Aiden888
komentáře u knih
Sítě
Petra Dvořáková
Úžasná knížka a tři velice čtivé příběhy žen, z nichž vám nebude chvílema úplně lehko, ale rozhodně stojí za přečtení. U druhé povídky o Karolíně a jejím nábožensky poblázněném manželovi jsem cítila strašnej vztek. Doporučuju přečíst.
Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
Jsem strašně ráda, že jsem na Markétu Lukáškovou narazila úplnou náhodou. Po přečtení Odvahy jsem se pustila do všech dalších knih, které napsala a okamžitě jsem si ji zařadila mezi naše TOP autory, od kterých nutně potřebuju přečíst všechno. Má neuvěřitelnou slovní zásobu a fantazii, to strašně cením. Její knížky jsou čtivé, u této jsem měla na začátku trochu problém, přišlo mi, že se hlavní hrdinka Ema moc babrá ve filozofických myšlenkách. Ale nakonec z toho, jako vždy, vylezl perfektní příběh, který mě dostal. Oprostím se od toho, že mi Ema připadala nesnesitelná (já vím, je to v hlavě, někdo se takhle prostě narodí), ale ta její tvrdohlavost, drzost, emoční plochost, to jsem prostě nedávala :). Nicméně mi to na pocitu z celého děje nic neubralo. Doporučuji k přečtení, je to plné lásky a příběhů o ní, ve všech možných podobách.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Musím fakt pochválit námět. Jasně, už tu něco podobného bylo ve formě Stepfordských paniček a Don't Worry, Darling. Akorát že v tomhle případě na konci knihy zjistíte, že to celé má ke skutečnosti blíž než výše zmíněné tituly. Takže super, takových knih zas tolik není a neobvyklá témata mám moc ráda. Život ve městě, které na první pohled nemá chybu. K tomu hlavní hrdinka, která se do města dostává ne úplně čistým způsobem (ale uvěřitelným, což je taky příjemné, že to autorka nepřitáhla za vlasy). Jo a taky se mi vlastně líbí i rozsah knihy, na cesty ideální a čte se sama. Akorát ten konec byl takový zbrklejší, než bych čekala a i když jsem si ho přečetla dvakrát, stejně jsem ho moc nepochopila, tak třeba mi ho někdo ještě vysvětlí (?).
Deník citového vyděrače
Simona Monyová (p)
Dostala jsem přesně to, co jsem od knihy Simony Monyové očekávala. Muže, z jehož charakteru se mi otevírala kudla v kapse a ženu, z jejíž naivity jsem měla chuť výt na Měsíc. Krátká knížka, rychle přečtená a určitě i k zamyšlení.
Ona
Adrian Bednarek
Chtěla jsem dát čtyři hvězdičky, protože to asi nebude kniha, kterou dlouho nedostanu z hlavy a budu ji všem zuřivě doporučovat. Ale nakonec dávám pět, protože mě to prostě bavilo a měla jsem přečteno za dva dny. Takhle příšernou a zvrhlou hlavní postavu jsem dlouho v žádným příběhu neobjevila. Není to sice thriller, ze kterého vám běhá mráz po zádech, ale do poslední chvíle nebudete vědět, jak to celý skončí a kdo je vlastně ten záporák. Je v tom hodně erotiky, na to se připravte :)
Severka
Nina Špitálníková
Druhá zkušenost s Ninou Špitálníkovou a druhá poklona. Prostě se jí to podařilo zas a já tohle čtení o zemích, kde se žije tak neuvěřitelně špatně, že si to nikdo z nás tady neumí představit, prostě miluju. V knížce nahlédnete pod pokličku reality života v KLDR, zároveň tomu ale nechybí nějaký ten základní příběh severokorejky, která režimu, v němž vyrůstala, slepě věřila v podstatě celý svůj život. Jak sama v knize přiznává - nic není černobílé, tudíž ani KLDR asi není JENOM špatná. Ale asi všichni víme, že rozhodně není dobrá a není na škodu si to připomínat a být vděčný za to, co máme. Fajn čtení.
