veriszv přečtené 922

Listopád 2021, Alena Mornštajnová

Určitě je to skvěle napsaná kniha, pro autorku charakteristickým stylem, kdy klade důraz na osudy konkrétních lidí, spíš než na historické události. Jenže zatímco u Slepé mapy mi tento styl nesmírně seděl, tady bych uvítala víc informací o tom alternativním světě. Chápu, že se autorka soustředila na něco jiného, ale mě to tam prostě chybělo a na knihu jsem se těšila hlavně z toho důvodu, že mě zajímalo, jak to autorka vymyslela. Nicméně co se týče atmosféry tísně a beznaděje, ta je tu vykreslená opravdu dokonale. Emoce autorka opravdu umí a s postavami jsem je prožívala všechny. Knihu jsem poslouchala v audiopodobě a to podle mě zase knize o kousek přidalo. Veronika Khek Kubařová, Eva Elsnerová a Vilma Cibulková vdechly postavám život a skvěle se mi k nim jejich hlasy hodily. Ať už by to tu dnes vypadalo v případě vítězství komunistů jakkoliv, hezké by to nebylo. Dnešní situace má sice k dokonalosti fakt daleko, ale na kecy ve stylu za komunistů se špatně nežilo jsem opravdu alergická, a proto se mi myšlenka knihy moc líbí.... celý text

Pustina 2020, Stina Jackson

Pustina je místo, kde rozhodně nechcete žít! Autorčina Stříbrná cesta pro mě byla celkem zklamání, proto jsem s Pustinou váhala. Jsem ale ráda, že jsem ji nakonec zkusila. Pustina byla za mě o mnoho lepší, i když to možná bylo i tím, že jsem, narozdíl od Stříbrné cesty, neměla téměř žádná očekávání. Nečekejte vyloženě thriller, za mě to je spíš příběh o zlomených lidech a tragicky smutných životech odehrávající se na švédském venkově. Rozhodně to není nic veselého. Obklopí vás atmosféra severských lesů, která je tu vystižena naprosto dokonale, a jen tak vás ta její tíživost nepustí. Navíc to bylo napínavé se skvěle vykreslenými, i když nesympatickými, postavami. Takže Pustina za mě jo!... celý text

Za pět let 2021, Rebecca Serle

Za pět let na vás v poslední době odněkud vykouklo, i pokud jste nechtěli. A pravděpodobně vás zaujala minimálně ta krásná obálka. Ovšem není všechno zlato, co se třpytí. Námět zněl podle anotace skvěle a zajímavě. To taky byl a mělo to podle mě super potenciál, nicméně to zpracování za tím námětem trochu pokulhává. Od knihy jsem čekala čtivou oddechovku. A čtivý příběh to určitě byl, pro těžké téma sice ne moc oddechový, ale mě se bohužel i přesto těžké téma vůbec nedotkl. Postavy v knize mi přišly hrozně povrchní, nedokázala jsem si k nim během čtení vytvořit vztah. Hlavní postava Dannie na mě působila skoro jako robot, a to nemám nic proti plánování a organizování, ale tohle už na mě bylo trochu moc. Bylo potom těžké jí vůbec nějaké ty emoce uvěřit. Taky mi hrozně vadilo to protlačování konzumu v podobě zmínky značky oblečení nebo kávy v každé druhé větě. Myslím, že kdyby někdo zvlášť vypsal nekonečné popisy oblečení a značek, zabralo by to třetinu knihy a to mě prostě nebaví. No, asi mě mělo odradit už to doporučení pro fanoušky Jojo Moyes, s tou jsme si taky úplně nesedly, ale já prostě neodolala té obálce.... celý text

Písečný vlk 2017, Åsa Lind

Ta knížka je skvělá! Zacharína objeví při hře na pláži písečného vlka a hned se spolu spřátelí. Navíc písečný vlk rád odpovídá na otázky, občas i docela složité. Co je to vesmír? Proč mají dospělí pořád něco na práci? Čím jsme byli než jsme se narodili? Jednotlivé kapitoly na sebe vyloženě nenavazují, Zacharína něco prožívá a neví si rady, zajde za Písečným vlkem, proberou to spolu a Zacharína má jasno. Jednotlivé příběhy jsou skvělá zamyšlení a schovává se tu i spousta krásných myšlenek. Kniha je přirovnávána k Malému princi a něco společného pravděpodobně mají, minimálně to, že se dívají na svět jinýma očima. Myslím si, že z ní budou nadšení jak děti, tak dospělí. Jo, tuhle jsem si užila, dětské knihy se vyplatí číst.... celý text

