VeruHoráková
komentáře u knih
Doktorova žena
Daniel Hurst
Thriller je možná trochu jednoduší, ale mě to bavilo.
Příběh je vyprávěn jak z pohledu Fern, tak Drewa a vy se pomalu dozvídáte jednotlivá tajemství a lži, které se kolem těch dvou točí. Některé části knihy byly trochu předvídatelné, ale není to nic, co by mi vyloženě vadilo a ten kýžený zvrat, který se v těchto knihách objevuje (aneb všechno není tak, jak se na první pohled zdá) naopak už tak předvídatelný nebyl. Kniha se čte navíc opravdu rychle a pokud člověk není omezený časem, tak je to jednohubka na jedno odpoledne. Není to sice něco strhujícího, ale na podzimní večer je to fajn čtení.
Knihu tedy můžu doporučit a jsem zvědavá na další díl, protože se jedná o knižní sérii :)
Dvojsmyslná
Marie Irová
Ona je vdaná, on je ženatý. Ani jeden neměl vyloženě důvod, ale tohle se prostě neplánuje, to se někdy stane.
Dvojsmyslná je milostný společenský román ze života, který vykresluje, jak může vzniknout vztah na pracovišti a jak může vypadat vztah dvou milenců, který mají vlastní rodinu.
Podobné příběhy miluju a tohle se fakt povedlo! Bavilo mě sledovat vývoj jejich vztahu i to, jak se musí poprat s jeho následky a výčitky. A jak ten příběh začínal bezstarostným flirtováním, tak skončil způsobem, jakým tyhle vztahy asi často končí.
Líbilo se mi, jak reálně to celé působilo a celkem i věřím, že někdo se v tom může najít. Pokud tedy máte podobné příběhy rádi, tak by vás kniha neměla minout.
Doporučuji!
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Pravda, nebo lež je ten typ knížky, kterou rozečtete a neodložíte, dokud nebudete znát celý příběh, celou pravdu. Ten děj měl spád, napětí každou kapitolou jen narůstalo a s napětím ve mně zároveň z příběhu narůstal i svíraný pocit, kam to celý povede. Nestydím se říct, že kniha ve mně vyvolávala i strach. Kdy se vám tohle u knížky naposledy stalo??
Za mě to byl prostě dokonalý psychothriller a jednoznačně vám knihu doporučuji! Ten příběh ve vás vyvolá neskutečné pocity.
Nově je kniha vydaná i s bonusovým epilogem. Kdo jste knihu už četli, tak doporučuji přečíst i tento epilog.
Když přišli psi
Scarlett Wilková
Příběh odehrávající se v poválečných Beskydech mě opravdu nadchl a za mě je to kniha, kterou vám můžu určitě doporučit! Kniha bude vycházet 5. září.
Ačkoliv už válka skončila a lidé si mysleli, že se bude žít už lépe, ani tato doba není snadná. Některé spory zůstaly nedořešeny a některá tajemství by měla raději zůstat skryta. Své o tom ví Živa, Ludmila, Slávek, Ondráš i Karel. Každý z nich udělal něco, o čem by raději nikdo neměl vědět. Ale kdo je může soudit, když prožili mládí v době, kdy se obyvatelé Beskyd báli partyzánů stejně jako německých vojáků? Například Slávek. Teď si hraje na hrdinu a dosáhl toho, čeho chtěl, je ve straně a má vliv. Kdyby jen ostatní věděli, jak to bylo na konci války. Ale i ostatní mají šrámy na duši si prožili svoje a mají i svoje příběhy..