Námi to končí
Colleen Hoover
Začalo to tak všelijak, vůbec mě to nebavilo a bylo to až moc sladký. Od půlky knihy to bylo lepší, ale že bych si z toho sedla na zadek, to vůbec. Knížka byla na mě moc zdlouhavá a ne moc čtivá.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
Oddechovka dobrá, ale rozhodně bych to nenazvala "thrillerem, který vám vezme poslední zbytky dechu". Napínavý to moc není, žádný zásadní zvrat taky nečekejte a na konci se v tom tradičním povídání ve stylu "vysvětlím ti, jak to bylo" možná i trochu ztratíte. B.A.Paris je jedna z mých nejoblíbenějších autorek, ale tohle bylo trochu zklamání.
Balíček
Sebastian Fitzek
Tak tohle…byla jízda. Bez přehánění můžu říct, že to byl jeden z nejlepších thrillerů, co jsem kdy četla. Mrazení a napětí od první stránky. Ani náznakem jsem nepoznala, kde je pravda a jestli je hlavní hrdinka blázen, nebo ne. Autor dokázal všechny situace popsat tak přesvědčivě a živě, že jsem nedokázala knihu odložit a četla jsem dál a dál, dokud jsem nebyla na konci. Rozhodně se tím u mě Sebastian Fitzek dostává na první příčky thrillerových autorů a po téhle první zkušenosti si jdu okamžitě pořídit jeho další knihy.
Poslední výročí
Liane Moriarty
Dokonalá knížka a zdejší nízká hodnocení opravdu moc nechápu, ale asi jak se říká - sto lidí, sto chutí. Liane Moriarty je výjimečná autorka. Nikdy jsem ji neuváděla v žebříčku svých TOP autorů, ale až teď poznávám, jak je ve své práci skvělá. Její knížky jsou prostě zajímavé. Často mají chvíli nádech thrilleru a tajemna, pak je v nich dostatek romantiky (ale ne klišovitě) a zároveň jsou propracované do posledního detailu. Poslední výročí mi dalo na prvních stránkách trochu zabrat. Důvodem bylo hlavně velké množství postav, ale jakmile jsem se oprostila od snahy si všechny hrdiny okamžitě zapamatovat, četlo se to skvěle a nemohla jsem přestat. Hlavní hrdinka Sofie byla neuvěřitelně sympatická a vlastně i ostatní postavy se četly výborně. Třeba Grace. Pořád jsem čekala, jak to s nimi se všemi dopadne, kdo a jak odhalí to velké rodinné tajemství. Poté, co jsem přečetla perfektní knížku Úplně cizí lidé a dost dobrou knihu Tři přání, dost mě zklamala kniha Na co Alice zapomněla, takže jsem podle anotace měla strach i z této, aby to zase nebyl zdlouhavý blábol o ,,rádoby zajímavém, neexistujícím ostrově, pohádkovém dědictví a setkání s princem na bílém koni". Nebyl. Je to vážně dobré a doporučuji.
Sladká pomsta
Sascha Rothchild
Asi úplně nemůžu souhlasit s hodnocením, které tu vidím. Za mě je to perfektní knížka. Jasně, pokud do toho jdete s očekáváním klasického thrilleru, kde jste neustále v napětí a hádáte, kdo je vrah, pak asi budete zklamaní. Tady totiž od začátku víte, že vrahem je hlavní hrdinka a udělala pár věcí, které nejsou správné. Ta thrillerová, napínavá stránka je v něčem jiném - dozvídáte se, proč to všechno udělala, co bylo jejím záměrem a čekáte, co jí kvůli tomu potká. Jestli jí to projde, nebo ne. Zároveň nic ale není úplně jednoznačné, takže nevíte, jestli hrdinku mít rád, nebo ne. Celá kniha je protknutá psychologickými rozbory osobnosti, což by taky mohlo spoustu čtenářů odradit. Mě to neodradilo, právě naopak. Bylo to zajímavé a v jiném thrilleru jsem se s tím zatím do takové míry nesetkala. Jakmile se začtete, knížka je moc fajn.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Nevím, jestli jsem schopná tuhle knížku ohodnotit slovy. Nádherný příběh, úžasná myšlenka, filozofické, ale tak, že to nemůže nudit a obtěžovat. Přečtěte si to. Uvidíte.
