VeruHoráková komentáře u knih

Tak tohle bylo hustý! Od autorky jsem četla již jednu knihu a to Kořist a byť mě příběh zaujal, styl psaní mi tam tehdy moc nesedl. Z nové knihy jsem tak měla trochu obavy, nicméně chtěla jsem dát Yrse ještě jednu šanci a dobře jsem udělala!

Na začátku příběhu se dozvídáme, že na odlehlém statku došlo k brutální vraždě rodiny a jejich chůvy a následně je děj příběhu veden ve dvou dějových linkách -  co se dělo na statku před vraždou rodiny a následně samotné vyšetřování vraždy. Kapitoly PŘED a PO na sebe hezky navazují, doplňují se, vysvětlují a v závěru se skvěle propojí. Obě dějové linky mě bavily, ale linku PŘED jsem vyloženě hltala a byla napjatá, co se tam ještě objeví. Dlouho se mi u thrilleru nestalo, že bych měla tak stísněné pocity a vyloženě potřebu vědět, co se tam stalo a to mě hnalo ve čtení dál a dál.

Linka PŘED je vyprávěna z pohledu chůvy Sóldís a její pohled na události mě bavil. Prvotní nadšený dojem z nové práce brzy vystřídal zvlášní dojem z rodiny, svíravý pocit, že je někdo sleduje a nakonec strach o život. Líbilo se mi, že i když se tam toho děje hodně a příběh je skvěle vykreslen, nebyla šance uhádnout, kdo je vrah. A i když od začátku víme, co se stalo, tak právě postupné odhalování celého masakru dělalo příběh stále napínavější.

Za mě to byl tak skvělý thriller z Islandu s napínavou atmosférou, který můžu jednoznačně doporučit. A opravdu mě těší, že se jedná o knižní sérii, další díl tak budu bedlivě vyhlížet.

5 08.02.2024

Tak tohle mě bavilo. Mám ráda příběhy z poválečného období a z období komunismu a Kdo šije u Podolské? je krásná kniha se silným příběhem zasazeným právě do této nelehké doby.

Kniha popisuje osudy salonu od roku 1947 do roku 1971 a během této doby můžeme sledovat nejen změny, které salon provázely, ale i to, jak se měnila doba, jak lidé nechápali, co se vlastně děje a jak se optimismus po válce pomalu vytrácel a vystřídaly jej obavy a strach. Autorka období nástupu komunismu dobře vykreslila a při čtení jsem měla tísnivé pocity, které mám často, když čtu knihy právě z tohoto období.

O salonu jsem do této doby moc nevěděla a ráda jsem o něm něco dozvěděla. Osud paní Podolské mi nebyl z vyprávění lhostejný a bylo mi ji líto. Celý život budovala svůj salon, na který byla právem pyšná, aby o něj pak kvůli komunistům přišla. Nicméně i přes nepřízeň osudu ale zůstávala silná a o to víc se mě její příběh dotkl.

Líbilo se mi, že příběh se ale netočil jen kolem paní Podolské. V knize lze sledovat i osudy švadlen salonu - Květy a Mileny nebo syna paní Podolské a více hlavních postav já vždy kvituji, příběh je tak o to bohatější a zajímavější. Knihu tak můžu určitě doporučit a od autorky si určitě přečtu i její další knihy.

12 07.02.2024

O Delphine de Vigan jsem zde psala už několikrát a kniha No a já je jen dalším příkladem, proč se mi její tvorba tak líbí.

Autorka se tentokrát zaměřila na problematiku bezdomovectví, jak snadné je ocitnout se ulici a jak těžký může být návrat do běžného života. A na problémy dospívání a pocity osamění. Útlá knížka, která toho má ale opět hodně, co nabídnout.

Delphine nepíše velké bichle, nemusí, protože ten děj se tam rozvíjí hned od počátku a na pár stránkách dokáže vykreslit uvěřitelný příběh, nad kterým se prostě zamyslíte. Psychologie postav zde byla napsaná opět na jedničku. Pod kůži se vám dostane každá postava, která se v knize objeví a do všech se dokážete vcítit a pochopit je. Kniha je napsaná čtivě, ale nikoliv jednoduše nebo jednotvárně. Při čtení jsem cítila smutek, naději, zoufalství, radost, lítost.. a po dočtení jsem musela nechat příběh opět vstřebat.