Příběhy z poválečného období miluju a moc mě bavilo, jakým stylem byla kniha napsaná. Postupně se otvíraly příběhy jednotlivých postav, které se propojily a skvěle vygradovaly. V příběhu nebylo žádné hluché místo a charaktery postav byly skvěle vykresleny. Příkladem může být opět Slávek. Byť to byla záporná postava a ukázkový příklad soudruha, kterého nemá nikdo rád, v příběhu skvěle sehrál svoji roli. Líbil se mi i závěr knihy, za mě to dopadlo tak, jak mělo, takže z knihy jsem opravdu nadšená
.-
Smrt na plese
Verity Bright
Feel good detektivka, krásná obálka, nádherná ořízka a titulek, že kniha je určena pro fanoušky panství Downton a Agathy Christie, to byl důvod, proč jsem si knihu chtěla přečíst. Přiznám se ale, že kniha mě nechytla tak, jak jsem očekávala.
Do knihy se mi poměrně dlouho nedařilo začíst, tempo bylo pomalé a atmosféra staré dobré Anglie byla na můj vkus tlačená trochu na sílu. Co mě ale bavilo, byla souhra mezi Eleanor a komorníkem Cliffordem, za mě to bylo originální a vtipná vyšetřovací dvojka. Bylo i fajn si na začátku tipnout, kdo je onen vrah a pak sledovat, jak se vyvíjí jejich vyšetřování. Celkově jsem z knihy měla pocit, že sleduju nějakou divadelní hru, kdy s hlavní postavou prověřuji podezřelé a hledám stopy k odhalení vraha.
Jak bych to tedy shrnula? Pokud máte chuť na odlehčenou detektivku a nevadí vám pomalejší tempo, pak vám knihu můžu doporučit.
Námi to končí
Colleen Hoover
Dojemný, emotivní, srdcervoucí. Už chápu, co na té knize všichni mají.
Lily odchází do Bostonu za novým životem. Chce uniknout trýznivým vzpomínkám na násilnického otce a matčině trpitelskému postoji. Když zde pozná Ryla, je šťastná. Ryle vypadá jako perfektní muž - milý, pozorný, navíc úspěšný lékař, co víc si přát. Až do jisté chvíle Lily žije jako v pohádce, ale pak se ji zhroutí celý svět.
Námi to končí reaguje na ožehavou problematiku domácího násilí a vychází z autorčiny rodinné historie.
Když jsem četla první část, tak jsem zpočátku cítila hlavně vztek. Vztek na to, že se tohle v rodinách děje, vztek na mámu Lily, že se nevzepřela. Vztek, že v tom nechala žít svoje dítě. Ale s každou další stránkou jsem začala cítit spíš lítost a uvědomění, že dokud člověk některé situace sám neprožije, tak o tom nic neví a nemůže soudit.
První část mě hodně zasáhla, a o to víc jsem se bála konce. Ani nevím proč, čekala jsem to nejhorší. Ale když jsem knihu dočetla, tak jsem měla radost a za ten závěr jsem byla opravdu šťastná.
Když nad tím přemýšlím, tak si nevzpomínám, kdy ve mně nějaká kniha vzbudila tolik emocí a pocitů. Je mi jasný, že většina z vás knihu už četla nebo jste o ní už slyšeli, ale pokud patříte k těm, kdo knihu ještě nečetl, tak si ji přečtěte, stojí za to!
Odešla do tmy
Claire Douglas
Tak tohle byl hodně povedený thriller!
Jedné letní noci roku 1994 v ospalém přímořském městečku beze stopy zmizí šestnáctiletá Flora Powellová. O pětadvacet let později Flořina sestra Heather nakráčí do cizího domu, kde chladnokrevně zavraždí dva lidi. Odešla do tmy je mysteriózní detektivní příběh z anglického venkova, v němž novinářka Jess odkrývá stará tajemství malého městečka, kde každá rodina něco skrývá.
Začátek příběhu byl možná trochu pomalejší, ale pak se to neuvěřitelně rozjelo a ke konci jsem už zuřivě otáčela stránku za stránkou, jak mě ten příběh nenechal chladnou.
