VeruHoráková přečtené 195

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Asi půjdu proti proudu, ale já jsem si z té knížky na zadek nesedla a spíš zůstávají smíšené pocity. Kniha se čte snadno a sama, ale dvě třetiny knihy se v podstatě nic neděje a ten příběh je takový nijaký. Ale protože to napsala Mornštajnová, tak člověk čte dál, protože stále čeká, kdy to přijde a začne to být zajímavý. Když jsem se konečně dostala k tomu, o čem kniha má být, tak to samozřejmě zanechalo hořkou pachuť, ale tím, že mi to celý dost připomnělo knihu od Viktorie Hanišové (názvem knihy nechci spoilerovat, ale kdo četl, tak ví), tak jsem si říkala, že tohle tu už bylo. V knize se hodně hraje na depresi, bezmoc a bezpráví, což je asi to hlavní, co má čtenáře zaujmout, ale mně to tady nějak nestačilo. Jiné knihy s podobnou tématikou, právě třeba od Hanišové, mě dostaly víc. Tvorbu autorky miluju, všechny její knihy byly skvělý. I proto jsem měla vysoká očekávání a v uvozovkách můžu říct, že ta kniha byla fajn (uvozovky vzhledem k tématu), ale od Mornštajnové jsem čekala víc.... celý text

Pouta 2018, Delphine de Vigan

Melancholický, smutný, tíživý příběh o sebeobětování a zbytečném sebezničení. O snaze pomoct a nepřehlížet. A o odmítání pomoci, i když vnitřně by tu pomoct chtěl a potřeboval. Skvěle napsané. Moje druhá kniha od Delphine de Vigan a já si říkám, jak to dělá, že ji stačí 150 stran, aby vás ten příběh tak zasáhl a nepustil. Osudy představitelů vám nejsou lhostejný a cítíte z nich tu tíhu problémů, které s sebou denně musí nosit. Théovi bych přála, aby mohl žít život, jak byl měl třináctiletý kluk prožívat. A Hélén, aby našla způsob, jak mu pomoct a vnitřně se přestala trápit. Konec zůstal otevřený, ale ani mi to nevadilo. Z příběhu cítíte, že ty problémy, které tam jsou, se nevyřeší ze dne na den a tomu odpovídal i ten konec. Na autorku se rozhodně zaměřím, protože styl jejího psaní mě víc než zaujal.... celý text

Svolení 2021, Vanessa Springora

Asi nikdo nemůže říct, že se mu ta kniha líbila, protože tenhle příběh není hezký, tím spíš, že se jedná o autobiografii. Vlastní matka věděla, že její dcera spí se starým chlapem a v podstatě s tím neměla problém. Věděla o tom i spousta jiných lidí a přátel a nikomu to nepřišlo zvláštní natolik, aby s tím něco dělali, takže chápu, že se to mohlo dít. Co se týče samotné knihy, čekala jsem, že to bude psaný víc jako román, ale spíš to byl popis toho, jak se Vanessa/autorka stala obětí, ale jinak se kniha četla rychle. Rozhodně to bylo zajímavé čtení, ale znovu bych už knihu nečetla.... celý text

Stehy 2022, Sára Zeithammerová

Upřímně? Čekala jsem větší pecku. Knihu jsem zaznamenala někdy na začátku ledna a to na základě četných pozitivních recenzí a po přečtení anotace jsem neváhala si knihu rezervovat v knihovně. Nicméně z pozitivních recenzí se začaly stávat spíš vlažné recenze a bohužel i já se musím přidat k průměrnému hodnocení. Námět byl zajímavý, ale potenciál zůstal nevyužitý. Milostný trojúhelník mohl být vykreslen lépe a víc barvitě. Mě bavila zhruba první polovina knihy, druhá polovina se už táhla a děj mě přestával zajímat. V knize se střídá pohled Lucky a Anny a to jak v přítomnosti tak v minulosti. Já osobně bych tam třeba přidala pohled i Hynka, alespoň občas, určitě by to pak bylo zajímavější. A naopak bych ubrala na střídání přítomnosti s minulostí, často jsem z toho byla zmatená, do jaké doby příběh zase skočil. Z trojky mě nejvíce zaujala Lucie, které jsem fandila, ale jinak mi postavy přišly nesympatické. Kniha mi celkově přišla nedotažená a bez nějakého výrazného zvratu či rozhřešení situace, takže za mě takový průměr.... celý text

