Aghatte komentáře u knih

V podstatě to bylo jako ze sešitů Stalo se.
Nemůžete si vytvořit žádný vztah k žádné postavě, a k rozuzlení dojde jen díky přiznání, jinak by nikdo na nic nepřišel. Ani novinář, ani čtenář, ani policie.
Bohužel se to ale děje. Spousta případů zůstane nevyřešena a vinící nepotrestání, a v klidu si žijí své mrzké životy.
Chudák holka, dětství jako z hororu a potom takový konec....

21 27.11.2021

Opět se mi to líbilo,
hlavní hrdina je sympatický právě tím, jak je obyčejný. ( A jeho manželka je opět nejvíce nesnesitelná ).
Příběhy přeživších jsou vždy poutavě psané, rodinné historie propletené, a jednotlivé charaktery velmi pěkně vykresleny.
Detektivky z tohoto - pro mě - nezvyklého a neznámého prostředí mě baví číst, autor rozhodně psát umí a v problematice se orientuje. Je to zajímavé, poučné, úsměvné, dojemné i tragické.
Obálka se hodně nepovedla, ale to je bohužel u této "zelené" řady už pravidlem.

17 22.11.2021

Božínku, to bylo překrásné!
Přečteno za noc, nešlo to odložit, kniha je dosti silná a ještě má malá písmenka, ale i tak mám pocit, že se nedostává slov.
"Samozřejmě, že jsi byla těžká, byla jsi drahocenná..." !
Ellen na konci jedné kapitoly křičí: "Jak já ještě můžu žít?", také jsem to mnohdy nechápala. Měla ale kolem sebe ohromné lidi, platil zde zákon, že rodinu si nevybíráme, jak do světa voláme, to se nám vrací.
Byla jsem vskutku ráda, že mé podezření ohledně Williama se potvrdilo a stihli si to vyjasnit i mezi sebou. Také jsem Ellen ze srdce přála, že pro nevzdělanost v určitých otázkách nakonec našla svého učitele. Ne, že by na tom stál svět, nakonec ona sama to tak na začátku života pojala, ale proč by měla za každou cenu mít tu mizerii se vším všudy? Nechme jí aspoň něco.
Bylo to okouzlující čtení se spoustou slz, ale i úsměvů, a člověk honem utíká pohladit své děti a u toho si hladí plné bříško.

22 21.11.2021

Bavilo mě to o dost méně než "paní Podolská".
Nějak jsem se nedokázala vžít, vadily mi ty náznaky, člověk pořád čekal, co se provalí.
František byl chudák, ale naštěstí měl štěstí v neštěstí, jelikož jeho hřích asi nic neodčiní, což on v koutku duše ví, ale hoď kamenem, kdo jsi bez viny....
Problém v rodině ředitele byl tak nějak jasný od začátku, takže překvapení se nekonalo, spíš mi bylo divné, že sjížděli všechny možné doktory a kapacity a nikoho to nenapadlo...
Ale to by František neměl možnost vykoupení, tudíž na něčem ta kniha stát musela. :-)
A všeho, i štěstí jen dočasu, tudíž na konci si klepeme na čelo všichni.

17 20.11.2021

Mylně jsem čekala nějaké noblesní prvorepublikové čtení, a dostala dardu 50.-60 let...
Autorku neznám, navedla mě na ni DK - děkuji.
Kniha se četla sama, oceňuji styl autorky, kdy dokáže nastínit hrůznost bez nechutných detailů. Velmi dobře zachycen duch doby.
Nejvíce se mi líbila postava Květy - jak vykvetla z naivní jednoduché husičky v silnou oporu manžela i přítelkyně. Proměna Gustava byla také velmi sugestivní. A musela jsem se smát všem těm vtipům o Martě. Poezie doby byla přímo děsivá, oni tomu vážně věřili. Nezlehčuji to, vím jak člověk potřebuje něčemu věřit a jak často se mýlí.
I my budeme zpětně možná působit směšně, až bude jednou někdo hodnotit náš boj ve Třetí světové, co právě točí celým světem....
V každé době je "něco".

24 20.11.2021

Dobrá česká detektivka, jen mi bylo dosti líto Veroniky. Přišla k tomu všemu doslova jako slepá k houslím. Chtěla se jen vdát a mít rodinu a práci. Určitě nestála o to být hlavní hrdinkou několika kriminálních případů...

9 19.11.2021

Mé čekání bylo odměněno.
To, co jsem vytýkala v předchozích dílech, tedy neschopnost citu, neuchopitelnost postav, povrchnost.... toho se mi zde dostávalo měrou skoro nesnesitelnou a neunesitelnou.
Postavy živé, jejich krev horká, srdce bijící, láska (mateřská, partnerská, přátelská) všudypřítomná, mizérie světa a života zadušující ale nevítězící.

