Aiden888
komentáře u knih
Bábovky na konci světa
Radka Třeštíková
No, tak jsem dočetla. Já teda osobně nikdy nepatřila k lidem, co tvrdí, že Bábovky jsou nejlepší autorčino dílo. Za mě je to kniha Osm. To ale nemění nic na tom, že Bábovky byly dost povedené, a tak jsem si nemohla nekoupit druhý díl. Musím uznat, že Radka Třeštíková navázala na jedničku zdárně a napsala knihu stejným stylem. Osm žen, osm let života každé z nich, neuvěřitelně promyšlený propletenec, kdy každá z žen nějakým způsobem zasáhne do života těch dalších. Před čím smekám je autorčina slovní zásoba. Vždycky jsem tvrdila, že si umí neuvěřitelně hrát se slovy, vymýšlí perfektní obraty a několikrát jsem se u čtení nahlas zasmála.
Za co ale šly dvě hvězdičky v hodnocení dolu jsou jednak samotné charaktery žen v knize. Jakože vážně? Jedna větší PÍP než druhá. Při čtení máte skoro pocit, že na světě neexistuje normální, zdravě sebevědomá, psychicky vyrovnaná a šťastná žena (že by nějaký autorčin skrytý osobní problém?). Všechny byly na facku a třeba postava Rebeky byla něco tak neuvěřitelného, otravného, hysterického, až jsem se přistihla, že si přeju, aby se jí konečně něco stalo a byl klid. Druhá hvězdička dolů je za ten splácaný konec. To byl takový blábol a tak rychlá, zbytečná tečka za celým příběhem, že jsem se tomu vlastně musela smát. Škoda no. A takový to mělo potenciál :) Ale jako čtení pro ženy, které mají rády to naše české prostředí, vyprávění o starostech jiných žen a jejich niterních pocitech, je to asi dobré.
Dálnice
Lenka Potůčková
Mám hrozně ráda knížky z období komunismu v naší republice. Tyhle obyčejně neobyčejné lidské příběhy prostě nikdy nezklamou. Musím ale přiznat, že Dálnice se mi nečetla až tak dobře, jak jsem očekávala. Vlastně nevím, čím to bylo. Možná jsem od děje čekala trochu víc, možná jsem se těšila na zajímavější zápletky a konec, ale ve výsledku jsem se ani nedozvěděla, jak to dopadlo s některými důležitými postavami. První polovina knihy se dost vlekla, druhá byla o něco lepší, ale stejně jsem si nemohla zvyknout na některé maličkosti. Jako třeba na to, že i dětské nebo dospívající postavy mluvily nepřirozeně spisovně. Taky jsem moc nechápala tu hromadu jmen a příjmení, která vlastně pro děj nebyla vůbec podstatná, ale autorka nám je servírovala pořád a všude, což mě při čtení dost rušilo a vnášelo mi to do příběhu zbytečný chaos. A pak samotní hlavní hrdinové, kteří asi sice byli přesným odrazem toho, jak rok 89 změnil životy mnoha lidí v Česku, ale byli mi mnohdy tak nesympatičtí, že jsem se s nimi prostě nedokázala ztotožnit a vytvořit si k nim nějakou citovou vazbu. Takže i když před autorkou smekám za to, co napsala, a normálně jsem v hodnocení o jednu hvězdičku "hodnější", tentokrát musím dát jen tři, protože jsem četla spoustu lepších knih na podobné téma.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Myslela jsem si, že tohle bude moje letošní poslední kniha, ale zvládla jsem ji hrozně rychle. Asi není potřeba se rozepisovat, proč tomu tak bylo. Všechna ostatní hodnocení mluví sama za sebe. Bylo to fantastický, silný, prostě kolotoč emocí, jaký jsem snad v žádné knize ještě nezažila. Tím spíš, že při prožívání tohohle příběhu pořád myslíte na to, že se to stalo doopravdy. Co jsem cítila nejvíc? Asi vztek. Vztek, protože nerozumím tomu, jak je v moderní době tohle všechno možné. Jak v nějaké zemi může být žena majetkem muže a všechny směšné místní zákony to můžou podporovat. Vztek nad zaslepeností lidí okolo, kteří neudělali vůbec nic, aby té nešťastné ženě pomohli. Naštěstí tu byli i ti druzí. Držela jsem Betty a její dceři palce a infarkt při čtení jsem nedostala jen díky tomu, že jsem věděla, jak to dopadne. Nakonec ještě dodám, že je kniha napsaná fantasticky čtivě a rozhodně patří k těm nejlepším, které jsem kdy četla.