Tichý pláč 2023, Lisa Regan

Sérii případů Josie Quinn jsem znala, ale dosud jsem žádnou knihu ze série nečetla. Důvodem bylo, že mám raději mužské vyšetřovatele, ale musím říct, že mě kniha příjemně překvapila. Když bych to vzala od začátku, tak prvně musím ocenit, že i když jsem předchozí knihy nečetla, tak jsem nebyla mimo ohledně vztahu hlavní vyšetřovatelky. Protože jak už to bývá, hlavní vyšetřoval a jeho život se nějak vyvíjí a s každou další knihou je většinou třeba znát i tu minulost, jinak se čtenář začne ztrácet, ale v tomto případě se mi nestalo. Dále se mi líbilo i téma knihy, protože detektivní příběhy, kde je ústřední téma únos dítěte, mě baví. Tím, že jsem těch knih na toto téma četla už víc, tak jsem měla docela představu, jaký bude mít příběh spád, nicméně příběh udržuje napětí až do konce a celkově jak probíhalo vyšetřování, se mi líbilo. Knihu tak hodnotím pozitivně a můžu ji doporučit.... celý text

Víkend plný viny 2023, Sandie Jones

Autorku Sandie Jones mám spojenou s knihou Matčina hra, která byla naprosto skvělá, proto jsem se těšila i na další její příběh. Kniha by žánrově měla spadat mezi thrillery, ale na rovinu říkám, že o thriller se nejedná, a kdo ale čeká příběh ve stylu Matčina hra, tak bude patrně zklamaný. Já bych knihu označila spíš jako psychologický/vztahový román, což mi nevadilo a můžu říct, že kniha mě ze začátku bavila. Gró celého příběhu je, že se tam stále řeší, kdo s kým, kdy, a jestli vůbec někdy někdo s někým něco měl, což mě bavilo Na druhou stranu, tím, jak se celou dobu řeší stále to jedno, tak to postupem času začalo být trochu monotónní a ztrácet šťávu. Nicméně, i tak mě zajímalo, jak příběh dopadne. Celkově tak knihu hodnotím pozitivně a na víkend byla ideální ... celý text

Neděle odpoledne 2022, Viktorie Hanišová

Literárně se knize nedá nic vytknout, ale přiznám se, že mě téma knihy zas tak neoslovilo a spíš mě jen zajímalo, co se v té rodině stalo, že žila jak žila. Nicméně kniha jede v duchu ostatních knih, depka od začátku do konce, jedna velká rodinná tragédie a snaha o napravení vztahů. Během čtení vyvstávají otázky typu, kdo je Hyn, proč je matka taková náboženská fanatička, kam chodí otec každou neděli odpoledne a to je to, co vás nutí číst dál dál. V závěru knihy se vše propojí a je vám z toho smutno. Takže, kdo má rád knihy Viktorie Hanišové, tak si knihu určitě přečtěte. Nicméně, já mám na prvním místě stále Anežku, následně Houbařku a Rekonstrukci a Neděli odpoledne bych asi zařadila na čtvrté místo.... celý text

Adventní kalendář povídek: Kdysi v zimě 2022, * antologie

Ke knize jsem se dostala v rámci knižní štafety s @nakladatelstvi_brk která začínala někdy v listopadu. Já se ke knize dostala v lednu a přiznávám, že mi bylo trochu líto, že jsem nemohla číst knihu v době adventu. Nicméně po přečtení knihy můžu říct, že většina povídek se neodehrává v době adventu jako spíš v zimě. Knihu si tak můžete přečíst i nyní. Samotná zima se v povídkách krásně promítá, a protože i zima je někdy krutá a mrazivá, tak ne všechny povídky jsou milé a pohodové a to víc jsou zajímavé. Jedná se spíš o takových mix a jak už je uvedeno v anotaci, chvíle lehce nostalgické až téměř pohádkově laděné střídá drama a napětí. Celkově knihu hodnotím pozitivně. Povídky mě příjemně překvapily a musím tak pochválit autory a popřát jim více příležitostí publikovat svá díla. Kdybych měla vypíchnout povídky, které se mi líbily nejvíc, tak by to byly: Lovná zvěř, Ten pravý, Zapomenutý dárek, Jaro nám nepřálo nebo Na špičce.... celý text