A to jsou přesně ty důvody, proč knihy Delphine de Vigan tak miluju. Pokud jste od ní ještě nic nečetli, tak to zkuste. Ty příběhy ve vás nějakou dobu zůstanou.

5 29.01.2024

Svět Harryho Pottera mám moc ráda. Filmy jsem viděla několikrát a vím, že v budoucnu se na ně ještě několikrát podívám, ale co se týče knih, tak tam mám mezery. Nejsem ten typ fanouška, který každou knihu četl xkrát a zná každou hlášku nazpaměť, ale i možná proto jsem si tuhle knihu víc užila. Kniha má krásné ilustrace, přehledné zpracování, zajímavosti, plánky, fakta a pro mě je to tak kniha, díky které jsem si spojila hodně věcí, udělala si přehled a byl to pro mě krásný návrat do Bradavic.

Kouzelnický almanach není kniha, kterou si přečtete jednou od začátku do konce. Naopak, je to kniha, ke které se budete vracet stále dokola, můžete ji číst od začátku nebo od konce, pokaždé se zaměřit na jiný kout Bradavic, naučit se nová zaklínadla, navštívit Prasinky, dozvědět se víc o dracích, letkvarech nebo bylinkářství a to mě na tom baví nejvíc.

1 23.01.2024

Potkáme se v Praze je krátká 28mi stránková povídka, kterou napsala Julie Caplin pro české čtenáře a za mě je to přesně taková ta milá povídka, ze které by šel udělat celý příběh.

Líbilo se mi, že se povídka odehrává v předvánočním období a jsou v ní uvedeny místa a památky, které my moc dobře známe a myslím, že nebudu jediná, kdo při čtení dostal chuť na svařák nebo se projít zimní Prahou

Povídku jsem měla přečtenou během pár minut, ale krásně mě nalákala na další romantický útěk, který bude brzy právě z Prahy. Jsem moc zvědavá o čem bude příběh tentokrát, v jakém období se bude odehrávat nebo jak bude vypadat obálka knihy, ale ať už to bude o čemkoliv, těším se, že si Prahu projdeme společně s Julii Caplin.

2 23.01.2024

Pláňata jsem četla už před nějakou dobou, ale pořád tak nějak nevím, jak to uchopit.

Tvorbu Petry Dvořákové miluju. Její knihy bych četla stále dokola, i proto jsem se na její novou knihu těšila a měla velká očekávání, ale... tady se to nějak nepotkalo. Nechci říct, že bych byla vyloženě zklamaná nebo, že by Pláňata byly špatný, styl psaní byl perfektní jako vždy, ale od toho příběhu jsem prostě čekala víc.

Ten příběh tam tak nějak plyne, čte se to v podstatě samo, ale taky se tam v podstatě nic moc neděje. Pořád jsem čekala, kdy tam bude nějaký zvrat, o čem ta kniha bude tentokrát, pár náznaků tam vždy i bylo, ale nakonec z toho nic nebylo. Schválně, kdo tam taky čekal, že ten otec si k Pavlíně dovolí víc, než by měl? Za mě tam prostě nebyl takový ten wow efekt. Začátek anotace tu knihu docela dost vystihuje, obyčejná rodina, obyčejné profese, obyčejný dům a nehybný čas.

Knihu tak hodnotím jako průměr, ale na další autorčinu knihu se samozřejmě těším.

7 23.01.2024

Tak tohle mě extrémně bavilo! A mám pocit, že už dlouho jsem takhle něco nehltala. Bavil mě styl psaní, líbilo se mi tempo a gradace děje a líbilo se mi, jak byla napsaná hlavní postava. S ní prostě nešlo nesympatizovat a o to víc vás pak bude celou dobu štvát, jak se k ní chová její vlastní rodina. Ale na tom je to právě celý založený a i díky tomu se to tak dobře četlo. Všechny vztahy špatně a vy s každou další stránkou čekáte, co se Jodi zase pos*re, co ji kdo zas udělá a odkud to zase přiletí.