Potrhaná křídla 2014, Ruta Sepetys

Atmosféra New Orleans padesátých let, skvěle napsané postavy a zajímavý příběh. Moc se mi líbila hlavní postava Josie, která se musí světem protloukat jak se dá a vy jí fandíte od začátku do konce. Příběh to není nijak extrémně složitý, za to je originální a extrémně čtivý. Autorka vždycky dokáže vzít zajímavou část historie a vdechnout jí život nějakým originálním způsobem.... celý text

Dobrá znamení 1997, Terry Pratchett

Bavila mě chemie mezi andělem Azirafalem a rohatým Crowleym a mrzelo mě, že tam bok po boku nejsou po větší část děje. Občas jsem měla trochu problém s tím, že mi to přišlo pomalé a klidně bych pár scén vyškrtla (obzvlášť těch s dětmi). Ale jinak jsou Dobrá znamení příběhem k zamyšlení okořeněná skvělým britským humorem. Takže všeobecné nadšení asi úplně nesdílím, ale zklamaná jsem taky nebyla.... celý text

Soběstačný 2020, Zuzana Dostálová

Obdivuju autorku za to, jak věrohodně vystihla prožívání náctiletého kluka. Někdy byl na můj vkus možná chytrej až moc, ale co já vím, třeba takoví kluci fakt jsou... Jinak to ale všechno působilo fakt věrohodně, od způsobu mluvy až po zájmy. Bála jsem se, že mě příběh zas hodí do pěkné depky, ale musím říct, že i když to bylo těžké a smutné čtení a Štěpána mi bylo neskutečně líto, pořád jsem tam četla mezi řádky i naději a lásku. Audioknihu načetl Lukáš Hejlík společně se Zuzanou Kajnarovou a moc se mi to líbilo, jejich hlasy mi tam parádně pasovaly. Takže audio můžu jen doporučit.... celý text

No a já 2011, Delphine de Vigan

Delphine de Vigan je minimalistka. Každé slovo v jejích příbězích má své místo, důvod a autorka s nimi rozhodně neplýtvá. Přitom se ale jako čtenář necítíte ochuzeně. O co je příběh kratší, o to je silnější a rozhodně nad ním budete chvíli přemýšlet. Téma vyčlenění, osamělosti a touhy někam patřit se nese celým příběhem a rovněž propojuje nadprůměrně nadané dítě a dívku, která nemá své doma. Na životě Lou je ale navíc vidět, že i doma se nemusíme cítit úplně doma. Je to silné, dojemné, lidské a hluboké. Na druhou stranu mi to, obzvláště po zmínění Malého prince, přišlo možná v některých bodech až trochu moc naivní a pohádkové. Nicméně určitě nelituju, že jsem se do knihy pustila a můžu ji doporučit dál.... celý text

Dopisy na konec světa 2015, Ava Dellaira

Moc se mi líbil nápad napsat knihu v dopisech, bylo to originální a četlo se to skoro samo. V knize je dost postav a podle mě jsou skvěle napsané. I když mi nebyli všichni sympatičtí, tak jsem všechny (až teda na Laurelinu mámu) dokázala pochopit. V knize je spousta zajímavých myšlenek a spousta velice důležitých témat, a přitom na mě žádné z nich nepůsobilo, že by tam bylo vložené nějak na sílu. Na konci knihy je i seznam míst, kam se můžou čtenáři obrátit, pokud by s něčím potřebovali pomoci, jako Linka bezpečí, Česká asociace pro psychické zdraví a podobně. Ta kniha mi zlomila srdce a ač jsem to nečekala, opravdu mě zasáhla.... celý text

