1alena1 komentáře u knih
Kdyby kniha a autorka neměly všude tolik reklamy, tak by si Veselí koupilo pár náhodných čtenářů. Mnoho našich autorek je mnohem lepších, ale, bohužel se o nich neví. Dalo se přečíst, ale opravdu žádná sláva.
Z knížky mi je smutno, nemohla jsem jí číst najednou, ale po částech. Vůbec nepochopím, že někdo tak až do intimních detailů dokáže popsat svůj problém, ale velice si toho cením. Protože jedině tak se můžeme snažit pochopit celý problém duše i těla takto "nemocných" a jedině tak si můžeme vážit toho, že nás to nepotkalo. Záměrně jsem napsala, že se můžeme snažit pochopit, protože kdo neprožije, tak to zcela ani pochopit nemůže. Autorka má úžasnou schopnost popsat detail čehokoli. Trošinku mi tam vadí absence vztahu k malým synům v době, kdy jí bylo nejhůř. Moc doporučuji.
Krásně napsané, velice obdivuji překladatele podobných knih, ale ….. vadí mi ta deprese protknutá celou knihou. Tam není jediná postava spokojená a šťastná, žádná pozitiva. Zajímavé setkání s úplně jinou kulturou, jiným myšlením.
Příjemná, čtivá knížka, přesně takto si představuji čtení na léto. Mám ráda české spisovatelky s "českými" příběhy o lidech s "českými" vlastnostmi a povahami a to přesně se tady splňuje. Určitě si přečtu něco dalšího od Barbory Hrůzové.
Nejsem čtenář a obdivovatel hororů, ale jsem čtenář a obdivovatel Petry Klabouchové. Baví mě autorky jazyk a pro mě příjemná čeština. Stále u mě vede od spisovatelky kniha U severní zdi, která pro mě byla knihou roku 2023.
Ale tajemnost Šumavy vybízí k podobným dílům. Je dobře, že všechny pověsti a povídání, která se po generacích předávají jsou zpracována v jednom díle.
Uf. Náročné čtení, ale potřebné tato témata neopomíjet, mít oči otevřené kolem sebe a zabránit, aby se takové věci stávaly. Bohužel jsem si tuto knížku vzala na dovolenou a to opravdu není dovolenkové čtení. Přesto doporučuji a apeluji na učitele, sousedy dětí, příbuzné ...... sledujte, zda jsou děti okolo vás v pohodě. Je to důležité.
Zajímavá knížka, útlá, ale je v ní mnoho k zamyšlení. Vždy se mi těžko čte o dětech, které nemají na růžích ustláno, když kolem sebe vidím tolik rozmazlených děcek, které mají víc než potřebují.
Knihy Simony Votyové mě baví.
Zajímavé seznámení se s naší ekonomkou, velice aktivní ženou, perfektně napsaná předmluva panem Petrem Pithartem.
Delphine de Vigan mě opět nezklamala. Její knihy jsou něčím jedinečné, vybírá si velmi zajímavá témata a všechny postavy umí přiblížit tak detailně a věrně, že mám vždy pocit, že ty lidi znám. Pak ten příběh čtenáře zcela pohltí. Sociální sítě mohou být až nebezpečné, to vidíme kolem sebe na mladých lidech, ale tady je dobře ukázáno, kam až je možné dojít. Člověka z toho mrazí. Doporučuji k přečtení, jen se obávám, že ti, kteří žijí pouze sociálními sítěmi, si na to čtení (bohužel) nenajdou čas. Velká chyba.
Někdo knihu hodně chválí jiní jí docela nepěkně haní. Ale to je v pořádku, každý také nemá rád knedlo vepřo zelo. Mně se moc líbila, ač nemusím s konáním každé postavy souhlasit, umím je pochopit a bylo mi s nimi často dobře. Určitě to nebude bavit hodně mladé čtenáře, kteří si málo prožili, ale já jsem spokojená a chválím, četlo se mi dobře. A ještě krásná obálka.