Hospodyně není ničím novým v tomto žánru a některé linky tam odhadnete předem, ale čtivost se knize rozhodně nedá upřít a kdybych měla více času, tak je to přesně ta knížka, kterou bych chtěla číst celý den, abych věděla, jak to dopadne.

Závěr knihy mě trochu překvapil, čekala jsem, že to s Hospodyní dopadne nějak jinak, ale nevadilo mi to tam, takže za mě hodně povedená knížka.

Autorku Joy Fieldingovou jsem neznala, ale po Hospodyni se na ni určitě více zaměřím. Protože jestli jsou i ostatní její knihy takhle dobrý, tak jsem našla zlatý důl. Těch knih už napsala totiž poměrně dost

7 23.01.2024

Knihu jsem četla pár dní před Vánocemi a jsem za to moc ráda, protože tohle byl tak milý vánoční příběh, že mě to na Vánoce krásně naladilo.

Příběh se odehrává v zasněženém Skotsku v předvánočním období a je to příběh o plnění vánočních přání, ochotě pomáhat, přátelství a samozřejmě tam nechybí romantická linka. Líbilo se mi, že to nebylo psaný na sílu, za každou cenu z toho ten vánoční příběh vyždímat. Naopak, příběh tam hezky plyne a vy si užíváte zasněžené Skotsko, vánoční školní besídku, vůni kávy, vánoční dobroty, teplo krbu a příjemnou předvánoční atmosféru.

Úsměvný je, že knihu doporučuje zrovna Julie Caplin. Kdyby mi někdo řekl, že tu knihu napsala ona a je to její další romantický útěk, tak bych o tom vůbec nepochybovala. Tato kniha se mi dokonce líbila i víc než Hrad ve Skotsku, který Julie Caplin napsala

Knihu tak můžu určitě doporučit. Na zimní období je ideální

9 04.01.2024

Na knihu jsem se opět nechala nalákat @pennyandbooks a @radablazek v rámci podcastu @kniznikkub. Autorku Jojo Moyes jsem znala, ale nikdy jsem od ní nic nečetla. A ačkoliv nejsem povídkový typ, udělala jsem si radost a tu knihu si koupila a byla trefa do černého.

Kniha začíná právě povídkou Paříž pro jednoho a z celé knihy to je nejdelší povídka a za mě i ta nejlepší Je to příjemný romantický příběh, který vás provede Paříží a člověk se u toho i zasní

Zbylé povídky jsou už kratší. Některé jsou vtipné, nekteré jsou jednoduší. Samozřejmě některé baví víc, některé míň, ale celkově knihu hodnotím pozitivně. Styl psaní autorky mi sedl a určitě si od ní ještě něco přečtu. Co ještě musím vyzdvihnout, je samotná obálka a ořízka knihy, dlouho jsem v ruce nedržela tak krásnou knihu

4 28.12.2023

Nemůžu říct, že by mě to úplně nebavilo, ale na mě to bylo až moc překombinovaný a hlavně nereálný. Ale vezmeme to popořadě.

Začátek příběhu začal slibně. Hlavní postava přijde za podivných okolní o svého manžela a člověk si říká, co za tím je. Do hlavní postavy nebyl problém se vcítit a spolu s ní chcete přejít na to, proč byl její manžel zavražděn, ačkoliv policie tvrdí, že šlo o sebevraždu. Následně se ale začne rozvíjet kolotoč různých zvratů a událostí, nad kterými jsem kroutila hlavou, a když jsem četla závěr, tak už jsem si říkala: to jako vážně? Člověk je až překvapený, co všechno autor dokázal do příběhu vecpat Přitom tomu chcete aspoň trochu věřit, ale tady to prostě nešlo a v tomto případě opravdu platí, že někdy je míň prostě víc.

Nicméně, i přesto jsem se celou dobu zajímala, jak příběh dopadne, takže za mě takový průměr.

7 28.12.2023

Případy Josefa Bergmana od Michaely Klevisové jsou už pro mě sázka na jistotu a Vraní oko byl tak další skvělý díl, který mě bavil od začátku do konce.