Čarodějky
Karin Krajčo Babinská
Chcete si přečíst opravdu dobrou českou knihu? Tak tady ji máte. Příběh několika generací žen z jedné rodiny, bylinky, magie, láska i nenávist. Tady bylo zkrátka všechno a rozhodně jsem se ani chvíli nenudila. Velmi silný příběh.
Pravda nebyla k dostání
Lucie Hlavinková
Tak tohle bylo PERFEKTNÍ! Skvělý příběh o dívce, dospívající ještě za komunismu. Jana má spoustu starostí sama se sebou, ve škole, navíc odhalí zvláštní tajemství, týkající se její rodiny. A samozřejmě chce všemu přijít na kloub. Tohle mě hrozně moc bavilo.
Čtyři schody k bohatství
Josef Klíma
Musím naprosto upřímně a bez přehánění smeknout před panem Klímou. Nejen, že naprosto fantasticky píše, a to tak, že se vám jeho knihy čtou skoro samy, ale zároveň má neuvěřitelný přehled. Sedm schodů k moci je jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla, proto jsem byla nadšená, když jsem předevčírem v knihkupectví objevila Čtyři schody k bohatství, které slibovaly podobné počtení, jenom trochu z jiného soudku. I tady autor využil své vědomosti, které má. Tentokrát ani ne tak z oblasti politiky, jako z osmdesátých, devadesátých let a tak nějak o všem, co se točí okolo euforických dob pádu komunismu, kdy si k penězům mohl přičichnout kde kdo a doba byla stejně tak vzrušující, jako nebezpečná. Přiznám se, že jako ročník 94 jsem některým věcem úplně nerozuměla, ale knize to na líbivosti a čtivosti rozhodně neubralo. No a jak jsem (ne)čekala, konec mě zaskočil, překvapil a rozložil. Rozhodně doporučuji ke čtení a doufám, že i z tohoto dílka by mohl vzniknout nějaký krátký seriál :)
Spadané zelené listí
Kim Jugjong
Asi už mám o Severní Koreji načteno příliš mnoho, takže mě hned tak něco nenadchne, ani nepřekvapí. Povídky v této knize jsou skvělé a dobře napsané. Nebudu ale lhát, že jsem možná čekala trošku víc. Víc alarmujících a šokujících osudů Severokorejců, kteří utekli ze své země. Tyto příběhy jako kdyby jen tak brouzdaly po povrchu, ale na druhou stranu jak jsem už psala výše, možná už jsem vůči tomuto tématu prostě jen otupělá.
Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
Tak toto byla jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Neuvěřitelně silný příběh ženy, která nabídne svou duši výměnou za svobodný, nekonečný život. Že je takové přání i prokletím, to zjistí hodně brzy. Umím si představit, že by v knize bylo více popsáno, jak prožívala třeba obě světové války, nebo jiné velké historické události, ale chápu, že taková kniha by pak měla minimálně 800 stránek. I takto byla dost rozsáhlá, ale ničemu to nevadilo. Na konci padlo i pár slz :)
Případ nevěrné Kláry
Michal Viewegh
Příběh s poměrně předvídatelným koncem, čtenářsky příjemně přehnaně žárlivým spisovatelem, jeho mladou, krásnou přítelkyní a nesympatickým a nevyrovnaným soukromým detektivem. Nějak jsem se nedokázala do jednotlivých postav moc vcítit, ale překvapivě se mi to i tak četlo dost dobře.
Starosta
Alžběta Bublanová
Tyhle knihy mě baví. České prostředí, příběh ze života, vztahy v jejich syrové podobě. I když tohle manželství pana starosty s novinářkou Evou bylo možná až moc syrové. Z každého řádku čišela zvláštní toxicita a napjatá atmosféra, která příběh neopustí až do úplného konce. Oba se v tom plácají, láska se střídá s nenávistí, do toho jejich pubertální dcera Pavlína, kterou jsem nepochopila a celou dobu jsem měla chuť jí dát pár facek. Možná měla být obrazem nepochopené dnešní mladé generace, která si hledá svou vlastní cestičku, ale pro mě byla drzá a zbytečně nafouknutá ve své vlastní bublině nesmyslné ublíženosti. Jo, tenhle příběh jedné malé rodiny o třech členech obsahoval tři nesympatické hlavní postavy, a o to je knížka zajímavější. Mimochodem, všiml si někdo, jak často Eva vařila těstoviny? :)
Vrány
Petra Dvořáková
Knížka se docela těžko hodnotí. Z hlediska toho, jak rychle ji budete mít přečtenou, je to jednohubka. Z hlediska čtivosti je příjemně a jednoduše čtivá.