22 19.11.2021

Pocit nenaplnění, opět jsem se nedostala dál, než že sleduji při žehlení dokumentární film na Prima ZOOM, u kterého jsem nechytla začátek, tak vlastně nevím, o co že má jít.... obrovský potenciál, silná témata, ale vyšlo to naprázdno.
Už se blížím k Jezeru, ještě mě čekají Fragmenty, ale stále nikde nic.... :-(

13 17.11.2021

Třetí kniha a opět ta šablona.
Nedokáže tam dát nic, co by šlo pod povrch. Dotýká se témat, která nás mají šokovat, často čtu oblíbené "jde na dřeň", ale já to tam necítím.
Nejde to nikam.
Nejvíce se mi líbil epilog, tam zasálalo trochu tepla, lásky a člověčiny. Jinak jako Spadla z oblakou, dvě robotky, kterým se nic nestane. Nemůže se jim nic stát, nejsou živé.

11 17.11.2021

Strhující vypravěčka mě unudila k smrti ( kdyby to aspoň byla ona "Malá smrt", ale ani to při čtení nehrozí), pardon ke spánku.
Cynismus čiší z každé věty, odosobnění, nezájem o vlastní pocity, lhostejnost nad pocity nejbližších, říkala jsem si, proč já to vlastně čtu.
Rozhovor s autorkou v časopise byl fajn, připadala mi jako chytrá laskavá ženská, ale zřejmě má potřebu dávat svým hrdinům štíty. Po 2 knížkách mám pocit jedné šablony, kam se vejdou všichni.
Možná se k tomu tolik opěvovanému Jezeru ani nedopracuji, čekají mě před ním ještě tři knihy, a už začínám mít strach.

9 16.11.2021

Autorku jsem neznala, četla jsem s ní rozhovor v nějakém starším časopise, kde se zmiňovalo hlavně Jezero. Mám ho půjčeno také, ale začala jsem od kraje.
Za včerejšek S. román + Mrtvý muž.
Její postavy jsou tak smutné a doslova beznadějné. Cynicky předkládají fakta svých životů.
Nic mi to nedalo, jen pocit marnosti.

7 16.11.2021

Určitě neotřelé téma, přečteno za jeden večer. Moc hezká obálka.
Vanda měla neskutečné štěstí na lidi kolem sebe. Když uvážíme, co všechno dělala, aby vše zničila, a oni jí to nechtěli dovolit. I Radim, kterého náhodou vtáhla do svého "prokletí", byl jako dar z nebes. Měli si vyložit andělské karty, tam to vždycky dopadne dobře :-)
Výklad karet se nesl asi v klasickém duchu, mladá holka - vyvěštím jí svatbu a dům a děti, chudí chtějí zbohatnout, tlustí zhubnout, nehezké dívky najít prince, lůzři uplatnění, nemusíte být vědma, stačí být trochu psycholog.
Já sama osobně vše zapomenu. Všechny ty výklady a věštění, nepamatuji si, co mi kdy kdo co řekl. Ani sama sobě nedokážu vyložit něco dalekosáhlého, za pár dnů už ani nevím, na co jsem se ptala, a co mi karty řekly.
Kniha je praktickým příkladem s tisíci důkazy, že osud máme ve svých rukou. Co myslíme, jak jednáme, tím jsme.
Autorku neznám, a kniha se četla dobře, určitě si od ní něco dalšího vyhledám.

15 16.11.2021

(SPOILER) Přečíst knížku o knihkupectví je taková moje soukromá povinnost :-)
Odpočinkové čtení, kde se nekonají žádná převratná rozuzlení.
Trochu mi vadilo, když člověk, který nemá peněz nazbyt, je doslova na pokraji bankrotu, šeredí s jídlem, vyhazuje nedokonalé pečivo do koše a peče jako praštěná každý den...
A tu "nemoc", že by ji od své ženy manžel nechytnul, to se mi také nechce věřit, navíc na ni umírali za několik desítek let, a ne když se to hodí do textu....
Ale budiž, nebudu hnidopich.
Pěkná knížečka, kterou nemusíte mít doma, vrátím do knihovny pro další romantické duše.

9 14.11.2021

Mám štěstí na samé mimořádné čtenářské lahůdky. Na tohoto autora se chystám už delší dobu, a zamračená podzimní neděle je jako stvořená ke čtení dílka z poválečného Švédska i zamyšlení nad tím, co napsáno má a nemá být.
Velmi silné antidepresivum.
Laskavé, lidské, něžné, moudré, vtipné, hlubokomyslné, zlehka plynoucí, snové i realistické čtení. Krásné čtení. Celou dobu se lehce usmívám. Moje starosti jsou najednou méně ostré a už ne tak vážné. Nezmizely. Jen dostaly jinou perspektivu.
Chystala jsem si vypsat hezké myšlenky, ale dopadlo by to tak, že bych přepsala znova téměř celou knihu :-) Kniha je moje, můžu kdykoliv otevřít a paměť si oživit. Mimochodem o lidské paměti je zde také napsáno spousta neotřelého.
Doporučuji!