Kořist
Darcy Coates
Knihu jsem začala číst v 16:30. Během hodiny jsem byla v polovině. Nešlo se odtrhnout a když jsem večer musela jít spát v nejlepším, celou noc mě drásalo, co bude dál. Nakonec jsem nevydržela a další den v práci jsem dočítala tajně, pod stohem vytištěných tabulek, kdyby náhodou :) Ten pocit, kdy nutně chcete dočíst, protože vás kniha úplně pohltila, jsem měla naposledy v pubertě. A teď. Takže jo, kdo má rád thrillery a horory, tohle je dobrá volba. Pořád jste v lese, ale autorka píše tak skvěle, že to rozhodně není nuda. Byla jsem napjatá do poslední chvíle a mrazilo mě víc, než při sledování jakéhokoliv filmu.
Ta, která prohraje
Liv Constantine
Další skvělý počin. Vzhledem ke svému psychickému stavu jsem se rozhodla dát si přestávku od prvoplánových a děsivých thrillerů, ze kterých mám ještě měsíc pocit, jak je svět ošklivé místo :) Sáhla jsem po něčem více pro ženy a nezklamalo mě to. Pro ženy to je, ale thriller taky, takže jsem byla čtenářsky uspokojena na všech frontách. Že je něco jinak, než si celou dobu myslíte, zjistíte nejspíš až v poslední čtvrtině knihy, ale to je v pořádku, tak to má přece být. Možná dokonce změníte na všechny hrdiny názor a bude vám k tomu stačit jedna jediná strana. Skvělé počtení.
To prší moře
Radka Třeštíková
Opět klasika Radky Třeštíkové - extrémně depresivně vykreslený životní příběh. Jistě, nikdo nemá asi úplně růžový život, nicméně tahle autorka ho nedopřeje snad žádné z postav, které se v jejích knihách byť jen mihnou. To, co předvádí Hanka, se snad ani nedá vysvětlit ztrátou rodičů. To už je totiž případ pro psychiatra. A opět narážíme na to, že hlavní hrdinové těchto knih se rádi koupou ve svém žalu, neřeknou narovinu, co si myslí, neopustí ty, se kterými je jim špatně, a neudělají žádný krok dopředu. Raději se poddávají neuvěřitelným vnitřním psycho myšlenkám, aby si to snad ještě udělali těžší. A co je nejhorší, ten příběh zase nemá pointu. Opět se točíme v mysli ženy, která ví, že něco nechce (stejně jako Eliška nechtěla Standu, ani Hanka nechce Huberta), ale stejně s ním bude spát dál a dál. Tohle jsem v životě nezažila, a ta jednotná šablona všech příběhů mě až děsí...nebo spíš štve. Otevřený konec je už naprostá klasika, která spolehlivě zabije jakékoliv očekávání a mírné napětí, kdy fakt jako čekáte, co bude . A ono není...nic.