Zlodějka příběhů 2009, Michaela Klevisová

Moje druhé setkání s Michaelou Klevisovou a opět to bylo skvělý. Začátek byl sice trochu pomalejší, ale pak se příběh rozjel a při čtení jsem si v knihovně rezervovala rovnou další díl. Opět to byl čtivý, svižný psychologický román s detektivní zápletkou a víte, co se mi na těchto knihách líbí nejvíc? To postupné odkrývání karet, několik možných pachatelů, a že do poslední chvíle nevíte, kdo je vrah. Knihy od Klevisové mě opravdu baví a můžu je tak doporučit.... celý text

Zahrada 2022, Petra Dvořáková

Když jsem se dozvěděla, že Petra Dvořáková napsala novou knihu, tak jsem si ani nečetla anotaci a už z principu jsem si ji chtěla přečíst. Než jsem knihu ale začala číst, tak jsem na ni zaznamenala rozporuplné reakce, a o to víc jsem na ni byla zvědavá. První polovina knihy poměrně rychle odsýpá, s Jaroslavem odkrýváte jeho životní příběh, jeho důvody proč se vrátil do domu svého dětství, a proč je pro něj ta zahrada tak důležitá. Říkala jsem si, o co v příběhu asi půjde, a i když jsem to podvědomě tušila, tak jsem si to nechtěla úplně připustit. V druhé půlce knihy se to poté ve mně trochu bilo, protože postava byla pro mě napsaná tak, že mi byla od začátku sympatická a člověk pak neví, jak se k tomu postavit. Odsoudit ho? Litovat ho? A to je důvod, proč je ta kniha tak skvělá. Nutí vás na tím přemýšlet, dojmy z knihy se ve vás perou a děj si budete pamatovat i za pár let. Autorku musím pochválit jaké téma si tentokrát vybrala a jak jej podala. Opět se mi tak potvrdilo, že Dvořáková umí napsat silný příběh plný emocí.... celý text

Vířivka 2019, Lucie Konečná

Množstvím stran je kniha jednohubka na jedno odpoledne, obsahem a emocemi však kniha vydá za víc než jiné 400stránkové knihy. Líbilo se mi, jak autorka pracovala s hlavní postavou. Skvěle v knize prolínala současnost s minulostí a postupně tak odkrývala momenty, které způsobily, že Helena skončila ve vězení. Helena mi byla od začátku sympatická, s každou další stránkou jsem ji fandila víc a víc a byla jsem zvědavá, jak příběh dopadne. Doporučuji.... celý text

Kroky vraha 2007, Michaela Klevisová

Moje první kniha od Klevisové a musím říct, že jsem nadšená. Nejedná se o typickou detektivku, spíš bych řekla, že se jedná o román s detektivní zápletkou, která začne gradovat na konci knihy. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo je vrah a v závěru knihy jsem byla hodně napnutá, jak příběh dopadne. Kniha byl pěkně propracovaná, čtivá a hlavní vyšetřovatel mi hned padl do oka. Určitě budu v sérii pokračovat a jsem moc ráda, že je přede mnou ještě tolik knih.... celý text

Símka 2022, Lucie Hušková

Tak Símku rozhodně doporučuji. Je to jedna z těch knih, která na vás zapůsobí a dostane se vám pod kůži. Sledovat, jak matka o svoji dceru nejeví od počátku zájem a jak je schválně na ni zlá a dělá ji naschvály, i když Símka by pro ni obětovala vše, bylo smutný a upřímně mi z toho bylo těžko. Kniha je autorčinou prvotinou a já jen tleskám, jak moc se ji povedla. Tvorbu autorky budu určitě sledovat a jsem zvědavá na další její knihu, protože Símkou mě dostala.... celý text

Hlas kukačky 2019, Hana Marie Körnerová (p)

Začátek knihy mě moc nechytl a byla jsem v pokušení knihu odložit, ale jsem ráda, že jsem to neudělala. Nakonec se z toho vyklubal pěkný pohodový příběh. Nenechte se tedy odradit první části Edity, Irmin příběh je už poutavý a je zde hezky zachyceno rozplétání vztahů mezi rodiči a dětmi na pozadí složité doby.... celý text