12 14.11.2021

Lépe napsat přeskákáno než přečtena. Nalákala mě krásná obálka a pochvalná hodnocení, pro mě osobně krok úplně vedle. Nemám ráda fantasy, a ani tady jsem si nedokázala najít nic, co by mě u knížky drželo. Pošlu dál, určitě nějaký čtenář uvítá.

7 10.11.2021

Chtěla jsem dát knize šanci a hledala chyby u sebe, jakože mi uniká nějaká ta silná
podprahovost, ale prostě nuda šeď . V originále "Letní příběhy" tomu odpovídají, prostě plácání o ničem. Ta hluboká témata, chudoba, samoživitelky, rodinná pouta, etická dilemata, kde že to bylo?
Pokud v NY to bylo na seznamu TOP 100 něco, tak tedy panbu s námi. Přečetla jsem milion lepších knih než je tato.
Vracím do knihovny a je zapomenuta.

Jedna z nejkrásnějších a nejkýčovatějších knih, co jsem v poslední době četla.
Autorka je výborná spisovatelka, psát opravdu umí, zbožňuji její jazyk, a její postavy mě baví, zdejší jsem si přímo zamilovala, všichni byli kouzelní. Prostředí, okolí a příroda úchvatné.
Knihu jsem si dávkovala, aby mi chvilku vydržela. Nejsou tam žádná hluchá místa, děj plyne, život plyne, ztráty, nálezy, vítězství, prohry, výhry....
Nemám absolutně žádné zkušenosti s žádnou drogou, ani "neškodnou", ale stavy zde popisované byly vesměs laskavé, dojemné, legrační, láskyplné. ( A samozřejmě je to neomluvitelné, nijak to neschvaluji, ale je to neotřelá zápletka)
Poslední krátké kapitoly jsem systematicky probrečela.

Pobavilo mě, když 52 letá paní usnula při meditaci a 20 letá dívka si pomyslela: "staří lidé potřebují hodně odpočívat, nebudu ji budit " :-D

23 07.11.2021

"Og Mandino" jsem v životě neslyšela... Píše tam, že vydal nejprodávanější knihu všech dob...??? Vážně?
Knihu jsem si koupila spolu s 20 dalšími a když už člověk platí poštovné, knížka sem, knížka tam...
Vzala jsem si ji do čekárny k lékaři, kde to vypadalo, že budu trávit zbytky svých pozemských dnů, narváno, 1 člověk vyšel po 20 min, dalších 20 min.se nic nedělo, klasika, znáte to.
A do toho tato knížečka. Začátek byl takový vlažný, no, ale když je dlouhá chvíle... A náhle - byla jsem na str.49 a už 3x jsem musela maskovat pláč čtením plakátů z Úřadu práce. Vážně, špatně se brečí pod respirátorem v nazděné čekárně:-)
Neslibuje zázraky, ale někdy stačí jen sepnout ruce, a požádat, nejme v tom sami...
Potkám bývalou kolegyni z práce, aniž bych cokoliv řekla, povídá : "Pusť si Ivanku Adamcovou, je to mystička, uvidíš, zkus to..." Vůbec neví, co jsem právě četla, vůbec neví, co mě trápí, ale o tom to je, co si přitáhnete do života, jak tomu budete nakloněni.
Pustím, to víte, že pustím.
A knížečku si přečtěte, ale neberte ji mezi lid. A nebo ano, čtěte nahlas a brečte všichni spolem.

10 01.11.2021

Povídky byly pěkné, ovšem neubráním se dojmu, že některá slova by z úst Sherlocka prostě nezazněla - teplouš či hajzl např.
Dost chabá byla s kinematografem, ale ostatní působivé. Určitě si přečtu i další díly.
Na ČT1 právě běží každou sobotu filmové zpracování původních povídek a Sherlock i kamera jsou v tomto zpracování naprosto úžasné. Miluji ty dlouhé záběry do oken, zrcadel, do tváře, je i výborně nadabovaný.
Originál je jen jeden, to nikdo nezmění.

14 30.10.2021

Vůbec jsem ji nepochopila, ale četla se velmi lehce a zároveň zvláštně. Když jsem měla očekávání, nedokázala jsem ji číst, když jsem se od nich odprostila, náhle to šlo. Ale vůbec nevím, co tím chtěl básník říci :-)

8 29.10.2021