Líbilo se mi, že příběh byl vyprávěn ve dvou časových rovinách, v roce 1994 a v přítomnosti, celý příběh se tak pomalu skládal dohromady a gradace děje stále narůstala. Příběh ve mě neustále vyvolával otázky: co se tam tedy tehdy stalo, proč Heather ty dva lidi zavraždila, jak to souvisí s minulostí? Bavilo mě, jak si autorka se čtenáři hrála, protože vy tu pravdu do poslední stránky vědět nebudete a to je to, co vás požene ve čtení. Autorku chválím i za otevřené kapitoly, které dělají knihu velice čtivou a díky kterým nešlo knihu odložit.
Celkově jsem tedy nadšená. Snad až na ten pomalejší rozjezd tady není co vytknout a vřele vám knihu doporučuji!
Tajemný host
Nita Prose
Trochu netypická detektivka, ale mě to bavilo.
Na začátku mě upoutal zvláštní styl vyprávění a nebyla jsem si úplně jistá, jestli mi to sedí. Příběh je vyprávěn z pohledu Molly a brzy pochopíte, že Molly je tak trochu jiná než ostatní..
Má svůj vlastní svět, všímá si detailů, vidí co ostatní přehlídnou a svoji práci pokojské bere velmi vážně. I díky tomu dosáhla na pozici, jaká jí náleží. Ve velkolepém hotelu se stala váženou hlavní pokojskou. Vše se ale převrátí vzhůru nohama, když je v hotelové čajovně nalezen mrtvý, světově proslulý autor detektivek.
V tom příběhu se toho zas až tolik neděje, nejsou tam žádné velké zvraty a napětí tam taky nenajdete, ale právě ten jiný styl vyprávění a podivínská Molly bylo to, co mě na tom přitahovalo. A jak jsem si na začátku nebyla jistá, zda mi ten koncept sedne, tak ta jinakost bylo to, co se mi na tom nakonec líbilo, protože co si budeme povídat, hodně knížek je jak přes kopírák. A najít něco nového nebo jiného, není už tak snadný.
Pokud tedy hledáte oddechovou, trochu netradiční detektivku, tak zkuste Tajemného hosta.
O lidech a psech
* antologie
Další soubor edice Česká povídka obsahuje devět příběhů o vztazích mezi lidmi a jejich čtyřnohými protějšky, které mají mnoho podob.
Povídky jsou opět od renomovaných českých autorů a autorek a psi jsou v nich zastoupeni v různých podobách, např. v povídce Kateřiny Tučkové Dědictví, v níž je pes přítomen jen jako dětská plastová hračka. Zajímavá byla i prostředí, do kterých byly povídky zasazeny, např. do Rumunska v povídce Ovce nebo do Moskvy v povídce Lajka. Za mě to byl tak opět skvělý mix povídek a knihu můžu tak doporučit.
Ač nejsem povídkový typ, tak tuto edici vyhledávám a vždy mě tam několik povídek opravdu zaujme. Samozřejmě, každému sedne jiná povídka a z těch x povídek člověka zaujme třeba polovina, ale za mě je to kniha, kterou můžu opravdu doporučit a není to šlápnutí vedle.
Noc špatných polibků
Dagmar Digma Čechová
Tak tohle mě hodně bavilo a knihu můžu vřele doporučit!
Noc špatných polibků je příběh čtyř odlišných kamarádek, které spojuje minulost a nově i jedna hříšná noc, po níž se nečekaně mnohé změní. Aneb, co svede jedna rozlučka se svobodou a nespokojenost ve vztahu.
Stylem psaním mi to připomínalo knihy Patrika Hartla a to co jsem loni čekala od Gazel, jsem dostala tady. Skvělý příběh, ve kterém se řeší nefungující manželství, touha po dítěti, sex a nevěra. Autorka celý příběh vypráví pohledem jednotlivých kamarádek, prolíná současnost s minulostí a pro mě to byl věrohodný příběh ze života několika žen.
Jediný, co bych vytkla, byl konec. Představovala bych si ho víc dotažený, ale jinak jsem byla opravdu spokojená!