Čtivá detektivka, postav tak akorát, žádný literární skvost pro vypisování citátů, ale čtení pro volný čas moc fajn.
Emočně neskutečně silný román, skoro celý jsem ho probrečela. Úžasný Štěpán, tak silných dětí by se našlo asi velmi málo, ale toho kluka život tak vycvičil a díky tomu, čím si prošel, se z něj stal předčasně opravdový CHLAP. Takový život by zlomil mnohem staršího jedince. Nádherně napsaný román, který budu ještě dlouho vstřebávat. Kéž by se dnešní rozmazlené děti uměly postavit takto k překážkám života a neměly jen nastavenou dlaň.
Román o manželství, které se asi nemělo vůbec uzavřít. Ani k jednomu z manželů jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah - oba byli nesympatičtí - a dětí mi bylo upřímně líto, že v takovém soužití musí být, to jim do života moc nedá. Přečíst se to dá, ale připadá mi, že Petra Soukupová hodně píše o lidech, kteří spolu nejsou schopni komunikovat, takhle se přece nedá normálně prožít plnohodnotný život, to je jen takové přežívání, ti lidé nemají žádnou radost ze života.
Nechci knížku podrobně rozebírat, ale je velmi čtivá - od první do poslední strany mě bavila. Je zde velmi dobře cítit, že autorka má osobní zkušenost se soužitím s "komplikovanými" blízkými. I takový je život, nerouhejme se a nefňukejme nad malými neúspěchy a karamboly našeho běžného života.
Zdařilá kniha Lenky Chalupové. Opakuji se, ale když mě kniha baví a nemůžu se od ní odtrhnou, tak je to dobrá kniha. Nehodnotím hloubku myšlenek a kvalitu textu, ale čtivost a ta je u spisovatelky na velmi dobré úrovni. Obě knihy, které jsem zatím přečetla, mě natolik zaujaly, že si chci koupit další a to je důležité pro autora. Ráda čtu o složitostech vztahů v rodině, třeba i napříč generacemi a toho se mi v knížkách Lenky Chalupové bohatě dostává.
Četla jsem knihu s tím, že je to americká červená knihovna, ale líbila se mi moc. Je to velmi čtivé, je z toho cítit, že láska, přátelství, rodina a zdraví je nejvíc. Kdo neprožil něco zlého, neumí si vážit toho "zdánlivě normálního". Styl psaní, kdy každá kapitola je psaná pohledem jedné z hlavních hrdinek, se mi líbil a dodával příběhu napětí. Doporučuji k přečtení.
Nikdy jsem neměla ráda dějepis, přestože jsem absolvovala humanitní větev gymnázia a maturovala jsem z dějepisu. Ale díky podobným knihám jako je tato si člověk připomene českou či československou historii 20. století, a proto mám tyto rodinné ságy v oblibě. Na osudu jedné rozvětvené rodiny a jejího okolí v podstatě proběhnou události té doby s lidmi dobrými, nedobrými, statečnými i zbabělci, přisluhujícími režimu i odpůrci - bezva sonda do této doby, moc mě to bavilo.
Nechci posuzovat jaká je kvalita knížky, pro mě u této detektivky prostě hodnocení vyplynulo z toho, že jsem jí přečetla na jeden zátah. Nepřemýšlela jsem o stylu, ale knížka mi nedala odejít, tak je "asi" čtivá a to je základ úspěchu. Samozřejmě, když budu chtít pitvat hloubku myšlenek, vyberu si jinou knihu, ale člověk potřebuje někdy u čtení zapomenout na všechno a moc nepřemýšlet o ničem jiném, než aby už věděl jak to dopadne, a to bylo naprosto splněno.
Velmi dobře popsané období, které bych opravdu nechtěla zažít - ani na straně českých ani na straně německých obyvatel. Zlá doba a my jen na všechno nadáváme a nevážíme si toho, že si dnes můžeme dělat, co je nám libo !!!!
Obdivuji mládí spisovatelky, obdivuji, že se dala na tak těžké a složité téma, ale zhostila se úkolu velmi dobře.