Mezi dvěma ohni 2021, Lucie Stošková

Možná jednou 2017, Colleen Hoover

Pokud hledáte knihu, která je romantická, místy vtipná, místy smutná a navíc neuvěřitelně čtivá, tohle je ona. Nevím jak to ta Colleen dělá, že jsou její knihy neodložitelné... I když oceňuju, že Colleen zahrnuje vždy nějaké vážnější témata, tak na můj vkus možná svým postavám nakládá někdy až moc a na mě to potom působí až trochu neuvěřitelně. Prostě až moc smůly na jeden život, ještě když se pak v jejích knihách potkají takový smolaři dva nebo tři, je to na mě už asi trochu přestřelené. U této knihy se k té neuvěřitelnosti navíc přidává velká vyspělost a rozumnost všech zúčastněných postav. Všichni skvěle komunikují, všechno si vždycky vyříkají, jsou naprosto zodpovědní, chápaví a neuvěřitelně ohleduplní. Takže jo, je to krásná ukázka ideálního řešení konfliktu, ale zase to na mě působilo trochu neuvěřitelně. Nicméně v rámci žánru to odpouštím... Autorka skvěle vystihla vnitřní boj emocí hlavních hrdinů. Navíc je kniha vyprávěna ze dvou pohledů, Sydney a Ridge, a to já miluju! A obdivuju, jak napsala klučičí pohled. Všechny postavy jsem si tu zamilovala a bavilo mě s nimi chvíli bydlet. Ke všemu je to navíc propleteno hudbou a doplněno o texty a soundtrack. Takže jo, já jsem si tuhle knihu i přes těch pár věcí užila a určitě to nebyla moje poslední Colleen.... celý text

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku 2014, Jiří Hájíček

Jihočeský venkov, obyčejné lidské osudy podané Hajíčkovým stylem a jazykem, co víc si přát? Autor má úžasnou schopnost i na malém prostoru povídky vystihnout všechno. Atmosféru, vykreslení postav a navíc je vše uvěřitelné a pravdivé. Klidně by to mohlo být o vás.... celý text

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky 2011, J. R. R. Tolkien

Smutek se dědí 2014, Olga Landová

Kniha povídek, jejichž pojítkem je smutek. Atmosféra je ovlivněna krajinou česko-polského příhraničí v oblasti stolových hor Ostaše, Boru a Hejšoviny. A postupně se tu prolínají různé životy dětských i dospělých postav. Až u čtvrté povídky mi došlo, že jsou tam některé postavy stejné, a že povídky nejsou propojeny jen smutkem, ale i osudy. Autorka má zajímavý styl psaní, hodně toho zůstává nevyřčeno a v náznacích, také dost skáče v čase, a ač takové to neurčito nemám většinou ráda, tady mi to nevadilo. Pokud to nevadí ani vám, tak tohle je zajímavé čtení, o nahnutých lidských osudech a o tom, že smutek se dědí.... celý text

Teorie podivnosti 2018, Pavla Horáková

Tak tohle? Skvělost! Originální, svěží vítr v podobě příběhu akademičky Ady Sabové a jejího cynického vnímání světa mě pobavil a donutil k přemýšlení nad spoustou věcí. Příběh, kterým se prolíná přemýšlení nad světem a jeho podivnostmi drží pohromadě nesmrtelné téma vztahů, ale i to v podání autorky působí svěže. Spousta zamyšlení se nad věcmi, které člověku během života třeba i vytanou na mysl, ale asi o nich neumí napsat knihu. Schválně kolikrát vás napadlo, jestli pod pojmem zelená vidíme všichni tu stejnou barvu? Nebo přemýšleli jste někdy o globalizaci vůní? Nebo o tom, že noční můry jsou vlastně prevencí ranního pesimismu? Obdivuju autorku, co všechno zahrnula a přitom to stále působilo konzistentně nikoli roztříštěně. Protože ta kniha na mě místy opravdu působila spíš jako proud myšlenek, nicméně i přesto držela pohromadě jako celek. Nejsou tu ovšem zahrnuty jen podivnosti, ale i závažnější témata, která se linou životem Ady, stejně jako životem většiny z nás. Autorka má opravdu hodně specifický styl, neustálé odkazy k lidské tělesnosti, které jsou vyvažovány intelektuálním vnímáním světa, rychlé střídání témat, někdy možná až trochu zvláštní přirovnání (třeba měsíc, visící venku jako prsní implantát). Do toho všeho trochu tajemna, možná nějaké ty prvky magického realismu. No, asi to nebude sedět všem, ale mě se to líbilo moc. Obzvlášť v audio podobě s Jitkou Ježkovou, to byl moc příjemně strávený čas.... celý text

Piková dáma 1973, Alexandr Sergejevič Puškin

Nenajdete tu žádné dějové kličky ani odbíhačky, prostě jedna příběhová linka. Ale i když mám u povídek občas pocit, že jim něco chybí, a že by jim slušelo alespoň pár vět navíc, tady mi nechybělo nic. Bylo řečeno vše. Tajemná atmosféra, skvělá myšlenka!... celý text