Veselí
Radka Třeštíková
Jedno se paní Třeštíkové upřít nedá - mistrně zvládá používat geniální slovní obraty, které prostě sednou jako ...... na hrnec. Nicméně knížka pro mě byla zklamáním, bohužel. Byť jsem se na ni těšila, byť popis knihy vypadal stejně jako její začátek velmi nadějně, nějak to nevyšlo. Vlastně ani nevím, kde začít. Téma je perfektní, a dalo by se s ním skvěle pracovat. Holka, která se cítila jako světačka, chtěla žít v Praze, poznat svět, se musí vrátit do rodné obce. No...nevím, proč si Radka Třeštíková tak strašně moc libuje v depresivním zpracování. Zatím to předvedla ve všech svých knížkách, až má skoro člověk pocit, že život je jedno velký zklamání, neúspěch a špatně zvolené lásky. Hlavní hrdinka tak ,,osouložila" co se dalo, procestovala kus světa, aby vzápětí zjistila, že JAKO NĚJAK NENÍ SAMA SEBOU A POTŘEBUJE SI DÁT ŽIVOT DOHROMADY. Proto se vrátila do rodné hroudy, která na ní (i na čtenáře) působí jako jedna velká díra, plná stereotypně vykreslených postav (viz tlustá mamina Lenka a agresivní buran Franta) , a kterou vlastně nesnáší. Jako kdyby se ještě víc chtěla vykoupat ve svém depkoidním bolu. Od půlky šel děj úplně do háje, zabřednutí do otcovy rakoviny, což je sice věc smutná, nicméně asi nebyla pravou podstatou příběhu, a úplné zamrznutí jakýchkoliv snah příběh nějak vyšperkovat, vypointovat. O otevřeném konci, jak už je u této autorky zvykem, ani nemluvě. Škoda..
Těla
Klára Vlasáková
Jestli se autorka snažila stvořit dvě absolutně nesympatické hlavní hrdinky, tak se jí to bez výhrad povedlo. S chladnou a neustále podrážděnou Rózou jsem se nedokázala ztotožnit, její přehnaně starostlivá a lítostivá matka byla taky mimo moje chápaní. Rozumím tomu, že kniha měla mít určitou hloubku, aby popsala komplikovaný vztah mezi matkou a dcerou, ale celé mi to přišlo zbytečně filozofické, depresivní, extrémně dramatické a přehnaně ukňourané z pohledu obou žen. Takhle to přece v životě nechodí, nebo jo? Ale jako počteníčko o jednom prazvláštním (ne)poutu mezi dvěma ženami to úplně blbý nebylo.
Vlaštovka v bublině
Markéta Lukášková
No jo, zas a znovu se přesvědčuju o tom, že Markéta Lukášková prostě psát umí a její knihy jsou fantastický. Příběh, kombinující současné vyprávění o nemocné Báře, její pomalu se navracející vzpomínky na minulost a taky náhledy do života Bářiných dospělých dětí, které mají samozřejmě svoje vlastní životní trable a starosti. Rozhodně stojí za přečtení, pokud máte rádi podobná vyprávění ze života.
Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
Tohle byla tak úžasná knížka, že vlastně nevím, co víc k tomu dodat. Bavil mě současný příběh studentky Terezy, bavil mě příběh odvážné Marie z dob komunismu, bavil mě i příběh Tereziných rodičů. Povaha její mámy pro mě byla těžko stravitelná, ale to k ději prostě patřilo. Skvělá kniha.
Žena ve mně
Britney Spears
Po literární stránce jsem od knížky neočekávala mnoho, naopak jsem doufala, že to bude prostě jenom obyčejná zpověď jedné zpěvačky. A přesně to jsem dostala. Snadno čtivé, žádné sáhodlouhé pitvání v emocích, jen jeden životní příběh, který je vlastně hrozně smutný. Spoustu věcí jsem o Britney nevěděla. Sice nejsem žádná velká fanynka, ale to vlastně ani být nemusíte, abyste si knihu užili. Ta holka to fakt neměla jednoduchý a já teď na některé její aféry, které si pamatuju moc dobře, koukám úplně jiným pohledem. Citlivé duše, které jenom chtějí dělat to, co je baví, ale dostanou k tomu navíc i temnou stranu slávy, to mají těžké. Je to asi daň za velký světový úspěch. Tohle by si vážně měl přečíst každý, kdo má rád zajímavé autobiografie, plus každý, kdo si někdy řekl, že Britney asi není úplně normální. Je. Jenom jí život slušně naložil.
