Adellll
komentáře u knih
Medvědín
Fredrik Backman
Vynikající kniha, od které jsem doslova nemohla odtrhnout zrak. Jsem moc zvědavá na další díly, zvlášť po tom, co autor dokázal tak přirozeně a zároveň citlivě zpracovat v této knize tolik složitých témat.
Poupátka
Hana Lehečková
Nevím, jestli mohu říci, že se mi kniha líbila, ale minimálně na mne velmi silně zapůsobila. O to více, že se je z části autobiografická. Dokonale vykreslená atmosféra i psychika jedenáctileté dívky. Román je také až překvapivě čtivý, ale zároveň neskutečně realistický.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Musím říci, že mne kniha moc příjemně překvapila. Nikdy jsem nebyla velká fanynka jak autora, tak postavy Draca Malfoye, a ke čtení této knihy jsem se proto dostala vlastně jako slepý k houslím. Čekala mě však výborná autobiografie, kde se autor krom samotného natáčení dotýkal i těch nejosobnějších témat, což moc hezky dokreslovalo celý obrázek.
Faktomluva
Hans Rosling
Od knihy jsem měla už od začátku kvůli výborným hodnocením velmi vysoká očekávání. Musím však říct, že výsledek byl snad ještě lepší. Informace v knize bych opravdu nazvala life-changing, akorát můj primitivní lidský mozek už teď, pár týdnů po dočtení, spoustu z nich zapomněl:). Takže moc doufám, že se ke knize budu čas od času vracet a připomínat si je. Minimálně mi však po přečtení zůstal mnohem pozitivnější pohled na svět, než jsem kdy dřív měla (což je něco, co bych od literatury faktu asi nikdy nečekala).
Nevědění
Milan Kundera
V originále mi kniha dala upřímně docela zabrat, občas jsem se trochu ztrácela v autorově uvahách, to mi ale naštěstí vynahradilo kouzlo čtení o své zemi v cizím jazyce (což bych nikdy neřekla, že pro mne bude něco tak poetického). Kniha sama o sobě se mi líbila, i když jsem z anotace měla trochu jiná očekávání.
Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
Výjimečná kniha, kterou jsem určitě nečetla naposledy.
Zkáza Ďáblova akru
Ransom Riggs
Nad přečtením posledního dílu série jsem dlouho váhala, především kvůli podle mého názoru nepříliš vydařené předposlední knize. Neměla jsem od Zkázy Ďáblova akru prakticky žádná očekávání a do čtení jsem se pustila spíš kvůli pocitu, že už to chci mít za sebou. Ale kupodivu se mi kniha nakonec opravdu, ale opravdu líbila. Možná i srovnatelně s původní sérií. I tak jsem však ráda, že autor konečně sérii ukončil, navíc v takhle důstojném duchu. Původní trilogii si možná ještě někdy přečtu, což asi o zbylých knihách říci nemohu, i když zrovna tato byla více než vydařená.
Hledání Aljašky
John Green
Jedno musím Johnu Greenovi přiznat: kniha byla opravdu čtivá. Zbytek mých pocitů z Hledání Aljašky bohužel už tak pozitivní není. Ano, i když se jednalo o zábavné čtení, vůbec jsem vlastně postavám jejich chování nevěřila a přišlo mi naprosto nelogické. A to i přes jejich mladý věk. Hlavně Aljašku, kterou se autor asi snažil vykreslit jako femme fatale, jsem ke konci už opravdu nemohla vystát. A sám Miles si u mě nevedl o moc lépe. Jiné autorovy knihy jsem nečetla, takže nemohu srovnávat, ale minimálně tato mi rozhodně nepřišla, že by si zasloužila tu pozornost, které se jí dostává.
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Šokující a ztrhující od začátku do konce. Fuksův styl je opravdu nezvyklý, ale po několika stranách jsem si na něj postupně začala zvykat, stejně jako na přemíru výrazů typu slunný, nadoblačný či něžný. Moc mě bavilo sledovat duševní proměnu hlavní postavy, jakožto i změny jeho hodnot a postojů. Historický kontex byl pak jen třešničkou na dortu této výjimečné knihy.
Strašidlo cantervillské
Oscar Wilde
Moc milý a nadčasový příběh, který byl po Obrazu Doriana Graye takovou třešničkou na dortu. Navíc mě opravdu překvapil autorův smysl pro humor, který se v Obrazu zas tolik neprojevil.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Obdivuji autorovu schopnost vylíčit tehdejší Londýn a život v něm tak realisticky. Ohromující a šokující od začátku do konce.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Super odpočinková kniha, protkaná spoustou zajímavých faktů a autorovým humorem, který mi opět perfektně sednul a zlepšil zimní zasmušilé dny a cesty v MDH, kdy jsem se mnohdy málem smála nahlas:).
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Kniha, která mě velmi silně zasáhla. O průběhu druhé světové války v Pobaltí a odsunu obyvatel na Sibiř jsem věděla před čtením jen opravdu málo, za což se zpětně trochu stydím a zároveň se divím, že se vlastně o tak bolestném tématu nemluví více. Příběh mě už na začátku naprosto pohltil a i po dočtení jsem o obsahu těch necelých tři sta stran nemohla nepřemýšlet. Nádherně napsané, pět hvězdiček zkrátka je málo.
Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
Z knihy mám po dočtení smíšené pocity. V první řadě pro mne byla obrovským překvapením. Přestože mi obě hlavní postavy byly velmi vzdálené, nějakým zvláštním způsobem jsem si je vlastně tak trochu oblíbila a celou dobu čekala, kam se asi tento vlastně trochu divný (nebo minimálně pro mne nezvyklý) příběh může ubírat. Kniha sama o sobě byla velmi čtivě napsaná, jen konec mi přišel lehce uspěchaný a nelogický.
27 smrtí Tobyho Obeda
Joanna Gierak-Onoszko
Jedna z nejzajímavějších knih tohoto roku. Obdivovala jsem jak citlivost, s kterou bylo téma zpracováno, tak i snahu autorky představit čtenáři co nejvíce úhlů pohledu. Neskutečně děsivé, zároveň však brilantně napsané a zpracované...
Kde zpívají raci
Delia Owens
Knihu Kde zpívají raci bych zařadila mezi ty nejsilnější, jež jsem tento rok četla. Krom příběhu samotného, který byl velmi originální a silný, se mi moc líbila i poetičnost, s níž byla kniha psána. Konec mě opravdu velmi překvapil, na druhou stranu si myslím, že celému příběhu dodával tak trochu na tajemnosti (i když ve mně po dočtení vyvolal spoustu otázek).
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Další fenomenální kniha autorky, jež mě zasáhla snad ještě trochu víc než série Šikmý kostel. Musím přiznat, že o životických událostech jsem opravdu neměla ani tušení, a proto jsem byla více než šokována, co vše mi bylo takovou dobu zatajováno.