Dej mi pokoj
Petra Štarková
Tak tohle byla skvělá kniha a určitě ji můžu doporučit! Dej mi pokoj nabízí pohled do života šesti lidí, kteří se ve svém pokoji ukrývají před realitou a čekají, kdy se něco změní, protože každý z nich je svým způsobem nešťastný a touží po lepším životě.
Marta se stará o svoji nemocnou matku a čeká, kdy bude moct konečně žít. Adéla je věčně na pracáku a nějak neví, co se sebou. Dušan je po nehodě odkázaný na vozík a pomoc rodičů, kteří se do pomoci ale nehrnou. Pro Josefa se jeho pokoj stal dobrovolným vězením, protože skrývá jedno tajemství. Pro Táňu a její dvě malé děti je bývalý dětský pokoj azylem a pro jejího partnera Luise úkrytem před spravedlností.
Líbilo se mi, že kapitoly jsou psané z pohledu jednotlivých postav a často se prolínají. Kvituji i kolik témat se v knize objevilo - alkoholismus, domácí násilí, jak těžký může být pro člověk s handicapem návrat do běžného života, náročná péče o seniora nebo sexuální orientace. Na textu je i poznat, že autorka je psycholožka a jako celek vše do sebe hezky zapadlo.
Ne, není to oddechovka, ale právě proto mě to tak bavilo. Přece jen těch romantických slaďáren už taky bylo dost. Takže ještě jednou: Doporučuji!
Procházky Prahou Kláry Hášové
Klára Hašová
Pojďte se zase jednou toulat Prahou. Projít si místa, která už třeba dobře znáte nebo naopak objevit zákoutí, o kterých jste dosud nevěděli
Procházky Prahou Kláry Hášové je další poetický průvodce fotografky, spisovatelky a instagramové influencerky Kláry Hášové. Od loňského roku mám v knihovně její první knihu Pražský (k)rok, která mě uchvátila, takže na její druhou knihu jsem se moc těšila a jsem opět nadšená. V knize jsou opět nádherné fotografie Prahy, z kterých je cítit úžasná atmosféra města a dozvíte se zde samozřejmě i něco o historii Prahy.
Při čtení a listování knihou jsem měla hned chuť vyrazit do centra a místa si projít a věřím, že z knihy budete mít podobné pocity. Klára vám v knize nabízí sedm procházkových okruhů její milovanou Prahou a už je jen na vás, kterou trasou se vydáte Ideálně si vzít knížku s sebou, toulat se městem a prostě se jen kochat výhledy a krásnými místy. Kláru sleduji i na IG @klara_has a její fotky Prahy prostě miluju.
Jestli máte Prahu taky tak rádi, žijete tady, rádi sem jezdíte na výlety, tak můžu knihu určitě doporučit.
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Knihy Colleen Hoover nemám tolik načtené, ale když to porovnám s tím, co jsem od ní zatím četla, tak ano, je to něco jiného, než píše běžně.
Kniha je čtivá a příběh se čte prakticky sám, ale já jsem z něj necítila žádné emoce a nepodařilo se mi do něj nějak ponořit. Primárním problémem bylo to, že se tomu nedalo věřit a celý ten příběh byl prostě nereálný a to mi na tom vadilo nejvíc. Námět knihy zajímavý, ale potenciál nevyužitý.
To se že agent zamiluje do partnerky drogového dealara, po kterém jde jeho oddělení, se stát může, beru. Často se stane, že člověk se zamiluje do někoho, do koho nemá. Ale těch chyb, kterých se kvůli tomu dopustil a koho všeho ohrozil, to mi hlava nebrala.
Samotný závěr tomu pak nasadil korunu. Nechci samozřejmě spoilerovat, ale jsou věci, který vědět nemusíte a pak jsou věci, který je ku*va dobrý vědět z různých důvodů.
Za mě tedy průměr, ale na Colleen určitě nezanevřu, už teď mě čekají další 2 její knihy.