Podbrdské ženy 2018, Jana Poncarová

Když jsem četla, že se jedná o vícegenerační román, tři ženy, tři osudy, tak jsem doufala, že to bude něco ve stylu Slepé mapy od Aleny Mornštajnové, i proto, že se to odehrává přibližně ve stejné době, ale očekávání se nenaplnila a přiznám se, že jsem z toho zas tak unešená nebyla. Hlavní postavy Emilky mi bylo od začátku líto a knihu jsem v podstatě četla dál, abych se dozvěděla, zda se ji někdy bude dařit lépe. Stejně jsem to pak měla i s Janou, a když přišla Johanka, tak mě její osud už vlastně ani nezajímal. Nemůžu říct, že by to bylo špatný, ale něco mi tam prostě chybělo.... celý text

Myší díra 2021, Simona Votyová

Nenechte se zmást dětskou obálkou, Myší díra vypráví příběh, který vás chytí za srdce. Kniha je protkána hned několika příběhy různých lidí, a ačkoliv každý z nich žije svůj vlastní život a řeší své vlastní problémy, tak se jejich osudy vzájemně prolínají. Já jsem přilnula ke všem postavám, ale nejvíce mě zajímal život Axela. Vždycky je mi líto dětí, se kterýma se život zrovna nemazlil. Je to prostě knížka nabitá emocemi, kterou určitě můžu doporučit. Vytkla bych jen jednu věc a to vypravěčku příběhu, která mi tam prostě nesedla, ale je to věc názoru. Moje druhá kniha od Simony Votyové a říkám si, jak je možný, že jsem o této autorce předtím neslyšela.... celý text

Chirurg 2019, Petra Dvořáková

Chirurga jsem četla pár let zpátky a je to přesně jedna z těch knih, kterou budu číst vícekrát. Dvořáková je skvělá spisovatelka, příběh z lékařského prostředí umí dokonale vykreslit, stejně tak jako životní přešlapy a průsery jednoho chirurga, který ač to kdysi podělal, tak je to doktor, který tu svoji práci umí dělat. Kniha mě opravdu bavila a s Gráblem jsem sympatizovala, člověk ho svým způsobem chápe a přeje mu, aby se z těch průserů už jednou provždy konečně vyhrabal a tenhleten typ knih mě prostě baví, určitě tak můžu doporučit.... celý text

Vůbec o nic nejde 2022, Barbora Vajsejtlová

Tak za tohle dávám palec nahoru. Ačkoliv nejsem povídkový typ, tak mě tato kniha povídek nadchla. Málokdy se stává, že by mě v knize bavily všechny povídky, ale tady nebylo co vytknout. Povídky mi sedly tématem, kdy ústřední téma jsou vztahy, ať už přátelské, partnerské nebo rodinné a přiznám se, že v tomhle já se vyžívám. Některé povídky byly vtipné, nad některými se člověk víc zamyslel. Líbil se mi styl psaní, představit si danou situaci a vžit se do ní nebyl žádný problém. Co musím také vyzdvihnout, jsou závěry jednotlivých povídek. Často jsem měla o příběhu nějakou představu a posledních pár vět tomu daly najednou úplný jiný ráz a o to víc mě to přimělo nad tím přemýšlet. Od autorky jsem četla už Bokovku, která mě opravdu bavila a jen se mi potvrdilo, že styl psaní autorky mi sedí.... celý text

Losos v kaluži 2017, Markéta Lukášková

Dá se říct, že mě bavila necelá první půlka knihy. Zpočátku se mi líbily slovní obraty, sarkastický humor a příběh Báry. Ale v momentě, kdy se babiččina linka začala odehrávat v nebi, tak mě to bavit přestalo. Působilo to rozpačitě až nesmyslně a linka Báry to už prostě nevytáhla. Od autorky je to moje první kniha a nemám úplně potřebu si přečíst další její knihu.... celý text

Rekonstrukce 2019, Viktorie Hanišová

Řekla bych už taková klasika od Hanišové. Kniha se četla dobře, příběh byl dobře strukturovaný a konec zůstal otevřený. Styl psaní Hanišové mi sedí, a ačkoliv mě třeba víc zaujala Houbařka nebo Anežka, tak Rekonstrukci bych také doporučila ke čtení. Možná mi jen přišla o něco slabší hlavní postavou, která mi od půlky knihy začala být značně nesympatická a neměla jsem tak potřebu se dozvědět, proč se jí to celý stalo. Člověk má pak pocit, že příběhu něco chybí. Ale celkový dojem z knihy hodnotím pozitivně.... celý text