Ačkoliv je autorka označována za královnu českých detektivek, tak vyšetřování není to hlavní o co v knize běží. V popředí se vždy více řeší vztahy mezi sousedy na vesnici nebo ve městě a dozvídáme se tak, kdo komu závidí, kdo se s kým nemusí nebo kdo má jaký tajemství a to celé je právě doplněno vyšetřováním vraždy kriminalistou Bergmanem. A je to právě to, co mě na tom tak baví.

Kniha se mi četla už klasicky hezky, postavy byly sympatické a líbil se mi i popis přírody, kde se děj odehrával. Vyšetřování mělo spád a líbilo se mi, že vraha jsem opět vůbec neodhadla.

Kdo od autorky zatím nic nečetl, tak určitě neváhejte, protože všechny knihy, které jsem zatím četla, byly skvělé. Já tak doufám, že další díl na sebe nenechá dlouho čekat a brzo se dočkáme dalšího případu.

14 10.12.2023

Šampaňské, Francie a romantika. Kombinace, která prostě musí fungovat Vinice ve Francii je už desátý díl ze série romantických útěků a mě to pořád baví

Jasně, ten scénář je tam pořád stejný a kdo čte tyto knihy pravidelně, tak už ví, co může očekávat, ale pro mě je to vždy milá oddechovka, u které si odpočinu.

Tentokrát se příběh odehrává v prostředí francouzských vinic a já jsem dostala, co jsem očekávala. Milý romantický příběh, krásný popis přírody, dobré jídlo a samozřejmě víno, které tam teklo proudem Za sebe tak můžu knihu doporučit a už se těším na další díl, který bude z Prahy!

3 10.12.2023

Tak tohle mě bavilo! Na knihu jsem narazila díky podcastu @knizniklub a když jsem slyšela, jak nadšeně ní mluvili @pennyandbooks a @radekblazek, tak jsem pro ni mazala do knihkupectví a dobře jsem udělala!

Zlatá vařečka je pohodová oddechovka s originálním námětem pekařské soutěže s jemnou detektivní zápletkou. Pokud jste sledovali soutěž Peče celá země, pak si také jistě promítnete celý příběh do této soutěže v čele s Maršálkem a Bebarovou a budete fandit svému favoritovi :)

Na začátku příběhu je všech šest soutěžících představeno a následně můžeme sledovat, jak se jim daří jednotlivé dny při pečících výzvách. Líbilo se mi, jak jsou kapitoly vyprávěny z pohledu jednotlivých účastníků a bylo i vtipný číst, o tom, co si kdo myslí o ostatních. Každý den soutěžící pekli jinou dobrotu a můžu vám garantovat, že s tím, jak každý z nich v rámci soutěže popisoval jaký dort nebo koláč zrovna peče, dostanete určitě chuť na něco sladkého a třeba se i sami pustíte do pečení. Já si teda minimálně začala vybírat nový mixér

Celkově se mi kniha četla moc dobře a není tady co vytknout. Pokud tedy máte rádi soutěže o pečení nebo o vaření a sedí vám feel good detektivky, pak je tohle kniha rozhodně pro vás.

4 20.11.2023

Už jste měli někdy pocit, že čtete knihu o sobě? Že jste si říkali, ano, to je přesný, tohle dělám, takhle danou situaci prožívám? Autorka v knize trefně vystihla snad všechno, čím si introverti nebo citliví lidi procházejí a jako introvert to můžu snadno posoudit.

Sama mám ráda svůj klid, stačí mi mít kolem sebe pár blízkých lidí a nemám potřebu být středem pozornosti a často jsem se v knize tak poznávala a bylo fajn si k tématu přečíst i vysvětlení, proč to tak třeba máme.