Útěky někam jinam
* antologie
Někdo utíká do města a někdo naopak na venkov. Někdo utíká za svými sny a ideály a někdo jen prostě potřebuje utéct od reality.
Jedenáct českých autorek a autorů ve svých povídkách vypráví o útěcích ve všech možných podobách a třeba se v nich najdete i vy
Tato edice povídek je pro mě už taková sázka na jistotu aneb miluju český autorky a autory
Co se týče obsahu této povídkové sbírky, tak bych řekla, že byla mírně slabší, než jiné, ale i tak mě knížka bavila. Ano, našly se tam povídky, které mi přišly o ničem, nebo byly příliš jednoduché, ale i povídky, nad kterými jsem se zamyslela nebo zasnila.
Sami jsme s manželem odešli z jednoho města do hlavního města, abychom teď pravidelně utíkali na venkov A víme, že nás ještě minimálně jeden útěk čeká, takže na tyto povídky jsem se těšila.
Tak pokud se vám chce taky někam utéct, aspoň myšlenkami s knížkou, pak doporučuji
Americký milostný experiment
Elena Armas
Začátek knihy se mi líbil. Když Rosie na Luka zavolá poldy, protože si myslí, že se do bytu její kamarádky snaží někdo vloupat, říkala jsem si, že tady se budu bavit, ale postupně se příběh začal táhnout a začal mě nudit. Na mě tam bylo hodně žvanění, nic moc se tam nedělo a přišlo mi, jak kdyby autorka měla ten stejný problém, co hlavní hrdinka. Sice má smlouvu na druhou knihu, ale schází ji inspirace.
Co mi tam taky nesedlo, byly právě ty velký romantický gesta. Ten příběh byl místy až tak moc romantický, že si člověk říkal, tohle se fakt může stát jenom na papíře. Za mě to tak bohužel nebylo něco extra. Původně jsem si chtěla přečíst i Lásku po španělsku, ale asi ji vynechám
Když přeskočí jiskra
Donna Ashcroft
Když přeskočí jiskra je romantická oddechovka, která jede na vlně romantických útěků od Julie Caplin. Od autorky jsem loni četla Vánoce na skotském hradě a kniha se mi moc líbila, takže na její další knihu jsem se těšila, ale tady se bohužel nadšení nekoná.
Za mě tam ta jiskra prostě nepřeskočila. Sice se mi líbilo prostředí, do kterého byl příběh zasazen, malebný skotský venkov a tradice místních lidí, ale děj mi přišel poměrně nudný, dialogy často o ničem a chybělo mi tam právě to jiskření a chemie. Za sebe bych tak spíš doporučila knihu Vánoce na skotském hradě.
Nicméně, autorka těch knih napsala už víc a věřím, že brzo vyjdou i u nás a většina z nich má na Goodreads hezké hodnocení. Na Donnu Ashcroft tak určitě nezanevřu a na další její knihu jsem zvědavá.
Kolem dokola
Lucie Hušková
Jak se vám změní život, když někomu neúmyslně způsobíte smrt? A jak se změní život člověku, který kvůli vám o někoho přišel? O tom je kniha Kolem dokola.
První část knihy patří Zoje. Její život se převrátil naruby ve chvíli, kdy srazila cyklistu, který následně zemřel. Od té doby ji sžírá pocit viny, trápí ji psychické i fyzické problémy. Má tendenci se trestat a výčitky svědomí ji pronásledují na každém kroku. A byť se s tím snaží bojovat a svoje problémy řešit, točí se v začarovaném kruhu.
Marek je na druhé straně, přišel o tátu. Rána je ale pro celou jeho rodinu, která se s tím musí vyrovnat a naučit se žít bez milované osoby, která tu najednou není.