Co ale asi jen tak nerozdýchám, je samotný děj. Už dlouho jsem v knize nepotkala tak nesympatickou postavu, jako byla matka dvanáctileté Báry. Žena, která se zajímá jen o to, co si myslí okolí a jak před ním vypadat co nejlépe. Neustále hysterická, protivná, a to její upřednostňování dcery “Katušky před “Barunou mě neuvěřitelně rozčilovalo. A to ani nemám vlastní děti. No, přečtěte si to sami.
Ibka
Petra Braunová
Po téhle knize si budu muset dát chvíli pauzu. Je silná, ale strašně krásná. Tím spíš, když až na konci zjistíte, že je to vlastně životní příběh autorky. Nemám co vytknout a jsem dojatá.
Kolem dokola
Lucie Hušková
Hezký, čtivý, ze života, ale kdyby mi někdo napsal do soukromé zprávy a vysvětlil mi ten konec, byla bych ráda
Co tě nezabije
Aňa Geislerová (p)
Vlastně to byly docela hezké a milé povídky, kdo si nepotrpí na otevřené nebo dramatické konce, ten bude nadšený. Ale na zadek jsem si z toho nesedla. Knížka nebyla nejlevnější, ale přečtenou ji máte za jedno odpoledne. A že bych si z ní odnesla nějaké zásadní dojmy nebo poučení, to se taky říct nedá. Každopádně musím uznat, že Aňa umí psát vážně dobře, má fantazii a z povídek by se dal udělat hezký, napínavý a propletený příběh, možná i film, protože dobrých námětů v knížce opravdu není málo :)
Stanice odložených lásek
Hana Marie Körnerová (p)
Máte rádi neobyčejně obyčejné příběhy ze života? Tahle knížka vás bude bavit. Navíc se to celé odehrává u nás, v kontextu české historie, která ale není nijak vtiravě detailní. Kouzelný příběh, moc mě to bavilo.
Těla
Klára Vlasáková
Jestli se autorka snažila stvořit dvě absolutně nesympatické hlavní hrdinky, tak se jí to bez výhrad povedlo. S chladnou a neustále podrážděnou Rózou jsem se nedokázala ztotožnit, její přehnaně starostlivá a lítostivá matka byla taky mimo moje chápaní. Rozumím tomu, že kniha měla mít určitou hloubku, aby popsala komplikovaný vztah mezi matkou a dcerou, ale celé mi to přišlo zbytečně filozofické, depresivní, extrémně dramatické a přehnaně ukňourané z pohledu obou žen. Takhle to přece v životě nechodí, nebo jo? Ale jako počteníčko o jednom prazvláštním (ne)poutu mezi dvěma ženami to úplně blbý nebylo.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
To se tak krásně četlo! Jedna z nejsympatičtějších hrdinek, jaké jsem kdy v knize potkala. Odvážná, starostlivá, příjemná. A k tomu všemu její osud nastíněný nevtíravě na pozadí historických událostí od konce druhé světové války do prvních let, kdy byli u moci komunisti. Cením, že nás autorka nezahlcuje fakty, ale podává milý příběh, který je čtivý a neodtrhnete se od něj.
Vířivka
Lucie Konečná
Příjemné čtení, které vám snad i něco při hlubším zamyšlení dá. Rychlovka :)
Ženu ani květinou...
Simona Monyová (p)
No, na téma domácího násilí jsem toho už přečetla, viděla i slyšela opravdu hodně, abych věděla, že ženy, které si to nechají od partnera líbit, asi nikdy nepochopím. Tato knížka mě v tom opět utvrdila. Absolutně nesympatická a snad i hloupá hlavní hrdinka s pro mě zcela nepochopitelným jednáním a nezdravým poutem k chlapovi, kterého budete nenávidět už od prvních stránek. Ale takhle to prostě asi je, takhle to zkrátka chodí. Když člověk zná životní příběh autorky, rozumí tomu, proč je knížka taková, jaká je. Bude vás vnitřně strašně, ale strašně štvát. I kniha, i hrdinka a vlastně i celá ta situace, o které příběh je. Ale čte se to skvěle, to ne že ne. Kéž by ženy měly víc hrdosti a sebeúcty...
Můj život v Severní Koreji
Serin Čche
O Severní Koreji jsem toho už přečetla tolik, že mě snad už nic nedokáže překvapit. Bída, hlad, nedostatek, uměle pěstovaný kult osobností, které svůj lid dovedly leda tak do pekel a rozhodně si nezaslouží obdiv. Namlouvat tolik let lidem, že se mají vlastně dobře, ačkoliv nemají co jíst, nemají základní potřeby, hygienu, vzdělání, nic, tomu se říká umění. "Krásná" kniha, pokud se tedy tak dá ohodnotit příběh, u něhož nebudete chápat, jak je něco takového možné...