Co musím také vyzdvihnout, je grafické zpracování celé knihy. Cíťa je krásně ilustrovaná kniha a s klidem můžu říct, že takovou knihu jsem v ruce ještě nedržela. Ilustrace se k tématu skvěle hodily a celou knihu jen podtrhly. Pro mě to byla zajímavá kniha a můžu ji doporučit

3 18.11.2023

Tak zase půjdu proti proudu, ale já se přiznám, že mě to moc nebavilo. Recenzi jsem se rozhodla napsat až pár dní po dočtení knihy, abych přišla na to, čím to bylo, nebo co mi tam chybělo, ale akorát to vedlo k tomu, že jsem měla problém si vybavit jména hlavních postav, což je teda u mě co říct. Na druhou stranu to ale zase vypovídá o tom, jak moc mě kniha zaujala.

Kniha byla čtivá, to se nedá upřít, ale ani jedna linka mě tam nějak víc nezaujala a ten týden holek mi zas tak bouřlivý nepřišel, což teda možná bylo i tím, jak to bylo podaný. Každý den jsem přečetla část jedné z holek a nějak jsem pořád čekala, kdy přijde takový ten příjemný wow efekt, že čtete nového Hartla, ale už po první části Heleny jsem si říkala, že jestli se to celý ponese v tomhle duchu, tak těch 400 stránek bude hodně dlouhých.

Ten příběh je sice ze života, ale nevzbudil ve mně nějakou emoci. Přitom často se mi stává, že s postavou souzním nebo není problém se do ní vžít, ale tady se to prostě nějak nepotkalo.

Knihy Patrika Hartla miluju, Pražský erotikon bych četla stále dokola, možná i proto mám vždy od jeho nové knihy vysoká očekávání, ale za mě byly Gazely takový průměr, neurazí ani nenadchnou.

8 18.11.2023

Tak tohle byla sakra dobrá detektivka! Kniha mě chytla hned od počátku a hltala jsem každou stránku, protože děj tohoto příběhu je poměrně pestrý.

Na začátku se řeší vražda dvou mladých lidí. To vyšetřovatele zavede na statek zvaný Svatyně, kde žije pospolu kult lidí, o kterém by se dalo říct, že to je rádoby sekta, která se do příběhu skvěle hodila a v žádné knize jsem na to ještě nenarazila. Přestože se lidé na statku tváří, že jsou tam všichni dobrovolně, a mohou kdykoliv ze statku odejít, něco tam nesedí a člověk si furt říká, že to musí nějak souviset s tou vraždou. V průběhu vyšetřování do příběhu dále vstupuje žena, která byla několik let pohřešovaná, načež se zjistí, že byla unesena mužem, který žije několik let v místních lesích v jeskyních a ženu tam celou dobu držel.

Několik linek, jedna záhada větší než druhá a je to právě Josie, která musí vyřešit, jak je tohle všechno propojený.

Můžu říct, že já jsem teda byla hodně zvědavá, jak tohle dopadne a byla jsem napnutá až do konce. Příběh byl opravdu chytře vymyšlený a perfektně sehraný, takže tady není co vytknout.

Kniha se dá číst samostatně, ale pokud budete chtít sledovat vývoj hlavních postav, tak bych začala s celou sérii od začátku. Sama si doplním některé předchozí díly, které jsem nečetla, protože tahle série mě baví!

9 18.11.2023

Pomocnice je psychologický thriller o služebné, která proniká do tajemství jedné rodiny a jak už anotace napovídá, není to jen pomocnice, která by si měla dávat pozor.

Na knihu jsem četla skvělé recenze a to jak na Goodreads, tak na databázy knih, takže jsem se po delší době těšila na kvalitní thriller. Nicméně já zase půjdu jednou proti proudu, protože za mě to byl jen průměrný thriller a úplně jsem si z toho na zadek nesedla. Asi je to tím, že thrillerů jsem přečetla poměrně už dost a mám tak na ně vyšší nároky a co se týče Pomocnice, tak mi tam chybělo takový to napětí. Jasně, byla jsem zvědavá, co za tím vězí (i když jsem to teda tušila), ale že bych hltala každou stranu, se říct nedá. Některé věci mi tam přišly přitažené za vlasy a v jistých prvcích mi to zase připomínalo jinou knihu (názvem nebudu spoilerovat, ale myslím, že většina bude vědět), takže když v půlce knihy přišel ten kýžený zvrat, tak jsem z toho zas tak překvapená nebyla. Nicméně musím říct, že kniha byla čtivá, jsou tam krátké kapitoly, což mi vždy sedí a kdybych těch thrillerů už nečetla tolik, tak by to hodnocení bylo vyšší. Celkově ta kniha tedy nebyla špatná a věřím, že hodně čtenářů ji ocení, ale já jsem čekala víc.