Je vám jasný, že tohle je depka od začátku do konce, ale mě takové knihy baví a musím říct, že příběh mě hned od začátku zaujal. Téma knihy je rozhodně originální. Oceňuji, jak jej autorka podala a líbil se mi i jednoduchý styl, kterým je kniha psaná. Pocity postav byly vykresleny věrohodně a člověk to příkoří osudu prožíval s nimi. Za mě je to tak příběh, který nutí k zamyšlení a takové knihy mám ráda.
Símka se mi sice líbila o něco víc, ale Kolem dokola můžu určitě také doporučit. Lucie Hušková je pro mě rozhodně zajímavá autorka, která umí psát a její tvorbu tak budu určitě dál sledovat.
Česká démonologie: Tucet příšerných strašidel Čech, Moravy a Slezska
Jan Kravčík
Kniha se ke mně dostala náhodou, ale za tu náhodu jsem ráda, protože tohle je hodně povedená kniha.
V knize najdeme informace o 12 strašidlech: Divožence, Hejkalovi, Polednici, Šotkovi, Hastrmanovi, Můře, Čertovi, Permonovi, Bílé paní, Bezhlavým rytíři, Fextovi a Divokém honu. Věřím, že o většině z nich jste slyšeli, ale víte o nich něco bližšího? Já jsem na tom byla bídně a líbilo se mi, kolik zajímavostí o nich kniha nabídla. Velký plus dávám i tomu, že v knize nejsou jen holá fakta, ale skutečné příběhy, které se vypráví už dlouhá léta a o to je ta kniha poutavější. Musím samozřejmě i zmínit naprosto úžasné ilustrace strašidel, které skvěle dokreslují atmosféru a celá knížka tak dostává úplně nový rozměr. Myslím, že knížku ocení i větší děti, který mají už klasických pohádek dost.
Celkově hodnotím knihu velmi pozitivně a ke knize se budu určitě vracet.
Dům na konci ulice
Karla Kubíková
Tohle byla tak krásná kniha
Hlavní postavou je zde Nina, čerstvá důchodkyně, která si žije svým klidným životem v domě po rodičích. Žije sama, její jediný syn žije v Latinské Americe, manžel ji už zemřel a se svým bratrem si roky nerozumí. Proč?..
Nina nám v knize postupně odhaluje svůj příběh, svá trápení, svoje obavy a nakonec i traumatický zážitek, s nímž se dodnes nevyrovnala.
I když Nina stárne a síly ubývají, vše zvládá sama, až do chvíle, kdy si všimne, že si nepamatuje vše, jak by měla. Víc už prozrazovat nebudu
Dům na konci ulice se zpočátku může jevit jako prostý, obyčejný příběh, ale zanechá ve vás mnoho
Nina mě okouzlila, dojala a vím, že mi příběh uvízne v paměti. Určitě tak můžu doporučit.
A mimochodem ta obálka? Ach!
Host
B. A. Paris (p)
Mě to bavilo, ale thriller v tom moc nehledejte.
Autorka přichází s příběhem, jehož zápletka je možná už taková ta klasika, ale mě tohle právě baví. Máme tu manželský pár, který nemá zrovna ideální vztah. Sousedy, kteří se občas chovají zvláštně a rodinnou přítelkyni, se kterou to brzo začne skřípat. Každý tam má samozřejmě nějaké to tajemství, a když se pak objeví policie a oznamuje vraždu, děj nabere spád. Celkově to je tak něco, v čem já si libuju. Postav tam bylo tak akorát, a přestože mě mnohdy rozčilovaly, tak mi tam seděly.
Jasně, z těch 320 stránek by se to dalo seškrtat na polovinu a na to, že se tam toho zas tak moc neděje a děj plyne pomalu, to chce i na jednu stranu obdiv, že to autorka dokázala natáhnout na 300 stran, ale mě to zaujalo a furt jsem si říkala, o co tam teda jde?
Celkově bych knihu hodnotila jako fajn oddechovku a za mě to tak byla určitě lepší kniha než Dilema nebo Terapie.