Šinrin-joku: Japonské umění lesní terapie 2018, Qing Li

Šinrin-joku, umění lesní terapie, v doslovném překladu lesní koupel. Kniha přesně pro mě, čtení pro potěchu duše, doplněné krásnými fotkami. To, že je nám lidem v přírodě nejlíp, podvědomě víme. To, že je to pro nás přínosný, taky víme. V této knize je to navíc vše vědecky podloženo. Spousta zajímavostí a informací o tom, proč bychom si lesů a stromů měli vážit, obklopovat se jimi a zajímat se o to, co se s lesy děje.... celý text

Koho vypijou lišky 2013, Lidmila Kábrtová

Kombinace osvěžujícího formátu s tíživým příběhem, to je kniha Koho vypijou lišky a je naprosto famózní! Každá kapitola ze života malé El má přesně padesát slov. Může se to zdát málo, ale tahle hra se slovy toho má i hodně mezi řádky. Československo sedmdesátých let a příšerné domácí prostředí jsou realitou malé El a jejího těžkého dětství. Jednotlivé střípky a fragmenty si čtenář skládá z krátkých kapitol, které často řeknou víc a působí naléhavěji než tisíc slov. Pro dokreslení atmosféry jsou jednotlivé části prokládány titulky z dobových deníků. Je to minimalistické, originální a určitě to stojí za přečtení!... celý text

Cirkadiánní kód 2020, Satchin Panda

I přesto, že se o rytmus těla a celkově životní styl celkem zajímám, zase jsem se dozvěděla něco nového. Tyhle odbornější knihy většinou vždy poslouchám jako audioknihy, protože v psané formě mám problém u nich vydržet. Ani Cirkadiánní kód nebyl výjimkou. Hodně věcí zmíněných v knize už vím, ale jak jsem psala, o téma se dlouhodobě zajímám. Nicméně bylo fajn si to připomenout v úhledně zabaleném balíčku. V knize Cirkadiánní kód se mluví hlavně o vlivu spánku, konzumaci jídla v časových oknech a fyzické aktivitě. Dozvíte se, jak nejlépe nastavit tyto věci tak, abyste tělu pomohli co nejlépe využít jejich benefity. Na můj vkus se tam spoustu věcí opakovalo a trochu bych to zkrátila, ale to už je u mě u těch naučných knih skoro pravidlo. Pokud vás zajímá víc o rytmu vašeho těla, o tom jak si ho upravit aby skvěle fungoval a o tom, jak ho využít ve svůj prospěch, tahle kniha vám to krásně naservíruje.... celý text

Třináct měsíců 2007, David Mitchell

Ten námět se může zdát banální, ale David Mitchell udělá i z naprosto banálního tématu zajímavé čtení. Na pozadí příběhu Jasona Taylora můžeme po očku sledovat válku o Falklandy, vládu Margaret Thatcherové, narážky na politiku, sociální problémy, odkazy na osmdesátkové filmy i hudbu. Je to taková ta kniha zaměřená spíš na psychiku a způsob prožívání než na nějaké velké dějové zvraty, ale autorova schopnost říkat věci neobyčejným způsobem je fascinující. Jason během knihy projde neuvěřitelným vývojem a čtenář tak sleduje křehkou duši kluka, co postupně dospívá. Nečekejte tu ale žádný sentiment, spíš trochu toho suchého humoru. Možná je na svůj věk Jason trochu moc inteligentní a rozumný, ale na druhou stranu kdyby nebyl, asi by mě to nebavilo číst. Jediné co mi trochu vadilo, bylo useknutí některých kapitol, což působilo až povídkově. Ale zase to dalo prostor spoustě různých nálad a pocitů, protože každá kapitola působí trochu jinak a přitom k sobě krásně ladí. Jen některé nedokončené příběhy mi tam zkrátka chyběly. Nečekejte Atlas mraků, tohle je naprosto reálný příběh, nicméně s poetikou, jakou autor prostě umí! Ale objevení se Evy Crommenlyckové, jakožto dcery skladatele z Atlasu mraků, je skvělý bonus a její kapitola mě bavila asi nejvíc. Zkrátka to bylo skvělý, plný úžasnejch myšlenek a nechápu, že mi ta kniha ležela tak dlouho v knihovně.... celý text