3 10.11.2023

Tak tohle byla hodně povedená prvotina! Příběh se zdá být jednoduchý, ale je syrový a bolestivý a čím blíž jste konci, tím víc vás z něj svírá úzkost. Zároveň vás ta úzkost ale nutí číst dál, protože chcete vědět, jak příběh dopadne. I proto jsem knihu přečetla během jednoho dne - škoda toho otevřeného konce :)

Autorovi se skvěle podařilo zachytit a popsat, jak může vypadat gaslighting, který je hlavním tématem knihy. Za mě to bylo i ukázka toho, že domácí násilí nemusí být vždy jen fyzické, ale i psychické a je otázka co je horší. Postavy a jejich pocity byly popsané věrohodně a do hlavní hrdinky nebyl problém se vžít a soucítit s ní.

Téma knihy bylo rozhodně originální, příběh byl skvěle vykreslen a styl psaní mi sedl. Za mě tedy není co vytknout. Kniha by vám tak neměla rozhodně uniknout a na další dílo autora jsem zvědavá, rozhodně budu mít Jakuba Stanjuru v hledáčku.

6 01.11.2023

Vděk může na jednu stranu působit jako jednoduchý, prostý příběh. Ale právě ta jednoduchost je asi to, proč ta kniha je tak skvělá.

Důvod, proč mě kniha zaujala, byl ten, že mě samotnou během čtení začaly napadat myšlenky, jak to asi bude vypadat, až budu stará já a to se mi snad u žádné knihy nestalo. Myslím, že když je člověk v mladém věku, tak nepřemýšlí, co bude za 30 nebo 40 let a bere za samozřejmost, že není nijak omezován vlastním tělem nebo věkem, ale za těch 30, 40 let to tak být nemusí a kniha vás tak ponoukne k zamyšlení. Za mě je to tedy bravurně zpracovaný lidský a dojemný příběh o ztrátách a stáří a myslím, že kniha se dotkne hodně lidí, protože stáří se bude jednou týkat nás všech.

Dalším hlavním tématem knihy je právě samotný vděk. V knize se řeší, co vlastně znamená být vděčný, skutečně vděčný a tento pocit je tam také skvěle zachycen a vykreslen. Knihu tak určitě doporučuji.

5 24.10.2023

Přemýšlím, jak popsat pocity, které z knihy mám.

Knih o životě Židů během druhé světové války, holocaustu a koncentračních táborech jsem přečetla několik, a i když jsem si myslela, že o holocaustu už jsem četla vše a nic mě nemůže překvapit, tak takhle kniha mě tedy vyvedla z omylu. Ten rozdíl, proč se vám tento příběh vryje do paměti je ten, že příběh není smyšlený, ale je o přeživším, který ty hrůzy zažil a přežil. Vyjma knihy Mengeleho děvče, jsem nikdy nečetla knihu, která by obsahovala tolik podrobností o mučivých zážitcích chlapce v různých koncentračních táborech. A jak jsem již zmínila, i když člověk ví, co se během války dělo, tak mně z toho vyprávění bylo úzko a stále jsem si říkala, jak se tohle mohlo dít a jak to ten chlapec mohl přežít.

Vyprávění začíná idylickým dětstvím a rodinnou pospolitostí v obsáhlém příbuzenstvu. Následně jsou vylíčeny hrůzy koncentračních táborů, zvrácenost dozorců, ale i nezdolná touha přežít a nevzdat se. V závěru knihy se lze následně dočíst jaké to bylo vrátit se do normálního života a co vlastně po těch všech hrůzách bylo normální.

Koho tedy zajímá autentické vyprávění přeživšího koncentračních táborů nebo komu sedla kniha Mengeleho děvče, tak se určitě zaměřte i na tuto knihu.

1 22.10.2023