně je zajímavé, jak rozdílné výklady novela vzbuzuje; sama vnímám jako zásadní Krysařovo váhání, zda se nechat spoutat láskou, či zda se nevázat. A romantická rozporuplnost této postavy. Zaváhání ho stojí příliš mnoho... Tak snad jen pár citátů jako důkaz: "Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován; vyčerpáš sám všechnu lásku, určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti; to ti radí krysař, který mnoho viděl." "A cože činí nepokojným jeho hrdé nitro? Krysař jde, kam chce, stane, kde chce, a odejde, kdy chce. Byl by opravdu zajat?"... celý text
Pokušení A-ZZ
1982,
Vladimír Páral
Přečetla po letech znovu kvůli výzvě. Kdysi jsem od V. Párala četla prakticky vše (do 90. let, pak už nic), takže návrat ke stylu, který docela důvěrně znám a který mi dnes přijde poměrně laciný: všechno, co popisuje, má lákavé barvy a delikátní chutě, ale brzy se přejí a začne nudit. Dalo se číst vlastně jen kvůli tomu procesu pokoušení, který má svá rafinovaná místa (touha jedné z postav publikovat amatérské verše; ale svou roli hrají, jak jinak, i i střevíčky z hadí kůže; to druhá ženská představitelka už je jenom pitomá...). K zamyšlení je popis toho, jak nic ze zázračně nabytých radostí (ať už je to kariéra či kosmetická vylepšení) nepřináší postavám trvalejší pocit štěstí a často se obrací proti nim. Touha po lásce a po štěstí je velké téma, ale to už Páral rozebral třeba v Soukromé vichřici - a mnohem lépe. Ovšem ženy, ach, jsou zde bytosti slabé a bezbranné, tak snadno podléhající; jedině muži, třeba i ti, co volný čas naplňují šoupáním modelů autíček po koberci, nějaký čas pokušení vzdorují, a kdyby nebylo těch nemožných žen, třeba by mužně odolali... Jestliže styl laciný, tak toto už nechutné, konec nahlouplý.... celý text
Proměna
2007,
Franz Kafka
Nové čtení přineslo zcela nové zážitky, najednou jsem v textu objevovala věci, kterých jsem si dříve nevšimla. Žasla jsem, nakolik je Proměna groteskní, dříve jsem ji vnímala jako výhradně tragickou.... celý text
Magický prazdroj
1995,
Terry Pratchett
Díky výzvě jsem si dovolila zase jednou si připomenout (nejen) knihovnu Neviditelné univerzity. Neodolám a podělím se aspoň o pár perliček: "Odhalit pravdu není tak docela snadné. Udržet pravdu ve vaně historie je mnohem těžší než udržet mýdlo v té obyčejné, a ještě těžší je ji tam najít..." (s. 2015), což by mě mohlo napadnout, kdybych byla tak vtipná jako Terry Pratchett, pokaždé, když přečtu noviny... "Je naprosto nemožné to popsat. Pokusíme se vám alespoň částečně naznačit, jak to vypadalo. Vypadalo to jako zvuk piána krátce po tom, co ho někdo upustil do studny. Chutnalo to žlutě a vonělo kašmírem. Na omak to bylo jako úplné zatmění měsíce. Pochopitelně v nejbližším okolí věže to vypadalo opravdu ošklivě." (s. 255) - Řekněte sami, kdy jste se naposledy ve fantasy setkali s tak báječnými synestéziemi? Skvěle a neotřele popisuje TP pocity, které dobře známe z vlastní zkušenosti: "Jinak řečeno, je to takový ten klasický pocit, když vás zničehonic poleje horko. Zažil to každý, kdo povolil vlnám vlastní zuřivosti, aby ho vynesly na pláž pomsty, a pak zjistil, že stojí opuštěn přímo uprostřed žumpy." (s. 259) A na závěr trochu vážně: "Je opravdu důležité, aby sis pamatoval, kdo skutečně jsi. Není dobré spoléhat na to, že za tebe budou myslet jiní lidé nebo předměty. Oni to většinou pochopí jinak než ty a dopadne to špatně." (s. 328)... celý text
My, utonulí
2017,
Carsten Jensen
Několik nezapomenutelných pasáží. 1) Válka mezi Dány a Němci 1848. Rádobyvojáci nejsou vycvičení, připravení, vůbec netuší, co je čeká. Ale jsou permanentně udržovaní v bojeschopnosti prostřednictvím alkoholu. "Myslel přitom na jediné: kdy dostane další kořalku?" (28) "Konečně se dostavil tolik očekávaný účinek kořalky. V opilosti jsme se propadli do prázdnoty, jež povstala z hrůz kolem nás. Plavili jsme se po temném moři s jediným cílem: nedívat se dolů a neutopit se." (29) Velice působivé je i líčení zajetí poražených Dánů. 2) Úžasné dramatické líčení dobrodružství Alberta Madsena, který se vypravil hledat svého otce Lauridse. Nechá si perly a vysušenou hlavu kapitána Jamese Cooka? Najde vykoupení? 3) Účast marstalských námořníků ve druhé světové válce. Knud Erik a jeho zoufalství: malá červená světýlka, která ho ničí. Je kapitánem lodi v konvoji a zmítají jím protichůdné city. Žádná loď nesmí zastavit a pomáhat tonoucím z lodí, které zasáhla torpéda nebo bombardéry: do lodi, která zastaví, by narazily další lodě a katastrofa by se znásobila. Ale pro každého námořníka je zásadním principem solidarita - tonoucímu se prostě musí pomoci. Knuda Erika pronásledují červená světýlka, která označují námořníky v ledové vodě, i ve snech. Jak se s tím vyrovnat? A nádherný obraz dítěte, Haralda Modrozuba, který je zachráněn a který vrátí smysl zničeným životům. Není to lehké čtení - ale zato silné!... celý text
Antialkorán aneb nejasný svět T. H.
2017,
Patrik Ouředník
Jsem vděčná za různost názorů, vyjádřených kultivovaně a přesně. Není to bohužel příliš častý jev... A pár výpisků (jsou vytržené z kontextu). Jeden jazykový: "Avšak tolerovat neznamená být pln ohledů, nýbrž toliko připouštět, trpět, co se nám příčí (původní latinské tolerare značí nést břímě, doslova i přeneseně). (…) tolerance (tolerantia, "trpělivé snášení zla") (…) (s. 17). "...existují lidé, kteří považují náboženství - najmě monoteistická - za škodlivá. Kteří dospěli k závětu, že Bible a Korán urážejí lidský rozum a zbavují člověka soudnosti." (…) (18) - Tak jsem o tom dosud nepřemýšlela - a přitom o existenci takových lidí nelze pochybovat, stejně jako o: "Pravidlo je prosté - ta která víra je soukromá záležitost, která se týká některých z nás; společnost je záležitost veřejná, která se týká všech: je žádoucí vnímat a spravovat obě skutečnosti odděleně." (s. 24)... celý text
Vánoce Hercula Poirota
2008,
Agatha Christie
"Nastala odmlka. Bylo zvláštní, jak se všecky ty všeobecné protesty a záštiplná rozhořčení zčistajasna vypařily. Hercule Poirot ovládal publikum pouhou silou své osobnosti. Fascinovaně ho sledovali, když se zvolna rozhovořil." (s. 203) No není Hercule prostě rozkošný?... celý text
